Izrael: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Izrael je od poloviny 60. let 20. století strategickým spojencem Spojených států amerických v regionu Blízkého východu, každoročně je mj. příjemcem americké vojenské pomoci ve výši 3 mld. USD. Vztahy s evropskými zeměmi jsou od téhož období v rovině politické předmětem častých sporů, jež se generují zejména z izraelského postoje k blízkovýchodnímu mírovému procesu, z postoje, který EU za časté shledává „málo snaživým“. V rovinách ostatních nicméně probíhá čilá spolupráce; počínaje rokem 2000 je rámec vzájemných vztahů určován Asociační dohodou, která prakticky zcela liberalizovala obchod mezi EU a Izraelem. Izrael je rovněž zapojen do četných unijních vědecko-výzkumných programů a organizací, jakými jsou FP7, Euréka, Galilelo, ESA, resp. Horizon 2020.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Adresa úřadu:
Paz Tower, 16th floor
5-7 Shoham Street
Ramat Gan 52521

Poštovní adresa:
P.O.Box 3513
Ramat Gan 52136
Israel
Tel.: (972) 03-6137799
Fax: (972) 03-6137770
E-mail: delegation-israel@eeas.europa.eu

Úřední hodiny: pondělí až čtvrtek 9:30 - 16:30, pátek 9:00 - 12:00

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

V rámci EU jsou hlavními obchodními partnery Izraele (vývoz i dovoz) Německo, Belgie, Nizozemsko, Itálie, Velká Británie, Francie. Česká republika je na devátém místě v pořadí unijních exportérů (a to na základě srovnání dle izraelských statistik, česká čísla jsou vyšší!), na dovozech se podílí relativně málo.

Evropská komise přistoupila v roce 2014 ke zpřísnění podmínek dovozu některých potravinářských produktů do EU s označením místa původu mimo mezinárodně uznané hranice Izraele. V červnu 2014 vstoupil v platnost zákaz dovozu drůbeže, od 1.1.2015 není možné dovážet mléčné produkty, a od 1.2.2015 ani rybí produkty. K zákazu dovozu mléčných a veškerých masných výrobků do EU od izraelských subjektů ze Západního břehu Jordánu, vč. východního Jeruzaléma a Golanských výšin, využila Evropská komise kličku, která spočívá v neuznání pravomocí izraelských inspekcí za linii příměří z roku 1949. Brusel tak v souvislosti se zákazem odmítá mluvit o bojkotu či embargu, ale poukazuje na "technickou překážku". Evropská komise současně varovala, že snaha obejít opatření, např. přesunem zboží ke zpracování mimo kontroverzní území, by mohla znamenat plošný zákaz dovozu předmětných potravinářských produktů z Izraele.

Podle zjištění ZÚ je prakticky veškerá potravinářská výroba z "nelegálních osad" určena pro vnitřní trh Izraele - zákaz tak má zanedbatelný ekonomický vliv. Izraelští farmáři na "okupovaném území" do EU už delší dobu prakticky nic nevyváží (většina zemědělské produkce nachází své odběratele v Rusku, týká se to např. 90% paprik, jedinou významnější výjimkou jsou datle, z nichž 60% je vyváženo do EU). Může za to dodatečné clo, které unijní celníci uplatňují na zboží s původem mimo území Izraele, na něž se nevztahuje dohoda o evropsko-izraelském partnerství z r. 2004 (rozšířena v r. 2005 na většinu farmářských výrobků). Ministerstvo zahraničí nicméně subjektům ze Západního břehu a Golanských výšin uložilo nevyvážet uvedené zboží do EU. Po krachu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů v dubnu 2014 izraelská vláda očekává postupné zhoršování možností vývozu i dalšího zboží do EU.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Izrael není příjemcem rozvojové pomoci, ale participuje na několika programech ekonomické spolupráce, vč. Partnerství pro mír (podpora občanské společnosti), Technická spolupráce a instrument pro výměnu informací, regionální programy Euromed, Erasmus+, a jiných (aktuální seznam projektů je zveřejněn na adrese http://eeas.europa.eu/delegations/israel).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: