Irák: Investiční klima

25. 4. 2014

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Obecné podmínky pro podnikatelskou činnost v Iráku jsou mezinárodní komunitou hodnoceny krajně nepříznivě. V pravidelném hodnocení Světové banky pro rok 2013, srovnávajícím podle 10 základních kritérií podmínky pro podnikání ve 185 zemích světa, zaujal Irák nelichotivé 165. místo po sestupu o 2 pozice oproti předchozímu roku. Z hodnocených kritérií se  nejhůře umístil z hlediska postupů při řešení insolvence (185.-!!), snadnosti realizace zahraničně obchodních transakcí (179.), komplikovanosti zahájení obchodní činnosti (177.), přístupu k úvěrům (176.), vymahatelnosti smluv (141.) a ochrany investorů (128.). Relativně nejlépe byl Irák vyhodnocen z hlediska snadnosti získání elektrické přípojky (46., zde ovšem nebyla vzata do úvahy skutečnost, že následné dodávky elektřiny jsou značně nepravidelné) a daňové zátěže (65.). Změny oproti předchozímu roku jsou v jednotlivých oblastech hodnocení neznatelné, což realisticky odpovídá pomalému tempu transformace irácké společnosti.Irácká vláda si je objektivních překážek snižujících atraktivitu země pro mezinárodní investorskou komunitu  vědoma a snaží se v rámci úsilí o poválečnou obnovu země, jejího hospodářství a infrastruktury vytvořit podmínky pro vstup zahraničních investorů, bez nichž se tento proces neobejde. Její strategie je založena na lákání zahraničních subjektů k přímému investování v Iráku nebo alespoň na získání partnerů pro místní firmy, povětšinou státní, při realizaci rozvojových projektů, kterým nabízí v případě dodavatelských úvěrů dlouhodobě odloženou splatnost vložených prostředků. Je zřejmé, že bez snížení rizik investování a podnikání v Iráku, mezi něž je v této souvislosti třeba počítat i politickou nestabilitu vyvolávající nejistotu ohledně plnění smluvních ujednání v dlouhodobém horizontu, bude obtížně hledat partnery pro finančně náročné projekty, jejichž návratnost nelze s uspokojivou mírou pravděpodobnosti naplánovat.

Investiční zákon č. 13/2009 Sb. schválený v r. 2009 Sněmovnou reprezentantů iráckého parlamentu je modifikovanou verzí zákona z roku 2006. Jeho záměrem je stanovení rámce pro práci Národní investiční komise, vytvoření podmínek pro investování v Iráku a podpora investorů, zejména v bytové výstavbě. Zákon je založen na rovném přístupu k iráckým i zahraničním investorům.

Zákon sleduje odstranění legislativních překážek, které bránily urychlení ekonomického rozvoje Iráku a jeho rekonstrukce. Usnadnil investorům vstup na irácký trh, podnikatelům zjednodušil registraci a následné zakládání účtů u iráckých bank. Umožňuje investorům obchodovat s akciemi, zakládat investiční akciová portfolia a fondy. Kodifikuje zvláštní podmínky v kurdistánských provinciích. V praxi budou realizovány prostřednictvím Kurdistánské investiční komise a podle specifického kurdistánského investičního zákona.

Vrcholným orgánem irácké vlády z hlediska podpory investičního prostředí v Iráku je Národní investiční komise, jejíž předseda je ministrem vlády. Pobočky Národní investiční komise vznikají ve všech iráckých provinciích s výjimkou iráckého Kurdistánu. V této oblasti má její roli plnit Kurdistánská investiční komise. Kurdistánská investiční komise je ve vztahu k Národní investiční komisi podřízena, ale spíše z Investičního zákona vyplývá, že NIK má vůči Kurdistánské investiční komisi roli konzultanta. Úkoly NIK se neomezují na investiční sféru, ale je pověřena i obecnou podporou zahraničního obchodu.

Modifikovaný investiční zákon je vítaným nástrojem pro zlepšení investičního prostředí, jeho praktická implementace je však závislá na politické a bezpečnostní situaci. Je nicméně důležitým krokem k přivábení zahraničních investorů na irácký trh.

Ze zákona vyplývá, že irácká vláda především preferuje tyto oblasti investic:

  • rekonstrukce silnic a infrastruktury
  • výstavba domů, hotelů, rehabilitačních a zdravotních center, nemocnic
  • projekty vodních děl
  • investice do těžby a zpracování ropy
  • distribuční sítě (infrastruktura)

Co investiční zákon umožňuje investorům:

  • Otevřít si bankovní účet v irácké nebo zahraniční měně u irácké nebo zahraniční banky pro schválený projekt.
  • Převod kapitálu do zahraničí v převoditelné měně po zaplacení veškerých pohledávek vůči irácké vládě a dalším subjektům.
  • Investorský subjekt, který obchoduje na akciovém trhu, může vlastnit movitý majetek.
  • Může vytvářet investiční portfolio v cenných papírech.
  • Smí pojistit investiční záměr u jakékoliv zahraniční nebo irácké pojišťovací společnosti.
  • Iráčtí i zahraniční investoři mají stejná práva nakoupit pozemky a majetek ze státního fondu majetku za částku určenou dle zvláštního řízení a mají právo vlastnit soukromý majetek nebo pozemky (v případě stavebních projektů pro bydlení).
  • Iráčtí a zahraniční investoři mají právo najmout půdu a majetek od vlády nebo od soukromého sektoru za účelem investičního projektu na dobu platnosti licence nepřesahující 50 let.
  • Investor má právo předat vlastnictví investice nebo její části jinému subjektu v průběhu trvání licence, ovšem nový subjekt musí pokračovat ve stejném podnikatelském záměru za stejných podmínek.

Závazky investora

  • Dát na vědomí Národní investiční komisi nebo regionální komisi v písemné formě, jakmile bude investice připravena pro účely projektu, a rovněž oznámit zahájení svých aktivit.
  • Předložit předběžnou a technickou studii projektu a další informace vyžadované investiční komisí nebo jinými entitami.
  • Evidovat materiál, který požívá výhod osvobození od poplatků.
  • Dodržovat schválený rozvrh prací, nepřesáhnout dobu šesti měsíců od určeného data. Komise je oprávněna odejmout udělenou licenci.
  • Školit irácké zaměstnance a zvyšovat jejich profesionální připravenost. Prioritou je využití iráckých pracovních sil.

Bezpečnostní situace

Také na tomto místě je třeba připomenout, že Irák je dosti bezpečnostně nestabilní zemí a ohledy na bezpečnost pracovníků jsou významným omezujícím faktorem pro aktivity zahraničních firem v této zemi. Za stabilizovaný lze označit jednoznačně pouze autonomní Region iráckého Kurdistánu, relativně bezpečný je i jih země (oblast Basry). Ve středním Iráku včetně Bagdádu se zatím volný pohyb cizinců nedoporučuje s ohledem na nebezpečí atentátů či finančně motivovaných únosů. Výrazné zlepšení situace nelze v dohledné době očekávat, a to přinejmenším do parlamentních voleb v roce 2014.

 

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Klíčovou oblastí ekonomiky Iráku, na kterou je též koncentrováno úsilí irácké vlády o přilákání zahraničních investic, je těžba ropy. Irák má ambiciózní plány na postupné zvýšení ropné produkce (podrobněji viz kap. 4.7). Hlavní metodou dosažení jejich cílů je, umožnit zahraničním investorům v tzv. ropných aukcích získat právo na prospekci ropných polí a následnou těžbu na určitou dobu (většinou více jak na 10 let). První aukce se odehrála v červnu 2009 a bylo zde nabízeno ropné pole Rumélie. Nejlepší nabídku podalo konsorcium China North Petroleum Co. a British Petroleum. Druhá aukce se odehrála v prosinci téhož roku a byla zde nabízena ropná pole: Halfaya, Majnoon, West Qurna, Garraf, Nadjmah, Qajara a Badra. Halfayu získala čínská CNPC v konsorciu s firmami Petronas a Total, Majnoon získal Shell, West Qurnu Lukoil.  Menší naleziště Garraf ovládl Petronas, Nadžmah angolský Sonangol a Badru by měl vytěžit Gazprom. Posledním významným kontraktem, který Irák uzavřel, byl prodej těžby na ropném poli West Qurna Phase 1, který získaly americká společnost Exxon Mobil a evropská společnost Shell. Jedná se o jedno z největších ropných polí v Iráku a uvedené konsorcium přislíbilo dosáhnout denní výtěžnosti až 2,3 (b/d).

Čtvrtého kola aukcí v březnu 2012 se zúčastnilo relativně málo zájemců, pravděpodobně v důsledku nepříliš atraktivních podmínek nabízených kontraktů. V roce 2013 by se mělo usutečnit 5. kolo aukce. Stejnou aukční formou začal Irák podporovat investice do těžby zemního plynu, jehož významné zásoby jsou dosud velmi málo využívané a doprovodný plyn při těžbě ropy se zatím dokonce bez užitku spaluje. Také aukce práv k těžbě zemního plynu budou pokračovat.

Dlouhodobým problémem je těžba v nalezištích Iráckého Kurdistánu. Tamní vláda totiž uzavírá smlouvy se zahraničními společnostmi bez ohledu na názor centrální vlády, že toto právo má na základě platné legislativy pouze ona. Tato otázka je předmětem jednání, jejichž výsledek podmíní další rozvoj tohoto odvětví v Kurdistánu.

Výzvou pro investory je stále zpracování ropy rafinériemi, její skladování a přeprava. Nedostatečné kapacity totiž omezují reálné možnosti zvyšování těžby a Irák proto nutně potřebuje urychlit rekonstrukce stávajících rafinérských zařízení a budování nových .

Přehled ropných polí nabídnutých v aukcích
První aukceZásoby (v miliardách barelů)
Rumaila 17,0
West Qurna I 8,7
Kirkuk 8,6
Zubair 4,0
Maisan 2,5
Bai Hassan 2,3
West Qurna II 12,9
Majnoon 12,6
Vých. Bagdád 8,1
Halfaya 4,1
Garraf 0,9
Najmah 0,9
Qayara 0,8
Kifil 0,2
Marjan 0,2
Badra 0,2
Qamar 0,1
Gullabat 0,1
Naudoman 0,1
Přehled zpracovatelských kapacit
RafinérieLokalitaKapacita (b/d)poznámka
Baiji Severní Irák 310 000 postupné zvyšování produkce
Basra Basra 150 000 postupné zvyšování produkce
Daura Bagdád 180 000 vč. 70 000 nové destilační jednotky
Mosul Mosul 10 000  
Kirkuk Kirkuk 10 000  
Khanaqin   10 000  
K3 - Hadítha   10 000  
Muftiah   10 000  
Najaf   10 000  
Maisan   10 000  
Nassiria   10 000  
Plánované rafinérie dle plánu z roku 2006
RafinérieDodavatelkapacitaStav
Nassiria Foster Wheeler 300 000 Projekt
Karbala Technip 150 000 Projekt
Kirkuk Shaw nad Webster 150 000 Projekt
Maisan Shaw nad Webster 150 000 Projekt
Vých. Bagdád   100 000 Feasibility study

Zdroj: Iraq Energy Data

V roce 2010 byly v Iráku zaznamenány investiční aktivity 156 zahraničních firem ze 34 zemí. Oproti předchozím rokům, kdy dominovaly ekonomické aktivity společnosti z okolních arabských států (SAE, Jordánsko, Libanon), převzalo iniciativu Turecko, jehož firmy se angažovaly ve 22 velkých projektech. Itálie zaujímá v žebříčku 2. místo hlavně díky účasti na výstavbě nového přístavu v Basře, Jižní Koreji zase pomohl ke 4. místu kontrakt na rekonstrukci petrochemické továrny v Basře. Americké společnosti se angažují především v projektech těžby minerálních paliv. Podle dříve zveřejněných statistik bylo v předchozích letech pořadí zemí dle rozsahu investic v Iráku následující: SAE (24,1 %), Jižní Korea (15,8 %), USA (14,1 %), Velká Británie (6,7 %), Libanon (6,5 %), Turecko (5,3 %), Čína (4,8 %), Kuvajt (4,4 %), Itálie (3,8).    

Protože irácké oficiální statistiky jdou značně kusé a neaktuální, jsou v následujících tabulkách uvedeny údaje z nezávislých analytických zdrojů. Čerstvější údaje nebyly při zpracování zprávy k dispozici.

Investiční aktivity v Iráku podle zemí v r. 2010
Země  mil. USD Podíl ( %)
Turecko 14 883 34,9
Itálie 5 292 12,4
Francie 4 243 9,9
Jižní Korea  3 269 7,7
USA 1 997 4,7
Čína  1 736 4,1
SAE 1 318 3,1
Kanada 1 247 2,9
Velká Británie 1 215 2,8
Austrálie 883 2,1
Rusko 752 1,8
Jordánsko 669 1,6

Odvětvová struktura zahraničních investičních aktivit v Iráku v roce 2010 odpovídala celkovému zaměření investičních priorit irácké vlády. Pořadí odvětví s největším objemem zahraničních investic v předchozích letech bylo dle dříve zveřejněných oficiálních statistik energetika a petrochemie (46,6 %), víceoborové investice (35,1 %), obytné nemovitosti (17,8 %), dopravní infrastruktura (0,3 %).

Zahraniční investiční aktivity v Iráku v r. 2010 podle odvětví
Odvětvímil. USD Podíl ( %)
Obytné nemovitosti 14 107 33,1
Dopravní infrastruktura 6 733 15,8
Energetika 6 074 14,2
Průmyslová výroba 6 040   14,2
Ropa a zemní plyn 5 443 12,8
Podnikatelské nemovitosti 1 829 4,3
Vodohospodářství 1 317 3,1
Zdravotnictví 757 1,8
Zemědělství 244 0,6

 

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Dosud nebyl zahájen žádný investiční projekt ČR v Iráku.

Projekt výstavby paroplynové elektrárny v Regionu iráckého Kurdistánu s rozpočtem cca 900 mil. USD, jehož dodavatelem je ve spolupráci s tureckou stavební firmou Renaissance Group česká společnost PSG a na jehož financování se podílí ČEB a EGAP, není investicí české firmy, ale kurdistánského partnera KAR Group.

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Protože v Iráku se dosud dostatečně neetabloval soukromý podnikatelský sektor vyjma drobného podnikání, má irácká vláda zájem o přilákání zahraničních investorů včetně českých, kteří by přinesli kapitál, pracovní příležitosti a nové technologie. V nejbližší době nebude zřejmě zahájen dlouho připravovaný proces privatizace iráckého průmyslu a je třeba uvažovat o investicích "na zelené louce".

Jednoznačnou prioritou irácké vlády je vzhledem k téměř absolutní závislosti ekonomiky země na těžbě ropy a plynu právě rozvoj tohoto odvětví. Jeho celkovou potřebu investic odhadl vicepremiér Šahristání, který je odpovědný za energetiku, na 200 mld. USD v nejbližších 6 letech. Z toho 100 mld. by měla spolknout těžba, 40 mld. průmysl zpracování zemního plynu, 30 mld. zvýšení kapacity rafinérií a 30 mld. zvětšení exportních kapacit.

Druhým prioritním odvětvím je pro iráckou vládu energetika. V letech 2011-12 uzavřela řadu kontraktů se zahraničními dodavateli elektráren a generátorů (např. s řecká firmou Metka na instalaci 10 bloků po 125 MW, s německým Siemensem, s korejskými, čínskými a japonskými dodavateli), ale další investice budou následovat. Ministerstvo elektřiny totiž slíbilo ztrojnásobit irácké generační kapacity přidáním 22 tis. MW během následujících tří let.

V poslední době se objevovaly na veřejnosti informace o některých dalších plánovaných velkých investičních projektech. Vláda např. zvažovala vybudování nové bagdádské opery místo scény poškozené v nedávné válce (projekt byl pravděpodobně odsunut), pokračují práce na projektu bagdádského metra (podle tisku byla dohoda uzavřena s francouzskou společností Alstom), připravuje se výstavba 5 nových průmyslových zón poblíž velkoměst Bagdád, Basra, Ninewa, Nadžáf a Babil. Vláda pro tyto projekty vyčlenila v rozpočtu částku 1,2 mld. USD. Významné investice připravují i provinční vlády (guvernoráty), především v bytové výstavbě a v odvětvích vodohospodářství nebo dopravní infrastruktury (rozšíření mezinárodních letišť v Dohuku/KRG a Nadžáfu).

Pro české investory jsou obecně perspektivní tyto obory:

  • energetika - elektrárny a distribuční sítě
  • těžba ropy a plynu, rafinérie, ropovody a plynovody
  • dopravní strojírenství
  • stavební stroje a zařízení
  • čistírny a úpravny vody
  • výroba železa a oceli
  • průmysl výroby a zpracování stavebních hmot
  • výstavba a modernizace dopravní infrastruktury (železnice, MHD, letiště)
  • bytová výstavba
  • výstavba zdravotnických zařízení a jejich vybavení
  • zemědělská technika a stroje
  • cestovní ruch a lázeňství

Informace o projektech a investičních příležitostech je možné najít na webových stránkách www.investpromo.gov.iq, kde lze nalézt též informace o vydávaných licencích, případně užitečné materiály potřebné pro správný postup při přípravě a realizaci investiční strategie.

Je třeba počítat s tím, že rozvojové priority a projekty jsou pravidelně přepracovávány a jejich termíny průběžně odsouvány do budoucnosti. V tomto směru nelze očekávat v dohledné době vzhledem k vnitropolitické situaci zlepšení. Stabilnější regulatorní a politické prostředí nabízí autonomní Region iráckého Kurdistánu, který také vykazuje známky rychlejšího ekonomického růstu, než zbytek Iráku.

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Rizika investování v Iráku jsou stále významná, především s ohledem na bezpečnostně i politicky nestabilní situaci. Světlou výjimkou jsou provincie pod správou Regionální vlády Kurdistánu, kde se již podařilo terorismus vymýtit, a do značné míry i nejjižnější provincie Basra. Na druhé straně je určitou výhodou nízký stupeň rozvoje ekonomiky po rozvratu posledních desetiletí a vysoký podíl státu na ekonomice země, který zaručuje investorům budoucí odbyt vzhledem k tomu, že růst příjmů z těžby ropy a plynu garantuje jeho solventnost. Určité riziko představuje v této souvislosti vysoká míra korupce, která ovlivňuje rozhodování státních orgánů na všech úrovních, na němž je podnikatelský úspěch v Iráku životně závislý.

Z hlediska podmínek pro investování se Irák teprve postupně přizpůsobuje západním standardům. O jakémsi pokroku v tomto směru svědčí to, že podle posledního zveřejněného průzkumu Světové banky srovnávajícího podmínky pro podnikání ve světě je Irák ze 189 hodnocených států až na 151. místě (v předchozích letech se umístil jako 165. a 155.). Jako zvláště nevyhovující byla vyhodnocena tato kritéria, v nichž se v mezinárodním srovnání Irák umístil na horším než 100. místě:

  • možnosti řešení insolvence (zde je Irák vzhledem k neexistující legislativě dokonce na úplně posledním místě)
  • podmínky pro získávání bankovních úvěrů
  • podmínky pro realizaci zahraničněobchodních operací,
  • procedury při založení firmy
  • vynutitelnost smluvních ujednání
  • ochrana investorů
  • registrace vlastnictví nemovitostí

Representativní průzkum mezi zahraničními podnikateli zase ukázal, že za největší překážky byznysu v Iráku považují nespolehlivé dodávky elektrického proudu, politickou nestabilitu a korupci.

Dá se sice předpokládat, že irácká vláda se bude nadále snažit o zlepšení stavu v problémových oblastech, ale zkušenosti ukazují, že jde o velmi zdlouhavý a bolestný proces. S určitou mírou nepředvídatelnosti až voluntarismu při rozhodování státních úřadů včetně justičních proto musí investoři počítat jako s neměnným prvkem systému a zahrnout tento aspekt do svých kalkulací.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: