Islámské bankovnictví v Maroku: pět bank získalo licenci, dluhopisy „sukúk“ na casablanské burze

18. 1. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Islámské bankovnictví v Maroku: pět bank získalo licenci, dluhopisy „sukúk“ na casablanské burze Společným nařízením marocké centrální banky (Bank al-Maghrib) a Ministerstva financí ze dne 2. 1. 2017 byla udělena licence prvním pěti bankovním domům operujícím dle tradičních principů islámského bankovnictví přímo na marockém území. Tímto je završen mírně komplikovaný schvalovací proces příslušné legislativy, s nímž se kompetentní marocké orgány potýkaly.

Právě přijetí nových zákonů bylo důvodem opakovaného odkládání termínu spuštění služeb islámského bankovnictví klientům místních bank. Maročtí bankéři si od zmíněného nového nástroje slibují především výrazný příliv zahraničních investic ze zálivových zemí.

Tato očekávání jsou mj. patrná z uzavřených partnerství všech pěti marockých bankovních domů s jejich katarskými a saúdskými protějšky, konkrétně se jedná o tyto korporátní banky: CIH Bank a Qatar International Islamic Bank, dále BMCE Bank of Africa a saúdsko-bahrajnská Dalla Al Baraka; BCP a saúdsko-arabská Guidance; marocká Crédit Agricole a Islámská korporace pro rozvoj soukromého sektoru (formálně podřízena Saúdské islámské bance pro rozvoj). Pětici uzavírá marocká Attijariwafa Bank (pozn. partner České exportní banky pro region subsaharské Afriky), která svou partnerskou bankovní instituci (dle slov jejího vedení taktéž ze Zálivu) dosud hledá.

Hlavním důvodem uzavírání těchto strategických partnerství je z marockého pohledu přísun kapitálu ze států Zálivu výměnou za zprostředkování přístupu na bankovní trhy ve vybraných zemích subsaharské Afriky, v nichž jsou již Maročané etablováni.

Zvláštní vyhláškou z pera marockého Ministerstva financí bylo dne 8. 12. 2016 schváleno obchodování s tzv. islámskými dluhopisy (ar. sukúk), které jsou počínaje začátkem roku 2017 dostupné na casablanské burze.

První z evropských zemí, která vydala islámské dluhopisy, se v roce 2014 stala Velká Británie; např. Turecko tak učinilo o dva roky dříve. Samotný „sukúk“ představuje cenný papír umožňující vlastnit reality či hypotéky, současně také např. dovoluje svým majitelům podílet se na rozličných průmyslových či zemědělských projektech, případně službách, přičemž je možno sukúk prodat na zvláštním dluhopisovém trhu. Zisk (či ztráta) se přímo odvíjí od (ne)ziskovosti konkrétního projektu, do kterého je držitel dluhopisů zapojen. Sukúk je pak obecně hojně využíván např. v Malajsii; ta vydává až 60 % všech emisí islámských dluhopisů.

Pro dohled nad všemi nově nabízenými službami islámského bankovnictví v Maroku (sukúk nevyjímaje) úřady již během listopadu 2016 zřídily zvláštní orgán složený z vybraných expertů Ministerstva financí.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rabatu (Maroko). Autorka: Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek