Izrael: Zahraniční obchod a investice

17. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Pro Izrael, stát s relativně malým objemem ekonomiky a limitovaným domácím trhem, je zahraniční obchod rozhodujícím činitelem pro fungování ekonomiky, pro jeho růst. Výrazným specifikem přitom je, že izraelské firmy nemohou vyvážet do zemí regionu (výjimku - i tak s velkými omezeními - představují Egypt a Jordánsko), neboť s většinou blízkovýchodních zemí nemá Stát Izrael navázány diplomatické styky. Izraelští exportéři/importéři jsou tak tradičně navyklí obchodovat se zeměmi daleko za horizontem bezprostředního geografického sousedství (USA, Asie, EU). Obchodní bilance z izraelského pohledu je tradičně deficitní, z pohledu platební bilance je tato nerovnost vyvážena positivním saldem plynoucím z běžných transferů.

Spojené státy americké jsou po Evropské unii nejvýznamnějším obchodním partnerem Izraele. Jsou rovněž hlavním zdrojem přílivu investic do Izraele. K plnému pochopení ekonomicko-strategického partnerství mezi oběma zeměmi je důležité rozumět těžko kvantifikovatelným ekonomickým a ideologickým vazbám. Americká židovská komunita (počtem téměř srovnatelná s židovskou populací v Izraeli) má velký podíl jak na úspěchu izraelských vývozců ve Spojených státech, tak i na zájmu Wall Streetu o izraelské technologické firmy.

Pozn.: Izrael je kolébkou obchodu s diamanty, které se hojně dovážejí (zejména z Belgie) a po následném opracování opětovně vyvážejí (zejména do Belgie). Obchodní bilance je tímto specifickým pohybem značně zatížena, zkreslena, izraelská přidaná hodnota je malá, objemy obchodované s ohledem na obecně vysokou cenu diamantů velmi vysoké. Izraelské statistiky jsou tak v důsledku běžně publikovány ve dvou verzích: jedna obchod diamanty zahrnuje, druhá je od něj „očištěna“. V následných dvou kapitolách pracujeme výlučně s daty, která obchod diamanty nezohledňují (v místním žargonu se používá termín „trade balance, diamonds excluded“).

Další ve statistikách nezachycenou vývozní komponentou (přinejmenším v její plné výši), která je pro izraelskou ekonomiku neméně důležitá, jsou vývozy zbrojního materiálu. Je všeobecně rozpoznaným faktem, že obranný průmysl, jenž patří k absolutní světové špičce, představuje hybnou sílu nejen izraelských vývozů, nýbrž ekonomiky jako takové. Výši předmětných exportů (tak jako v případě jiných zemí) však oficiální statistiky nezahrnují.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celkový izraelský vývoz zboží a služeb (s výjimkou lodí, letadel, diamantů a pohonných hmot) zaznamenal v roce 2017 mírný nárůst o 1,6 %, zatímco dovoz zboží a služeb (s výjimkou lodí, letadel, diamantů a pohonných hmot) vzrostl o 4,5 %. 

V objemu izraelského průmyslového vývozu v roce 2017 výrazně převažovaly výrobky high-tech (47%) a mid-tech (32%). Podíl vyvezeného zboží s nižší přidanou hodnotou dlouhodobě klesá. Mezi obchodními partnery převažuje EU (39%) a Spojené státy (21%). Podíl asijských zemí dlouhodobě stoupá, i když o poznání pomaleji, než by naznačovalo obecné povědomí. Čína jednou bezpochyby překoná dosavadní „dovozní jedničku“ Spojené Státy, ale Německo a Spojené Království jsou v těsném závěsu a dokonce i Nizozemsko či Itálie vyvezou do Izraele cca polovinu hodnoty celkového čínského exportu. Na straně vývozu byla i v roce 2017 pozice Spojených států (32%) neotřesitelná.


Obchodní bilance 2013–2017 (v mil. USD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

56 871

57 667

53 534

52 188

53 000

Dovoz

71 102

71 480

61 337

65 064

68 006

Obrat

127 973

129 147

114 871

117 252

121 006

Saldo

-14 231

-13 813

-7 803

-12 876

-15 006

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie je nejvýznamnějším obchodním partnerem Izraele. Zatímco v roce 2016 se podílela na celkovém obchodním obratu z 33 %, v loňském roce to bylo již z 39 %. Pod uvedeným nárůstem je podepsán jak vývoz z EU (+13 %), tak dovoz do EU (+40 %). Hodnota zboží, které Izrael vyvezl v roce 2017 do EU (18 450 mil. USD) tak byla zatím nejvyšší v historii. Ze zemí EU jsou „skokanem roku“ Slovensko (+ 56 %), Švédsko (+ 50 %) a Řecko (+48 %). Podstatné snížení obchodní výměny s Izraelem zaznamenalo naopak Irsko (-56 %) a Slovinsko (-26 %).

Zahraniční obchod Izraele Dovoz do Izraele Vývoz z Izraele Celkem
 (v mil. USD) 2016 2017 2016 2017 2016 2017
Spojené království 3 643 4 303  3 631 5166  7 274 9 469 
Německo 4 064 4 722  1 458 1 643  5 522 6 365 
Nizozemsko 2 700 2 926  2 135 2 287  4 835 5 213 
Švýcarsko 3 656 5 529 289 1 455  3 945 6 984 
Turecko 2 599 2 896  1 263 1 414  3 862 4 310 
Itálie 2 676 2 778  817 938  3 493 3 716 
Francie 1 680 1 756  1 199 1 765  2 878 3 521 
Belgie 2 074 4 099  717 2 701  2 791 6 800 
Španělsko 1 575 1 718  877 833  2 452 2 551 
Irsko 2 067 868  83 68  2 149 936 
Slovinsko 695 323  247 372  942 659 
Ruská federace 313 1 232  584 760  897 1992 
Česká republika 612 573  126 145  739 718 
Švédsko 495 806  146 160  641 966 
Kypr 316 368  309 408  624 776 
Řecko 266 323  344 581  611 904 
Polsko 381 435  226 245  607 680 
Maďarsko 372 272  122 130  494 402 
Rakousko 408 533  66 63  474 596 
Rumunsko 230 214  116 129  347 343 
Finsko 260 262  84 65  344 327 
Dánsko 251 282  75 102  326 384 
Portugalsko 153 211  110 108  263 319 
Norsko 178 206  52 52  229 258 
Lucembursko 153 179  19 17  172 196 
Slovensko 153 246  16 18  169 264 
Malta 24 35  138 167  162 202 
Bulharsko 91 98  39 48  130 146 
Litva 39 45  32 39  71 84 
Lotyšsko 42 51  25 30  67 81 
Chorvatsko 18 27  26 18  44 45 
Estonsko 17 20  10 27 29 
Bělorusko 4 17 25  21 31 
Makedonie 4 12 16 10 
Moldávie 3 11 14
Island 3 13  2 5 16 
Bosna a Hercegovina 1 2 3
EU 25 454 28 809  13 192 18 450  38 646 47 259 
ESVO 3 836 35 748  343 1 510  4 178 7 258 
Ostatní evropské země 3 048 3 939  2 116 2 231  5 163 6 170 
Evropa celkem 32 338 38 496  15 650 22 191  47 987 60 687 
Svět celkem 65 064 68 006  52 188 53 000  117 252 121 006 

Po EU jsou pro Izrael nejvýznamnějším obchodním partnerem Spojenými státy (21 %) a Čína (8 %), Švýcarsko (5,8%), Turecko (3,6 %) a Indie (3,1 %), následované Japonskem (2,4 %), Jižní Koreou (1,7 %) a Singapurem (1,7 %). Z mimoevropských zemí se skokanem roku stala Indie, které v roce 2017 zintenzivnila obchodná výměnu s Izraelem o 94 %. Z důvodu posilujícího šekelu nepatřil rok 2017 pro izraelské vývozce mezi neúspěšnější. V řadě případů (Finsko, Chorvatsko, Makedonie, Moldávie, Ázerbájdžán, Indonésie) došlo k propadu exportu o desítky procent.

Zahraniční obchod Izraele Dovoz do Izraele Vývoz z Izraele Celkem
(v mil. USD) 2016 2017 2016 2017 2016 2017
Spojené státy 7 449 8 085  11 555 17 084 19 005 25 169
Čína 5 836 6 528  3 200 3 290  9 036 9 818 
Japonsko 2 324 2 082  694 835  3 018 2 917 
Indie 800 1 854  1 151 1 933  1 951 3 787 
Jižní Korea 1 316 1 142  574 883  1 890 2 025 
Hong Kong 1 121 1 912  633 4 215  1 754 6 127 
Singapur 1 357 1 534  342 472  1 699 2 006 
Tchaj-wan 784 878  670 704  1 454 1 582 
Brazílie 250 215  732 905  982 1 120 
Kanada 250 299  555 659  805 958 
Thajsko 543 624  243 370  786 994 
Austrálie 175 148  471 555  646 703 
Mexiko 169 194  376 362  545 556 
Jordánsko 308 282  49 58  357 340 
Jižní Afrika 75 82  204 285  279 367 
Ázerbájdžán 6 260 200  266 204 
Argentina 139 135  108 140  247 275 
Chile 86 107  137 124  222 231 
Filipíny 75 90  111 143  185 233 
Uruguay 165 164  17 19  182 183 
Indonésie 43 121 164
Egypt 57 65  79 85  136 150 
Paraguay 104 79  5 109 87 
Kolumbie 15 15  87 83  103 98 
Svět celkem 65 064  68 006  52 188  53 000  117 252  121 006 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Izraelské vývozy jsou tradičně charakterizovány svojí vysokou přidanou hodnotou, jejich tahouny bývají hi-tech produkty. V roce 2017 představovala mimo diamantů nejdůležitější exportní položku elektronika (20%), zejména medicínská, homeland security a výpočetní (v Izraeli se mj. vyrábí mikroprocesory společnosti Intel). Další tradičně významným exportním sektorem jsou farmaceutické produkty (Izrael je sídlem největší generické společnosti Teva Pharmaceuticals). Optická zařízení se na exportech podílejí z 8 %, ovoce a zelenina, které byly druhdy tahounem nejen exportů, ale ekonomiky jako takové, již jen necelými 1,2 %.

Na straně dovozní se vymykají strojní zařízení (14 % z celkových dovozů) a automobily (8%). Izrael je výrazným dovozcem minerálních paliv a ropy (11 %), plastů (4 %) a organických chemikálií (3 %). Izrael je jedním ze světových center zpracování diamantů a obchodu s nimi, z praktických důvodů se v běžných statistikách diamanty nevykazují.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V rámci Izraele jsou různé - především daňové - výhody poskytovány ve svobodných přístavech (Free Port Zones) v Haifě (Kishon Port), Ašdodu a Eilatu. Vláda Izraele však již během roku 2004 deklarovala omezení těchto výhod a následně v průběhu 2005/2006 začala dříve udělená privilegia rušit zejména v Haifě a Ašdodu. Ministerstvo financí plánuje v roce 2008 zrušit daňové úlevy i v Eilatu s tím, že zůstane výjimka u DPH v oblasti turistiky a stravovacích služeb a tato sazba zůstane nadále nulová.

Izrael má uzavřeny dohody o volném obchodu s USA, EU (jako součást asociační dohody), ESVO/EFTA, Kanadou, Tureckem a Mexikem. Mezi Izraelem a Palestinskou národní správou byla na základě Prozatímních dohod, resp. tzv. Pařížského protokolu o ekonomické spolupráci, vytvořena quasi-celní/měnová unie, která ovšem v důsledku druhé intifády měla ve svém fungování kritické mezery. Izrael má dále uzavřené preferenční obchodní dohody s Jordánskem a řadou dalších zemí - ty ale nespadají do kategorie dohod o volném obchodu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Své pobočky nebo/a výzkumná pracoviště v posledních dvou letech rozšířily nebo úplně nově vybudovaly mnohé nadnárodní korporace. Přesná teritoriální struktura není izraelskými úřady publikována, nicméně z amerických společností jsou to např.: Microsoft, Pratt & Whitney, AOL Time Warner, Intel, IBM, Boeing Enterprises, Cisco Systems,GE, Lucent, 3Com, Hewlett Packard, Merrill Lynch, Motorola a Sun Microsystems. Z nadnárodních firem s evropskými kořeny se v Izraeli prostřednictvím různých vývojových center usídlily Daimler Chrysler, Volvo, Cable & Wireless, Baan, Volkswagen, Deutsche Telekom, L’Oreal, British Telecom, Danone, Ares Sereno a Unilever. Z asijských mamutích podniků jsou ve Státu Izrael přítomny Sony, Samsung Electronics, Daewoo, Nomura, Nissho Iwai, LG Group, Toyo Ink, Hyundai, Acer Computers, Sumitomo Trading, Fuji, Honda, Toyota, Mazda, Subaru a Hutchison.

V roce 2017 investovaly zahraniční fyzické osoby a subjekty v Izraeli 18,6 mld. USD. Oproti roku 2016 se jedná o nárůst o 710 mil. USD. V drtivé většina (92 %) se jedná o přímé investice do soukromého nebankovního sektoru. Bilance zahraničních aktiv v Izraeli (izraelských závazků vůči zahraničí) na konci roku 2017 dosahovala 290,18 mld. USD. Z uvedeného objemu se jedná o přímě zahraniční investice v hodnotě 128,82 mld. USD, portfoliové investice (investice do akcií veřejně obchodovaných firem) v hodnotě 112,21 mld. USD a ostatní investice ve výši 49,15 mld. USD.

V loňském roce investovaly izraelské fyzické osoby a subjekty v zahraničí 24,3 mld. USD. Oproti roku 2016 se jedná o pokles o 1,71 mld. USD. Struktura izraelských investic v zahraničí byla v roce 2017 následující: 26 % přímé zahraniční investice, 19 % portfoliové investice, 33 % rezervní aktiva a 27 % ostatní investice. Investice do finančních derivátů v loňském roce poklesly o 1,35 mld. USD, proto procentuální součet předchozích položek převyšuje 100 %. Většina (53 %) z izraelských zahraničních investic směřovala do soukromého nebankovního sektoru. Celková výše izraelských aktiv v zahraničí na konci roku 2017 dosahovala 432,50 mld. USD.

Americké investice jsou v Izraeli považovány za nejvíce konzistentní a stabilní, lze proto očekávat, že americké investoři budou výrazně vidět na izraelské investiční scéně i v roce 2018. Americké reformy daně z příjmu právnických osob nebudou mít vliv na rozsah na stahování amerického kapitálu z izraelských špičkových společností; nicméně američtí investoři mohou očekávat, že se izraelské startupy budou ve větší míře registrovat ve Spojených státech nebo tam přesunou významnou část podnikání. Akvizice izraelské firmy Netafim mexickou skupinou Mexichem předznamenala zvýšený zájem latinské Ameriky o izraelské technologie. Tento trend bude pokračovat i v příštích letech.

Izraelské technologické startupy přilákaly v roce 2017 investice v hodnotě 5,2 mld. USD. Jedná se o cca. 8 % růst oproti roku 2016 (4,8 mld. USD). Počet transakcí klesl z loňských 673 na 620. Průměrná výše transakce dosahovala 8,4 mil. USD. Většina investic putovala do třech hlavních odvětví – cybersecurity, autonomních vozidel a umělé inteligence. V počtu transakcí i nadále převládají round C a round B (73,5 %) před round A (23,2%) a seed (3,3%). Podíl roundu B a C financování vzrostl z 66,2 % (2,67 mld. USD) v roce 2016 na 73,5 % (3,33 mld. USD) v roce 2017. 

Název odvětví podíl na celkových investicích
Telekomunikace, počítačové programování a poradenství a související činnosti, informační činnosti 20,77%
Výroba počítačů, elektrických zařízení, elektronických a optických přístrojů a zařízení  17,65%
Vědecký výzkum a vývoj 17,51%
Finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijních fondů 8,61%
Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků 6,90%
Výroba ropných produktů, chemikálií a léčiv 5,23%
Činnosti v oblasti nemovitostí 4,70%
Velkoobchod a obchod a opravy motorových vozidel 2,37%
Pojištění a penzijní fondy a pomocné činnosti související s finančními činnostmi 2,26%
Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků 2,20%
Zpracování diamantů 1,47%
Služby pro řízení podniků a poradenství v oblasti řízení 1,22%
Stavebnictví 1,17%
Výroba strojů a zařízení 1,14%
Jiná výroba 1,07%
Výroba pryžových a plastových výrobků 1,02%
Architektonické a inženýrské činnosti a technické zkoušky a analýzy 0,60%
Výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení 0,55%
Výroba textilu, oděvů, usní a souvisejících výrobků a zpracování kůže 0,45%
Maloobchod, kromě motorových vozidel a motocyklů 0,42%
Ubytovací služby 0,38%
Reklama a průzkum trhu 0,37%
Výroba jiných, nekovových produktů 0,32%
Pronájem a operativní leasing 0,24%
Výroba a vysílání filmů, televize, rádio a hudba 0,22%
Služby ve zdravotnictví 0,17%
Právní a účetnické činnosti 0,15%
Lodní a letecká doprava, skladování a vedlejší činnosti v dopravě 0,14%
Publikační činnost 0,13%
Výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků a nábytku, papíru a výrobků z  papíru 0,08%
Administrativní, kancelářské podpora a jiné podpůrné činnosti pro podnikání 0,08%
Vzdělávání 0,07%
Bezpečnostní a pátrací činnosti, služby související se stavbami a úpravou krajiny 0,06%
Další obchodní služby 0,06%
Tvůrčí, umělecké a zábavní, knihovny, archivy a sběratelské činnosti 0,05%
Činnosti sdružení a spolků 0,05%
Hazardní hry a sportovní aktivity 0,05%
Ústavní péče a sociální péče 0,03%
Personalistika a činnosti související se zaměstnáním 0,03%
Celkem 100,00%

V letech 2014 až 2017 rozhodla izraelská vláda o rozsáhlé privatizaci. V Izraeli stále existuje více než stovka státních podniků s celkovými tržbami přesahujícími 75 miliard šekelů (1 NIS = cca. 5,90 Kč). Kabinet rozhodl o postupném prodeji podílů ve státních společnostech v hodnotě 15 mld. NIS, a to až do výše 49%. Privatizace prostřednictvím emise na hlavním akciovém trhu bude probíhat v období let 2016-2019. Přístavy a zbrojařské firmy budou prodány ve veřejné soutěži mimo akciové trhy. Izraelská vláda si za cíl klade mimo jiné také vytvoření nového mechanismu, který by umožnil méně politizovanou volbu členů dozorčích rad. Mimořádné příjmy státního rozpočtu budou použity na financování podpory bydlení pro mladé rodiny a na obsluhu státního dluhu, resp. jeho snížení.  V první etapě bude prodej zahrnovat společnosti Izraelské plynovody, přístav v Ašdodu, Izraelskou poštu, Izraelský vojenský průmysl (Israel Military Industries) a několik menších firem. Do druhé etapy rozhodla vláda o privatizaci Izraelských železnic, vodárenské firmy  Mekorot, přístavu v Haifě a Izraelského leteckého a vesmírného průmyslu (Israel Aerospace Industries). Ve třetí etapě by mělo být privatizováno „rodinné stříbro“, tj. zbrojařská firma Rafael a dominantní energetická společnost - Israel Electric Corporation. Přestože v Izraeli probíhá privatizace, účast českých subjektů je nepravděpodobná. Důvodem je skutečnost, že se jedná obvykle o privatizaci státních podílů na klíčových velkých společnostech, kde kromě preference domácích investorů (vč. stávajících spoluvlastníků s opčním právem) bude překážkou hlavně nedostatečná kapitálová pozice případných českých investorů. Izraelský stát ve většině případů hledá pro privatizované společnosti finančně silného strategického partnera.

Přímé zahraniční investice v Izraeli (členění dle země původu)
Spojené státy 27,65%
Nizozemsko 17,11%
Kajmanské ostrovy 14,20%
Kanada 5,80%
Maďarsko 8,51%
Singapur 5,22%
Spojené království 4,40%
Lucembursko 4,32%
Švýcarsko 3,81%
Bermudy 2,26%
Švédsko 1,66%
Francie 0,82%
Lichtenštejnsko 0,50%
Irsko 0,80%
Guernsey 0,31%
Německo 0,44%
Mexiko 0,52%
Itálie 0,37%
Belgie 0,59%
Hong Kong 0,15%
Uruguaj 0,17%
Americké Panenské ostrovy 0,07%
Gibraltar 0,12%
Panama 0,03%
Dánsko 0,05%
Indie 0,03%
Britské Panenské ostrovy 0,09%
Svět celkem 100,00%

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Izraelská vláda podporuje příliv zahraničních investic a snaží se o vytvoření co nejpříznivějších podmínek. Více než deset let již prakticky neexistují omezení a izraelská administrativa povoluje v podnikatelské činnosti až 100% zahraniční vlastnictví - výjimky tvoří obranný průmysl (zahraniční podíl není možný vůbec), mezinárodní telekomunikační služby (maximálně 74% zahraniční podíl) a bezdrátové telekomunikační služby (až 80% podíl). Zahraniční investice jsou především v gesci Ministerstva průmyslu, obchodu a práce resp. jeho agentur Israel Investment Authority a Investment Promotion Center, které napomáhají komunikaci mezi investory a izraelskými subjekty. Schvalování zahraničních investičních projektů, které se ucházejí o statut umožňující poskytnutí investičních výhod, provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V Izraeli neexistují ani žádná omezení pro nerezidenty týkající se nákupu nemovitostí či cenných papírů. Pro zahraniční investory je neopominutelným pozitivním faktorem skutečnost, že Izrael má uzavřenu řadu dohod o volném obchodu. Izraelská vláda vytváří obecně výhodné podmínky pro investování, obzvláště do okrajových méně rozvinutých oblastí země. Preferuje přitom investiční projekty (zahraniční i domácí), které jsou proexportní, prorůstové, zaměřené na vývoj nových technologií (high-tech), které vytvářejí nové pracovní příležitosti nebo které jsou situovány v méně rozvinutých částech země. Geografické preference jsou přitom odstupňovány podle tří zón, z nichž prioritní je vládou označovaná oblast A zahrnující Negevskou poušť, oblast Horní Galileje, údolí Jordánu a Jeruzalém (v hlavním městě pouze pro hi-tech projekty). Dále následují regiony v Dolní Galileji a na severní části Negevu (oblast B). Ostatní části země nejsou preferovány např. hustě obydlená oblast okolo Tel Avivu a podél pobřeží Středozemního moře (všechno oblast C). V jednotlivých oblastech jsou i vybrané lokality mající vyšší stupeň priority než okolí.

Na základě individuálního posouzení jednotlivých projektů pak příslušné orgány mohou poskytnout dva typy výhod:

  • Grantové programy administrované Ministerstvem průmyslu, obchodu a práce
  • Daňové programy spravované jednotlivými daňovými ředitelstvími

Rozsah výhod závisí na velikosti investice (v zásadě se jedná o tři skupiny investic: do 140 mil šekelů, 140 - 500 mil. šekelů a nad 500 mil šekelů). Granty na výstavbu a nákup zařízení mohou dosáhnout 10 - 24% z hodnoty investice, daňové úlevy nebo prázdniny mohou činit 2 - 10 let, další pobídky mohou mít formu úvěrových garancí, zrychlených odpisů nebo exportních úvěrů. Zahraniční investory se vláda snaží přilákat dodatečnými výhodami pro firmy, kde drží alespoň 25% podíl. Uplatňuje se pro ně snížená daň z dividend (15%) a z příjmů právnických osob (10 - 25% dle podílu zahraničního kapitálu).

Celý systém podpor je doplněn rovněž soustavou grantů pro tvorbu nových pracovních míst. Maximální podpora na jedno nově vzniklé pracovní místo činí přibližně 440 USD měsíčně, přičemž je ohraničena maximálním vyplaceným limitem ve výši 26 000 USD na zaměstnance (je tedy poskytována maximálně pět let). K získání této podpory musí investor vytvořit minimálně 25 nových pracovních míst v oblasti A nebo 50 nových pracovních míst v oblasti B. Zcela speciální pozornost věnuje Izrael nadnárodním společnostem s celosvětovým ročním obratem přesahujícím 3 mld. USD. Pro takovéto významné investory nabízí při minimální investici 130 mil. USD nulovou podnikovou a dividendovou daň po dobu deseti let.

Významným prvkem podporujícím příliv zahraničního kapitálu je rozvinutý kapitálový trh, byť s určitými omezeními. Vysokou úroveň odpovídající standardům USA má regulace trhu prostřednictvím Israel Securities Authority (ISA). ISA také účinně prosazuje plnění informačních povinností emitenty. Hlavním domácím a jediným veřejným trhem cenných papírů je v Izraeli Telavivská burza (TASE - Tel Aviv Stock Exchange). Kromě toho je celá řada cenných papírů předních izraelských společností (především nejvýznamnějších holdingů a hi-tech firem) obchodována na burze v New Yorku, resp. na americkém trhu Nasdaq. Důsledkem je značná citlivost izraelské ekonomiky na výkyvy na amerických kapitálových trzích, která se spolupodepsala na jejím propadu v posledních dvou letech. Od roku 2000 je též možná dvojí kotace cenných papírů izraelských firem jak na americkém, tak na izraelském trhu.

Detailní informace pro investory a potenciální zájemce o investiční pobídky:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: