Islandští rybáři v sevření sankcí proti Rusku

22. 1. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Islandští rybáři v sevření sankcí proti Rusku Dopad obchodního embarga, které Rusko vyhlásilo Islandu v srpnu 2015, byl hlavním vnitropolitickým tématem v závěru loňského roku, ovšem jeho intenzita nepolevuje ani v r. 2016. Embargo je reakcí na to, že se Island připojil k sankcím EU vůči Rusku za porušování mezinárodního práva a za jeho expozé na Krymu a jinde na Ukrajině. Dosud žádný akt solidarity, který Island s EU sdílel, nevzbudil tak ostré domácí reakce.

Uzavření ruského trhu totiž zásadně dopadá na islandské rybáře a firmy zpracovávající ryby. Rybolovný sektor je tradičním pilířem islandské ekonomiky. Hodnota vývozu ryb z Islandu do Ruska za období I–X/2015 meziročně poklesla o 11 mld. ISK. Poté, co EU rozhodla v sankcích proti Rusku pokračovat i po únoru 2016, islandská Asociace rybolovného průmyslu a organizace Business Iceland zostřily kritiku vlády za to, že od sankcí vůči Rusku odmítá upustit.

Vyhlídky pro islandské rybáře se ještě zhoršily po 6. lednu, kdy Rosselchoznadzor dočasně zakázal dovoz rybích výrobků čtyř islandských firem i do Euroasijské celní unie (tj. v daném případě do Běloruska a Kazachstánu, které jsou velkými kupci islandských makrel).

Vláda již dříve zadala zpracování posudku o dopadu ruského embarga na islandskou ekonomiku a avizovala, že dotčené subjekty bude kompenzovat. Ještě před publikací zprávy ministr rybolovu a zemědělství Sigurður Ingi Jóhannsson konstatoval dne 5. ledna neúměrnou zátěž, jakou sankce způsobují norskému rybolovnému sektoru. Uvedl, že dopad islandských sankcí je pro Rusko nicotný, ale opačně to neplatí. Ministr má též pochybnost, zda ekonomické sankce (v obou směrech) napomáhají řešení situace na Ukrajině. Varoval před tím, aby se prodlužování islandských sankcí adekvátně k opatřením EU stalo automatikou bez zohlednění důsledků na islandské zájmy.

Premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson dne 6. ledna 2016 opětovně vyzval k diskuzi o tom, zda je rozumné, aby se Island nadále solidárně zapojoval do sankcí EU vůči Rusku. V daném případě Island následoval rozhodnutí EU jako členská země EHP, jak činí rutinně uplynulých 20 let. Do budoucna se Island „nesmí slepě zapojovat“ do všech opatření EU. Premiér zdůraznil, že sankce Islandu vůči Rusku jsou symbolické (Island nikdy do Ruska nedodával žádné zbraně a islandské banky nevedou účty na jména sankcionovaných ruských představitelů).

Ministr zahraničních věcí Gunnar Bragi Sveinsson ještě téhož dne potvrdil neměnnost zahraničněpolitické pozice Islandu i vyhraněnost osobního názoru na věc: sankce musejí být zachovány, dokud bude Rusko porušovat mezinárodní právo – ani škody v miliardách ISK nemohou ospravedlnit toleranci k takovému přístupu. Ministr zahraničí apeloval na islandské rybolovné firmy, aby zájmy státu nadřadily nad své vlastní a netrvaly na zrušení přidružení k sankcím EU proti Rusku.

Pro Island je respekt k mezinárodnímu právu zásadní a i rybáři je potřebují, když se např. jedná o tom, co, kde a kolik budou moci lovit. Aniž by byl konkrétnější, ministr dodal, že islandské firmy své ztráty přehánějí, ale současně litoval dopadu sankcí na malé rybářské vesnice na islandském venkově, kde bez odbytu ryb není žádná jiná práce. Připustil, že vláda je ohledně dalšího postoje k sankcím proti Rusku v názorech rozštěpena. Varoval, že pokud by Island sankce jednostranně zrušil, bylo by to nejen poprvé, co se odklonil od jednoty se zeměmi západní Evropy, ale také by hrozilo, že za porušení solidarity by ty islandské firmy, které by začaly obchodovat s Ruskem, mohly dát na svůj sankční list USA (jak se stalo v případě některých finských a švédských firem).

Vláda dne 13. ledna 2016 projednala posudek, který si ve věci nechala vypracovat. Připouští, že dopad ruského obchodního embarga je mnohem citelnější na malé ekonomiky (jakou je ta islandská), avšak také ruská ekonomika oslabuje a snížila se kupní síla obyvatelstva, což samo o sobě znamená, že i po zrušení embarga by poptávka Ruska po rybách z Islandu byla nižší.

Na druhou stranu dlouhodobější embargo bude mít silný dopad na zaměstnanost na islandském venkově, v rybářských osadách. Dopad embarga na ekonomiku Islandu činí „3–18 mld. ISK v horizontu několika let“. Ačkoli na zasedání vlády zazněly údajně rozdílné názory (apelům rybářů v 10členném kabinetu více naslouchají premiér, ministr financí a hospodářství, ministr zemědělství a rybolovu), po schůzi kabinetu konstatoval ministr zahraničních věcí Sveinsson, že pozice vlády jako celku ohledně připojení Islandu k sankcím EU vůči Rusku je jednotná a solidarita neměnná. MZV Islandu je připraveno předložit příslušný návrh na prodloužení sankcí od února 2016 k projednání a ke schválení ve vládě i v parlamentu.

Za dané konstelace ministr financí Bjarni Benediktsson dne 14. ledna 2016 potvrdil, že vláda zatím nerozhodla, jak bude kompenzovat ztráty obcím, na které dopadá nezaměstnanost rybářů kvůli embargu Ruska. Kompenzace vláda slibuje již od léta 2015, dosud ale nejsou nijak konkrétní.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek