Island a jeho otevřená agenda v EU/EHP

3. 10. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Island a jeho otevřená agenda v EU/EHP Ačkoli Island již od jara 2015 není kandidátskou zemí, jeho evropská integrace prostřednictvím Dohody o EHP znamená nutnost kontinuální transpozice objemného balíku unijní legislativy. Současná islandská vláda sice od svého nástupu v r. 2013 deklaruje zájem snížit deficit transpozice legislativy EU/EHP (tzv. backlog) na nejvýše 1 %, ale vzhledem k malým administrativním kapacitám ústředních orgánů státní správy se to nikdy nepodařilo.

V červenci 2016 činil backlog 1,8 % (16 směrnic), nejvíce ze zemí EU a ESVO. Soudní dvůr ESVO na konci července 2016 rozhodl v neprospěch Islandu hned v 5 případech opožděné anebo zcela chybějící transpozice legislativy EHP. I tak však lze hovořit o dílčím úspěchu, protože v říjnu 2014 činil tento backlog 3,1 %.

Nově přijatá legislativa EU/EHP a její transpoziční deficit

U části nepřevzatých evropských předpisů jde o úzké hrdlo na straně islandských institucí, část však svým obsahem narušuje islandské zájmy. Typické je to v oblasti zemědělství a potravinářství. Kontrolní úřad ESVO dne 14. září 2016 konstatoval, že islandská legislativa bránící dovozu vajec a mléčných výrobků ze zemí EHP porušuje právo EHP.

Pro dovoz syrových vajec, výrobků z vajec, nepasterovaného mléka a výrobků z něj musejí dovozci žádat o povolení Islandského potravinářského a veterinárního úřadu. Kontrolní úřad ESVO s tím nesouhlasí, neboť tyto komodity již z principu svého původu musejí splňovat jednotné normy ochrany zdraví spotřebitele.

Dne 27. září 2016 Kontrolní úřad ESVO vznesl další dva případy neskončené transpozice práva EU/EHP z r. 2013, tentokrát v průmyslové oblasti (technické předpisy ke střelivu a pesticidům): Island v jejich transpozici nijak nepokročil, byť lhůty vypršely v létě 2015.

Vláda dne 21. září 2016 schválila seznam priorit Islandu pro spolupráci v EHP pro rok 2017: jsou to energetika, změny klimatu, komunikace, doprava, digitální vnitřní trh, finanční operace, výzkum a inovace, trh práce a zkvalitnění předpisů (better rules).

Dne 23. září 2016 Alþingi souhlasil s přijetím směrnice EU o finančních službách a s její aplikací na Islandu formou 9. dodatku k Dohodě o EHP. Pro hlasovalo 31 poslanců z vládních stran, proti bylo 18 zástupců opozice. Opozice namítala, že směrnice svým rozsahem narušuje suverenitu Islandu, zakotvenou v ústavě.

Národní zemědělská dohoda a uvolnění dovozu potravin z EU/EHP

V návaznosti na přijetí (kontroverzní) 10leté dohody o státní podpoře pro islandské zemědělce se paralelně dojednávají konkrétní položky nové celní dohody mezi Islandem a EU z r. 2015. Dohoda snižuje celní sazby a/nebo zvyšuje bezcelní dovozní kvóty u řady potravinářských položek a u spotřebitelů na Islandu je spojena s očekáváním snížení cen dovážených potravin. Na Islandu se počítalo s tím, že celní dohoda vstoupí v platnost k 1. 1. 2017, vzhledem k tomu, že EP o ní ještě nezačal jednat, její účinnost nastane zřejmě v polovině r. 2017.

Jedním z ožehavých témat zůstává clo na importované sýry: v původní verzi mělo dojít ke zvýšení cla, ale nakonec na návrh islandského parlamentu (Alþingi) dojde k otevření trhu pro ty speciální sýry z EU, které se na Islandu nevyrábějí, jakož i k navýšení bezcelní kvóty ze současných 20 na 230 t. Islandský trh se tak zpřístupní evropským výrobcům např. kozích sýrů či sýrů se značkou regionální speciality.

Bilance (proti)unijního kurzu končící vlády

Dne 29. září 2016 zazněly závěrečné řeči na posledním plenárním zasedání stávajícího Alþingi před předčasnými všeobecnými volbami, které se na Islandu odehrají koncem října 2016. V bilanci toho, co končící koalice vykonala, opozice vládě vyčetla, že rozhodnutí vlády o stažení přihlášky do EU bylo „narušením základů právního systému“ Islandu.

Ministryně zahraničních věcí Lilja Dögg Alfreðsdóttir v odpovědi kroky vlády hájila. Zdůraznila, že „ani jedna z vládních stran zjevně nehodlala pokračovat v akcesních rozhovorech s EU“, a proto bylo v březnu 2015 učiněno příslušné rozhodnutí. Podle ministryně napříště, pokud by některá z budoucích islandských vlád měla znovu zájem jednat o členství země v EU a o zahájení přístupových rozhovorů, je podstatné, aby takovým krokům předcházelo referendum.

Z průzkumu mínění Islanďanů z konce září 2016 na téma případného vstupu země do EU vyplývá, že vláda jednala racionálně: pro členství se aktuálně vyslovilo 28,2 % dotázaných, proti je 50,6 %, bez názoru bylo 21,2 %. Po eliminaci nerozhodnutých by byl poměr 64 % proti členství a 36 % pro. Nejedná se o žádné překvapení, v průzkumech se většina Islanďanů vyslovuje proti členství ostrova v EU kontinuálně od léta 2009.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek