Irák: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

25. 4. 2014

© Zastupitelský úřad Bagdád (Irák)

7.1. Smluvní základna

V současné době jsou v relaci s Irákem v platnosti následující bilaterální smlouvy:

  • Dohoda o hospodářské a technické spolupráci mezi ČSSR a Iráckou republikou (Bagdád, 9.3.1972)
  • Protokol o změně Dohody o hospodářské a technické spolupráci mezi ČSSR a Iráckou republikou (Praha, 18.12.1973)
  • Dlouhodobá obchodní a platební dohoda mezi ČSSR a Iráckou republikou (Praha, 18.12.1973)
  • Protokol k Dohodě o hospodářské a technické spolupráci mezi ČSSR a Iráckou republikou z 9.3.1972 ve znění dopisů vyměněných 18.1.1975 a 9.7.1975 (Bagdád, 9.7.1975)
  • Druhý protokol o změně Dohody o hospodářské a technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky (Bagdád, 31.5.1977)
  • Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Irácké republiky o dodávkách zvláštních materiálů v letech 1986–1990 (podepsaná 16.7.1985)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Irácké republiky o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu (Praha, 11.10.2012).

Pokračují jednání o textu Dohody o zabránění dvojímu zdanění a Dohody o vzájemné ochraně a podpoře investic, ve stadiu jednání je též text resortní Dohody o spolupráci v oblasti zdravotnictví.

Na resortní úrovni byla podepsána ministry průmyslu a obchodu ČR memoranda o porozumění (MoU) v oblasti obchodu (ministr obchodu Babakir, květen 2011) a průmyslu (ministr průmyslu Karbooli, leden 2012). 

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Obchodní obrat České republiky s Irákem (ČSÚ, v tis. USD) 
rok
vývoz 
vývoz (bez pochybných položek)
dovoz
bilance (bez p.p.)
2008 42 926 42 926  27 42 899 
2009 139 089 114 339  6 114 333 
2010 135 483 97 738  272 97 466 
2011 87 023 87 023  164 86 859 
2012 126 213 126 213  9 126 204 
2013 103 421 103 421  50 103 371 

Pramen: ČSÚ, MPO

Poté, kdy v roce 2012 dosáhl český vývoz do Iráku rekordního výsledku, poklesl v roce 2013 o asi 18 % na 103,4 mil. USD, tj. 2,02 mld. CZK.

Na výsledky českého exportu do Iráku je třeba pohlížet především s ohledem na dramatické irácké politické zvraty v posledních 35 letech. Mezinárodní i vnitřní konflikty Iráku v tomto období byly a dosud jsou klíčovým faktorem pro rozvoj jeho ekonomiky a konsekventně i mezinárodní obchodní výměny. Tradice dříve čilého česko(slovensko)-iráckého obchodu tak byly přerušeny a od počátku devadesátých let v důsledku mezinárodních sankcí proti režimu Saddáma Husseina byl český export zanedbatelný. Teprve po jeho svržení mezinárodní intervencí v roce 2003 a následném ukončení sankčního režimu začal prudce růst. Zveřejněné rekordní statistické údaje o exportním výkonu v této relaci z let 2009-2010 byly sice patrně zkresleny finančními podvody velkého rozsahu (fiktivní vývozy textilních výrobků s neoprávněnými odpočty DPH), ale i po jejich vyloučení je vidět uspokojivý objem exportu do Iráku, který dosáhl dosavadního vrcholu v roce 2012.      

Dovozy z Iráku do ČR jsou zanedbatelné a od začátku tohoto tisíciletí dokonce dosahují sotva měřitelné úrovně. To je dáno faktem, že zatímco ropné produkty dovážíme z jiných teritorií, jiné komodity irácká produkce zatím prakticky nenabízí.

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Na mírném snížení českého vývozu do Iráku v roce 2013 se nejvíce podílely strojírenské obory, které přesto realizují téměř 40 % exportního výkonu, a další průmyslové výrobky. Největší vývozní komoditou se staly cigarety, naopak na pouhých asi 10 % se snížil vývoz automobilů. Nepokračoval ani slibně započatý export traktorů. Výkyvy českého exportu do Iráku jsou zřejmě dány trvající převahou strojírenských produktů pro velké investiční akce, jejichž dodávky jsou nerovnoměrné. Pokud jde o spotřební zboží, jsou zatím v exportu do Iráku úspěšné jen některé dílčí komodity. Dovoz z Iráku do ČR zůstává přes skokový růst (o asi 450 %) zanedbatelný, protože ČR není odběratelem jeho ropy ani plynu.   

Exportní trendy posledních let jsou zřejmé z následující tabulky. Obsahuje statistické údaje o vývozu podle komoditních skupin (dle SITC 3) s největším podílem v roce 2013 resp. v předchozích třech letech.

Vývoz za roky 2010 až 2013 podle komoditních skupin (pořadí dle výsledku roku 2013)

Kód

SITC3

Komoditní skupina

2010

podíl (%)

2010

(tis. USD)

 2011

podíl (%)

 2011

(tis. USD)

2012

podíl (%)

2012

(tis. USD)

2013

podíl (%)

2013

(tis. USD)

122 Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové - - 0,46 401 9,48 11959 22,73 23506
772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 5,88 8 071  6,52 5 627  8,55 10796 10,14 10490
641 Papír a lepenka 0,00 6 0,04 33  2,88 3 640 9,10 9 407
891 Zbraně a munice 1,37 1 886 0,00 1,70 2 149 8,28 8 567
711 Kotle na výrobu páry z vody a jiných látek, díly 0,09 117 - - - -

7,63

7 895
723 Stroje, zaříz. pro stavebnictví, stavební inženýrství 1,60 2 202  1,23 1 063  2,08 2 619 4,24 4 380
714 Stroje, motory neelektrické (ne turbíny, pístové motory)   - 10,19 8 790  2,51 3 172 3,85 3 980
781 Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 12,68 17418 13,76 11864  29,32 37004 3,41 3 531
696 Výrobky nožířské 3,17 4 349  7,33 6 325  9,21 11629 3,28 3 395
691 Konstrukce vč. částí jn. ze železa, oceli, hliníku 2,12 2 909 8,85 7 635  3,07 3 869 2,97 3 067
025 Vejce a žloutky čerstvé, sušené aj. konzervované, bílek 1,24 1 699  2,53 2 182  1,48 1 866 2,11 2 186
728 Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly 0,02 28 0,04 35 0,07 86 1,67 1 732
793 Lodě, čluny (i vznášedla), konstrukce plovoucí - - - - - - 1,65 1 710
675 Výrobky ploché válcované z oceli legované - - 2,66 2 297  5,59 7 054 1,62 1 671
764 Zař .telekom., přísl. pro záznam, reprodukci zvuku,obrazu 0,34 464 2,45 2 117  0,60 763 1,40 1 449
699 Výrobky z kovů základních jn. 0,09 120 0,29 246  0,05 64 1,14 1 176
874 Přístroje měřicí, kontrolní, analyzační, řídicí jn. 0,58 798 0,77 668  1,31 1 658 1,08 1 116
813 Výrobky techniky osvětlovací jn. 1,32 1 810 0,04 38  0,63 791 0,94 975
741 Zařízení k ohřevu a chlazení a jejich díly jn. 6,42 8 809 5,35 4 612  3,60 4 543  0,88 911
665 Zboží skleněné 0,47 641 0,57 492  0,53 666 0,86 893
553 Voňavky, přípravky kosmetické a toaletní (bez mýdel) 0,93 1 279 1,92 1 655  1,48 1 870 0,76 782
712 Turbíny na páru z vody a jiných látek a díly jn. 4,17 5 729 7,48 6 453  3,00 3 790 0,68 701
581 Trubky, potrubí a hadice z hmot plastických 0,02 26 0,02 13  0,10 125 0,66 682
679 Roury, trubky, profily duté, fitinky železné, ocelové 0,37 513 0,03 25  0,15 193 0,62 646
112 Nápoje alkoholické - - 0,00 0,02 27  0,61 633
899 Výrobky ostatní (květiny umělé, svíčky, deštníky) 0,46 626 0,74 641  0,42 524 0,59 611
747 Kohouty, ventily aj. armatury pro potrubí, kotle ap. 0,51 707  1,65 1 427  0,03 39 0,51 529
743 Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap. 0,11 151 1,34 1 156  1,16 1 469  0,50 519
724 Stroje textilní a kožedělné a jejich díly jn. - - - - - - 0,47 482
773 Prostředky k rozvodu elektrické energie jn. 0,42 583 1,64 1 413  0,46 579  0,46 474
778 Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) 0,58 796 1,45 1 247   0,38 483  0,44 452
872 Zařízení, přístroje pro účely lékařské, veterinární ap. 0,10 134 0,66 569  0,05 62 0,40 409
022 Mléko, smetana a mléčné výrobky (ne máslo a sýry) - - 0,09 79  0,11 134 0,34 355
582 Pláty, desky, blány, fólie a pásy z hmot plastických 0,00 1 - - - 0,26 264
783 Vozidla motor. silniční (k dopr. veřejné, traktory) 1,06 1 462 0,40 344  0,31 392  0,25 256
784 Díly a příslušenství vozidel motorových 0,12 167 0,09 74  0,23 284  0,23 233
098 Výrobky, přípravky jedlé jn. (omáčky, kečup, ocet ap.) 0,07 97 0,16 140  0,42 532  0,21 218
774 Přístroje elektrodiagnostické pro účely medicinální 0,02 33 0,12 106  0,06 82 0,17 176
657 Příze speciální, textilní materiály speciální ap. výr. 0,00 2 - 0,00 1 0,16 168
663 Výrobky z nerostů jn. 0,00 3 0,00 - - 0,15 159
841 Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.) 0,24 332 0,00 0,17 210  0,15 152
542 Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 0,02 22 0,02 16  0,59 742  0,14 149
269 Oděvy staré a ostatní textilie staré; hadry 0,01 14 0,07 57  0,10 124 0,12 129
676 Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové - - 0,00 - - 0,12 128
871 Přístroje a zařízení optické jn. 0,00 1 - 0,49 621  0,12 124
771 Stroje elektrické (ne točivé) a jejich díly 0,27 375 0,41 354  0,03 40 0,11 117
745 Zaříz. strojní neelekt. ost., nářadí, přístroje mech. 0,00 1 0,00 0,00 2 0,11 111
742 Čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly 2,95 4 049  2,70 2 328  0,38 476 0,10 103
  ...                
716 Stroje točivé elektrické a jejich díly jn. 18,79 25808 8,36 7 209  0,37 469  0,07 68
541 Léčiva, výr. farmaceut. (ne antibiotika, hormony ap.) 0,00 5 0,07 59  0,15 191  0,06 66
  ...                
842 Oděvy a prádlo dámské, dívčí (ne pletené, háčkované) 0,12 168 0,00 0,50 632 0,04 42
  ...                
748 Hřídele, kliky převodové, tělesa ložisková, spojky ap. 0,09 123 0,00 0,46 576  0,03 36
  ...                
692 Konstrukce kovové ke skladování a přepravě 0,56 771 1,49 1 283   0,10 128  0,01 15
  ...                
722 Traktory 0,13 177 2,40 2 073  4,28 5 404 - -
                   
  Celkem   137313   86239    126213   103421

Zdroj: MPO a ČSÚ

Český export do Iráku nenavázal v roce 2013 na dynamiku předchozích let, když se jeho objem meziročně snížil o 18,1 % na 103,4 mil. USD (2,02 mld. CZK). Stejně jako v předchozích letech se o tento výsledek sice největším dílem zasloužily tradiční strojírenské výrobní obory, avšak export strojírenských výrobků (tj. nomenklatury SITC 7) do Iráku oproti předchozímu roku klesl asi o 44 % a jejich podíl na celkovém českém vývozu do této země se snížil o cca 19 procentních bodů na 39,5 %. Podobně špatně si vedl i export dříve druhého nejúspěšnějšího oboru, průmyslových výrobků třídy 6 (tříděných podle materiálu), který se propadl o asi 23 % a jeho podíl na českém vývozu se tak snížil na 20 %. Lze tedy říci, že došlo k útlumu českého vývozu strojů a subdodávek pro investice, byť u velkých investičních akcí, o které jde především, může jít o výkyv daný nespojitým náběhem jednotlivých dodávek.

Pozitivní byl totiž naopak vývoj v oblasti spotřebního zboží. Největší skok zaznamenal vývoz cigaret, který po meziročním růstu na téměř dvojnásobek (+96,6 %) představoval 22,7 % hodnoty všech českých exportů a cigarety s pivem (tj. SITC 1) se tak staly druhým nejúspěšnějším exportním odvětvím. Na čtvtém místě pak zůstal vývoz průmyslového spotřebního zboží (SITC 8), který po solidním růstu o cca 12 % zajistil 6,3 % českého exportu do Iráku. Význam ostatních klasifikačních tříd vývozních komodit zůstal v této relaci marginální.

Podrobnější pohled na komoditní strukturu ukazuje některé zajímavé změny. Samozřejmě nejvýraznější je již uvedený vzestup exportu cigaret, bezkonkurenčně nejúspěšnější české komodity na iráckém trhu roku 2013 s hodnotou 23,5 mil. USD. Naopak největším zklamáním je propad vývozu českých automobilů (SITC 7812), které exportní statistice vévodily o rok dříve po skokovém meziročním růstu díky jednorázové zakázce pro flotilu erbilské taxislužby. Loňských 3,5 mil. USD představuje snížení o 90,5 % a propad až na 7. místo mezi úspěšnými exportními komoditami. Jde asi mj. o důsledek dosud nerealizované expanze dovozce do Bagdádu, která měla navázat na marketingově cenný pilotní projekt v Erbilu, díky kterému je Škoda asi nejviditelnější evropskou značkou mezi novými vozidly na kurdistánských silnicích.

Potěšitelný je po poklesu v roce 2012 návrat úspěšného vývozu strojů a zařízení pro energetiku, které se staly druhou největší výrobkovou skupinou (SITC 71, 12,7 mil. USD, růst o 70,5 %, 12,3 % exportu). Jednalo se převážně o součásti technologických celků, ať již kotlů (SITC 7119, 7,9 mil. USD), nebo plynových turbín (SITC 7149, 4,0 mil. USD). 

Mezi úspěšnými exportními obory českého strojírenství se v Iráku opět – navzdory mírnému poklesu – na třetí pozici umístila výrobková skupina elektrických zařízení a přístrojů (SITC 77, -2,9 %, 11,8 mil. USD, 11,4 % vývozu; v tom hlavně řídicí komponenty rozvodných zařízení SITC 7726: 10,1 mil. USD).  

Další dva úspěšné komoditní obory pokračovaly v růstu vývozu zaznamenaném již v předchozím roce – papírenské výrobky (4., SITC 64 – zejména 6414/kraftový papír, +159,6 %, 9,5 mil. USD, 9,1 % vývozu) a civilní zbraně (5., SITC 8913, +298,7 %, 8,6 mil. USD, 8,3 % vývozu).

Kromě výše uvedeného dramatického propadu vývozu automobilů se na celkově nižším výkonu strojírenského exportu třídy SITC 7 do Iráku nejvíce podepsaly svým dalším poklesem, oproti období 2012/2011 strmějším, všeobecné stroje pro průmyslovou výrobu (SITC 74, -67,5 %, 2,3 mil. USD, podíl 2,3 %), konkrétně generátory a výměníky (SITC 7417, -94,9 % /!/,  0,2 mil. USD) nebo kompresory a podobné stroje SITC 743 (-64,7 %, 0,5 mil. USD). Snížil se také export specializovaných průmyslových strojů a zařízení (SITC 72, minus 18,5 %, 6,6 mil. USD, podíl 6,4 %). Zarážející je, že ve statistice zcela chybí traktory, které v předchozím roce zaznamenaly slibný nástup. Tento výpadek (5,4 mil. USD) zčásti nahradil zvýšený export zemních strojů (SITC 723, +67,2 %, 4,4 mil. USD, podíl 4,2 %) a nově i speciálních strojů (SITC 7284, 1,3 mil. USD, 1,3 %). 

Pokud jde o strukturu exportu průmyslových výrobků třídy SITC 6, ke snížení jejich absolutního objemu i váhy ve skladbě vývozu do Iráku nejvíce přispěly kovové výrobky všeho druhu (SITC 69, -50,7 %, 7,7 mil. USD, podíl 7,5 %), zvláště břitvy a holicí čepelky (SITC 6963, 3,4 mil. USD), které i přes pokles o 70,9 % (!) byly 8. největší exportní komoditou s podílem 3,3 %, a pokračovalo též snižování vývozu železných konstrukcí (SITC 6911, -20,7 %, 3,1 mil. USD, 3,0 %). S tím by mohl souviset i pokles vývozu ve výrobkové skupině železa a oceli (SITC 67, -66,2 %, 2,4 mil. USD, 2,4 % vývozu), který se tak vrátil na úroveň roku 2012.

Dalšími českými produkty s rostoucím exportem významného rozsahu do Iráku roku 2013 jsou jak dlouhodobě úspěšné komodity jako vejce (SITC 0251, +17,1 %, 2,2 mil. USD, podíl 2,1 %) a telekomunikační přístroje (SITC 7641, +88,2 %, 1,4 mil. USD, 1,3 %), tak nová položka – lodě (SITC 7932, 1,7 mil. USD, 1,7 %). Vzhledem k dominantní muslimské populaci je příjemným překvapením 23násobný růst vývozu našeho piva (0,6 mil. USD), opět vzrostl i vývoz skleněných výrobků (SITC 665, +34,1 %, 0,9 mil. USD). Naopak z dříve úspěšných exportních komodit se výrazně zhoršil výsledek vývozu holicích a toaletních potřeb (SITC 5535, -59,6 %, 0,6 mil. USD), u dalších výrobkových skupin se dramatický vzestup v předchozím roce nepotvrdil jako trvalý trend a vývoz se tak vrátil zhruba na předchozí úroveň – týká se to např. měřicích přístrojů (SITC 8743, -80,4 %, 0,3 mil. USD), léčiv (SITC 5429, -79,9 %, 0,1 mil. USD) nebo oděvních výrobků (SITC 84, -75,7 %, 0,2 mil. USD).

Dovoz z Iráku do ČR se sice percentuelně významně zvýšil (na 5,5násobek), nicméně jeho celková hodnota zůstává zanedbatelná (50 tis. USD). Jednalo se o potraviny a suroviny a vzhledem ke stavu a výhledu iráckého hospodářství to tak zůstane i v dohledné budoucnosti, pakliže se ČR nadále obejde bez dovozu irácké ropy a zemního plynu, což jsou s některými dalšími surovinami (a datli) jediné irácké exportní komodity.

103 421

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

České výrobní i obchodní firmy mohou ve značné míře využívat dlouhodobě rozvíjených bilaterálních vztahů, které v mnoha komoditách mají již velmi dobré základy. Tradice, opřená o kvalitní výrobky a investiční celky (od dob První republiky v Iráku, tj. od roku 1958), je dobrou referencí pro navazování obchodních kontaktů. Je však nutné vzít do úvahy měnící se charakter a priority iráckého trhu a také ekonomické záměry nového iráckého režimu v oblasti rozvoje průmyslové výroby, zemědělství, sféry služeb a spotřeby, ale i reálná omezení daná politickou a bezpečnostní situací.

Dosud nedostatečně využívaný potenciál pro rozvoj dvojstranných obchodních vztahů existuje v kurdistánských provinciích. Při prosazování českých zájmů se osvědčila pobočka českého velvyslanectví v Erbilu (funguje od 1. března 2006 pod názvem Kontaktní kancelář obchodního úseku českého velvyslanectví; od léta 2014 bude personálně posílena), která významně pomáhá při sjednávání kontaktů mezi českými a kurdistánskými podnikateli resp. státním sektorem. Její činnost je také pozitivně vnímána ze strany kurdistánských úřadů. Příležitosti pro české firmy se v této autonomní části Iráku nabízejí jak v průmyslových odvětvích (rafinérie a průzkum potenciálních nalezišť ropy, sklárny, cementárny, cihelny), ve stavebnictví a rozvoji dopravní infrastruktury (silnice, železnice, letiště, dopravní technika), energetice (modernizace a výstavba vodních i tepelných elektráren, rozvodná zařízení) a v dodávkách moderních technologických celků a strojních zařízení pro průmysl (železárny, textilní a obráběcí stroje), tak i v oblasti zemědělství (malá zemědělská technika pro soukromě hospodařící zemědělce, potravinářské a balicí stroje). Velmi důležitou se jeví sféra služeb, konkrétně zdravotnictví, školství a rozvoj vědecké spolupráce. Ozbrojené a bezpečnostní složky postrádají kapacity pro školení a výcvik, techniku i zařízení. Kurdistánská strana zná a oceňuje kvalitu českých subjektů; české strojírenství a výrobky zde mají dodnes velmi dobré jméno.

Lze říci, že ve stávajících hranicích kurdistánského regionu je bezpečnostní situace zcela stabilizovaná a lze zde vyvíjet obchodní a stavební aktivity bez zvýšeného rizika. Zkušenosti ukazují, že také podnikatelská kultura včetně vymahatelnosti smluvních závazků a obecné podmínky podnikání jsou zde o něco lepší, než v ostatních oblastech země, přestože nejtíživější problém iráckého podnikatelského prostředí, což je korupce, se nepodařilo odstranit ani v autonomním Kurdistánu.

Prakticky stejné perspektivní potřeby, které byly uvedeny výše, platí i pro samotný arabský Irák, avšak je třeba počítat s obtížnějšími podmínkami pro obchod na jeho území (bezpečnostní omezení pohybu cizinců, korupční prostředí v dominantním státním sektoru, nedostatečně rozvinutý bankovní sektor). Zatímco uvedená omezení jsou platná pro celou arabskou část Iráku, pokud jde o bezpečnostní rizika, lze počítat s určitou diferenciací. Dlouhodobě relativně stabilní oblastí je jih země a s určitými omezeními je možné podnikat v průmyslové oblasti Basry. Naopak riziková je střední část Iráku včetně hlavního města Bagdádu. Od konce roku 2013 se západní provincie Anbar změnila v podstatě ve válečnou zónu, kde probíhají boje iráckých ozbrojených sil s bojůvkami přecházejícími hranice z válkou zmítané Sýrie. Časté jsou střety i v ostatních centrálních provinciích. Za krajně nebezpečné a pro podnikatelské aktivity zcela nevhodné lze označit tzv. "disputed territories" ležící na rozhraní autonomního Regionu iráckého Kurdistánu a arabské části země, které jsou předmětem sporu mezi kurdistánskou a centrální vládou. To platí v plné míře i o regionálních centrech Kirkúku a Mosulu.

V rozpočtech posledních let vyčleňuje ústřední irácká vláda asi třetinu prostředků na investiční akce jak v klíčovém odvětví těžby a zpracování minerálních paliv, tak v energetice, vodohospodářství a rozvoji infrastruktury. Ve všech těchto oborech mají české firmy Iráku co nabídnout, řada z nich již v Iráku působí a investiční záměry irácké vlády v případě naplnění plánovaných příjmů z těžby a exportu ropy dávají dobré předpoklady pro posilování českého exportu v uvedených oborech i v dalších odvětvích důležitých pro rozvoj irácké ekonomiky i životní úrovně obyvatelstva. Pokud jde o rozvoj výrobních odvětví, byly výrobní kapacity v období válek a občanských střetů, tj. od r. 1980, téměř dokonale zdevastovány. To by teoreticky dávalo mnoho příležitostí k dodávkám strojního vybavení pro jejich obnovu, ta však vůčihledně není navzdory oficiálním proklamacím prioritou současné irácké vládní garnitury. Její rozvojové plány a obzvláště jejich harmonogramy je proto třeba brát se značnou rezervou.

Z regionálního hlediska je tradičním průmyslovým centrem Iráku především Basra, také oblast Bagdádu (Iskandariya).

Z nejzajímavějších oborů lze jmenovat tyto:

  • těžba ropy a plynu, technologie pro jejich zpracování a přepravu (zařízení rafinérií, čerpací stanice, potrubí a armatury, regulační technika) - projekty se připravují či realizují ve všech oblastech Iráku se zdroji suroviny, nejvíce aktivit je v oblasti Basry a v kurdistánském regionu;
  • energetické strojírenství - zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie (turbíny, generátory, rozvodny, transformační stanice, regulační technika apod.) - irácká energetika je hluboce poddimenzovaná a potřeby výstavby nových kapacit jsou palčivé, nejvíce příležitostí je v arabské časti, protože kurdistánský region již z větší části své problémy v zásobování elektřinou vyřešil;
  • dopravní strojírenství (osobní a nákladní automobily, lokomotivy a železniční vozy, letadla; perspektivně tramvaje a metro);
  • zařízení pro modernizaci, vybavení a řízení letišť, železnic a municipálních dopravních systémů;
  • stavební stroje a zařízení;
  • vodohospodářské stavby a technologie - přehrady a kanály, zavlažovací a meliorační systémy - rozvoj tohoto oboru se týká všech částí země, přičemž v kurdistánském regionu je aktuální především výstavba velkých vodohospodářských staveb (přehrady), v ostatních oblastech převažuje potřeba obnovy zavlažovacích systémů;
  • výstavba dopravní infrastruktury, zejména železnic a dálnic;
  • technologie pro čistírny a úpravny vody, čerpadla a armatury;
  • stroje pro průmysl výroby a zpracování stavebních hmot;
  • bytová výstavba, montované domy, stavební materiály, sanitární a osvětlovací technika, vybavení domácností a nábytek;
  • zdravotnická technika, přístroje a materiál, vybavení nemocnic a poliklinik, léčiva;
  • zemědělská technika, stroje a chemikálie;
  • stroje a zařízení pro potravinářský průmysl;
  • výzbroj, technika a výstroj pro ozbrojené složky;
  • rozvoj cestovního ruchu a turistiky, výstavba potřebné infrastruktury (perspektivně v delším výhledu, v kurdistánských provinciích již aktuálně probíhá vzhledem k tomu, že tento region má jednak větší turistický potenciál díky své krajinné atraktivitě a především stabilizované bezpečnostní situaci).

Je třeba zdůraznit, že iráckého potenciálu především v oblastech těžby a zpracování ropy, energetiky a infrastrukturní výstavby jsou si dobře vědomy především velké a finančně silné nadnárodní společnosti a zvláště korejské a čínské firmy jsou v Iráku velmi aktivní. To může být pro české dodavatele i výhodou, protože lze jednak úspěšně nabízet specializované subdodávky, jednak u iráckých subjektů má evropská kvalita dosud velmi dobrý zvuk a představuje konkurenční výhodu i pro české subjekty.  

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Na iráckém trhu se do rekonstrukce a výstavby v poválečném období nejvíce zapojily tyto české společnosti:

  • CHEMOPROJEKT, a.s, TECHNOEXPORT, a.s., UNIS, a.s. a Prokop Engineering, a.s. v přípravě a realizaci projektů obnovy a rekonstrukce rafinérií Basra, Daura a Bajdží (technické studie, dodávky pro rekonstrukci technologických a energetických částí)
  • ŠKODA AUTO, a.s. prostřednictvím výhradního prodejce vozů ŠKODA v Erbílu a Dohúku (Kurdistán)
  • GEOtest Brno, a.s., AZAS Group, a.s. v oblasti geologických průzkumů, hledání vodních zdrojů a v ekologických projektech
  • SIGMAINVEST, s.r.o. při rekonstrukci přečerpávací stanice Mandali a při přípravě projektu DRAIN I (spolupráce s UNDP-FAO), dále stanice Al Shomaly
  • AERO Vodochody, a.s. jedná o dodávkách lehkých bitevních a výcvikových letounů L-159 pro irácké letectvo
  • Tesla Praha, a.s. a GEOtest Brno, a.s. dokončily instalaci linky na úpravu a balení pitné vody v Basře
  • CZ Corp, a.s. vypracoval studii proveditelnosti pro obnovu železničních svršků na trase Bagdád- Mosul a Mosul–Zakho, provádí projektování přehrady Delga a připravuje projekt zásobování pitnou vodou v oblasti Dohuku
  • CREA Hydro and Energy založila společnou firmu v Erbílu, provádí projektování přehrad a malých vodních elektráren, spolupracuje s Ministerstvem vodních zdrojů a zemědělství vlády Regionu iráckého Kurdistánu (KRG)
  • CZUB dodává své výrobky KRG
  • Gema Art provádí rekonstrukci památkových budov v Erbílu, záchranu historických písemností v Sulaimaiyji a připravuje další projekty záchrany kulturního dědictví pro KRG
  • AVERS získala zakázku na rekonstrukci starověké památky v Ctesiphonu poblíž Bagdádu
  • EGEM dokončila montáže rozvodných sítí vysokého napětí v kurdistánském regionu, provádí poradenské služby pro Ministerstvo energetiky Regionální vlády Kurdistánu, projektuje energetické celky, spolupracuje s kurdistánskou firmou KAR
  • KPS Metal školí Iráčany a dodává technologie do rafinerií
  • BIS a VAE dodává technologie do rafinerií
  • Zetor obnovuje výrobní linky traktorů Antar v Iráku (společnost SCMI Iskandaria) a připravuje dodávky zemědělské techniky a náhradních dílů
  • PURO-KLIMA se angažuje na výstavbě lázeňského zařízení ve městě Sulaimaniya a nemocnice v Mosulu
  • PSG připravuje ve spolupráci s tureckou stavební firmou výstavbu paroplynové elektrárny poblíž Erbílu

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Dosavadní vývoj struktury českého vývozu do Iráku ukazuje na potěšitelný trend směrem k diversifikaci, tedy uplatnění více exportních oborů než dosud dominujících (sub)dodávek pro výstavbu rafinérií a obnovu energetiky. Reference získané našimi firmami budou užitečné při jejich účasti na další obnově irácké ekonomiky, pokud se k její podpoře irácké vlády povzbuzené rostoucími příjmy z ropného sektoru a rostoucí nespokojeností obyvatelstva s ekonomickou situací odhodlají. Také růst exportu spotřebního zboží je důkazem toho, že i v obtížných podmínkách iráckého trhu se čeští vývozci dokáží zorientovat, a je předpoklad další expanze s ohledem na očekávaný růst kupní síly iráckého obyvatelstva s pokračujícím boomem ropného sektoru.

Zkušenosti z účasti na iráckých veletrzích ukazují na velký zájem iráckých výrobních firem i obchodníků o české výrobky. Ty pro irácké subjekty představují dobrou kombinaci vysoké (tj. „západní“) kvality a relativně nízké ceny. Hlavní zájem je o dovoz ropných technologií, dopravní techniky vč. silničních vozidel, strojů a strojírenské techniky, dále o turbíny a tepelné výměníky, průmyslové stroje, vědecké a řídicí přístroje, elektrická zařízení, zemědělské a potravinářské stroje, chemikálie. Poptávka je i po českých potravinářských produktech, zdravotnické technice a materiálu.

České stavební firmy se mohou dobře uplatnit v kooperaci s partnery z Iráku a třetích zemí na velkých stavebních projektech (dopravní stavby, infrastrukturní investice, obytná výstavba).

Protože kupní síla iráckých podnikatelů je zatím relativně nízká, je zájem o českou produkci často spojován s nabídkou na výrobní spolupráci, do níž by česká strana vložila know-how a kapitál. Pokud jde o zakázky veřejného sektoru (tendery státu a státních podniků, provinčních a municipálních správních orgánů), objevuje se řada příležitostí, zadavatelé je však obvykle spojují s podmínkou realizace projektů formou zahraničních investic do Iráku. Obvykle je požadována bud dlouhodobá přítomnost investora na iráckém trhu, nebo jsou nabízeny dlouhodobé splátkové kalendáře (řádově 20 let). 

Je třeba upozornit, že se v posledních letech objevila řada poptávek po zboží příp. nabídek na zprostředkování účasti v oficiálních tenderech, které se ukázaly jako fiktivní a měly pravděpodobně sloužit spíše k vylákání peněz od české strany nebo k získání víza za účelem vycestování do Evropy. V podezřelých případech doporučujeme obrátit se na ZÚ v Bagdádu, který může zajistit prověření irácké firmy resp. posouzení reálnosti záměru podloženého oficiální objednávkou či tenderem.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

V poválečném Iráku se ČR výrazně angažovala v úsilí o obnovu země a zmírnění humanitární katastrofy. S postupující obnovou a konsolidací své ekonomiky přestal Irák figurovat mezi rozvojovými prioritami ČR a poskytovaná pomoc se již soustředí na spolupráci v oblasti budování demokratických institucí, občanské společnosti a v humanitární oblasti. (Pozn.: Uvedená změna rozvojové politiky ČR je v souladu s rozhodnutím EU, považovat nadále Irák s ohledem na jeho vyrovnaný rozpočet díky rostoucím příjmům z těžby a exportu ropy za středněpříjmovou ekonomiku a přesměrovat proto poskytování rozvojové pomoci na podporu méně rozvinutých rozvojových zemí.)

Na nejrůznější bilaterální i multilaterální projekty v oblastech humanitární spolupráce, poválečné rekonstrukce a společenské transformace i rozvojové spolupráce vynaložila česká vláda ať již prostřednictvím mezinárodních organizací, neziskových společností, přímým vysíláním expertů nebo poskytováním vzdělávacích stipendií v počáteční poválečné fázi let 2003-2005 celkem 1 902,7 mil. Kč (cca 77,5 mil. USD).

V dalších letech se již ČR soustředila na konkrétní rozvojové a transformační projekty realizované českými firmami, neziskovými společnostmi a vzdělávacími institucemi, přičemž vyčleněné prostředky se postupně snižovaly. Projekty byly realizovány v těchto oborech:

Projekty rozvojové a transformační spolupráce a humanitární pomoci v Iráku v letech 2006-2012 (v tis. Kč)
RokObsah projektuRealizátor

Čerpaný

rozpočet

2006 Podpora transformace společnosti a občanských aktivit Člověk v tísni 6 522
2007 Studium oboru Chemie - konzervování - restaurování Masarykova universita 135
  Studium managementu Universita Hradec Králové 870
Podpora transformace - občanské iniciativy a místní samosprávy Člověk v tísni 3 329
Školení personálu státní správy - boj proti choleře ZÚ Bagdád / Geotest 311
Školení personálu letiště Erbíl Letiště Praha 41
Humanitární pomoc - Dům pro sirotky / Iraq Situation Programme UNHCR 3 000
Rekonstrukce dětské nemocnice, Bagdád Charitable Society for Caring and Rehabilitation 2 200
2008 Aid for Trade CREA Hydro and Energy 500
  Dějiny Iráku ZÚ Bagdád 40
 

Rekonstrukce dětské nemocnice, Bagdád

Charitable Society for Caring and Rehabilitation 2 200
 

Humanitární pomoc iráckým uprchlíkům v Turecku

UNHCR 2 500
2009 Podpora transformace - občanské iniciativy a místní samosprávy Člověk v tísni 3 486
  Podpora občanské společnosti - neziskové nevládní organizace ZÚ Bagdád 86
2010 Podpora rozvoje občanské společnosti Člověk v tísni 3 300
  Školení diplomatů MZV 160
  Podpora vzdělávání uprchlíků MZV 100
2011 Školení pracovníků jeslí a mateřských škol, Bagdád Widows Centre / ZÚ Bagdád 195
  Vybavení IT místnosti knihovny komunitního centra, Kurdistán Catholic Diocese Amadia 189
  Podpora rozvoje občanské společnosti Člověk v tísni 3 300
2012

Stavba vodní nádrže v uprchlickém táboře Domiz, Kurdistán

Člověk v tísni 140
 

Humanitární pomoc - uprchlický tábor Camp New Iraq

UNHCR 3 000
       

 

2006-2012

Celkem


  35 202
  z toho: Humanitární pomoc    8 500

Zdroj: MZV ČR

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Statistické údaje WTO ukazují, že na rozdíl od komoditní výměny je irácký podíl na mezinárodním obchodu službami dosud velmi nízký. Není proto divu, že i vzhledem ke komplikované bezpečnostní situaci a cestovním omezením nebyla obchodní výměna ČR a Iráku v odvětví služeb dosud statisticky významná.

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání českých občanů jsou mnohem příznivější v Regionu iráckého Kurdistánu než v ostatních oblastech Iráku.

V Regionu iráckého Kurdistánu v poslední době pracují čeští občané pro státní správu i pro soukromé společnosti. V případě výkonu práce pro stát podepisuje smlouvu premiér Kurdistánské regionální vlády (KRG) nebo jeho zástupce. V případě soukromé společnosti ředitel nebo majitel firmy. Po nástupu do pracovního poměru musí nový pracovník absolvovat každých šest měsíců lékařské prohlídky. Skládají se z odběrů krve, testů HIV, rentgenu plic apod. Pracovní povolení včetně vystavení identifikační karty na dobu určitou trvá přibližně dva měsíce. Pracovní povolení platí na šest měsíců a pro jeho obnovení je nutné vykonat lékařské prohlídky znovu. Zaměstnavatel zpravidla zajišťuje ubytování a dopravu do zaměstnání.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: