Iva Ritschelová: Modernizujeme všechny statistické procesy

16. 12. 2015 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) hovoří o spolupráci se Svazem, změnách v legislativě týkajících se oblasti statistiky i připravenosti ČSÚ na strategii Průmysl 4.0.

Můžete popsat spolupráci SP ČR s ČSÚ?
Naše instituce pojí nejenom dlouholeté dobré partnerské vztahy, ale i smluvní spolupráce, a to již od roku 2004. Spočívá v rozvoji oblastí přípravy statistických zjišťování, statistických klasifikací, publikační činnosti, ale i v rozvoji a zlepšování osvěty o možnostech využívání statistických produktů souvisejících s průmyslem a dopravou.

Svaz tedy může předávat ČSÚ své náměty, návrhy a připomínky ke zlepšování obsahu, formy, termínů a využitelnosti statistických zjišťování či statistických dat. Také nám poskytuje informace o ekonomické aktivitě svých členů a pomáhá tak aktualizovat obsah Registru ekonomických subjektů. V praxi se Svaz účastní i pravidelných metodických auditů některých statistik, což je pro nás velmi cenné, neboť si vážíme vysoké profesionální úrovně jeho členů.

Těší mě, že naše komunikace je založena na aktivní bázi a že ji můžeme aktuálně rozvíjet i díky úzké spolupráci s Dagmar Kuchtovou, generální ředitelkou Svazu, která se stala novou členkou České statistické rady. Svaz je pro nás zkrátka důležitým partnerem nejen jako uživatel dat, ale i jako zástupce širokého okruhu respondentů. Právě v tomto ohledu lze jistě spatřovat další prostor pro rozvoj naší spolupráce.

S jakými tématy a obtížemi se nyní statistici v ČR potýkají?
Není jich málo, nicméně ústředním tématem jsou administrativní zdroje dat a v návaznosti na ně i celkové zefektivnění statistické služby a omezení zátěže respondentů. Řadu let usilujeme o vyšší úroveň elektronizace a možnost většího přizpůsobení administrativních zdrojů potřebám statistiky. Bohužel narážíme na neochotu vlastníků administrativních dat, zejména orgánů státní správy.

Tato skutečnost se podepisuje mimo jiné na aktuálních debatách o kvalitě demografických statistik a s tím spojenou možností participace našeho úřadu na prognózách v rámci reformy důchodového systému. Ale také na limitech zlepšování podnikových statistik a rovněž na velmi tvrdých diskusích v souvislosti s přípravou Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021.

Další aktivity v oblasti snižování zátěže respondentů jsou však přímo závislé na podpoře ze strany ministerstev. Je třeba, aby si uvědomila, že administrativní data - pokud metodicky vyhovují evropské statistice - mají být pro statistické účely používána. Intenzivně v tomto ohledu jednáme nejenom s vlastníky dat, ale i s Úřadem vlády nebo Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Jak se do práce statistiků promítají změny legislativy?
Nejvýznamnější změnou v oblasti legislativního procesu, která se v letošním roce promítla do práce statistiků, je přijetí novely nařízení o evropské statistice č. 223. Tato skutečně převratným způsobem posílila nezávislost státních statistických systémů a přinesla zásadní změny týkající se přístupu národních statistických úřadů k administrativním zdrojům dat. Opravňuje úřady k rychlému a bezplatnému přístupu k těmto záznamům a k jejich integraci do statistik.

Bohužel, je zarážející, že tato novela zatím pohnula s tuzemskou státní správou jen v omezeném rozsahu a leckde nepanuje potřebná shoda na tom, zda již sebraná data mohou být poskytnuta pro tvorbu statistických informací. Stále se hledají nejrůznější právněformalistické obstrukce.

Přitom zmiňované evropské nařízení i zákon o státní statistické službě jasně stanoví, že oprávnění přistupovat k administrativním datům jednoznačně máme. Kdyby se nejednalo o tak zásadní problém, s trochou nadsázky by bylo možné konstatovat, že v rámci EU pomalu začínáme mít v negativním slova smyslu výjimečnou pozici. Na tomto se tedy snažíme dále pracovat.

Využívá ČSÚ při zjišťování dat dostatečně moderní technologie?
Snad to nebude znít příliš nadneseně, ale mám dokonce za to, že v tomto ohledu patříme do první třetiny evropských národních statistických úřadů. Průběžně modernizujeme všechny statistické procesy, počínaje sběrem dat, konče zpracováním výsledků a publikací údajů tak, aby se zvyšoval komfort uživatelů a snižovala zátěž respondentů.

Respondentům například nabízíme možnost zaslání dat on-line. Již od roku 2005 se také v rámci sběru dat o cenách v terénu využívají mobilní kapesní počítače a následně tablety. Úřad se tak v rámci Evropy zařadil spolu s Finskem a Francií na přední místo tohoto způsobu zpracování dat. Nové technologie nám významně pomáhají zvyšovat celkovou efektivitu naší činnosti. I když samozřejmě ani této oblasti se nevyhýbají problémy.

Jak se statistici připravují na strategii Průmysl 4.0?
Evropský statistický systém, jehož součástí je i ČSÚ, samozřejmě reaguje na budoucnost v oblasti, v níž dochází k významným změnám průmyslovým, ale i ekonomickým, sociálním a technologickým. Snahou je, aby tento systém účinně fungoval a sloužil uživatelům i v měnícím se datovém prostředí. V květnu 2014 Výbor pro Evropský statistický systém přijal tzv. Vizi 2020, která pojednává o využívání nových datových zdrojů, o pružnějších reakcích na požadavky uživatelů či o moderní komunikaci s uživateli.

ČSÚ již v současné době zpracovává řadu ukazatelů, které se více či méně dotýkají i mapování tzv. Průmyslu 4.0. Jde třeba o údaje v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru prostřednictvím samostatného šetření. Tyto údaje jsou dále využívány kupříkladu při monitorování plnění jednotlivých oblastí Digitální agendy pro Evropu.

Kromě toho provádíme řadu dalších aktivit v oblasti statistického zachycení rozšíření a využívání ICT, s dlouhodobým cílem vytvoření komplexního obrazu o rozvoji digitální (informační) ekonomiky a společnosti v ČR. Údaje o informačních a komunikačních technologiích systematicky sledujeme jak z hlediska produkce moderních ICT, včetně údajů o investicích, zahraničním obchodu a kvalifikovaných lidských zdrojích, tak z pohledu využívání těchto technologií a systémů nejen v podnicích.

V návaznosti na probíhající transformaci průmyslu reagujeme rovněž přípravou nových otázek zjišťujících zavádění vybraných technologií v jednotlivých odvětvích. Do dotazníku zmíněného samostatného šetření jsme na příští rok zařadili oddíl, v němž se podniků dotazujeme na jejich zkušenost se sběrem a zpracováváním tzv. big data, velkých datových toků vznikajících zejména při činnosti chytrých zařízení.

Probíhá také debata o přípravě modulů pro navazující období. Roste přitom zájem o data související s implementací dalších vyspělých technologií, které zásadně proměňují podnikové, výrobní či distribuční procesy.

Závěrem bych ráda připomněla publikaci ČSÚ s názvem Informační společnost v číslech. Letošní vydání nově obsahuje například informace o používání služeb cloud computingu v podnikatelském sektoru. Ke strategii Průmysl 4.0 pak mají nepřímo vztah i naše údaje o výzkumu a vývoji, které sbíráme i za oblast ICT, nebo statistiky v oblasti vzdělávání. Mimochodem právě v oblasti statistik výzkumu a vývoje se Svazem úzce spolupracujeme.

Bližší informace o Českém statistickém úřadu a jeho aktivitách najdete na internetových stránkách www.czso.cz.

Převzato z časopisu SPEKTRUM

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek