Island: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

618,8

631,6

610,7

590,5

626,3

Dovoz

521,9

556,1

541,3

586,2

656,6

Saldo

96,9

75,5

69,4

4,3

-30,3

Údaje v mld. ISK

Bilance zahraničního obchodu je jedním z dokladů zotavování islandské ekonomiky i posilující kupní síly obyvatel. V období před krizí bylo pro Island charakteristické, že dovoz výrazně převyšoval vývoz především v souvislosti s importem veškerého spotřebního zboží, automobilů apod. Omezení spotřeby v důsledku krize a devalvace ISK posílily význam islandského exportu. Po rekordních letech 2009-2011 kladný vývoj obchodní bilance pokračoval i v dalších letech, i když již nedosahoval tak oslnivých výsledků. Od roku 2014 nárůst domácí poptávky znatelně sílí a v roce 2015 již z toho důvodu Island vykázal zápornou obchodní bilanci.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU je hlavním odbytištěm islandského vývozu (téměř tři čtvrtiny veškerého exportu). Největšími odběrateli jsou země EU, především Nizozemí, Německo, Velká Británie, Francie a Španělsko. Dalšími významnými trhy pro islandské produkty jsou Norsko, USA a Rusko.

Nejvíce dováženého zboží na Island z jedné země pochází z Norska (15 %). Ze zemí EU pochází zhruba 45 % veškerého islandského dovozu, z čehož má největší podíl Německo, Dánsko, Nizozemí, Velká Británie a Švédsko. Výraznější zastoupení v dováženém zboží mají ještě USA, Čína a Brazílie (úhrnem čtvrtina importu).

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvýznamnějšími vývozními položkami Islandu jsou ryby, mořské plody a výrobky z nich (43 % hodnoty vývozu v r. 2015) a hliník a výrobky z něj (37 %). Všechny ostatní komodity mají v exportní skladbě nižší než 3% podíl.

Největší podíl dovozu tvoří oxid hlinitý (hliníkový prášek), pohonné hmoty a oleje, osobní automobily, dopravní letadla, rybářské lodě, krmivo pro hospodářská zvířata, ovoce a zelenina. Specifikem Islandu je, že materiály pro výrobu hliníku dováží, nikoliv těží na svém území, proto je položka dovozu surovin tak výrazná.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Island využívá členství v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO), které uzavírá smlouvy o volném obchodu a dohody o spolupráci.

Pro Island je zásadní Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (EHP), která vstoupila v platnost 1. 1. 1994. Tato dohoda upravuje vztahy mezi třemi státy ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) na jedné straně a státy EU na straně druhé. Dohoda umožňuje Islandu volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob v teritoriu všech zemí Dohody. Kromě toho se Island podílí na spolupráci v oblastech tzv. sociální dimenze, tj. výzkumu a rozvoje, vzdělání, životního prostředí, spotřební politiky, statistiky a pracovních podmínek.

Skrze Dohodu o EHP přejímá Island většinu legislativy EU (s výjimkami v oblasti rybolovu, zemědělství a ekologie).

V roce 2014 islandský parlament ratifikoval bilaterální dohodu o zóně volného obchodu s Čínou. Jedná se o historicky první dohodu, kterou Čína uzavřela s evropskou zemí. Dohoda pozitivně ovlivňuje oblast služeb, především incomingový cestovní ruch, a očekává se její budoucí využití v námořní dopravě. Začátkem roku 2016 udělil parlament mandát vládě ke sjednání bilaterální dohody o zóně volného obchodu s Japonskem, kam má Island zájem zvýšit objem vývozu ryb.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po kolapsu bankovního sektoru a následné finanční a hospodářské krizi je jednou z islandských priorit podnícení přímých zahraničních investic, které by podpořily revitalizaci islandské ekonomiky. Islandské investice v zahraničí směřovaly v roce 2015 především do Velké Británie, Nizozemska, Lucemburska, USA a Dánska.

Nejvyšší investice na Islandu v roce 2014 byly zaznamenány z Lucemburska, Nizozemska, Norska, USA, Kanady a Dánska, úhrnem v hodnotě 436 mil. USD. Co se odvětvové struktury týče, nejvíce přímých zahraničních investic na Islandu směřovalo do maloobchodu (franšízy zahraničních značek), biotechnologií, projektů k využití geotermální energie a do informačních a komunikačních technologií. Ačkoli objem zahraničních investic na Island je nesrovnatelně menší než před bankovní krizí let 2008-2009, nyní se jedná o konkrétní projekty a nikoli o spekulativní kapitál.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Island je zemí, která je otevřená pro zahraniční investice. Výhodami jsou přístup na celý trh EU prostřednictvím EHP a kvalifikovaná a jazykově vybavená pracovní síla. Z technického pohledu to pak je v Evropě nejlevnější elektrická energie, vyspělá a levná telekomunikační síť a výborné letecké a lodní dopravní možnosti. K investici je třeba získat povolení a v některých citlivých sektorech i zvláštní licenci.

Součástí zákona o investicích jsou některá omezení pro nerezidentní investory, která je částečně omezují v následujících oborech:

  • Rybolov a navazující zpracovatelský průmysl - většinové vlastnictví není dovoleno, částečné vlastnictví je povoleno do maximálního podílu 25 až 33 % (podle druhu podniku). Je nicméně možné kombinované přímé a nepřímé vlastnictví až do výše 49 %.
  • Energetika - podmínkou je udělení licence, rezidenti EHP nejsou nijak omezeni.
  • Letecká doprava - rezidenti EHP nejsou nijak omezeni, ostatní investoři jsou omezeni maximem podílu do 49 %.
  • Projekty zasahující do životního prostředí - podmínkou je povolení a udělení licence.
  • Nemovitosti - vlastnit nemovitost na Islandu smí pouze Islanďan. Občan jiného státu může nabýt nemovitost pouze po splnění podmínky minimálně pětiletého nepřetržitého legálního pobytu v zemi.

Zájemce o informace týkající se investování na Islandu má možnost si je vyžádat v angličtině u agentury pro podporu investic.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: