Investice do vzdělání podporují růst a zaměstnanost v EU, ukázal průzkum OECD

2. 10. 2014 | Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR

motiv článku - Investice do vzdělání podporují růst a zaměstnanost v EU, ukázal průzkum OECD Vzdělávací příležitosti v Evropě se stále výrazně rozšiřují. Podíl dospělé populace s terciárním vzděláním se ve většině zemí EU během posledního desetiletí trvale zvyšuje, dosahuje 29 procent. Přesto EU stále zaostává za průměrem zemí OECD, který je 33 procent.

Evropská komise přivítala zveřejněnou zprávu Education at a Glance 2014 (Přehled výsledků vzdělávání 2014), což je každoroční zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o stavu a problémech vnitrostátních systémů vzdělávání. V publikaci se zdůrazňuje rostoucí význam investic do vzdělávání pro budoucí růst a zaměstnanost v EU a pro inkluzivnější evropské společnosti.

Zpráva se týká 34 členských zemí OECD, včetně 21 členských států EU (Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovenská republika, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko). Lotyšsko, ačkoliv není členem OECD, je do zprávy OECD zahrnuto jako partnerská země.

„Tato zpráva je hlavním zdrojem informací a podkladů pro politiky. Přispívá k lepšímu pochopení problémů, které řešíme. Ukazuje také, že mezi členskými státy EU stále existují velké rozdíly v dovednostech jak mezi čerstvými absolventy škol, tak u starších věkových skupin. Zpráva je v souladu s politikou Komise, protože potvrzuje, že zvyšování kvality vzdělávání a zlepšování dovedností je promyšlenou investicí a účinným nástrojem v boji proti nerovnostem v naší společnosti,“ uvedla Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež.

„Musíme zajistit, aby zejména mladí lidé byli vybaveni takovými znalostmi a dovednostmi, které budou potřebovat ve svém pracovním životě, a aby dospělí měli možnost využívat dalších příležitostí ke vzdělávání.“

Hlavní zjištění o EU ze zprávy Education at a Glance 2014:

  • Vzdělávací příležitosti v Evropě se stále výrazně rozšiřují. Podíl dospělé populace s terciárním vzděláním se ve většině zemí EU během posledního desetiletí trvale zvyšuje (až na 29 %), přestože EU stále zaostává za průměrem OECD (33 %). Podíl žáků s vyšším sekundárním vzděláním se nezměnil, avšak podíl těch, kteří mají nižší než vyšší sekundární vzdělání, se snížil. Zpráva potvrzuje analýzu Komise, podle které je za podmínky pokračování současného trendu splnění cílů strategie Evropa 2020 (alespoň 40 % mladých lidí s dokončeným terciárním vzděláním a méně než 10 % žáků opouštějících školy před dokončením vyššího sekundárního vzdělání) na dosah.
  • Vysoká úroveň vzdělání a dovedností se vyplatí jak jednotlivcům, tak společnosti jako celku: osoba s vysokoškolským vzděláním s nejvyšší úrovní gramotnosti – zjištěno z průzkumu OECD, který se týká znalostí a dovedností dospělých – vydělává průměrně o 45 % více než obdobně vzdělaná osoba s nejnižší úrovní gramotnosti. Pravděpodobnost, že budou lidé s vyšším vzděláním zaměstnáni, je ve všech zemích OECD obecně vyšší; čím vyšší úroveň vzdělání, tím vyšší je průměrný výdělek. Také společnost jako celek profituje ve formě nižších veřejných výdajů na sociální péči a vyšších daňových příjmů: stát v průměru vydělá na osobě s terciárním vzděláním 2–3krát více, než do této osoby investoval.
  • Podobná úroveň dosaženého vzdělání neznamená vždy podobnou úroveň dovedností. Mezi lidmi s podobným vzděláním existují v EU značné rozdíly v úrovni dovedností: absolventi vyššího sekundárního vzdělání v některých členských státech, jako je Nizozemsko a Finsko, dosahují podobných, nebo dokonce lepších výsledků než absolventi vysokoškolského vzdělání v Irsku, Itálii, Spojeném království a Španělsku.
  • Správné dovednosti jsou pro přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu rozhodující. Nedávno zveřejněná studie Evropské komise zdůrazňuje, že odborné znalosti jsou nanejvýš důležité, avšak schopnosti v oblasti mezilidských vztahů, jako je schopnost komunikace a práce v týmu, nabývají stále většího významu, a že pracovní zkušenosti získané během studia jsou pro zaměstnatelnost absolventů vysokých škol velkou výhodou.
  • Učitelská populace stárne. V zemích EU je 37 % středoškolských učitelů ve věku nejméně 50 let. V Rakousku, Estonsku, Německu a Nizozemsku činí tento podíl 45 % nebo více a v Itálii 60 %. Proto je důležité zachovat nebo zvýšit přitažlivost povolání učitele, což je téma, k němuž Komise nedávno zveřejnila podrobnou studii, v níž se doporučuje zlepšovat základní a další vzdělávání učitelů a podporovat je na počátku profesní dráhy.
  • Soukromé investice do terciárního vzdělávání se zvyšují. Podíl soukromých výdajů v oblasti terciárního vzdělávání se v zemích EU zvýšil z 14 % v roce 2000 na 21 % v roce 2012, a to zejména v důsledku zvýšeného nebo nově zavedeného školného v některých zemích. Podíl soukromých výdajů je stále výrazně pod průměrem zemí OECD (31 %). Mezi zeměmi EU existují velké rozdíly; výdaje se pohybují v rozmezí od 6 % v Dánsku a Finsku do 65 % ve Spojeném království. Z nedávné studie zveřejněné Komisí vyplývá, že systémy podpor pro studenty (granty a/nebo půjčky) mají pro zmírnění dopadu školného na zápis studentů zásadní význam.

Zpráva Education at a Glance vychází z údajů shromážděných organizací OECD, Eurostatem a Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Letošní publikace rovněž čerpá z výsledků nedávných šetření OECD: z průzkumu znalostí a dovedností dospělých, Programu pro mezinárodní hodnocení žáků PISA, který hodnotí dovednosti 15letých, a Mezinárodního průzkumu o výuce a učení TALIS týkající se učitelů a vedení škol.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek