Island v prvním pololetí r. 2017: vysoké ekonomické tempo trvá

12. 6. 2017 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Island v prvním pololetí r. 2017: vysoké ekonomické tempo trvá Růst islandského HDP za r. 2016 ve výši 7,2 % svědčí o úplné rekonvalescenci a nadmíru úspěšném restartu ekonomiky, kterou krach všech hlavních bank v r. 2008 přivedl téměř ke státnímu bankrotu. Sedmiprocentní růst je rekordní nejen v rámci evropských zemí. Jeho hlavním nositelem byl pokračující rozmach incomingového cestovního ruchu, následovaný růstem domácí spotřeby a investic.

Dle analytiků byl r. 2016 vrcholem růstu hospodářství a v následujících letech se ekonomické tempo bude vracet do obvyklých „západoevropských“ hodnot. U průmyslových investic se očekává vrchol až během r. 2017.

Zahraniční obchod Islandu za r. 2016 vykázal deficit v obchodování se zbožím, ale výrazný přebytek v obchodu se službami. Celková hodnota vyvezeného zboží a služeb činila 1 186 mld. ISK, dovozu 1 035 mld. ISK, tzn. pozitivní bilance +151,7 mld. ISK. 82,4 % exportu směřovalo do evropských zemí (z toho země EU 72,3 %). Největším odběratelem zboží a služeb z Islandu byla Velká Británie (11,3 %). Přebytek zahraničního obchodu za 1. čtvrtletí 2017 ve výši 7 963 mil. ISK je oproti stejnému období roku 2016 dvojnásobný (3 466 mil. ISK) a hlavním jeho zdrojem je opět cestovní ruch; třetinu hodnoty vývozu zboží tvoří ryby a výrobky z nich.

Centrální banka v květnu 2017 konstatovala uspokojivou finanční stabilitu Islandu. Odráží se v ní pozitivní externí faktory, dále pak přebytek běžného účtu a vysoké devizové rezervy. Banky jsou v dobré kondici, jsou likvidní a kapitálově zabezpečené. Zvyšuje se koupěschopnost domácností, rostou mzdy a nezaměstnanost je nízká. Pro firmy je rizikem další vývoj kursu islandské koruny (ISK), jejíž trvalé posilování by zhoršilo konkurenceschopnost islandského zboží na zahraničních trzích. Potenciální ohrožení stability znamená trh s nemovitostmi, který nestačí pokrývat poptávku, případný propad turistického segmentu a možné budoucí dopady úplného odstranění kapitálových restrikcí.

Makroekonomická prognóza islandské Centrální banky (v %)
Rok 2017 2018 2019 2020
Růst HDP 6,3 3,3 2,5 2,8
Růst spotřeby domácností 6,9 5,2 2,5 3,4
Růst investic 9,8 4,0 2,7 4,8
Míra inflace 2,0 2,2 2,4 2,6

Dne 17. 5. islandská Centrální banka snížila základní úrokovou sazbu z 5,00 na 4,75 %. Důvodem je dosavadní nadprůměrný letošní růst ekonomiky a očekávaný pozitivní vývoj do konce roku (více turistů, vyšší příjmy v cizí měně).

V r. 2016 činil průměrný nominální růst mezd 5 %, po odečtení inflace reálně 3,3 %. Míra inflace zůstává několikátým rokem pod 2,5% inflačním cílem Centrální banky, v r. 2017 zatím v žádném měsíci nepřevýšila 2 %. Rostou především ceny bydlení, pohonných hmot a jízdného. Naopak v maloobchodě ceny stagnují. Koncem května 2017 se na Islandu otevřela první pobočka amerického velkoobchodního řetězce Costco, předvoj očekávané silné zahraniční konkurence i v maloobchodě s potravinami, kde by ceny měly od r. 2018 poklesnout v důsledku realizace nové celní dohody mezi Islandem a EU.

Za celý r. 2016 byla nezaměstnanost na Islandu 2,95 %, což je nejméně od r. 2008. Nezaměstnanost na konci dubna 2017 činila 3,2 %: z celkového počtu 6,4 tis. osob bez práce bylo 52 % ve věkové skupině do 24 let; mezi absolventy je tedy míra nezaměstnanosti plných 9,7 %. Přes 700 uchazečů je bez práce déle než 12 měsíců. Na Islandu působí 16 970 zaměstnavatelů, kteří vytvořili 181,9 tis. pracovních míst. Na plný nebo částečný úvazek pracuje 192,9 tis. osob. Nejvíce míst je v cestovním ruchu a ve stavebnictví. Zatímco pozice v cestovním ruchu se daří obsazovat, ve stavebnictví nabídka volných pozic převyšuje poptávku. V obou sektorech nové nabídky z větší části vykrývají občané zemí EU: zatímco za celý r. 2016 přišlo za prací na Island 15 tis. cizinců, v 1. čtvrtletí 2017 to bylo téměř 8 tis. uchazečů.

Islandská konfederace práce na jaře 2017 upozornila na známky přehřívání ekonomiky. Ekonomika Islandu se stává až příliš závislou na zájmu zahraničních návštěvníků o pobyt na ostrově. Dalším problémem je trh s nemovitostmi, kde je velký nedostatek volných bytových jednotek kvůli potřebě ubytovat velké množství pracovní síly z ciziny. Rizikem je také možná kumulace platových požadavků v jednotlivých profesích a případný nadměrný nárůst mezd.

V poslední den parlamentní sezóny, 31. 5., schválil Alþingi 5letý fiskální plán vlády poměrem 32 hlasů pro a 31 proti. Přesně se tak při hlasování kopírovalo rozložení vládních a opozičních stran. Plánem se letos jmenovaná vláda zavazuje k rozpočtové zodpovědnosti a snižování zadlužení státu. Opozice považuje plán za „neoliberální“ opatření s jediným cílem snížit veřejné výdaje, což lze splnit jen za cenu zpomalení společenského rozvoje. Islandská konfederace práce (ICL) plán považuje za „závažný útok na islandský sociální systém“.

Dle ICL fiskální plán snižuje nabídku uchazečům o zaměstnání, zkracuje dobu výplaty dávek v nezaměstnanosti z 30 na 24 měsíců a nepředpokládá dostatek prostředků na zlepšení veřejné zdravotní péče. Plán rovněž až na r. 2019 odkládá valorizaci dávek invalidních důchodců na roveň starobní penze. Terčem kritiky je také převedení služeb cestovního ruchu ze snížené (11%) do standardní (24%) sazby DPH od r. 2018.

Informační zdroje: výroční zpráva a aktuality Centrální banky, zprávy islandského Statistického úřadu, analýza islandského tisku (Iceland Monitor, Kjarninn, Iceland News Briefs).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek