Island: Zahraniční obchod a investice

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)
 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016 

2017 

Vývoz zboží

610,7

568,3

614,3

540,2

527,9

Vývoz služeb

486,8

500,0

574,3

646,4

671,8

Dovoz zboží

570,4

578,6

649,8

641,8

694,9

Dovoz služeb

344,2

364,2

374,9

389,3

399,6

Saldo

182,9

125,5

163,9

155,5

105,2

Údaje v mld. ISK

Bilance zahraničního obchodu je jedním z dokladů zotavování islandské ekonomiky i posilující kupní síly obyvatel. V období před krizí bylo pro Island charakteristické, že dovoz výrazně převyšoval vývoz především v souvislosti s importem veškerého spotřebního zboží, automobilů apod. Omezení spotřeby v důsledku krize a devalvace ISK posílily význam islandského exportu a kladné saldo bylo v letech 2009-2011 rekordní. Po roce 2014 nárůst domácí poptávky znatelně posílil a hodnota importovaného zboží od té doby stále více převyšuje hodnotu produktů z Islandu vyvážených. Celková bilance zahraničního obchodu Islandu ovšem nadále vykazuje přebytek vzhledem k razantnímu rozmachu exportu služeb. V roce 2016 hodnota služeb prodaných mimo Island poprvé v dějinách převýšila cenu vyvezeného islandského zboží.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropské státy jsou hlavním odbytištěm pro vývoz, putují tam více než čtyři pětiny veškerého islandského zboží. Největšími odběrateli jsou členské země EU (73 %), především Nizozemí, Velká Británie, Španělsko, Německo a Francie. Dalšími významnými trhy pro islandské produkty jsou USA, Norsko, Japonsko a Čína.

Ze zemí EU pochází více než polovina (51 %) veškerého islandského dovozu, z čehož má největší podíl Německo, Nizozemí, Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Mimo EU jsou největšími dovozci zboží USA, Norsko a Čína (úhrnem 26 % importu).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvýznamnějšími vývozními položkami Islandu jsou hliník a výrobky z něj (41 % hodnoty vývozu v r. 2017), ryby, mořské plody a výrobky z nich (33 %) a dále s velkým odstupem moučka a krmné směsi pro zvířata (4 %). Všechny ostatní komodity mají v exportní skladbě nižší než 3% podíl.

Největší podíl dovozu tvoří elektrické stroje a součástky, osobní automobily, pohonné hmoty pro motorová vozidla a letadla, anorganické sloučeniny, dopravní letadla, léky a výrobky z plastu. Specifikem Islandu je, že hliníkový prášek dováží, nikoliv těží na svém území. Díky levné ceně za elektřinu je i po započtení dvojích dopravních nákladů výroba hliníku na ostrově rentabilní.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Island využívá členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO), které uzavírá smlouvy o volném obchodu a dohody o spolupráci s dalšími státy a mezinárodními organizacemi.

Pro zahraniční obchod Islandu je zásadní Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (EHP), která vstoupila v platnost v roce 1994. Tato dohoda upravuje vztahy mezi státy ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) na jedné straně a státy EU na straně druhé. Dohoda umožňuje Islandu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob v teritoriu všech zemí Dohody. Vedle toho Island prostřednictvím Dohody o EHP spolupracuje v oblastech tzv. sociální dimenze, tj. výzkumu a rozvoje, vzdělání, životního prostředí, spotřební politiky, statistiky a pracovních podmínek.

Skrze Dohodu o EHP přejímá Island většinu legislativy EU (s výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie).

V roce 2014 islandský parlament ratifikoval bilaterální dohodu o zóně volného obchodu s Čínou. Jedná se o historicky první dohodu, kterou Čína uzavřela s evropskou zemí. Dohoda pozitivně ovlivňuje oblast služeb, především incomingový cestovní ruch, a očekává se její budoucí využití v námořní dopravě. Od roku 2016 vláda usiluje o sjednání bilaterální dohody o zóně volného obchodu s Japonskem, kam má Island zájem zvýšit objem vývozu ryb. Jako součást nadstandardních sousedských vztahů platí smluvní ujednání o jednotné hospodářské zóně Islandu a Faerských ostrovů.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po kolapsu bankovního sektoru a následné finanční a hospodářské krizi se jednou z islandských priorit stalo podnícení přímých zahraničních investic, které by podpořily revitalizaci islandské ekonomiky.

Nejvyšší investice na Islandu v roce 2017 byly zaznamenány z Lucemburska, Nizozemska, Norska, USA, Kanady a Dánska. Co se odvětvové struktury týče, nejvíce přímých zahraničních investic na Islandu směřovalo do maloobchodu (franšízy zahraničních značek), biotechnologií, projektů k využití geotermální energie a do informačních, komunikačních a zdravotnických technologií. Ačkoli objem zahraničních investic na Island je nesrovnatelně menší než před bankovní krizí let 2008-2009, nyní se častěji jedná o konkrétní projekty a nikoli o spekulativní kapitál.

Celková bilance zahraničních investic na Islandu za rok 2017 je však záporná (-8,3 mld. ISK): během tohoto roku totiž stát pokračoval ve splácení věřitelských závazků v cizině, čímž vyslal pozitivní signál mezinárodním investorům pro další období.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Island je zemí, která je otevřená pro zahraniční investice. Výhodami investování na Islandu jsou přístup na celý trh EU prostřednictvím zapojení Islandu do EHP, kvalifikovaná a jazykově vybavená pracovní síla, jakož i vysoká koupěschopnost Islanďanů. Z technického pohledu to pak je v Evropě nejlevnější elektrická energie, vyspělá a levná telekomunikační síť a výborné letecké a lodní dopravní možnosti.

K investici je třeba v některých citlivých sektorech získat zvláštní licenci. Součástí zákona o investicích jsou některá omezení pro nerezidentní investory, která je částečně omezují v následujících oborech:

  • Rybolov a navazující zpracovatelský průmysl - většinové vlastnictví není dovoleno, částečné vlastnictví je povoleno do maximálního podílu 25 až 33 % (podle druhu podniku). Je nicméně možné kombinované přímé a nepřímé vlastnictví až do výše 49 %.
  • Energetika - podmínkou je udělení licence, rezidenti EHP nejsou nijak omezeni.
  • Letecká doprava - rezidenti EHP nejsou nijak omezeni, ostatní investoři jsou omezeni maximem podílu do 49 %.
  • Projekty zasahující do životního prostředí - podmínkou je povolení a udělení licence.
  • Nemovitosti - vlastnit nemovitost na Islandu smí pouze Islanďan. Občan jiného státu může nabýt nemovitost pouze po splnění podmínky minimálně pětiletého nepřetržitého legálního pobytu v zemi.

Zájemce o informace týkající se investování na Islandu má možnost si je vyžádat v angličtině u agentury pro podporu investic.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: