Island: Vztahy země s EU

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

V průběhu bankovní a hospodářské krize ostrova podala vláda v roce 2009 přihlášku k plnému členství Islandu v EU. V letech 2010-2013 probíhaly přístupové rozhovory, během nichž bylo projednáváno 27 z 33 kapitol unijního acquis a z toho 11 bylo předběžně uzavřeno. Neotevřeny zůstaly zjevně citlivé kapitoly Rybolov, Volný pohyb kapitálu či Zemědělství. Před všeobecnými volbami v roce 2013 došlo na žádost islandské strany k pozastavení přístupových rozhovorů. K jejich obnovení však již nedošlo a v roce 2015 vláda požádala EU, aby Island ze seznamu kandidátských zemí vyřadila.

Předčasné ukončení akcesních rozhovorů nebylo překvapivé, protože koaliční strany od převzetí vlády avizovaly, že o členství Islandu v EU nebudou usilovat, neboť další směřování Unie nevyhovuje potřebám Islandu. Ačkoli proti členství v EU se dlouhodobě staví mírně nadpoloviční většina obyvatel, podstatně více z nich vládě zazlívalo, že o ukončení jednání s EU rozhodla autonomně bez referenda.

Politické strany, které v roce 2017 vytvořily stávající vládní koalici, zastávají ohledně evropské integrace Islandu protichůdné názory, ovšem vzájemně je respektují. Dohodly se, že otázkou případných nových akcesních rozhovorů Islandu s EU se bude zabývat parlament a že by rozhodování o tomto tématu mělo být předmětem referenda, ne však dříve než na konci volebního období (v roce 2020).

3.1. Zastoupení EU v zemi

Delegace EU na Islandu
Aðalstræti 6, 4. patro, 101 Reykjavík
tel. (+354) 520 3399
fax (+354) 520 3398
e-mail: Delegation-Iceland@eeas.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Hospodářské vztahy mezi Islandem a EU zůstávají založeny na Dohodě o EHP (viz 2.2 a 2.4). V rámci závazků plynoucích z působení Islandu v EHP je dlouhodobým problémem pomalá či neúplná transpozice nových nařízení EU (ve formě změn Dohody o EHP) do národní legislativy. V oblastech, které nepokrývá Dohoda o EHP, se mezi Islandem a EU uzavírají bilaterální dohody (např. o účasti Islandu v schengenském prostoru apod.).

Vzájemné vztahy Islandu a EU dlouhodobě komplikuje spor o výši kvót na lov makrel v Severním Atlantiku a islandské embargo na dovoz dobytka a syrového masa.

V roce 2015 byla mezi Islandem a EU uzavřena celní dohoda, která by měla vstoupit v platnost na přelomu let 2017 a 2018. V důsledku toho se očekává zdvojnásobení objemu dovozu zemědělských produktů ze zemí EU na Island a snížení cen vybraných potravin. Dovozní kvóty na citlivé položky (především sýry a maso) zůstanou zachovány.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Island dlouhodobě přispívá do Finančního mechanismu EHP (tzv. Fondy EHP), který se využívá ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce a kontaktů s patnácti členskými státy EU ve střední, východní a jižní Evropě. Příjemcem těchto fondů je od roku 2004 i ČR.

Současný rozpočtový rámec Fondů EHP a Norských fondů pokrývá léta 2014-2021. Prioritními cílovými oblastmi jsou mj. inovace, výzkum a vzdělávaní, energetická bezpečnost, změny klimatu, sociální inkluze a projekty posilující bilaterální vztahy Islandu s přijímacími zeměmi.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: