Irák: Zahraniční obchod a investice

12. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bagdádu (Irák)

V současné době je hlavním investorem v Iráku stát. Soukromé irácké firmy minimalizují investice doma a upřednostňují zahraničí, například Dubaj, Turecko a ČS EU.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Kromě vývozu ropy, na kterém je jeho ekonomika životně závislá, Irák nezaznamenal v posledních letech významnější exportní aktivity. Export ostatních komodit je nadále zanedbatelný a omezuje se na suroviny a potraviny. Saldo zahraničního obchodu je v posledních letech díky růstu vývozů ropy pravidelně pozitivní. Zároveň roste dovoz ve všech kategoriích obchodovaných komodit, neboť je na nich závislá jak postupná obnova domácí ekonomiky, zvláště průmyslu, infrastruktury a zemědělství, tak růst životní úrovně obyvatelstva.

              

  Hodnota vývozu a dovozu zboží (v mld. USD)  
  

období

  
  

vývoz

  
  

dovoz

  
  

saldo

  

2011

51,7

43,9

7,8

2012

79,6

47,8

31,8

2013

94,2

50,1

44,1

2014

89,7

49,9

39,8

2015

83,9

45,2

28,7

2016

43,4 

 39,0 

  4,4 

Pozn.: Hodnota exportu zboží odpovídá paritě FOB, import dle parity CIF.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní odbytiště pro Irák jsou USA, roste však podíl dodávek na asijské trhy (terminál Basra), pro Region iráckého Kurdistánu a Kirkúk je důležitý export do Turecka a Íránu. Technologie pro obnovu výroby a spotřební technické výrobky dováží Irák tradičně z vyspělých evropských zemí, USA a Japonska, v posledních letech jsou však vytlačovány levnější a kvalitativně srovnatelnou produkcí rychle rostoucích ekonomik Číny, Indie, Jižní Koreje a Brazílie. Česká republika patří mezi jedny z nejvýznamnějších dodavatelů rafinerských technologií do Iráku.

Stabilně se největší část irácké zahraničně obchodní výměny realizovala se zeměmi BRIC a NAFTA, třetím nejdůležitějším ekonomickým seskupením pro irácký zahraniční obchod pak je EU. Z jednotlivých států světa zaujaly přední místa žebříčku podle obratu obchodu s Irákem Čína, Turecko, USA, Korejská republika a Indie.

Z hlediska teritoriální struktury dovozu do Iráku v 2016 hrály vedle EU28 roli tyto země: 

 

země

dovoz v milionech EUR

podíl (v %)

1.

Čína

7415

26,8

2.

Turecko

7321

26,5

3.

EU 28

3732

13,5

4.

Korejská republika

                         1373

5,0

5.

USA

1215

4,4

6.

Oman

                           978

3,5

7.

Indie

932

3,4

8.

Rusko

661

2,4

9.

Brazílie

436

1,6

10.

Egypt

                           373

1,4

Z hlediska teritoriální struktury vývozu z Iráku v 2016 hrály vedle EU28 roli tyto země: 

 

země

vývoz v milionech EUR

podíl (v %)

1.

EU 28

9743

23,6

2.

Čína

9050

21,9

3.

Indie

8505

20,6

4.

USA

5084

12,3

5.

Korejská republika

4246

10,3

6.

Japonsko

936

2,3

7.

Taiwan

792

1,9

8.

Turecko

713

1,7

9.

Egypt

444

1,1

10.

Singapur

440

1,1

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura dovozu z Iráku do zemí EU28 (miliony EUR)

komodita

2012

2013

2014

2015

 2016

Potraviny   a živá zvířata

0

0

1

0

 1

Nápoje   a tabákové výrobky

0

0

0

0

 0

Suroviny   mimo paliva

24

13

14

10

 8

Minerální   oleje, maziva a příbuzné látky

12719

10586

11508

12150

 10310

Živočišné   a rostlinné tuky a oleje

0

0

0

0

 0

Chemikálie

0

0

0

0

 0

Průmyslové   zboží

10

11

14

11

 9

Strojní   zařízení a dopravní prostředky

3

7

3

9

 10

Smíšené   zboží

1

1

2

2

 1

Výrobky   a obchodní operace nerozlišeno podle druhů

4

7

3

4

 4

Ostatní  

0

3

3

0

 0

 

Komoditní struktura vývozu do Iráku ze zemí EU28 (miliony EUR)

komodita

2012

2013

2014

2015

 2016

Potraviny   a živá zvířata

202

295

278

339

 389

Nápoje   a tabákové výrobky

264

142

58

106

 107

Suroviny   mimo paliva

32

33

35

45

 48

Minerální   oleje, maziva a příbuzné látky

50

76

23

24

 27

Živočišné   a rostlinné tuky a oleje

1

2

3

5

 10

Chemikálie

490

497

601

631

 663

Průmyslové   zboží

542

703

541

472

 257

Strojní   zařízení a dopravní prostředky

2594

3220

2505

2301

 1620

Smíšené   zboží

312

450

497

427

 294

Výrobky   a obchodní operace nerozlišeno podle druhů

143

34

106

155

 93

Ostatní  

15

14

23

48

 20

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Irák vytvořil tři zóny volného obchodu  v gesci úřadu nazvaného General Commission for Iraqi Free Zones (www.iraqifreezones.com), který funguje pod Ministerstvem financí. Tyto svobodné obchodní zóny jsou situovány v lokalitách Khor Al-Zubair v oblasti Basry, Flaifil poblíž Mosulu v provincii Ninive a Qa‘im v Anbaru u syrských hranic. Plán na založení dalších zón volného obchodu umístěných ve střední a jižní části Iráku včetně Bagdádu byl oznámen začátkem roku 2013. Uvažuje se také o zřízení zóny v kurdistánském Zakhu poblíž tureckých hranic.

Existující tři zóny jsou aktivní od roku 2000. Fungují na základě stejných právních a daňových principů, které jsou v tomto oboru ve světě obvyklé. Irák má  strategickou polohu pro budování volných zón. Průmyslová oblast a přístav Khor Al Zubair v Basře má soustřeďovat aktivity ze zemí „Zálivu“ a využívat námořní obchodní cesty (jihovýchodní Asie, námořní spojení do Evropy). Druhá zóna Ninive je orientována na obchod se Sýrií, Jordánskem a Tureckem a je napojena na pozemní obchodní cesty do Evropy. Třetí Qa‘im má dobré spojení do Sýrie a Jordánska.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Klíčovou oblastí ekonomiky Iráku, na kterou je též koncentrováno úsilí irácké vlády o přilákání zahraničních investic, je těžba ropy. Irák má ambiciózní plány na postupné zvýšení ropné produkce (podrobněji viz kap. 4.7). Hlavní metodou dosažení jejich cílů je, umožnit zahraničním investorům v tzv. ropných aukcích získat právo na prospekci ropných polí a následnou těžbu na určitou dobu (většinou více jak na 10 let). První aukce se odehrála v červnu 2009 a bylo zde nabízeno ropné pole Rumélie. Nejlepší nabídku podalo konsorcium China North Petroleum Co. a British Petroleum. Druhá aukce se odehrála v prosinci téhož roku a byla zde nabízena ropná pole: Halfaya, Majnoon, West Qurna, Garraf, Nadjmah, Qajara a Badra. Halfayu získala čínská CNPC v konsorciu s firmami Petronas a Total, Majnoon získal Shell, West Qurnu Lukoil.  Menší naleziště Garraf ovládl Petronas, Nadžmah angolský Sonangol a Badru by měl vytěžit Gazprom. Posledním významným kontraktem, který Irák uzavřel, byl prodej těžby na ropném poli West Qurna Phase 1, který získaly americká společnost Exxon Mobil a evropská společnost Shell. Jedná se o jedno z největších ropných polí v Iráku a uvedené konsorcium přislíbilo dosáhnout denní výtěžnosti až 2,3 (b/d).

Čtvrtého kola aukcí v březnu 2012 se zúčastnilo relativně málo zájemců, pravděpodobně v důsledku nepříliš atraktivních podmínek nabízených kontraktů. V roce 2013 by se uskutečnilo 5. kolo aukce. Stejnou aukční formou začal Irák podporovat investice do těžby zemního plynu, jehož významné zásoby jsou dosud velmi málo využívané a doprovodný plyn při těžbě ropy se zatím dokonce bez užitku spaluje. Také aukce práv k těžbě zemního plynu budou pokračovat.

Dlouhodobým problémem je těžba v nalezištích Iráckého Kurdistánu. Tamní vláda totiž uzavírá smlouvy se zahraničními společnostmi bez ohledu na názor centrální vlády, že toto právo má na základě platné legislativy pouze ona. Tato otázka je předmětem jednání, jejichž výsledek podmíní další rozvoj tohoto odvětví v Kurdistánu.

Výzvou pro investory je stále zpracování ropy rafinériemi, její skladování a přeprava. Nedostatečné kapacity totiž omezují reálné možnosti zvyšování těžby a Irák proto nutně potřebuje urychlit rekonstrukce stávajících rafinérských zařízení a budování nových .

 

        

  

Přehled ropných polí nabídnutých v aukcích

  
  

První aukce

  
  

Zásoby (v miliardách barelů)

  

Rumaila

17,0

West Qurna I

8,7

Kirkuk

8,6

Zubair

4,0

Maisan

2,5

Bai Hassan

2,3

West Qurna II

12,9

Majnoon

12,6

Vých. Bagdád

8,1

Halfaya

4,1

Garraf

0,9

Najmah

0,9

Qayara

0,8

Kifil

0,2

Marjan

0,2

Badra

0,2

Qamar

0,1

Gullabat

0,1

Naudoman

0,1

  1.  

              

  

Přehled zpracovatelských kapacit

  
  

Rafinérie

  
  

Lokalita

  
  

Kapacita (b/d)

  
  

poznámka

  

Baiji

Severní Irák

310 000

postupné zvyšování produkce

Basra

Basra

150 000

postupné zvyšování produkce

Daura

Bagdád

180 000

vč. 70 000 nové destilační jednotky

Mosul

Mosul

10 000

 

Kirkuk

Kirkuk

10 000

 

Khanaqin

 

10 000

 

K3 - Hadítha

 

10 000

 

Muftiah

 

10 000

 

Najaf

 

10 000

 

Maisan

 

10 000

 

Nassiria

 

10 000

 

  1.  

              

  

Plánované rafinérie dle plánu z roku 2006

  
  

Rafinérie

  
  

Dodavatel

  
  

kapacita

  
  

Stav

  

Nassiria

Foster Wheeler

300 000

Projekt

Karbala

Technip

150 000

Projekt

Kirkuk

Shaw nad Webster

150 000

Projekt

Maisan

Shaw nad Webster

150 000

Projekt

Vých. Bagdád

 

100 000

Feasibility study

Zdroj: Iraq Energy Data

V roce 2010 byly v Iráku zaznamenány investiční aktivity 156 zahraničních firem ze 34 zemí. Oproti předchozím rokům, kdy dominovaly ekonomické aktivity společnosti z okolních arabských států (SAE, Jordánsko, Libanon), převzalo iniciativu Turecko, jehož firmy se angažovaly ve 22 velkých projektech. Itálie zaujímá v žebříčku 2. místo hlavně díky účasti na výstavbě nového přístavu v Basře, Jižní Koreji zase pomohl ke 4. místu kontrakt na rekonstrukci petrochemické továrny v Basře. Americké společnosti se angažují především v projektech těžby minerálních paliv. Podle dříve zveřejněných statistik bylo v předchozích letech pořadí zemí dle rozsahu investic v Iráku následující: SAE (24,1 %), Jižní Korea (15,8 %), USA (14,1 %), Velká Británie (6,7 %), Libanon (6,5 %), Turecko (5,3 %), Čína (4,8 %), Kuvajt (4,4 %), Itálie (3,8).    

Protože irácké oficiální statistiky jdou značně kusé a neaktuální, jsou v následujících tabulkách uvedeny údaje z nezávislých analytických zdrojů. Čerstvější údaje nebyly při zpracování zprávy k dispozici.

           

  

Investiční aktivity v Iráku podle zemí v r. 2010

  
  

Země 

  
  

 mil. USD 

  
  

Podíl ( %)

  

Turecko

14 883

34,9

Itálie

5 292

12,4

Francie

4 243

9,9

Jižní Korea 

3 269

7,7

USA

1 997

4,7

Čína 

1 736

4,1

SAE

1 318

3,1

Kanada

1 247

2,9

Velká Británie

1 215

2,8

Austrálie

883

2,1

Rusko

752

1,8

Jordánsko

669

1,6

 

Odvětvová struktura zahraničních investičních aktivit v Iráku v roce 2010 odpovídala celkovému zaměření investičních priorit irácké vlády. Pořadí odvětví s největším objemem zahraničních investic v předchozích letech bylo dle dříve zveřejněných oficiálních statistik energetika a petrochemie (46,6 %), víceoborové investice (35,1 %), obytné nemovitosti (17,8 %), dopravní infrastruktura (0,3 %).

 

           

  

Zahraniční investiční aktivity v Iráku v r. 2010 podle odvětví

  
  

Odvětví

  
  

mil. USD 

  
  

Podíl ( %)

  

Obytné nemovitosti

14 107

33,1

Dopravní infrastruktura

6 733

15,8

Energetika

6 074

14,2

Průmyslová výroba

6 040

  14,2

Ropa a zemní plyn

5 443

12,8

Podnikatelské nemovitosti

1 829

4,3

Vodohospodářství

1 317

3,1

Zdravotnictví

757

1,8

Zemědělství

244

0,6

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Obecné podmínky pro podnikatelskou činnost v Iráku jsou mezinárodní komunitou hodnoceny krajně nepříznivě. V pravidelném hodnocení Světové banky pro rok 2013, srovnávajícím podle 10 základních kritérií podmínky pro podnikání ve 185 zemích světa, zaujal Irák nelichotivé 165. místo po sestupu o 2 pozice oproti předchozímu roku. Z hodnocených kritérií se  nejhůře umístil z hlediska postupů při řešení insolvence (185.-!!), snadnosti realizace zahraničně obchodních transakcí (179.), komplikovanosti zahájení obchodní činnosti (177.), přístupu k úvěrům (176.), vymahatelnosti smluv (141.) a ochrany investorů (128.). Relativně nejlépe byl Irák vyhodnocen z hlediska snadnosti získání elektrické přípojky (46., zde ovšem nebyla vzata do úvahy skutečnost, že následné dodávky elektřiny jsou značně nepravidelné) a daňové zátěže (65.). Změny oproti předchozímu roku jsou v jednotlivých oblastech hodnocení neznatelné, což realisticky odpovídá pomalému tempu transformace irácké společnosti.Irácká vláda si je objektivních překážek snižujících atraktivitu země pro mezinárodní investorskou komunitu  vědoma a snaží se v rámci úsilí o poválečnou obnovu země, jejího hospodářství a infrastruktury vytvořit podmínky pro vstup zahraničních investorů, bez nichž se tento proces neobejde. Její strategie je založena na lákání zahraničních subjektů k přímému investování v Iráku nebo alespoň na získání partnerů pro místní firmy, povětšinou státní, při realizaci rozvojových projektů, kterým nabízí v případě dodavatelských úvěrů dlouhodobě odloženou splatnost vložených prostředků. Je zřejmé, že bez snížení rizik investování a podnikání v Iráku, mezi něž je v této souvislosti třeba počítat i politickou nestabilitu vyvolávající nejistotu ohledně plnění smluvních ujednání v dlouhodobém horizontu, bude obtížně hledat partnery pro finančně náročné projekty, jejichž návratnost nelze s uspokojivou mírou pravděpodobnosti naplánovat.

Investiční zákon č. 13/2009 Sb. schválený v r. 2009 Sněmovnou reprezentantů iráckého parlamentu je modifikovanou verzí zákona z roku 2006. Jeho záměrem je stanovení rámce pro práci Národní investiční komise, vytvoření podmínek pro investování v Iráku a podpora investorů, zejména v bytové výstavbě. Zákon je založen na rovném přístupu k iráckým i zahraničním investorům.

Zákon sleduje odstranění legislativních překážek, které bránily urychlení ekonomického rozvoje Iráku a jeho rekonstrukce. Usnadnil investorům vstup na irácký trh, podnikatelům zjednodušil registraci a následné zakládání účtů u iráckých bank. Umožňuje investorům obchodovat s akciemi, zakládat investiční akciová portfolia a fondy. Kodifikuje zvláštní podmínky v kurdistánských provinciích. V praxi budou realizovány prostřednictvím Kurdistánské investiční komise a podle specifického kurdistánského investičního zákona.

Vrcholným orgánem irácké vlády z hlediska podpory investičního prostředí v Iráku je Národní investiční komise, jejíž předseda je ministrem vlády. Pobočky Národní investiční komise vznikají ve všech iráckých provinciích s výjimkou iráckého Kurdistánu. V této oblasti má její roli plnit Kurdistánská investiční komise. Kurdistánská investiční komise je ve vztahu k Národní investiční komisi podřízena, ale spíše z Investičního zákona vyplývá, že NIK má vůči Kurdistánské investiční komisi roli konzultanta. Úkoly NIK se neomezují na investiční sféru, ale je pověřena i obecnou podporou zahraničního obchodu.

Modifikovaný investiční zákon je vítaným nástrojem pro zlepšení investičního prostředí, jeho praktická implementace je však závislá na politické a bezpečnostní situaci. Je nicméně důležitým krokem k přivábení zahraničních investorů na irácký trh.

Ze zákona vyplývá, že irácká vláda především preferuje tyto oblasti investic:

rekonstrukce silnic a infrastruktury

výstavba domů, hotelů, rehabilitačních a zdravotních center, nemocnic

projekty vodních děl

investice do těžby a zpracování ropy

distribuční sítě (infrastruktura)

Co investiční zákon umožňuje investorům:

Otevřít si bankovní účet v irácké nebo zahraniční měně u irácké nebo zahraniční banky pro schválený projekt.

Převod kapitálu do zahraničí v převoditelné měně po zaplacení veškerých pohledávek vůči irácké vládě a dalším subjektům.

Investorský subjekt, který obchoduje na akciovém trhu, může vlastnit movitý majetek.

Může vytvářet investiční portfolio v cenných papírech.

Smí pojistit investiční záměr u jakékoliv zahraniční nebo irácké pojišťovací společnosti.

Iráčtí i zahraniční investoři mají stejná práva nakoupit pozemky a majetek ze státního fondu majetku za částku určenou dle zvláštního řízení a mají právo vlastnit soukromý majetek nebo pozemky (v případě stavebních projektů pro bydlení).

Iráčtí a zahraniční investoři mají právo najmout půdu a majetek od vlády nebo od soukromého sektoru za účelem investičního projektu na dobu platnosti licence nepřesahující 50 let.

  • Investor      má právo předat vlastnictví investice nebo její části jinému subjektu      v průběhu trvání licence, ovšem nový subjekt musí pokračovat ve      stejném podnikatelském záměru za stejných podmínek.

Závazky investora

  • Dát na      vědomí Národní investiční komisi nebo regionální komisi v písemné      formě, jakmile bude investice připravena pro účely projektu, a rovněž      oznámit zahájení svých aktivit.
  • Předložit      předběžnou a technickou studii projektu a další informace vyžadované      investiční komisí nebo jinými entitami.
  • Evidovat      materiál, který požívá výhod osvobození od poplatků.
  • Dodržovat      schválený rozvrh prací, nepřesáhnout dobu šesti měsíců od určeného data.      Komise je oprávněna odejmout udělenou licenci.
  • Školit      irácké zaměstnance a zvyšovat jejich profesionální připravenost. Prioritou      je využití iráckých pracovních sil.

Bezpečnostní situace

Také na tomto místě je třeba připomenout, že Irák je dosti bezpečnostně nestabilní zemí a ohledy na bezpečnost pracovníků jsou významným omezujícím faktorem pro aktivity zahraničních firem v této zemi. Za stabilizovaný lze označit jednoznačně pouze autonomní Region iráckého Kurdistánu, relativně bezpečný je i jih země (oblast Basry). Ve středním Iráku včetně Bagdádu se zatím volný pohyb cizinců nedoporučuje s ohledem na nebezpečí atentátů či finančně motivovaných únosů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: