Investice a jejich efektivita

25. 2. 2011 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V textu naleznete základní metody hodnocení podnikových investic, a to od těch statických (celkový příjem z investice, čistý celkový příjem, průměrné roční cash flow plynoucí z investice, průměrná roční návratnost a průměrná doba návratnosti) až po metody dynamické. Mezi dynamické metody hodnocení investic se řadí například čistá současná hodnota (NPV), vnitřní výnosové procento (IRR), index ziskovosti (PI) či doba návratnosti - splacení (PP).

Převzato z knihy „Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2008.

pokračování dokumentu „Investice a jejich efektivita – financování investic“

Podnikatel jako vlastník firmy je prozíravý a ze zisku nekupuje jen nová auta, lepší dům nebo další byt pro manželku, ale část prostředků dává do obnovy a rozvoje podniku. Nejde-li jen o nepromyšlené výdaje, říkáme vynaloženým prostředkům investice.

Co myslíme pojmem investice? Každé peněžní vydání? Nebo jen takové výdaje nebo pořizování, která spadají převážně do dlouhodobého majetku podniku a pro která se dají odhadnout a posoudit jejich peněžní důsledky a užitek?

Investice patří k základním podmínkám dlouhodobé prosperity podniku a v dlouhodobém horizontu by podnik měl investovat minimálně do výše odpisů, aby vůbec zajistil obnovu svého majetku. Pro další růst a prosperitu by měl investovat prostředky ještě vyšší.

Znamená to, že když chce podnikatel „přežít“, stačí každý rok vyčlenit určitou částku a do něčeho ji vložit? Nepřipomíná vám to středověké obchodování s odpustky? Zúžené chápání investice jako výdaje tomu odpovídá, proto je třeba sledovat, zda konkrétní výdaj bude splňovat i další charakteristiky investice.

Těžiště významu investice není v utrácení peněz, ale v naději budoucích příjmů. Při rozhodování o investicích je sice třeba zvažovat, zda na ně máme prostředky nebo kde je vzít, ale přesto je hlavním kritériem výběru investice schopnost zhodnocení (očekávaná, neboť směle pohlížíme ne do reálných výkazů, ale pouze do plánů na budoucnost).

Při rozhodování o možných investicích je třeba postupovat promyšleně, protože:

  • rozhodnutí o investici je tak rozsáhlé, že je z větší části nevratné,
  • pracuje se s očekávanými hodnotami, je třeba brát v úvahu riziko a časový faktor,
  • prostředky v investici vázané jsou takového rozsahu, že přijetí nevhodné investice může zvrátit prosperitu celé firmy.

Příklad

Rozhodněte, které z uvedených případů jsou investice:

  1. Alenka má peníze, tak nakoupí rovnou 20 pytlíků tyčinek, aby měla příští měsíc co prodávat.
  2. Pan Švec už má plné zuby neustálého přetahování s dodavatelem panem Gumou, tak se rozhodl koupit si stroj na výrobu podrážek sám. Bude jich dělat takové množství, že je bude nejen lepit na své boty, ale přebytky bude ještě prodávat panu Baťkovi.
  3. Pan Rozhaza si všimnul, že má na účtu příliš mnoho prostředků, tak za ně nakoupil 5leté dluhopisy emitované městem Kocourkovem.
  4. Byla zakoupena technologie, která podle vyhlášky musí filtrovat odpad z firmy, ale nic nepřináší.

Řešení:

  1. Alenka sice vydala prostředky, ale i kdyby nakoupila zásoby tyčinek na celý rok, pořád je to jen nákup zásob. V budoucnu za ně neutrží vyšší prostředky, než kdyby je kupovala postupně. V tomto případě nejde o investici.
  2. Pan Švec vydal prostředky na nákup stroje, který bude dlouhodobě pomáhat zvyšovat příjmy, změní se struktura příjmů i výdajů, jde tedy o investici.
  3. Pan Rozhaza také provedl investici, byť do dlouhodobého finančního majetku. Ten mu pak po 5 let bude přinášet výnos ve formě kuponové platby, která je obvykle s dluhopisy svázaná, a nakonec mu po 5 letech bude vyplacena nominální hodnota.
  4. Koupě technologie je investicí, protože kdyby nebyla akce provedena, firma by byla nucena v budoucnosti hradit vysoké pokutové platby, které si tímto ušetří.

Vzhledem k dopadům investiční činnosti na budoucí chod podniku je potřeba investiční činnost plánovat. Základním nástrojem je investiční plán vycházející ze strategického podnikatelského plánu. Ten pouze rámcově řeší otázku, do čeho investovat (strana majetku) nebo co investovat (strana kapitálu).

Konkretizací investičního plánu jsou pak jednotlivé investiční projekty, které se nabízejí. Samotné rozhodování spočívá ve výběru přípustných projektů a rozhodnutí o jejich realizaci. Ke konečnému rozhodnutí se vypracovává podrobná technicko-ekonomická studie (feasibility study), která posuzuje investiční projekt z věcného (technická a výrobní stránka investice) a ekonomického (posouzení ekonomické efektivnosti a způsobu financování) hlediska.

Hodnocení podnikových investic

V každé firmě jsou potřebné jiné investice a každému podnikateli se nabízejí jiné možnosti s ohledem na odvětví, vyráběný produkt, druh poskytovaných služeb nebo technologie, které využívá.
Z hlediska účetnictví je možné investice rozdělit podle druhu majetku, který je nově pořízen, na investice:

  • hmotné,
  • nehmotné,
  • finanční.

Mnohem zajímavější je zamyslet se nad investicemi z hlediska přínosu, který mají pro další rozvoj podniku.

Nejméně oblíbenou skupinou jsou investice regulatorní, které musí být realizovány, aby podnik mohl dále existovat na stávajících trzích se stávajícími produkty. Takové investice jsou mnohdy chápány jen jako vynakládání peněz, ačkoli ve skutečnosti lze jejich užitek vyčíslit přes ztráty, které by podnik měl, kdyby tyto investice provedeny nebyly. Nutnost provést regulatorní investice je většinou závislá na vzniku nového zákona, předpisu nebo normy (bezpečnost práce, ochrana životního prostředí...).

Druhou skupinou jsou investice obnovovací, kdy je staré zařízení nahrazováno novým alespoň tak dobrým, aby bylo schopné stejné produkce ve stejném objemu jako zařízení původní. Jde o investice nutné pro dlouhodobou stabilitu podniku.

Třetí skupinou jsou investice rozvojové, které se zaměřují na pořizování dalších zařízení nad rámec nutné obnovy, jejich záměrem je zajistit další růst firmy.

Jakou investici provádí pan Vazba v kapitole 1, když se rozhodl, že si koupí falcovací stroj, ačkoli předtím žádný neměl? Jde o investici rozvojovou. V kapitole 1.3 jsme sledovali, jak panu Vazbovi po nákupu a začátku užívání falcovacího stroje stoupnul počet zákazníků a i celková úspěšnost podniku. Jistě je se svou investicí spokojen, ale pro rozhodování o investicích by chtěl znát způsob, jak předem odhadnout, jestli se mu investice vyplatí, nebo ne. Také vlastně neví, nakolik je jeho úspěšnost spojená s investicí (neoddělil zisk z investice od zisku celého podniku). Pan Vazba (i každý jiný podnikatel) potřebuje vědět:

  • jaké informace o investici má vyhodnocovat,
  • jakým způsobem je má vyhodnocovat.

Informace související s investicí můžeme rozdělit na ty, které:

  • jsou přesné a pevně dané:
    • cena,
    • doba životnosti zařízení,
    • technické parametry zařízení (kapacita),
  • jsou otázkou volby nebo dalších aktivit investujícího:
    • výše a složení potřebného kapitálu na výdaje,
    • očekávané budoucí příjmy a výdaje.

Příklad

Zdá se, že panu Vazbovi investice do falcovacího stroje vyšla, aniž ji příliš zkoumal. Už ví, že takto hazardovat při větších výdajích by se nemuselo vyplatit, proto se rozhodl, že své investice bude racionálně hodnotit. A hned k tomu má možnost, protože se rozhodl pro další investici, tentokrát do většího laminovacího stroje, aby mohl pracovat pro reklamní agentury. Spolupráce s nimi si cení, protože za dobrou práci dokážou dobře zaplatit a mají dobrou platební morálku. Očekává, že provoz bude dále rozšiřovat, proto se rozhodl přijmout i další pracovnici speciálně pro zakázky na novém stroji; její zaškolení bude stát 10 000 Kč.

Rozhodl se pro laminovací stroj Flexi, který je možné použít jak na laminování za tepla (větší kapacita, ale i náklady), tak za studena (levnější provoz).

Pořizovací cena stroje je 400 000 Kč, pro novou činnost bude třeba nakoupit a udržovat i nové zásoby v odhadované výši 100 000 Kč.

Prodejce se dušuje, že jeho stroj pana Vazbu přežije, ale pan Vazba zjistil, že laminovací stroj patří do druhé odpisové skupiny, jeho ekonomická životnost by tedy měla být 6 let. Ačkoli má dalekosáhlé plány, rozhodl se zůstat při zemi a neplánovat jeho provoz na delší dobu.

Vzal si tužku a papír a zamyslel se nad tím, co se dá očekávat od zákazníků, zaměstnanců, dodavatelů a zachytil to v tabulce „Očekávání pana Vazby související s provozem laminovacího stroje Flexi“.

Očekávání pana Vazby související s provozem laminovacího stroje Flexi
 rok
123456
zákazníci (počet za rok)304050606050
tržby za zakázku (tis. Kč)303030303030
materiál na zakázku (tis. Kč)202020202020
mzdy na pracovnici (tis. Kč/měsíc)252525252525

Jaké má pan Vazba možnosti zamyslet se nad výhodností investice? Měl by se na provoz nového stroje podívat jako na samostatné podnikání a zkusit si sestavit výsledovku pro budoucích 6 let. Pokusí se o to v tab. „Plánovaná výsledovka pana Vazby související s provozem stroje Flexi“. Ovšem do výpočtu zisku vstupují odpisy, i když to nejsou vydané peníze, ale jen snižují daňový základ. Proto si nejdříve spočítá, jaké daňové odpisy se váží k laminovacímu stroji. Pro druhou odpisovou skupinu se 1. rok odepisuje 8,5 % investice, v dalších 5 letech vždy 18,3 %.

Spočítá si tedy, že:

  • odpisy pro 1. rok budou: 0,085 × 400 000 = 34 000 Kč,
  • odpisy pro další roky budou: 0,183 × 400 000 = 73 200 Kč,

(kontrola 34 000 + 5 × 73 200 = 400 000 Kč).

Potom sestaví plánovanou výsledovku v tab. „Plánovaná výsledovka pana Vazby související s provozem stroje Flexi“.

Plánovaná výsledovka pana Vazby související s provozem stroje Flexi (tis. Kč)
ř. rok
123456
1Zákazníci (počet za rok)304050606050
2Tržby za zakázku (tis. Kč)303030303030
3Materiál na zakázku (tis. Kč)202020202020
4Mzdy na pracovnici (tis. Kč/měsíc)252525252525
5Tržby (ř. 1 × ř. 2)90012001500180018001500
6Spotřeba materiálu (ř. 1 × ř. 3)6008001000120012001000
7Mzdové náklady (ř. 4 × 12)300300300300300300
8Odpisy (výpočet nad tabulkou)3473,273,273,273,273,2
9Provozní zisk (ř. 5 – ř. 6 – ř. 7 – ř. 8)-3427127227227127
10Daň 15 % (0,15 × ř. 9)-5419343419
11Čistý zisk (EAT = ř. 9 – ř. 10)-2923108193193108

V řádcích 1-4 jsou vstupní parametry, výsledovka začíná řádkem 5. U dalších řádků je pro případ nejasnosti vždy naznačeno, jaký byl postup výpočtu.

Možná se nám může zdát, že není správné v 1. roce v řádku 10 (zvýrazněná položka tab. „Plánovaná výsledovka pana Vazby související s provozem stroje Flexi“) počítat zápornou daň ze záporného zisku před zdaněním. Ale je třeba vzít v úvahu, že laminovací stroj je součástí jinak úspěšného knihařství, takže ztráta při jedné z jeho akcí se neprojeví v hospodaření celého podniku až tak negativně, že by neplatil daně. Naopak ztráta z nového stroje sníží daňový základ a záporná daň, se kterou počítáme, je ve skutečnosti úspora na dani, která se pak projeví v celopodnikovém měřítku.

Pan Vazba už se o mnohém v podniku poučil, takže ví, že daleko důležitější pro něj jsou informace ne o zisku, ale o skutečných penězích, tedy o cash flow. V tab. „Plánované cash flow pana Vazby související s provozem stroje Flexi“ bude postupovat nepřímou metodou a budou ho zajímat jen peněžní toky týkající se nové investice.

Plánované cash flow pana Vazby související s provozem stroje Flexi (tis. Kč)
ř. rok
123456
11Čistý zisk-2923108193193108
12Odpisy3473,273,273,273,273,2
13Růst zásob-10000000
14Růst pohledávek000000
15Růst krátkodobých závazků000000
 Cash flow (součet ř. 11-15)-9596181266266181

Pan Vazba si udělal jasno a má představu už nejen o počátečním výdaji, ale i o budoucích příjmech. Vidí, že 1. rok bude muset uvolnit prostředky, ale další roky mu již cash flow poroste.
Pro jistotu si shrňme do tab. „Plánované celkové výdaje a příjmy pana Vazby související s investicí“ všechny jeho výsledné peněžní příjmy a výdaje v příštích letech související s koupí laminovacího stroje, ať již jsou skutečné a přesné, nebo jen plánované.

Plánované celkové výdaje a příjmy pana Vazby související s investicí
 rok
 0123456
Cash flow (tis. Kč)-400 – 10 = -410-9596181266266181

Co si může ze zjištěných čísel spočítat? To se dozvíme v další kapitole.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek