Island: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Island je členem Evropského společenství volného obchodu (ESVO), WTO a OECD. Přístup k jednotnému trhu EU má zajištěn prostřednictvím Dohody o evropském hospodářském prostoru (EHP) z roku 1994.

Zahraniční obchod mezi Islandem a ČR se řídí Dohodou o rozšíření EHP, uzavřenou mezi státy ESVO-členy EHP a EU, která vstoupila v platnost dne v prosinci 2005. Pro průmyslové výrobky je dovoz z ČR na Island bezcelní a bez množstevních omezení.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Islandská legislativa vyžaduje, aby velká část obchodní činnosti byla kryta licencemi a uznává k registraci jen islandské občanství, což znamená nezbytnost využití zprostředkovatelských služeb islandských obchodních organizací. Běžné spotřební dovozy mohou být distribuovány přes přímé islandské dovozce, průmyslové zboží dlouhodobé spotřeby je zpravidla distribuováno přes specializované obchodní agentury.

Rozhodnutí o islandských dovozních a vývozních licencích přísluší Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu obchodu a inovací.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovoz živých zvířat, mraženého masa, mléčných produktů a zeleniny podléhá vysokému celnímu zatížení včetně dovozních kvót a přísným fytopatologickým předpisům. Dovoz čerstvého masa není povolen s odkazem na ochranu islandských užitkových zvířat před zavlečením chorob.

Celní systém respektuje standardní evropská pravidla pro výměnu zboží.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Role místních obchodních zástupců, tj. osob s islandským občanstvím, je ve fázi prvních obchodních kontaktů nezastupitelná.

Na Islandu existuje, byť v menším měřítku, obvyklá síť soukromoprávních institucí dovozců, vývozců, velkoobchodníků, maloobchodníků a odvětvově členěných sdružení, zajišťujících realizaci obchodních toků zboží a služeb. Islandský trh je v podstatě otevřený. Jedinou jeho částí, kde jsou uplatňována ochranářská opatření, je oblast obchodu s potravinami a alkoholem.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Pro reklamu a propagaci lze využívat všechny obvyklé prostředky používané v ekonomicky vyspělých zemích, s omezeními v propagaci alkoholických nápojů a tabákových výrobků.

Velmi omezená je příležitost pro využití veletržních a výstavních akcí, neboť s ohledem jak na geografickou polohu země, tak její ekonomický rozměr má většina akcí pouze místní charakter bez větší účasti zahraničních vystavovatelů. Kromě každoročního veletrhu cestovního ruchu (zájmová teritoria Severní Amerika, severní Atlantik, západní Evropa) jsou dále nepravidelně pořádány výstavy s rybolovnou tématikou a navazujícím zpracovatelským průmyslem, které svým významem nepřesahují místní lokalitu - viz 5.2.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví je na Islandu v gesci Islandského patentového úřadu a Ministerstva průmyslu a inovací. Podepsáním Dohody o EHP přistoupil Island k mnoha dohodám v předmětné oblasti (mj. Smlouva o patentové spolupráci a Madridský protokol).

V důsledku členství ve WTO pozměnil Island rovněž svou legislativu v souladu s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví a v r. 2004 se Island připojil k Evropské patentové konvenci.

Případ porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům na Islandu není t. č. znám.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Island přistoupil v roce 2001 k vícestranné dohodě WTO o zadávání veřejných zakázek.

Současná islandská legislativa neobsahuje žádný právní předpis upravující režim zadávání veřejných zakázek. Výběrová řízení jsou prováděna v kompetenci jednotlivých resortů a řídí se příslušnými interními předpisy. Stávající praxe vyžaduje u některých veřejných zakázek spoluúčast islandského státu.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

K řešení obchodních sporů je k dispozici standardní systém komerčních právních kanceláří, konzultačních firem a arbitrážního soudu. Náklady i na relativně jednoduchý právní spor jsou však značné.

Stejně jako v ostatních zemích EHP pomáhá tuzemským podnikatelům a občanům neformálně a bezplatně řešit problémy na vnitřním trhu Islandu české centrum SOLVIT. Na centrum SOLVIT se mohou podnikatelé a občané obracet v případě, že se cítí být poškozeni špatnou aplikací evropského práva některým ze státních orgánů členského státu EU, resp. EHP.

Podnikatelé se mohou na centrum obracet, zejména když se dostanou do potíží s přístupem zboží a služeb na trh v jiném členském státě EU, resp. EHP, dále v případě práva usadit se v jiné členské zemi za účelem podnikání, při uznávání diplomů a profesních kvalifikací, ale i v otázce daní, sociálního zabezpečení, veřejných zakázek či hraniční kontroly.

V každém státě EU, resp. EHP (tedy i na Islandu) je centrum SOLVIT a výhodou systému je, že jednotlivá centra jsou elektronicky propojena, což umožňuje rychlou komunikaci a spolupráci mezi nimi.

Rizika islandského trhu vyplývají ze současného vývoje země a přetrvávajících restrikcí na volný pohyb kapitálu a směnitelnost ISK.


Aktuální investiční rating Islandu

Fitch

Moody’s

Standard & Poor’s

BBB+ (od července 2015)

Baa2 (od června 2015)

BBB+ (od ledna 2016)

výhled: stabilní

výhled: stabilní

výhled: stabilní

Platební podmínky používané v obchodním styku jsou běžné jako ve vyspělých evropských státech. Islandští podnikatelé jsou rezervovaní a seriózní. Vyžadují proto spolehlivost i od svých obchodních partnerů.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti:

Islanďané patří svou mentalitou k solidní severské skupině, jejíž chování je formováno skutečností, že se jedná o malou společnost, ve které každý zná každého a která je velice vnímavá a citlivá na způsoby chování, které vybočují z ustálených zásad a norem.

Úředním jazykem je islandština, která patří do skupiny skandinávských jazyků; běžná je znalost angličtiny a dánštiny.

Státní svátky na Islandu:

  • Nový rok (1. 1.)
  • Velikonoce (pohyblivé svátky - čtvrtek, pátek, pondělí)
  • První letní den (první čtvrtek po 18. 4.)
  • Svátek práce (1. 5.)
  • Nanebevstoupení Páně (pohyblivý svátek - 40 dnů po Velikonocích)
  • Svatodušní pondělí (pohyblivý svátek - 51 dnů po Velikonocích)
  • Den nezávislosti (17. 6.)
  • Den obchodu (pohyblivý svátek - první pondělí v srpnu)
  • Vánoce (24.-26. 12.)
  • Silvestr (31. 12.)

Pracovní a prodejní doba:

Úřední hodiny jsou zpravidla od 9 do 17 hod., některé instituce je mění v letních měsících na dobu od 8 do 16 hod. Obchody jsou otevřeny v pracovních dnech od 10 do 18 hod., v sobotu od 10 do 14–16 hod. Supermarkety a větší nákupní centra mají otevřeno denně kromě svátků obvykle od 10 do 19 hod. Banky mají otevřeno v pracovních dnech od 9 do 16 hod.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

ČR i Island jsou součástí schengenského prostoru. Pro cesty na Island potřebuje český občan cestovní doklad, kterým je cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnou zónou, platný po celou dobu pobytu.

Při vstupu na území Islandu se provádějí celní kontroly dovozu alkoholických nápojů, cigaret a tabáku. Je možno dovézt maximálně 3 kg potravin v ceně nepřesahující 18 500 ISK. Zakázán je dovoz narkotik, masa a masných výrobků, mléka a vajec, šňupacího a žvýkacího tabáku. Zvláštnímu povolení podléhá dovoz zbraní a munice, všech typů telekomunikačních zařízení (kromě jednoho mobilního telefonu na osobu), živých zvířat, rostlin a léků mimo osobní potřebu na dobu pobytu (resp. maximálně na 100 dnů). Rybářské a lovecké náčiní použité mimo Island musí doprovázet osvědčení o dezinfekci. Pro provoz motorových vozidel platí předpisy EU/EHP.

Na Islandu cizincům nehrozí z politického ani bezpečnostního pohledu žádná mimořádná rizika.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Informace o pracovněprávních podmínkách na Islandu jsou uvedeny na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Neexistuje zvláštní přihlašovací povinnost. V případě, že si na Islandu občan ČR hledá práci, může tam bez povolení pobývat až půl roku. Pokud zamýšlí na Islandu pobývat déle, o pracovní povolení žádat nemusí, avšak je třeba, aby se zaregistroval v Národním registru.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Na Islandu platí Evropský průkaz zdravotního pojištění pro poskytnutí nezbytné lékařské péče ve státních zdravotnických zařízeních za stejných podmínek a za stejnou cenu jako islandským pojištěncům.

Při cestách na Island se doporučuje být vybaven navíc cestovním pojištěním, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, repatriace apod.).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: