Itálie: Zahraniční obchod a investice

5. 6. 2017

V březnu 2017 italský statistický úřad (ISTAT) uveřejnil pravidelnou analýzu vývoje konkurenceschopnosti italské ekonomiky, podle níž domácí průmysl zaznamenává první signály zotavení po několika předchozích krizových letech. Zpráva však přinesla zpřesněný údaj, podle něhož po období čtyřleté hospodářské recese přišla italská ekonomika o 194.000 firem a téměř 800.000 zaměstnanců. ISTAT nicméně poukazuje na adekvátní růst podílu finančně konsolidovaných společností, které ono obtížné období překonaly. Analýzy ukázaly, že největší "životaschopnost" prokázaly obory s  vysokým exportním potenciálem, především z oblastí farmaceutiky, chemie, výroby nápojů, strojírenství a automobilového průmyslu. Jedná se rovněž o obory, které  budou i nadále výrazně přispívat k růstu italského hospodářství.

Na druhou stranu bylo v makroekonomické rovině potvrzeno, že HDP Itálie ani za r. 2016 stále nedosáhl předkrizové hladiny a pohybuje se na úrovni přelomu tisíciletí.

Dle italských statistiků přicházely v uplynulých dvou letech pozitivní signály z obnovené schopnosti italských exportérů pronikat  na některé klíčové trhy, podpořené stagnací cen a nákladů, které pomohly k postupnému obnovení konkurenceschopnosti italských výrobků. Podíl italského exportu na světovém obchodu se zvýšil z 2,7% na téměř 3%.

Náklady práce  se  např. ve 3. čtvrtletí r. 2016 snížily oproti stejnému období r. 2014 o 1,3%, zatímco ve Francii a Německu vzrostly o 2,6%, resp. 5,2%.

Produktivita celkem rostla jak  v r. 2014, tak 2015, a to o 0,7%, resp. 0,4%. Současně  se nicméně rozšířil klín mezi růstem produktivity v sektoru průmyslu a v sektoru služeb. Zatímco první sektor zaznamenal v letech 2011 až 2014 průměrný růst o 2,8%, druhý sektor naopak pokles a to o 1,7%. Růst produktivity průmyslu zahrnoval 20 z celkem 30 oborů, zatímco pokles v rámci  služeb se týkal zejména pošty a telekomunikací, vydavatelských aktivit, architektonických a inženýrských služeb. Příznivé klima důvěry favorizující další rozvoj průmyslu a především vyspělých technologií předpokládá ISTAT i do budoucna.

Z reakcí na zprávy ISTAT jsme zaznamenali vyjádření prezidenta Italské průmyslové konfederace Confindustria, který konstatoval, že Itálie má nejen před sebou dlouhou cestu  pro návrat k úrovni r. 2008, ale nachází se stále v "téměř nouzové situaci".

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz

 

Dovoz

 

Saldo

 

2012

 

390,182

 

380,292

 

9,890

 

2013

 

390,233

 

361,002

 

29,230

 

2014

 

397,996

 

355,115

 

42,882

 

2015

413,881

368,715

45,166

2016

417,077

365,579

51,498

Údaje v mil. EUR

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní exportní trhy EU z pohledu Itálie v roce 2016

 

země

 

mil. eur

 

podíl na celkovém vývozu v %

 

1

 

Německo

 

52,713

 

12,6

 

2

 

Francie

 

43,923

 

10,5

 

3

 

Velká Británie

 

22,478

 

5,4

 

4

 

Španělsko

 

20,968

 

5,0

 

5

 

Švýcarsko

 

19,015

 

4,6

 

6

 

Belgie

 

13,504

 

3,2

 

7

 

Polsko

 

11,230

 

2,7

 

8

 

Nizozemsko

 

9,726

 

2,3

 

9

 

Rakousko

 

8,829

 

2,1

 

10

 

Rumunsko

 

6,609

 

1,6

 

11

 

Česká republika

 

5,380

 

1,3

 

12

 

Maďarsko

 

4,392

 

1,1

 

13

 

Švédsko

 

4,210

 

1,0

 

14

 

Řecko

3,841

 

0,9

 

15

 

Slovinsko

 

3,642

 

0,9

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Hlavní obchodní partneři Itálie v EU z hlediska importu v roce 2016

 

země

 

mil. eur

 

podíl na celkovém dovozu v %

 

1

 

Německo

 

59,454

 

16,3

 

2

 

Francie

 

32,547

 

8,9

 

3

 

Nizozemsko

 

20,154

 

5,5

 

4

 

Španělsko

 

19,535

 

5,3

 

5

 

Belgie

 

17,799

 

4,9

 

6

 

Velká Británie

 

10,996

 

3,0

 

7

 

Švýcarsko

 

10,600

 

2,9

 

8

 

Polsko

 

8,730

 

2,4

 

9

 

Rakousko

 

8,305

 

2,3

 

10

Česká republika

 

6,368

 

1,7

 

11

 

Rumunsko

6,246

1,7

 

12

 

Maďarsko

 

4,579

 

1,3

 

13

 

Švédsko

 

3,613

 

1,0

 

14

 

Irsko

 

3,340

 

0,9

 

15

 

Slovensko

 

3,316

 

0,9

 

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dovozní komodity – pořadí za rok 2016 *

 

Výrobek**

 

mil. eur

 

podíl na celkovém dovozu v %

 

1

 

Automobily

 

30,182

 

8,3

 

2

 

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, plasty a syntetická pryž v primární formě

 

23,333

 

6,4

 

3

 

Léky a farmaceutické přípravky

 

18,732

 

 

5,1

 

4

 

Ropa

 

17,071

 

4,7

5

 

Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo

 

15,191

 

4,1

 

6

 

Hutnictví

 

11,322

 

3,1

 

7

 

Zemní plyn

 

10,448

 

2,9

 

8

 

Oděvy kromě kožešin

 

11,366

 

3,1

 

9

 

Stroje všeobecného užití

 

10,689

 

2,9

 

10

 

Další stroje všeobecného užití

 

7,866

2,1

 

 

Pece, spalovny a topné systémy

 

216

 

0,1

 

 

Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

 

1,546

 

0,4

 

 

Kancelářské stroje a zařízení vyjma počítačů a periferních zařízení

 

1,120

 

0,3

 

 

Motorové přenosné přístroje

 

424

 

0,1

 

 

Chladící a klimatizační zařízení

 

2,300

 

0,6

 

 

Ostatní stroje všeobecného užití

 

2,170

 

0,6

 

11

 

Zpracované masné a konzervované výrobky

Náhradní díly a příslušenství na automobily

 

7,608

 

2,1

 

12

 

Telekomunikační přístroje

 

7,544

 

2,0

 

13

 

Výrobky z rafinace ropy

 

7,307

 

2,0

 

14

 

Výrobky z umělé hmoty

 

6,051

 

1,6

 

15

Zpracované maso a masné výrobky

5,968

1,6

** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007

Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Vývozní komodity – pořadí za rok 2016*

 

Výrobek**

 

mil. eur

 

podíl na celkovém vývozu v %

 

1

 

Stroje všeobecného užití

 

22,923

 

5,5

 

2

 

Ostatní stroje všeobecného užití

 

22,075

 

5,3

 

 

Pece, spalovny a topné systémy

 

1,272

 

0,3

 

Stroje a přístroje pro zdvihací a manipulační zařízení

 

5,360

 

1,3

 

 

Kancelářské stroje a zařízení kromě počítačů a periferních zařízení

 

433

 

0,1

 

 

Ruční motorové přístroje

 

228

 

0,1

 

 

Chladící a klimatizační zařízení

 

5,749

 

1,4

 

 

Další stroje všeobecného užití

 

9,035

 

2,2

 

3

Automobily

21,220

5,1

4

 

Ostatní stroje zvláštního užití

 

19,735

 

4,8

 

 

Hutnické stroje

 

1,144

 

0,3

 

 

Těžební a stavební stroje

 

3,569

 

0,9

 

 

Potravinářské stroje a stroje na výrobu nápojů a tabáku

 

3,295

 

0,8

 

 

Stroje na výrobu textilu, oděvních výrobků a usní (včetně dílů a příslušenství)

 

2,475

 

0,6

 

 

Stroje na výrobu papíru a lepenky (včetně dílů a příslušenství)

 

1,162

 

0,3

 

 

Stroje pro zpracování pryže a plastů (včetně dílů a příslušenství))

 

1,926

 

0,5

 

 

Stroje zvláštního užití (včetně příslušenství a   dílů)

 

6,164

 

1,5

 

5

 

Léky a farmaceutické přípravky

 

18,797

 

4,7

 

6

 

Oděvy kromě kožešin

 

15,808

 

3,8

 

7

 

Chemikálie, hnojiva, sloučeniny dusíku, guma, plast

 

13,559

 

3,3

 

8

 

Výrobky z rafinace ropy

 

12,359

 

3,0

 

9

 

Náhradní díly a příslušenství na automobily

 

12,194

 

2,9

 

10

 

Výrobky z plastu

 

10,939

 

2,6

 

11

 

Kůže, zavazadla, kabelky, sedlářské výrobky, kožešiny

 

10,154

 

2,5

 

12

 

Ostatní kovové výrobky

 

9,706

 

2,3

 

 

Ocelové sudy a podobné nádoby

 

217

 

0,1

 

 

Lehké kovové obaly

 

694

 

0,2

 

 

Drátěné výrobky, řetězy a pružiny

 

1,018

 

0,2

 

 

Šrouby

 

1,579

 

0,4

 

 

Ostatní kovové výrobky

 

6,197

 

1,5

 

13

Vzácné kovy, neželezné kovy, jaderné palivo

9,563

2,3

14

 

Nábytek

 

9,202

 

2,2

 

15

 

Obuv

 

8,955

 

2,2

 

* Údaje za rok 2016 jsou předběžné

** Klasifikováno podle jednotné třímístné klasifikace ekonomických odvětví Ateco 2007

Zdroj: zpracováno Ministerstvem hospodářského rozvoje Itálie podle údajů ISTAT

Exportérům tradičního zboží Made in Italy se vede dobře

Špičkové italské výrobky vévodí světovému exportnímu žebříčku. Vyplývá to z výzkumu, který provedlo Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO. Itálie obsadila vedoucí pozice v osmi ze čtrnácti hodnocených oborů. Daleko za Itálií a Německem se umístilo Holandsko, Švédsko, Francie a Finsko. Itálie jednoznačně vede ve vývozu textilu, kožených výrobků a oblečení. O vynikající kvalitě keramických, kovových, strojírenských výrobků a výrobků z plastů svědčí skvělé druhé místo za Německem. Velmi dobře si vede Itálie také ve vývozu elektrických přístrojů

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Itálii se nacházejí dvě zóny volného obchodu - v Benátkách a v Terstu. Do těchto zón může být bezcelně přivezeno zboží, pokud toto je určeno buď přímo, nebo po dalším zpracování na export. Výhody zón volného obchodu jsou:

  1. 180 denní odklad celní povinnosti od chvíle, kdy zboží opustilo bezcelní zónu a směřuje do země EU
  1. zboží může být v bezcelní zóně zpracováno, smontováno a přebaleno, aniž by podléhalo placení cla
  1. zahraniční společnost může v těchto zónách zaměstnat vlastní občany na základě zákoníku práce a zákonů o sociálním zabezpečení platných v domovském státě  firmy.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

V posledních letech převážily především akvizice existujících italských společností, jako Bulgari, Parmalat, Nuova Tirrena-Grouparma a FL Selenia-Petronas či nově začátkem roku 2015 světoznámý výrobce penumatik Pirelli – viz níže. O Itálii mají zájem investoři z nastupujících významných ekonomik (BRICS). Novými zahraničními investory, kteří v Itálii hledají know-how, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a především zavedené světoznámé značky, se tak stávají společnosti z Ruska (firma Severstal) nebo z Číny (např. akvizice italské firmy Sergio Tacchini nebo kapitálový vstup čínské centrální banky do společnosti ENI a ENEL v roce 2014).

Od realizace nových projektů ve formě investic do výstavby továren v Itálii zahraniční investory odrazují byrokratické překážky, vysoké daně a vysoké ceny energií. Například britská společnost British Gas, která chtěla investovat v Brindisi do regasifikačního terminálu, v roce 2012 oznámila, že po 11 letech čekání na nezbytná povolení od italských úřadů upustila od svého investičního záměru. Dále investory odrazuje dlouhodobě stagnující italské hospodářství. Velmi pomalý růst hrubého domácího produktu se negativně promítá do růstu koupěschopné poptávky v Itálii.

Především díky zmíněné akvizici podílu v italské gumárenské společnosti Pirelli čínským státním gigantem ChemChina se v roce 2015 stala Itálie hlavním cílem čínských investic v Evropě. Transakce mezi čínským státním gigantem a známým výrobcem pneumatik Pirelli ve výši 7,1 mld. EUR stojí dominantně za statistikou, která potvrdila rekordní výši čínských investic v Evropě a primát starého kontinentu v letech 2014 a 2015 coby destinace čínských investic před USA. Ve výčtu jednotlivých destinací se po Itálii, kam v roce 2015 směřovaly investice v celkové výši 7,8 mld. USD, umístila Francie (3,6 mld. USD), UK (3,3, mld. USD), Nizozemí (2,5 mld. EUR) a Německo (1,3 mld. USD). V samotné Itálii a Francii došlo v roce 2015 k více než zdvojnásobení čínských investic, a to díky velkým transakcím. V Itálii stoupla výše investic v meziročním srovnání v roce 2015 o 119% a ve Francii dokonce o 160%, naopak v UK poklesly oproti předchozímu roku o 35% po excelentním roce 2014. Čínské investice směřovaly v Itálii v letech 2000 až 2015 v principu do třech oblastí: do automobilového průmyslu ve výši 7,783 mld. USD, do infrastruktury a dopravy s 2,827 mld. USD a do obráběcích strojů ve výši 1,594 mld. USD.

I přes pozitivní signály zaostává však Itálie ve výši investic výrazně za Německem, Španělskem a Francií. Hlavní překážkou zůstává i nadále nepřipravenost Itálie vytvořit pro zahraniční investory atraktivní prostředí i řada vnějších faktorů. Zdroj: zpráva Baker&McKenzie

Pozvolné oživování italské ekonomiky přináší nárůst investic v zahraničí

Podle údajů databáze Reprint milánského Vysokého učení technického a italské agentury pro zahraniční obchod ICE 2015 vyplývá, že se pozvolné oživování italské ekonomiky projevující se podle některých ukazatelů od prvních měsíců roku 2015, začíná pozitivně odrážet také v investiční náladě a italské podniky začínají pozvolna opět investovat. V r. 2014 dosáhly italské investice v zahraničí výše 12,5 mld. EUR, což je trojnásobek výše investic z roku 2013. Pozitivní tendenci nárůstu investic firem potvrzuje údaj o výši 9,35 mld. EUR od začátku roku 2015. V prvních měsících r. 2015 proběhlo pět italských akvizic ve výši 5 mld. EUR a koncem dubna 2015 ukončila italská Lotomatica významnou akvizici amerického Igt za 4,35 mld.EUR.

Italské investice směřují v posledním období především do severní Ameriky. Zatímco v letech 2003 – 2008 směřovalo  66,7% z celkového objemu investic převážně do Evropy a do Ameriky pouze 6,2%, od r. 2009 se tendence výrazně změnila. Severní Amerika zaujímá 22,6% celkového objemu italských investic a Evropa 45,2%. Tomuto vývoji sice výrazně napomohl vznik společného koncernu Fiat Chrysler. 

 

Vývoj italských investic v zahraničí (v mil. EUR)

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

37,044

 

5,241

 

15,288

 

15,259

 

14,397

 

19,462

 

 

 

Vývoj zahraničních investic v Itálii (v mld. EUR)

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

 

24,691

 

-52

 

14,638

 

12,928

 

11,706

 

25,032

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Italská vláda usiluje o zvýšení přílivu zahraničních investic a v létě 2013 schválila program podpory zahraničních investic ”Destinazione Italia”. Investoři se v Itálii musí potýkat s mnoha byrokratickými překážkami a průtahy. Stoprocentní kontrola společností zahraničním kapitálem je v Itálii povolena. V souladu se standardní ochranou hospodářské soutěže v EU platí některá omezení pro fúze a akvizice. Vedle toho má vláda možnost zablokovat fúze se zahraničními společnostmi z důvodu “výsostného zájmu národního hospodářství” nebo v případě, že v zemi investora jsou uplatňovány diskriminační kritéria vůči italským firmám. Dosud měla italská vláda možnost vetovat kapitálový vstup do některých společností na základě principu tzv. zlaté akcie. Italská právní úprava však byla dlouhodobě kritizována ze strany Evropské komise a vláda v roce 2012 připravila změny sporných ustanovení v zákoně.

Podle článku 42 italské ústavy může být soukromý majetek vyvlastněn ve “veřejném zájmu” s tím, že je garantováno vyrovnání. Podle vyjádření italského Ústavního soudu takovéto vyrovnání nesmí být “pouze symbolické”, ale musí adekvátně kompenzovat legitimnímu vlastníkovi veškeré škody. Tato ústavní garance se už nevztahuje na eventuální nájemce nemovitostí v okamžiku vyvlastnění. Ústava dále připouští znárodnění podniků působících výhradně v oblasti veřejných služeb, energetice a ostatních monopolních odvětvích, na kterých je bezprostředně závislé národní hospodářství.

Italský systém podpory investic

Státní podpora zahraničním investicím, např. formou daňových úlev, je směrována především na podporu rozvoje ekonomicky zaostalých regionů, zejm. italského Jihu. Podporou zahraničních investic se zabývá agentura Invitalia, která se věnuje dále potenciálním i stávajícím investorům v Itálii. Pomáhá při zajištění vhodného umístění investice, při jednáních s představiteli veřejné správy, realizuje státní podporu dané investice a dodává služby po realizaci investice v rámci tzv. after care.

S ohledem na limity stanovené EU italská vláda poskytuje  investorům nevratné příspěvky (až do 40%), zvýhodněné půjčky (až do 30%) a  kupuje podíly rizikového kapitálu (až do 49%) společností se sídlem v určitých průmyslových oblastech země  určených vládou. Na podporu investic jsou využívány mimo jiné fondy polostátní investiční společnosti Cassa Depositi e Prestiti. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: