Izrael: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Doprovodným jevem dobrých vztahů mezi ČR a Izraelem je intenzivní spolupráce v ekonomické a kulturní oblasti, v cestovním ruchu, ve vědě a výzkumu. Od znovunavázaní diplomatických styků v roce 1990 se obchodní a ekonomické styky mezi Českou republikou a Státem Izrael konzistentně  aktivizují a v současnosti lze oprávněně a bez nadsázky tvrdit, že v turbulentním regionu Blízkého východu není z pohledu ČR významnějšího partnera než Státu Izrael.

Obchodní výměna rok do roku narůstá, na rozdíl od mnoha dalších blízkovýchodních zemí je oboustranná, tj. substantivní jsou vývozy obou zemí. Z českého pohledu je zajímavé, že naše vývozy se z komoditního pohledu v průběhu let svým charakterem pozvolna mění a čím dál větší podíl zaujímají exportní položky s vysokou přidanou hodnotou. Vedle čisté obchodní výměny není pro ČR nezajímavý ani příjem plynoucí z izraelské incomingové turistiky. Izraelci patří do TOP 20 zemí navštěvujících ČR a každým rokem jich k nám zavítá kolem 80 tis. Průměrná doba jejich pobytu, cca pět dní, přitom patří k vůbec nejdelším.

V neposlední řadě je třeba zmínit i relativně vysoké investice, které izraelští investoři alokují v ČR. Prim hrají developerské projekty, evidujeme ale rovněž investice v potravinářském či farmaceutickém průmyslu, v textilním průmyslu nebo v oblasti ICT.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Obchod mezi ČR a Izraelem je prakticky zcela liberalizován. Omezením trhu je jeho relativně malá velikost a velká dopravní vzdálenost. Česká republika nepatří mezi největší obchodní partnery Izraele (v obchodu nicméně výrazně převyšuje Polsko, Rakousko, Maďarsko i Slovensko), ale vysoce pozitivní obchodní bilance ve prospěch ČR vypovídá o tom, že se čeští exportéři umí prosadit na zdejším náročném trhu. Z pohledu našich tradičních exportních komodit je významný útlum odvětví, jako jsou kovovýroba, textilní a oděvní průmysl, obuvnictví, chemická výroba, resp. přesun těžiště tvorby HDP do oblasti vyspělých technologií. 

Izrael patří mezi nejdůležitější obchodní relace České republiky. V roce 2015 se jednalo o pátý nejvýznamnější mimoevropský exportní trh - po Spojených státech, Číně, Japonsku a SAE. České firmy pro srovnání vyvezou do Izraele o 30 % více zboží než do Indie, resp. o 170 % více než do Kanady či Brazílie. Objem obchodní výměny v roce 2015 dosáhl hodnoty 23 mld. Kč. V loňském roce bylo z ČR do Izraele vyvezeno zboží za rekordních 17,4 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 26,5 %. Ve stejném období klesla hodnota izraelského vývozu do ČR o 6,1 % na 5,6 mld. Kč. Saldo obchodní bilance dosáhlo bezprecedentních 11,8 mld. Kč ve prospěch ČR (v doposud rekordním roce 2012 byl rozdíl mezi vývozem a dovozem 9,8 mld. Kč).

 

Vývoz (Kč)

Změna

Dovoz (Kč)

Změna

Obrat (Kč)

Změna

Saldo (Kč)

2011

11 052 779

-1 %

5 075 601

7 %

16 128 380

2 %

5 977 178

2012

14 719 898

33 %

4 953 807

-2 %

19 673 705

22 %

9 766 091

2013

12 342 571

-16 %

4 333 387

-13 %

16 675 958

-15 %

8 009 184

2014

13 702 166

11 %

5 915 923

37 %

19 618 089

18 %

7 786 243

2015

17 395 897

27 %

5 561 541

-6 %

22 957 438

  17 %

11 834 356

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Vyvezené zboží z ČR do Izraele v roce 2015 Hodnota   (tis. Kč) Podíl na vývozu
Vozidla motorová, traktory, kola aj vozidla 8 584 937 49,35%
Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické 3 776 559 21,71%
Přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu 1 382 810 7,95%
Přístroje optické 852 360 4,90%
Výrobky ze železa nebo oceli 440 517 2,53%
Výrobky chemické organické 336 958 1,94%
Cukr a cukrovinky 186 415 1,07%
Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované 168 902 0,97%
Plasty a výrobky z nich 155 875 0,90%
Hračky, hry, potřeby sportovní 154 319 0,89%
Kaučuk a výrobky z něj 113 259 0,65%
Výrobky různé 105 501 0,61%
Železo a ocel 103 911 0,60%
Sklo a výrobky skleněné 90 918 0,52%
Zbraně a střelivo 84 550 0,49%
Papír, karton, lepenka a výrobky 77 434 0,45%
Oděvy, doplňky oděvní jiné než pletené 73 290 0,42%
Měď a výrobky z mědi 72 593 0,42%
Paliva, oleje a výrobky/látky živičné 64 566 0,37%
Nápoje, tekutiny, lihoviny 49 842 0,29%

 

 Vyvezené zboží z Izraele do ČR v roce 2015 Hodnota  (tis. Kč) Podíl na dovozu
Přístroje el záznamu, reprodukce, zvuku, TV obrazu 1 219 003 21,91%
Reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické 677 450 12,18%
Výrobky chemické organické 481 463 8,65%
Výrobky chemické různé 458 220 8,24%
Nástroje, náčiní, výrobky nožířské z kovu 434 835 7,82%
Přístroje optické 334 611 6,01%
Plasty a výrobky z nich 287 639 5,17%
Výrobky farmaceutické 177 580 3,19%
Zelenina, rostliny, hlízy, kořeny poživatelné 124 392 2,24%
Výrobky a chemické sloučeniny kovů 112 516 2,02%
Přípravky potravinové různé 102 615 1,84%
Silice, rezinoidy, přípravky kosmetické 100 227 1,80%
Ovoce, ořechy, jedle slupky, citr plodů a melounů 97 301 1,75%
Nábytek, lůžkoviny, svítidla, stavby montované 86 862 1,56%
Zbraně a  střelivo 79 873 1,44%
Výtažky, taniny, barvy, pigmenty, laky, tmely apod 76 740 1,38%
Výrobky kožené, sedlářské, řemenářské apod 68 316 1,23%
Oděvy, doplňky oděvní, pletené, háčkované 59 016 1,06%
Sůl, síra zeminy a kameny, sádra, vápno, cement 57 251 1,03%
Výrobky ze železa nebo oceli 53 341 0,96%

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Přesnou bilanci výměny služeb mezi ČR a Státem Izrael ČNB nepublikuje. Obecně lze říci, že co se týká příjmů ze služeb, hlavními položkami je doprava a cestovní ruch, které tvoří její majoritní část. Z výše uvedeného vyplývá i seznam českých firem, které služby do Izraele exportují. Jedná se především Travel Service.

Příjmy z incominogvé turistiky jsou jednoznačně vyšší na straně ČR, kterou v roce 2015 navštívilo 142.288 Izraelců (meziroční nárůst o 22 %). Počet přenocování (546 293) v ČR řadí Izrael do první desítky incomingových zemí (před Čínu a Jižní Koreu). Z mimoevropských zemí je Izrael za Spojenými státy na druhém místě. V průměrné délce pobytu v ČR jsou izraelští turisté na druhém místě (4,8 nocí) za návštěvníky z Ruska. Většina turistů (80 %) míří do Prahy, ruskojazyčná klientela oblibuje i české lázně.

Čeští turisté v Izraeli jsou z čistě izraelského pohledu naopak poměrně “okrajovou” záležitostí. Jejich počty navíc dlouhodobě klesají. Zatímco před rokem 2010 se pohybovaly kolem 20 tis. ročně, v roce 2015 navštívilo Izrael cca 16 tis. turistů z ČR, mnoho z nich navíc do Izraele přijíždí pouze na jednodenní výlety organizované z letovisek na jihu Egypta. Na celkovém počtů návštěvníků Izraele se ČR podílí z 0,6% (Slovensko 0,4%, Rakousko 1,4%, Polsko 3,5%).

Čeští poskytovatelé služeb v přístupu na IL trh nesignalizují žádné výraznější překážky. Dá se předpokládat, že v budoucnosti naroste spolupráce i v oborech, ve kterých je Izrael tradičně silný, tj. v telekomunikacích, softwartovém inženýrství atd.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Z českých firem je na trhu tradičně nejvýznamněji zastoupena prostřednictvím výhradního prodejce (izraelská firma Champion S.C.O. Car) Škoda Auto a.s.. Také další společnosti jako např. výrobci železa a oceli či některé strojírenské firmy a pivovary mají v Izraeli výhradní místní partnery (reprezentanty, distributory). Svou pobočku otevřela v Izraeli v březnu 2009 společnost Y Soft s.r.o. Její špičková tisková řešení pro korporace a státní sféru tak mohou najít uplatnění i na zdejším trhu.

V roce 2012 zřídily v Izraeli svoji pobočku ostravská firma DAP Services a pražská Dekonta a.s., jež poskytuje ekologické/sanační služby a poradenství. Na izraelský trh se dále aktivně zaměřují společnosti Moravia Steel, Třinecké železárny, Meopta, Barum Continental,  Tatra, Sellier a Bellot, Zentiva, Olšanské papírny a další. Pro české firmy je izraelský trh zajímavý, ale uvědomují si, že je to trh počtem zákazníků malý a velmi náročný. Přímá spolupráce s izraelskými partnery (agenty, distributory) není ze zákona povinná, je nicméně podmínkou takřka nutnou pro dlouhodobé uplatnění v teritoriu.

Co se týká izraelských výrobních firem exportujících do ČR, aktivní v uplynulých letech byly především společnosti Netafim (produkující závlahové systémy), Osem (potravinářský průmysl - viz níže), Iscar (výrobce kovoobráběcích nástrojů), Teva (farmacie - viz níže), high-tech společnosti (Comverse, M Systems Flash Disk, Alvarion, E.C.I Telecom a Ness) či Radware (telekomunikační zařízení), jedna z dceřinných společností gigantického RAD Group. Pro rozvoj vzájemných obchodních vztahů jsou rovněž důležité aktivity izraelských investorů v ČR. Jde především o stavební a developerské firmy, které investují do výstavby bytových domů, obchodních středisek a kancelářských budov. Mezi investičními firmami v oblasti nemovitostí se zejména v Praze, ale i v Karlových Varech a dalších městech etablovaly nebo trh úzce sledují společnosti Africa Israel Investments, Kardan, Dankner Investments či B.S.R. Europe. Firma HMG, která patří izraelské firmě Jafit, vybudovala na pražském náměstí Republiky luxusní hotel King`s Court,  hotel byl slavnostně otevřen v létě roku 2009, výše investice se odhaduje na 1,3 mld. Kč. Společnost Daramis stojí za developerskými projekty ve Vokovicích, nedávno pak své portfolio rozšířila o Parkhotel Praha.  

Patrně nejviditelnější průmyslové investice na CZ trhu představují aktivity společností OSEM a Teva Pharmaceuticals. Potravinářská společnost Osem (v Izraeli reprezentující Nestlé) v jejímž vedení jsou bratři Propperové, kteří mají kořeny i v ČR, postavila v průmyslové zóně u Teplic továrnu na zpracování sóji. Náhrady masných produktů z tohoto podniku jsou určeny pro řadu evropských trhů, především pak pro Německo a Francii. Investice v první fázi dosáhla výše 30 mil. USD a přinesla zaměstnání 200 pracovníkům. Tivall továrnu otevřel v květnu 2007, s jejím fungováním panuje v IL centrále spokojenost a zvažuje se dodatečné rozšíření kapacity továrny. Významnou společností ve vzájemném obchodu je největší světová generická společnost Teva. V březnu 2008 ohlásila společnost investici do další výstavby výrobního závodu v Opavě přesahující v první etapě 1 mld. Kč. Jedná se přitom o vůbec největší investici do farmaceutického průmyslu po roce 1989. V roce 2012 vstoupila na český textilní trh izraelský gigant Delta Galil, který získal majoritní podíl v havlíčkobrodské firmě Pleas a.s.

Potenciál existuje v uzavírání strategických partnerství za účelem podnikání ve třetích zemích, a to zejména těch, kde jsou české subjekty pevně etablovány, a na jejichž trhy nemají izraelské firmy jednoduchý přístup. Od izraelských firem bychom se mohli učit využívat kyberprostoru k realizaci inovativních projektů či schopnosti zaujmout zahraniční investory. K pozici Izraele v odvětví kybernetické bezpečnosti s obdivem vzhlíží i  v oblasti IT jinak hegemonický Silicon Valley. Světový prim si vysloužily i některé sofistikované technologie obranného průmyslu. Propojení zahraničního kapitálu s akademickým prostředím, vědy a výzkumu s armádou i civilním sektorem, a v neposledním řadě všudypřítomným inovativním duchem, zde vytvořilo živnou půdu pro mimořádně dynamické podnikatelské prostředí.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

V souvislosti se vstupem ČR do EU byly k 1. květnu 2004 vypovězeny ty smluvní dokumenty, které byly v rozporu se závazky vyplývajícími z unijního práva. K témuž datu začala ČR uplatňovat obchodní články Asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael (Euro-Mediterranean Agreeement).

Dále zůstaly v platnosti tyto smlouvy:

  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Státu Izrael o letecké dopravě (Jeruzalém, 24. 4. 1991).
  • Smlouva mezi ČR a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Jeruzalém, podpis 12. 12. 1993, účinnost od 23. 12. 1994).
  • Dohoda o spolupráci v zemědělství mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael (Praha, podpis 12. 1. 1996, účinnost od 29. 4. 1996).
  • Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách (Jeruzalém, 2. 9. 1997).
  • Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic (Jeruzalém, podpis 23. 9. 1997, účinnost od 16. 3. 1999) - o její renegociaci či vypovězení se aktuálně jedná.

V březnu roku 2009 byla podepsána Dohoda o spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromém sektoru, platná je od září 2009. Na bázi této dohody byl 1. dubna 2010 spuštěn implementační program MOST/GEŠER, který vítězným, česko-izraelským projektům umožňuje financování z vládních zdrojů.

Vztahy mezi Izraelem a EU jsou tedy téměř výhradně dány Asociační dohodou, respektive od 1.1.2010 i tzv. Agrární dohodou, jež řeší obchod zemědělskými komoditami mezi EU a Izraelem. Nedílnou součástí dohod jsou ujednání o volném obchodu, které odstraňují ve vzájemném obchodu cla.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR Izraeli rozvojovou pomoc neposkytuje.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: