Itálie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz

 

Dovoz

 

Saldo

 

2011

 

375,904

 

401,428

 

-25,524

 

2012

 

390,182

 

380,292

 

9,890

 

2013

 

390,233

 

361,002

 

29,230

 

2014

 

397,996

 

355,115

 

42,882

 

2015

413,881

368,715

45,166

Údaje v mil. EUR

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní trhy EU z   pohledu Itálie v roce 2015

 

země

 

mil.   eur

 

podíl na   celkovém vývozu v %

 

1

 

Německo

 

51,023

 

12,3

 

2

 

Francie

 

42,548

 

10,3

 

3

 

Velká Británie

 

22,484

 

5,4

 

4

 

Španělsko

 

19,854

 

4,8

 

5

 

Švýcarsko

 

19,239

 

4,6

 

6

 

Belgie

 

14,595

 

3,5

 

7

 

Polsko

 

10,888

 

2,6

 

8

 

Nizozemsko

 

9,629

 

2,3

 

9

 

Rakousko

 

8,530

 

2,1

 

10

 

Rumunsko

 

6,658

 

1,6

 

11

 

Česká republika

 

5,059

 

1,2

 

12

 

Švédsko

 

4,207

 

1,0

 

13

 

Maďarsko

 

4,140

 

1,0

 

14

 

Řecko

3,765

 

0,9

 

15

 

Slovinsko

 

3,685

 

0,9

 

Hlavní obchodní partneři Itálie   v EU z hlediska importu v roce 2015

 

země

 

mil.   eur

 

podíl   na celkovém dovozu v %

 

1

 

Německo

 

56,809

 

15,4

 

2

 

Francie

 

32,109

 

8,7

 

3

 

Nizozemsko

 

20,887

 

5,6

 

4

 

Španělsko

 

18,391

 

5,0

 

5

 

Belgie

 

17,156

 

4,7

 

6

 

Švýcarsko

 

10,847

 

2,9

 

7

 

Velká Británie

 

10,575

 

2,9

 

8

 

Polsko

 

8,575

 

2,3

 

9

 

Rakousko

 

8,356

 

2,3

 

10

 

Rumunsko

 

6,288

 

1,7

 

11

 

Česká republika

 

5,615

1,5

 

12

 

Maďarsko

 

4,502

 

1,2

 

13

 

Irsko

 

4,020

 

1,1

 

14

 

Švédsko

 

3,513

 

1,0

 

15

 

Slovensko

 

3,109

 

0,8

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dovozní komodity – pořadí za   rok 2015 *

 

Výrobek**

 

mil.   eur

 

podíl   na celkovém dovozu v %

 

1

 

Automobily

 

24,459

 

6,6

 

2

 

Chemikálie,   hnojiva, sloučeniny dusíku, plasty a syntetická pryž v primární formě

 

24,182

 

6,6

 

3

 

Ropa

 

21,411

 

5,8

 

4

 

Léky a   farmaceutické přípravky

 

18,083

 

4,9

 

5

 

Vzácné kovy, neželezné kovy,   jaderné palivo

 

15,191

 

4,1

 

6

 

Zemní plyn

 

14,274

 

3,9

 

7

 

Hutnictví

 

12,811

 

3,5

 

8

 

Oděvy kromě kožešin

 

11,366

 

3,1

 

9

 

Stroje všeobecného užití

 

10,689

 

2,9

 

10

 

Další stroje všeobecného   užití

 

7,866

2,1

 

 

Pece, spalovny a topné systémy

 

216

 

0,1

 

 

Stroje a přístroje pro zdvihací a   manipulační zařízení

 

1,546

 

0,4

 

 

Kancelářské stroje   a zařízení vyjma počítačů a periferních zařízení

 

1,120

 

0,3

 

 

Motorové přenosné přístroje

 

424

 

0,1

 

 

Chladící a klimatizační   zařízení

 

2,300

 

0,6

 

 

Ostatní stroje všeobecného   užití

 

2,170

 

0,6

 

11

 

Zpracované masné a   konzervované výrobky

Náhradní díly a příslušenství na   automobily

 

7,608

 

2,1

 

12

 

Telekomunikační přístroje

 

7,544

 

2,0

 

13

 

Výrobky z rafinace ropy

 

7,307

 

2,0

 

14

 

Výrobky z umělé hmoty

 

6,051

 

1,6

 

15

Zpracované maso a masné výrobky

5,968

1,6

Vývozní komodity – pořadí za   rok 2015*

 

Výrobek**

 

mil.   eur

 

podíl   na celkovém vývozu v %

 

1

 

Stroje všeobecného užití

 

23,555

 

5,7

 

2

 

Ostatní stroje všeobecného užití

 

22,075

 

5,3

 

 

Pece, spalovny a topné   systémy

 

1,272

 

0,3

 

Stroje a přístroje pro   zdvihací a manipulační zařízení

 

5,360

 

1,3

 

 

Kancelářské stroje   a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení

 

433

 

0,1

 

 

Ruční motorové přístroje

 

228

 

0,1

 

 

Chladící a klimatizační   zařízení

 

5,749

 

1,4

 

 

Další stroje všeobecného   užití

 

9,035

 

2,2

 

3

Automobily

19,949

4,8

4

 

Ostatní stroje zvláštního užití

 

19,735

 

4,8

 

 

Hutnické stroje

 

1,144

 

0,3

 

 

Těžební a stavební stroje

 

3,569

 

0,9

 

 

Potravinářské stroje a   stroje na výrobu nápojů a tabáku

 

3,295

 

0,8

 

 

Stroje na výrobu   textilu, oděvních výrobků a usní (včetně dílů a příslušenství)

 

2,475

 

0,6

 

 

Stroje na výrobu papíru a lepenky   (včetně dílů a příslušenství)

 

1,162

 

0,3

 

 

Stroje pro zpracování pryže   a plastů (včetně dílů a příslušenství))

 

1,926

 

0,5

 

 

Stroje zvláštního užití   (včetně příslušenství a   dílů)

 

6,164

 

1,5

 

5

 

Léky a   farmaceutické přípravky

 

18,797

 

4,7

 

6

 

Oděvy kromě kožešin

 

15,808

 

3,8

 

7

 

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny   dusíku, guma, plast

 

13,559

 

3,3

 

8

 

Výrobky z rafinace ropy

 

12,359

 

3,0

 

9

 

Náhradní díly a   příslušenství na automobily

 

12,194

 

2,9

 

10

 

Výrobky z plastu

 

10,939

 

2,6

 

11

 

Kůže, zavazadla, kabelky,   sedlářské výrobky, kožešiny

 

10,154

 

2,5

 

12

 

Ostatní kovové výrobky

 

9,706

 

2,3

 

 

Ocelové sudy a podobné   nádoby

 

217

 

0,1

 

 

Lehké kovové obaly

 

694

 

0,2

 

 

Drátěné výrobky, řetězy a   pružiny

 

1,018

 

0,2

 

 

Šrouby

 

1,579

 

0,4

 

 

Ostatní kovové výrobky

 

6,197

 

1,5

 

13

Vzácné kovy, neželezné kovy,   jaderné palivo

9,563

2,3

14

 

Nábytek

 

9,202

 

2,2

 

15

 

Obuv

 

8,955

 

2,2

 

* Údaje za rok 2015 jsou předběžné

** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007

Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Exportérům tradičního zboží Made in Italy se vede dobře

Špičkové italské výrobky vévodí světovému exportnímu žebříčku. Vyplývá to z výzkumu, který provedlo Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO. Itálie obsadila vedoucí pozice v osmi ze čtrnácti hodnocených oborů. Daleko za Itálií a Německem se umístilo Holandsko, Švédsko, Francie a Finsko. Itálie jednoznačně vede ve vývozu textilu, kožených výrobků a oblečení. O vynikající kvalitě keramických, kovových, strojírenských výrobků a výrobků z plastů svědčí skvělé druhé místo za Německem. Velmi dobře si vede Itálie také ve vývozu elektrických přístrojů.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

  • 180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU
  • zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla
  • zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

V posledních letech převážily především akvizice existujících italských společností, jako Bulgari, Parmalat, Nuova Tirrena-Grouparma a FL Selenia-Petronas či nově začátkem roku 2015 světoznámý výrobce penumatik Pirelli – viz níže. O Itálii mají zájem investoři z nastupujících významných ekonomik (BRICS). Novými zahraničními investory, kteří v Itálii hledají know-how, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a především zavedené světoznámé značky, se tak stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) nebo z Číny (např. akvizice italské firmy Sergio Tacchini nebo kapitálový vstup čínské centrální banky do společnosti ENI a ENEL v roce 2014).

Od realizace nových projektů ve formě investic do výstavby továren v Itálii zahraniční investory odrazují byrokratické překážky, vysoké daně a vysoké ceny energií. Například britská společnost British Gas, která chtěla investovat v Brindisi do regasifikačního terminálu, v roce 2012 oznámila, že po 11 letech čekání na nezbytná povolení od italských úřadů upustila od svého investičního záměru. Dále investory odrazuje dlouhodobě stagnující italské hospodářství. Velmi pomalý růst hrubého domácího produktu se negativně promítá do růstu koupěschopné poptávky v Itálii.

Především díky zmíněné akvizici podílu v italské gumárenské společnosti Pirelli čínským státním gigantem ChemChina se v roce 2015 stala Itálie hlavním cílem čínských investic v Evropě. Transakce mezi čínským státním gigantem a známým výrobcem pneumatik Pirelli ve výši 7,1 mld. EUR stojí dominantně za statistikou, která potvrdila rekordní výši čínských investic v Evropě a primát starého kontinentu v letech 2014 a 2015 coby destinace čínských investic před USA. Ve výčtu jednotlivých destinací se po Itálii, kam v roce 2015 směřovaly investice v celkové výši 7,8 mld. USD, umístila Francie (3,6 mld. USD), UK (3,3, mld. USD), Nizozemí (2,5 mld. EUR) a Německo (1,3 mld. USD). V samotné Itálii a Francii došlo v roce 2015 k více než zdvojnásobení čínských investic, a to díky velkým transakcím. V Itálii stoupla výše investic v meziročním srovnání v roce 2015 o 119% a ve Francii dokonce o 160%, naopak v UK poklesly oproti předchozímu roku o 35% po excelentním roce 2014. Čínské investice směřovaly v Itálii v letech 2000 až 2015 v principu do třech oblastí: do automobilového průmyslu ve výši 7,783 mld. USD, do infrastruktury a dopravy s 2,827 mld. USD a do obráběcích strojů ve výši 1,594 mld. USD.

I přes pozitivní signály zaostává však Itálie ve výši investic výrazně za Německem, Španělskem a Francií. Hlavní překážkou zůstává i nadále nepřipravenost Itálie vytvořit pro zahraniční investory atraktivní prostředí i řada vnějších faktorů. Zdroj: zpráva Baker&McKenzie

Pozvolné oživování italské ekonomiky přináší nárůst investic v zahraničí

Podle údajů databáze Reprint milánského Vysokého učení technického a italské agentury pro zahraniční obchod ICE 2015 vyplývá, že se pozvolné oživování italské ekonomiky projevující se podle některých ukazatelů od prvních měsíců roku 2015, začíná pozitivně odrážet také v investiční náladě a italské podniky začínají pozvolna opět investovat. V r. 2014 dosáhly italské investice v zahraničí výše 12,5 mld. EUR, což je trojnásobek výše investic z roku 2013. Pozitivní tendenci nárůstu investic firem potvrzuje údaj o výši 9,35 mld. EUR od začátku roku 2015. V prvních měsících r. 2015 proběhlo pět italských akvizic ve výši 5 mld. EUR a koncem dubna 2015 ukončila italská Lotomatica významnou akvizici amerického Igt za 4,35 mld.EUR.

Italské investice směřují v posledním období především do severní Ameriky. Zatímco v letech 2003 – 2008 směřovalo  66,7% z celkového objemu investic převážně do Evropy a do Ameriky pouze 6,2%, od r. 2009 se tendence výrazně změnila. Severní Amerika zaujímá 22,6% celkového objemu italských investic a Evropa 45,2%. Tomuto vývoji sice výrazně napomohl vznik společného koncernu Fiat Chrysler. 

Vývoj italských investic   v zahraničí (v mld. EUR)

2010

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015 (I.Q)

 

 

1,7

 

4,3

 

3,5

 

4,3

 

12,2

 

9,3

 

 

Vývoj zahraničních investic   v Itálii (v mld. EUR)

2010

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015 (I.Q)

 

 

5,1

 

16,9

 

6,2

 

10,7

 

16,8

 

2,4

 

 

Zdroj: Il Sole 24 Ore

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Italská vláda usiluje o zvýšení přílivu zahraničních investic a v létě 2013 schválila program podpory zahraničních investic ”Destinazione Italia”. Investoři se v Itálii musí potýkat s mnoha byrokratickými překážkami a průtahy. Stoprocentní kontrola společností zahraničním kapitálem je v Itálii povolena. V souladu se standardní ochranou hospodářské soutěže v EU platí některá omezení pro fúze a akvizice. Vedle toho má vláda možnost zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu “výsostného zájmu národního hospodářství” nebo v případě, že v zemi investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám. Dosud měla italská vláda možnost vetovat kapitálový vstup do některých společností na základě principu tzv. zlaté akcie. Italská právní úprava však byla dlouhodobě kritizována ze strany Evropské komise a vláda v roce 2012 připravila změny sporných ustanovení v zákoně.

Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve “veřejném zájmu” s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto vyrovnání nesmí být “pouze symbolické”, ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je bezprostředně závislé národní hospodářství.

Italský systém podpory investic

Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých regionů, zejm. italského Jihu. Podporou zahraničních investic se zabývá agentura Invitalia, která se věnuje dále potenciálním i stávajícím investorům v Itálii. Pomáhá při zajištění vhodného umístění investice, při jednáních s představiteli veřejné správy, realizuje státní podporu dané investice a dodává služby po realizaci investice v rámci tzv. after care.

S ohledem na limity stanovené EU italská vláda poskytuje  investorům nevratné příspěvky (až do 40%), zvýhodněné půjčky (až do 30%) a  kupuje podíly rizikového kapitálu (až do 49%) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země  určených vládou. Na podporu investic jsou využívány mimo jiné fondy polostátní investiční společnosti Cassa Depositi e Prestiti. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: