Irák: Finanční a daňový sektor

25. 4. 2014

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Po válce v roce 2003 se rozhodla administrativa USA nastolit v Iráku mechanismy tržní ekonomiky. Pro splnění tohoto záměru byl vydán zákon č. 130, který stanovil pravidla umožňující volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a příliv zahraničních investic. Dovoz a prodej zboží je osvobozen od daní a celních poplatků (vybírá se pouze zvláštní "rekonstrukční" daň ve výši 5 %, která se neuplatňuje na vyjmenované základní komodity). Změna příslušných zákonů zavádějící obvyklý celní režim je sice připravena, ale irácká vláda její zavedení do praxe opakovaně odkládá.

V posledních letech bývá irácký rozpočet sestavován jako schodkový, ale stejně pravidelně není výdajová strana naplněna a rozpočtový rok končí přebytkem. Tak např. v roce 2010 bylo vyčerpáno pouze 76 % rozpočtovaných prostředků. Tato skutečnost se vysvětluje zčásti neefektivní byrokracií a neschopností politiků, zčásti neočekávaným růstem příjmů z ropy. Podobně dopadlo i plnění rozpočtu r. 2011.

Vládní návrh rozpočtu na rok 2012 vycházel z poměrně optimistického odhadu průměrných cen ropy, jejíž těžba měla generovat naprostou většinu rozpočtových příjmů, ve výši 85 USD za barel, a z neméně optimistického předpokladu exportu průměrně 2,625 mil. barelů denně (o 15 % více, než předpokládal rozpočet na r. 2011). Příjmy tak měly dosáhnout 100 mld. USD, tj. o 24 mld. více než v r. 2011. Plánovaný deficit byl 14,5 mld. USD. Finanční výbor parlamentu vládu sice varoval před příliš optimistickou cenovou prognózou (původní vládní návrh počítal s 90 USD za barel) a doporučoval vzít za základ střízlivější odhad ceny ropy ve výši 75 USD za barel; protože se však ukázal jako správný původní předpoklad, skončil nakonec rozpočet opět přebytkem.

Kromě běžných rozpočtových příjmů má vláda k dispozici pro případ potřeby také dodatečnou úvěrovou kapacitu v rozsahu až 4,5 mld. USD přislíbených MMF.

Na začátku března 2013 schválil irácký parlament rozpočet na rok 2013. Skončily tak diskuse nad vládním návrhem z října 2012, ne však konsensem, neboť kurdistánští poslanci podporovaní částí sunnitských representantů parlamentní schůzi bojkotovali. Nesouhlasí totiž s tím, že rozpočet nepamatuje na úhradu závazků kurdistánské vlády vůči zahraničním ropným společnostem operujícím na jejím území na základě smluv, které považuje centrální vláda za ilegální. Kurdistánská vláda eviduje závazky z tohoto titulu ve výši cca 3,5 mld. USD, v rozpočtu je na jejich umořování k dispozici pouhých 644 mil. USD.

Šlo o rekordně vysoký rozpočet rozdělující celkem 138,4 tis. mld. IQD (ekvivalent 118,6 mld. USD), tj. o 18 % více než v předchozím roce. Mělo jím projít více než 70 % vytvořeného HDP. Byl samozřejmě opět zcela závislý na těžbě ropy, která by měla dodat 93 % předpokládaných vládních příjmů v celkové výši 119,3 tis. mld. IQD. Vycházel z očekávané ceny 90 USD/barel a průměrného exportu 2,9 mil. barelů denně. Historicky nejvyšší byl také podíl alokovaný na investice – 38 %, tj. 45,5 mld. USD. Z toho resort energetiky (ropa a elektřina) měl spolknout více než 43 %. Většina ze zbývajících výdajů pak měla být spotřebována ve formě mezd státních zaměstnanců a penzí. Největší podíl na výdajích měly mít resorty energetiky (21 %), bezpečnosti/obrany (14 %) a sociálních služeb (13 %). Asi 14 % rozpočtových výdajů mělo být použito k umořování iráckého státního dluhu.

Jakkoli byl rozpočtován schodek (15,5 mld. USD), který měl být pokryt rezervami a půjčkami mezinárodních institucí, dalo se předpokládat, že v reálu opět nebudou schopni ani ministři vlády ani guvernéři provincií realizovat rozpočtované výdaje (tj. investice) a že tudíž podobně jako dosud vždy rozpočet skončí přebytkem. Takto dle tisku irácká vláda naakumulovala v období 2003-2009 celkem 58 mld. rozpočtových přebytků, které mohly být použity k rekonstrukci státu a jeho ekonomiky. Ve skutečnosti však v důsledku bezpečnostní situace nabyly naplněny rozpočtové příjmy a zvýšily se naopak výdaje, takže výsledkem byl tentokrát skutečně schodek ve výši 6 % HDP, který byl profinancován Iráckým rozvojovým fondem.

Nerealizované investiční plány znamenají další odklad strukturálních změn, které irácká ekonomika kvůli svému zdravému rozvoji nutně potřebuje a na které irácká společnost již 10 let marně čeká. To, že má vláda zatím dost prostředků k vyplácení neproduktivních zaměstnanců státního sektoru, sice může zabránit vypuknutí destabilizujících občanských nepokojů v době jejího mandátu, ale nezabrání to takovému scénáři v budoucnosti v souvislosti s dalším možným úpadkem irácké ekonomiky téměř stoprocentně závislé na jediné komoditě, její ceně a poptávce po ní na světovém trhu.

Z hlediska dosavadních výsledků realizace plánovaných rozvojových investic je pak otázka, do jaké míry lze brát vážně oficiální záměr vlády resp. ministra plánování, vyhradit částku mezi 250 a 275 mld. USD na realizaci infrastrukturních projektů v období příštích 5 let...

Pokud jde o rozpočet na rok 2014, nebyl do konce dubna téhož roku parlamentem schválen v důsledku pokračujícího politického rozkolu mezi kurdskou a arabskou representací a v zostřené podobě se tak zopakovala situace z předchozího roku.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

                     Oběživo (ke konci roku; v miliardách IQD; kurs viz tabulka níže)


 

 

období

Oběživo mimo banky

Bankovní rezervy

Z toho

běžný účet


hotovost



2002

2 564

 

137

-

137

 

2005

9 113

4 682

2 327

1 143

2008

18 493

24 366

21 554

2 812

2009

21 776

23 494

21 101

2 393

2010

24 342

29 468

26 303

3 165

2011

 28 296

30 402

26 541

3 861

2012

30 594

32 797

27 606

5 191

             

Zdroj: Centrální banka Iráku

Aktiva Centrální banky Iráku (ke konci roku; v miliardách IQD; kurs viz tabulka níže)


období

 

Aktiva Centrální banky Iráku


                           Čistá zahraniční aktiva  

Čistá domácí aktiva  

celkem    /                                  

 


z toho:

         zlato a            SDR


investice

celkem  



 


z toho:

čisté závazky vlády


čisté závazky komerčních bank

2002

8 949

66

5 664

-6 248

3 233

0

2005

13 795

1 122

12 926

-3 571

1 598

-2 844

2008

58 718

668

54 232

-15 859

-8 362

-6 871

2009

49 792

2 685

47 276

-4 522

4 023

-5 570

2010

57 185

2 695

55 001

-3 375

3 689

-4 476

2011

69 379

2 687

67 178

-10 681

404

-6 299

2012

79 968

4 175

75 516

-16 577

-759

-7 302

Zdroj: Centrální banka Iráku


Vývoj kursu IQD/USD při aukcích CBI (denní průměry)

 Rok 2002 2005 2008 2009 2010   2011  2012
 IQD/USD 2 214 1 474 1 172 1 170 1 170   1 170   1 166

 

 

 

































zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Irácká centrální banka uváděla ke konci roku 2010 zadlužení irácké vlády ve výši 92,3 mld. USD, z toho zahraniční dluh činil 87,7 mld. USD  a domácí dluh byl 4,6 mld. USD.

Komponenty zahraničního zadlužení Iráku:

  • 42,5 mld. USD - bilaterální dluh v rámci Pařížského klubu
  • 67,4 mld. USD - bilaterální dluh vůči zemím mimo Pařížský klub
  • 20,0 mld. USD - komerční dluh
  •  0,5 mld. USD - multilaterální dluh  

Pařížský klub věřitelů přistoupil ke snížení zahraniční zadluženosti Iráku formou odpisu dluhu ve výši 80 %, když celkové externí zadlužení činilo v době pádu režimu v r. 2003 130-140 miliard USD. Na něm se následky invaze do Kuvajtu podílely částkou více než 40 miliard USD. Ostatní věřitelé mimo Pařížský klub nesmějí Iráku poskytnout lepší podmínky odpisu dluhu, ale mohou ještě přistoupit ke snížení jeho části ve výši 45 mld. USD.

Ke konci roku 2011 činilo dle údajů Světové banky celkové zadlužení země 88,5 mld. USD, tj. 37,1 % HDP, dluhová služba představovala 56,6 % exportu. Poměrové ukazatele se tedy díky růstu příjmů z ropy oproti roku 2010 významně zlepšily (2010: 87,2 mld. USD; 106,7 % HDP; 165,8 % exportu).

Každoroční výše úrokových plateb (dluhová služba) činí 14-15 mld. USD.

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Irácký bankovní sektor byl znárodněn v roce 1964 a byl znovu otevřen pro soukromý kapitál v roce 1991. Celkem v zemi funguje 7 státních (ovládají cca 90 % depozit i aktiv) a 43 soukromých (vč. 12 islámských) bank, z nichž 21 je obchodováno na bagdádské burze. Zásadní peněžní operace se provádějí prostřednictvím bank a peněžních ústavů v zahraničí. Největšími iráckými bankami jsou vesměs státní banky - Centrální banka Iráku, Rafidain Bank, Trade Bank of Iraq, Al-Rasheed Bank; ostatní banky a peněžní ústavy jsou menší a jejich spolehlivost nelze zaručit. V bankovním sektoru se postupně etabluje zahraniční kapitál (UK/HSBC, Katar, Kuvajt), v listopadu 2013 otevřela iráckou pobočku britská Standard Chartered Bank.

Irácký stát se snaží působit na posílení bankovního sektoru, požaduje navyšování kapitálu (centrální banka stanovila privátním bankám povinnost postupného navýšení kapitálu až na 250 mil. USD do června 2013, ne všechny na tento cíl dosáhly) nebo realizaci fúzí a připravuje tak bankovní sektor na větší otevření zahraničním investicím. Některá jednání o vstupu zahraničního kapitálu do iráckého bankovnictví probíhají již od roku 2011, problémem se ukazuje hlavně převažující požadavek iráckých partnerů na udržení rozhodovací majority.

Nerozvinutost iráckého bankovního sektoru je zřejmá z řady ukazatelů, a to i v porovnání s ostatními státy regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA). Asi 80 % Iráčanů nedisponuje dosud bankovním účtem, privátní zadluženost činí cca 9 % HDP (oproti 55 % v celém regionu MENA), jedna bankovní pobočka připadá na cca 36 tisíc obyvatel, jeden bankomat dokonce na cca 100 tisíc osob (v regionu MENA je poměr asi 32x příznivější).

Z hlediska moderního bankovnictví je zaostalost iráckých bank nejmarkantnější právě v oblasti platebních karet. Dosud ty banky, které vydávají platební karty, provozují vzájemně nekompatibilní systémy, a tak jejich bankomaty obsluhují pouze vlastní klienty. Proto je zatím nejběžnějším prostředkem platby hotovost. V nejbližší době by měl být spuštěn systém propojující všechny karetní sítě a podporující všeobecnou použitelnost karet vydávaných jednotlivými bankovními subjekty a měl by být zprovozněn i systém zpřístupňující bankovní transakce pro osoby, které nevlastní účet, ale mají mobilní telefon. Takových potenciálních klientů je mezi obyvateli Iráku cca 80 %. Datum realizace však nebylo oznámeno.

Dalším nedostatkem iráckého bankovního sektoru, který podvazuje možnosti rozvoje podnikání domácích investorů, je konzervativní politika bank, které velmi neochotně poskytují úvěry (např na nemovitosti jen v rozsahu cca 20 % investice) a požadují relativně vysoké úroky.

V roce 2011 se do vážných potíží dostala Warka Bank, která se tak dostala do nucené správy Centrální banky. Její osud byl i během roku 2013 nejasný, existuje podezření, že jde o politickou záležitost. Podobně bylo patrně motivováno i odvolání guvernéra centrální banky v r. 2O12, které může souviset s politickým tlakem na její nezávislost.

V červnu 2012 uzavřela ČEB dohodu o spolupráci s Trade Bank of Iraq (TBI), jejímž cílem je hlavně spolupráce při financování účasti českých firem na velkých projektech v Iráku.

Pojišťovací služby nabízí jediná státní pojišťovna Šarikat at-Ta‘amin al-Wataniya. Její služby jsou spolehlivé.

Kapitálový trh

Ostrůvkem kapitalismu v centrálně řízeném iráckém hospodářství je burza Iraq Stock Exchange (ISX), která funguje od roku 2004. Obchodují se na ní akcie 85 společností s celkovou tržní kapitalizací 4 mld. USD. Nejvíce zastoupeným oborem je bankovnictví, dále jsou na burze přítomny akcie společností z průmyslových oborů, zemědělství, cestovního ruchu (hotely) a služeb. Tomu odpovídá struktura obchodních transakcí realizovaných na burze: v roce 2012 dosáhl obrat obchodování s akciemi bankovních společností 564 mil. USD, tj. 75,8 % výkonu burzy, průmyslové tituly s obratem 79 mil. USD zajistily jenom 10,6 % výkonu, zemědělství 7 %, turistický sektor vč. hotelů 3,3 % a služby 3,0 %.

Burza představuje zajímavou příležitost pro zahraniční investory ke zhodnocení prostředků; nicméně od března roku 2012 jejich aktivita na iráckém burzovním trhu výrazně poklesla na nějakých 3-6 % oproti 8-27 % v předchozích 3 letech, pravděpodobně z důvodu postupného zhoršování politické a bezpečnostní situace v zemi.

V únoru 2013 dostala burza vítaný stimul ve formě emise akcií (IPO) telekomunikačního operátor AsiaCell, jež se stala historicky největší událostí blízkovýchodního burzovního trhu a představuje sama 49,9 % tržní kapitalizace burzy.

 

Jména a adresy státních bank
 Jméno banky (a odkaz na webové stránky)Adresa bankye-mail
1 Rafidain Bank Baghdad
Al-Rashid Street
Streetbanks Street
Tel.: 8160068,8160166
emailcenter9@yahoo.com
2 Rasheed Bank Baghdad
Khulafa Street
Street banks
Tel.: 009648853411
rasheed@uruklink
3 Iraq Bank Baghdad
Al-Mansour
14 Ramadan Street
Facing Mosque Saadia al-aumare
Tel.: 19143604287
IraqBank@yahoo.com
4 Agricultural Cooperation Bank Baghdad
Sinak
Facing Al Mosque

Tel.: 07903593290
agricuturalcoopbank@yahoo.com
5 Real Estate Bank Baghdad
Karada kharge
District no.905
Alley no.5
Building no.1
estatebank194@yahoo.com    
6 Industrial Bank Baghdad
Al-Sinak
Alkolani Square
Bank2004@maktoob.com
7 Trade Bank Of Iraq 608 Al-Yarmouk District
Street No.1
Building No.20
Baghdad
Tel.: (+964 -1) 5433561/2/3
Fax: (+964 -1) 5433560
info@tbiraq.com
Jména a adresy soukromých bank
8 Bank of Baghdad Republic of Iraq
Baghdad
Alwiya
Karada Kharij
P.O. Box 3192
Tel.: +964 717 5007
bankofbaghdad@yahoo.com
9 Commercial bank Of Iraq (součást Al Ahlibank) Al-Sadoon Street
Baghdad
Tel.: +964 1 7405583 
 
10 Investment Bank Of Iraq Baghdad
Hay Al wihda
Mahala 902   
Zokak 2   
Building 27
Tel.: +964 7901930415
chairman@ibi-bankirq.com
11 Bank of the Middle East Iraqi investment Baghdad
Arasat Al-hindia
District no.929
st no.30
Building no.65
Tel.: 7192335
co-invst@iraqimdlestbank.com
12 Islamic Bank Of Iraq Baghdad
Almedan square
Al Kehia Buillding
 
13 Basrah International  Bank For Investment Baghdad
Jamela
chairman@basrahbankfz.com
14 National Bank Of Iraq Al-Sadoon Street
Near Al-firdos Square
Beside Mahatat Tabiat al-Wekood
Tel.: 7177735
nationalbank-iraq@yahoo.com
15 Credit Bank Of Iraq Baghdad
Alsadoon
Alalwia Building
near Nadi Alalwia
Tel.: 7196020, 7191944
mailbox@kubba-group.net 
16 United Bank for Investment Baghdad
Alwathiq square
Alwehda area
District no.906
Alley no.14
Building no.69
unitedbank2004@yahoo.com
17 Dar El-Salam Investment Bank Baghdad
Bark al-Sadon
al-Nedal Street 103/41/3
Tel.: 7177704, 7177703
info@desiraq.com
18 Babylon Bank Baghdad
Alsadoon street
on the other side of Ministry of Agriculture
Tel.: 7185150
info@babylonbank-iq.com
19 Economic Bank Baghdad
Al-kolafaa street
Shorrga
near by Alarabi Market
District no.108
Alley no.54
Building no.57
Tel.: 8176232, 8176202
Economybank@yahoo.com
20 Sumer Commercial Bank Baghdad
Khalid bin Al- walled street
Babyl Area
District no.908
Alley no.16
Building No.13
Tel.: 7196472, 7180524
sumerbank99@hotmail.com
21 Gulf Commercial Bank Baghdad
Karada Kharge
Tel.: 7760107, 7760170
gulfbank@yahoo.com
22 Al-Warkaa Investment Bank Baghdad
Alwahda area
District 902
Alley. No.14
Tel.: 7172050, 7173448

info@warkinvestmentbank.com

Pozn. Banka v nucené správě Centrální banky!

23 Bank Baraka Investment and funding Baghdad
Alwahda area
District 902
Alley no.99
Building No.14
Tel.: 7173201, 7189747, 7182599
albaraka@uruklink.net
24 Mosul Bank for Development and Investment Mosul
Sahel Al-aisar
Street Center
Facing darebat al-dakal
Tel.: 764690, 764680, 816487
info@mosulbank.com
25 North Bank Baghdad
Hai Alkarrada
Elwia
Alfatih square
Building no. 51
Street 99.
Tel.: (00964 -1) 7178425, 7178424
info@northbankiq.com
26 Ashur International Bank Baghdad
Near Akaba Bin Nafa`a Square
Tel.: 009714 3313339
info@ashurbank.com
sulaimani@ashurbank.comarbilashurbank@yahoo.com 
27 Union Bank of Iraq Baghdad
Al-sadoon area
District no.101
Alley no.91
Building no.24
Tel.: 7178696, 7178573, 7178572
info@ub-iq.com
28 Mansur Bank for Investment Baghdad
Al-Wehda area
District no.904
Salman Faaik Street
Alley no.14
Building no.14
Tel.: 71, 755, 867, 175, 542
info@mansourbank.com
29 Trans Iraq Bank Alwahda area
District 902
St. No.14
Building No.38/1
 
30 Emerald Bank Erbil
Opposite to Sheikh Cholee Mosque
Sheikh Cholee Street
Tel.:+964 66 2227557
info@emeraldbank.com
Jména a adresy islámských bank
31 Iraqi Islamic Investment and Development A Kahiya Bldg.
Al Midan
Baghdad
Tel.: 01 4153731, 07901388976
info@iraqiislamicb.com
32 Kurdistan International Investment Erbil
Street Abd AlSalam Barzani
Building 70
Baghdad Branch: Al-wehda area
Square Al-Wathik
District 902
Street 4
Building 66
Tel.: 066/2230822, 2238149
baghdad@kurdistanib.com  
erbil@kurdistanib.com
33 National Bank Islamic Baghdad
Street Arsat
Tel.: 7185107
inbbaghdad@yahoo.com   
34 The Tigris and Euphrates Bank for Development and Investment Baghdad
Al-Wahdaarea
District 904
Alley 194
Building 77
Tel.: 7175442, 7187839
info@dfdi-bank.com
35 Albilad Islamic Bank Baghdad
Alkarada Al-sharqea
Alhurea Square Near
Tel.: 7780283
 
Jména adresy zahraničních bank
37 Arab Banking Corporation (Bahrain) Branch Iraq Baghdad
Street Al-Sadoon
Al-Firdos Square
Tel.: 0096417173774, 17173776
mowafaq.mahmood@arabbanking.com
38 Bank Serat Turkish Branch (Iraq) Baghdad
Al-Wazerea
District 301
Alley 5
House 19
Tel.: 4252090
 
39 Bank Mile Iran Baghdad
Arsat
District 929
Alley 27
House 111
Tel.: 7171722-3
 
40 Bank Byblos Lebanese Street 6 (near sports stadium)
Erbil – Kurdistan Region
P.O.Box: Byblos Bank Silopi-Haboor P.O.Box 4-33 Turkey
Erbil-Iraq P.O.Box 34-0383
Tel.: +964 66 2233457, +964 66 2233457
aabdelkader@byblosbank.com.lb

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Daňový systém spravuje Centrální komise pro daně (General Commission for Taxes, GCT). V současné době je GCT tvořena ústředím a 46 pobočkami (18 pro hlavní město Bagdád, 28 v provinciích).

Výběr daní je uzákoněn následujícími zákony a normami:

  • Zákon o daních z příjmů č. 13/1982, ve znění pozdějších úprav,
  • Zákon o příjmech z pronájmu budov č. 162/1952, ve znění pozdějších úprav,
  • Zákon o daních z půdy č. 26/196, ve znění pozdějších úprav,
  • Zákon o dědické dani č. 64/1985 (zrušen zákonem č. 22/1994, ale dosud platí do vypršení přechodného období),
  • Zákon o daních z příjmů č. 36/1997 (platí pro hotely a restaurace),
  • Vyhláška o daních z prodeje a pronájmu budov č. 120/2002.

Zákony jsou i přes doplňky velmi zastaralé a vyžadují novelizaci. Výběr daní je neprůhledný a např. daně z příjmů fyzických a právnických osob jsou nevymahatelné. Není proto divu, že výběr daní se na finančních příjmech státního rozpočtu podílí pouhými 3 %. Současná vláda sice slíbila vypracování nových daňových předpisů, avšak od začátku roku 2011 ani nezahájila platnost již přijatého celního zákona a v červnu 2012 ji opět odložila. Změna daňových zákonů je proto zřejmě záležitost, která čeká na novou politickou garnituru.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: