Izrael: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tel Avivu (Izrael)

Pro Izrael, stát s relativně malým objemem ekonomiky a limitovaným domácím trhem, je zahraniční obchod rozhodujícím činitelem pro fungování ekonomiky, pro jeho růst. Výrazným specifikem přitom je, že izraelské firmy nemohou vyvážet do zemí regionu (výjimku - i tak s velkými omezeními - představují Egypt a Jordánsko), neboť s většinou blízkovýchodních zemí nemá Stát Izrael navázány diplomatické styky. Izraelští exportéři/importéři jsou tak tradičně navyklí obchodovat se zeměmi daleko za horizontem bezprostředního geografického sousedství (USA, Asie, EU). Obchodní bilance z izraelského pohledu je tradičně deficitní, z pohledu platební bilance je tato nerovnost vyvážena positivním saldem plynoucím z běžných transferů.

Spojené státy americké jsou po Evropské unii nejvýznamnějším obchodním partnerem Izraele (objem bilaterálního obchodu přesahuje 38 mld. USD). Jsou rovněž hlavním zdrojem přílivu investic do Izraele. K plnému pochopení ekonomicko-strategického partnerství mezi oběma zeměmi je důležité rozumět těžko kvantifikovatelným ekonomickým a ideologickým vazbám. Americká židovská komunita (počtem téměř srovnatelná s židovskou populací v Izraeli) má velký podíl jak na úspěchu izraelských vývozců ve Spojených státech, tak i na zájmu Wall Streetu o izraelské technologické firmy.

Pozn.: Izrael je kolébkou obchodu s diamanty, které se hojně dovážejí (zejména z Belgie) a po následném opracování opětovně vyvážejí (zejména do Belgie). Obchodní bilance je tímto specifickým pohybem značně zatížena, zkreslena, izraelská přidaná hodnota je malá, objemy obchodované s ohledem na obecně vysokou cenu diamantů velmi vysoké. Izraelské statistiky jsou tak v důsledku běžně publikovány ve dvou verzích: jedna obchod diamanty zahrnuje, druhá je od něj „očištěna“. V následných dvou kapitolách pracujeme výlučně s daty, která obchod diamanty nezohledňují (v místním žargonu se používá termín  „trade balance, diamonds excluded“).

Další ve statistikách nezachycenou vývozní komponentou (přinejmenším v její plné výši), která je pro izraelskou ekonomiku neméně důležitá, jsou vývozy zbrojního materiálu. Je všeobecně rozpoznaným faktem, že obranný průmysl, jenž patří k absolutní světové špičce, představuje hybnou sílu nejen izraelských vývozů, nýbrž ekonomiky jako takové. Výši předmětných exportů (tak jako v případě jiných zemí) však oficiální statistiky nezahrnují.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celkový izraelský vývoz i dovoz zaznamenaly v roce 2015 mírný pokles. Obchodní deficit dosáhl necelých 9 mld. NIS. V objemu izraelského průmyslového vývozu v roce 2015 výrazně převažovaly výrobky high-tech (44%) a mid-tech (36%). Podíl vyvezeného zboží s nižší přidanou hodnotou dlouhodobě klesá. Mezi obchodními partnery převažuje EU (30%) a Spojené státy (19%). Podíl asijských zemí (25%) dlouhodobě stoupá, i když o poznání pomaleji, než by naznačovalo obecné povědomí. Čína do několika let bezpochyby překoná dosavadní „dovozní jedničku“ Spojené Státy, ale Německo je v těsném závěsu a dokonce i Nizozemsko či Itálie vyvezou do Izraele cca. polovinu hodnoty celkového čínského exportu. Na straně vývozu byla i v roce 2015 pozice Spojených států (25%) neotřesitelná. Do v pořadí druhé Velké Británie izraelské firmy vyvezou zboží cca. v třetinové hodnotě. 


Obchodní bilance 2011–2015 (v mld. USD, bez lodí, letadel a diamantů)

 

2015

2014

2013

2012

2011

Vývoz

46,0

47,9

47,5

46,6

42

Dovoz

54,8

62,5

62,2

62,7

50,7

Obrat

100,8

110,4

110,6

109,3

92,7

Saldo

-8,8

-14,6

-14,7

-16,1

-8,7

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropské země

Dovoz do Izraele Vývoz z Izraele
I - III 2016 I - III 2015 2015 2014 I - III 2016 I - III 2015 2015 2014
Švýcarsko 1 049,4 1 175,5 4 425,9 5 190,0 733,1 794,0 1 495,6 1 424,6
Německo 1 017,9 947,5 3 808,3 4 652,0 375,4 368,7 1 440,8 1 727,8
Belgie 908,6 862,7 3 275,0 3 818,4 726,2 807,4 2 487,0 3 299,6
Itálie 691,7 609,1 2 490,7 2 784,2 266,8 267,5 849,1 1 093,5
Turecko 598,7 615,9 2 446,0 2 683,6 311,2 548,8 1 701,1 2 755,6
Nizozemsko 586,0 575,8 2 422,3 2 418,8 562,8 609,0 2 154,0 2 484,9
Spojené   království 773,1 504,2 2 272,4 2 333,6 991,7 1 431,8 3 992,4 3 974,8
Francie 441,2 368,3 1 605,2 1 560,8 421,8 410,0 1 680,7 1 668,1
Španělsko 364,9 286,0 1 345,7 1 419,3 200,6 195,8 786,7 1 036,8
Irsko 697,2 288,8 1 300,4 837,9 19,5 22,1 99,7 99,7
Ruská   federace 174,2 207,0 726,4 974,3 170,5 209,9 682,4 965,3
Česká   republika 180,2 95,2 469,8 607,0 36,3 34,2 127,0 168,1
Švédsko 144,7 112,7 451,7 521,4 35,4 46,7 147,9 182,4
Rakousko 91,9 88,8 408,1 413,3 18,6 23,3 73,3 93,1
Kypr 73,2 115,1 349,4 392,2 53,3 90,9 418,4 950,6
Maďarsko 89,7 55,2 283,8 304,7 32,8 30,4 123,8 169,7
Finsko 65,0 62,9 273,7 285,3 22,5 18,5 86,2 123,5
Polsko 92,1 60,4 269,0 244,6 59,1 58,0 231,7 246,6
Slovensko 58,6 52,6 262,9 207,4 4,1 3,8 27,9 20,4
Dánsko 60,4 58,3 243,8 253,3 20,2 22,1 75,8 94,3
Řecko 56,7 50,4 224,0 229,2 83,1 64,4 394,7 458,2
Lucembursko 42,4 49,5 195,3 223,9 4,6 5,9 22,2 22,3
Rumunsko 49,4 45,4 175,5 168,0 33,9 30,7 128,5 120,4
Norsko 38,1 33,6 145,8 179,7 20,7 19,8 65,4 75,2
Portugalsko 37,4 24,4 113,6 106,2 32,0 25,8 113,2 141,4
Ukrajina 27,1 18,0 111,6 108,6 58,2 51,5 154,9 298,8
Slovinsko 117,8 20,9 107,5 157,3 108,8 123,7 268,0 153,5
Bulharsko 25,5 17,3 82,7 62,1 13,1 25,7 88,8 128,7
Lotyšsko 11,6 9,3 37,6 33,8 5,5 12,4 40,1 50,7
Chorvatsko 4,4 8,7 36,2 31,2 4,1 3,8 19,6 21,5
Litva 10,0 7,6 32,9 23,4 7,6 12,7 31,6 51,7
Estonsko 3,5 3,1 14,0 15,3 2,2 5,0 11,6 16,9
EU 6 701,4 5 384,4 22 572,5 24 131,8 4 159,4 4 778,0 16 056,8 18 787,5
ESVO 1 088,0 1 210,2 4 575,0 5 397,6 754,3 815,6 1 573,0 1 503,7
Evropa   celkem 8 597,3 7 442,5 30 470,8 33 340,1 5 480,5 6 422,1 20 272,5 24 445,1

Nejvýznamnějším obchodním partnerem byla v roce 2015 Evropská unie (31 %), před Spojenými státy (21 %), Čínou (13 %), Švýcarskem (4,7 %), Tureckem (3,3 %), Indii (3,3 %), Japonskem (1,6 %), Jižní Koreou (1,4 %), Ruskem (1,1 %), Singapurem (1,1 %) a Tchaj-wanem (1,1 %).

Další vybrané země Dovoz do Izraele Vývoz z Izraele
I - III 2016 I - III 2015 2015 2014 I - III 2016 I - III 2015 2015 2014
Spojené státy 2 215,1 2 120,5 8 080,6 8 560,1 4 477,8 4 772,4 18 116,3 18 567,7
Čína 1 473,5 1 545,6 5 768,0 5 993,9 601,6 645,3 3 251,5 2 793,0
Hong Kong 502,3 556,1 2 049,5 2 138,8 1 462,9 1 870,1 5 312,5 6 128,9
Indie 455,5 494,4 1 881,2 2 240,5 648,1 638,9 2 253,0 2 202,7
Japonsko 349,8 250,3 1 196,3 1 294,0 200,7 186,3 769,1 787,5
Jižní Korea 294,6 294,0 1 138,2 1 357,2 139,4 166,1 575,2 627,8
Singapur 332,6 193,8 780,7 868,5 95,0 199,7 575,5 730,3
Tchaj-wan 196,9 184,4 778,7 797,2 108,3 101,7 565,2 562,3
Thajsko 165,7 138,5 555,5 594,9 94,1 133,8 430,0 472,2
Jordánsko 80,4 115,7 410,5 378,1 13,7 26,5 98,7 107,8
Vietnam 106,5 80,3 408,9 380,1 391,0 405,5 1 789,2 669,0
Kanada 84,8 62,2 263,2 373,2 151,0 155,6 556,3 587,9
Brazílie 59,8 42,2 167,4 180,9 123,9 178,0 737,6 922,1
Austrálie 56,9 33,2 158,9 125,0 120,0 118,6 530,9 602,2
Argentina 42,1 42,9 147,0 137,1 21,3 24,4 111,9 105,6
Uruguay 49,2 48,0 145,5 160,5 2,4 8,9 27,2 16,1
Mexiko 38,8 26,9 111,5 151,4 89,2 88,6 434,2 464,3
Srí Lanka 21,5 32,0 110,9 116,4 15,3 23,7 81,2 101,6
Paraguay 32,7 33,4 93,0 92,1 0,7 1,4 5,2 5,9
Chile 26,7 20,2 79,0 80,1 55,1 38,1 141,4 119,5
Jižní Afrika 20,7 18,3 72,7 87,2 63,0 77,1 277,3 314,5
Filipíny 17,6 17,3 60,9 84,6 28,8 18,5 126,5 93,2
Etiopie 14,5 21,9 58,2 89,9 7,6 2,5 11,3 8,6
Egypt 11,9 13,7 54,6 58,3 23,0 24,9 112,1 147,9
Indonésie 11,9 16,2 52,2 68,7 3,0 6,1 95,7 27,1
Panama 15,0 10,9 43,7 44,3 4,6 12,2 40,8 25,7
Nový Zéland 3,1 1,6 17,2 10,6 9,4 12,9 58,0 64,7
Maroko 4,8 3,6 15,6 6,6 3,4 7,0 23,0 10,6
Malajsie 4,6 4,4 15,3 52,0 276,9 285,8 1 419,6 1 375,7
Kolumbie 3,2 2,4 13,1 15,6 22,6 35,0 134,1 218,1
Dominikánská   republika 1,1 2,1 12,9 6,6 5,4 5,0 20,2 20,3
Keňa 2,0 3,1 12,5 13,0 11,2 21,4 93,8 62,7
Tanzanie 2,4 2,9 9,0 8,7 1,5 7,6 23,9 19,8
Peru 1,5 2,3 6,7 7,4 21,6 18,7 73,9 60,9
Ecuador 1,5 1,6 5,9 4,7 4,2 5,6 25,9 37,4
Senegal 1,4 1,1 4,7 2,9 1,8 5,0 14,7 14,0
Kostarika 0,7 0,8 4,3 3,2 8,5 9,8 40,8 390,2
Nigérie 0,0 1,2 2,9 1,4 23,0 39,4 128,0 96,9
Ázerbájdžán 6,0 0,2 2,4 1,1 36,5 35,9 129,7 185,0
Botswana 0,0 0,0 0,0 0,0 19,6 20,2 60,0 100,2

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Izraelské vývozy jsou tradičně charakterizovány svojí vysokou přidanou hodnotou, jejich tahouny bývají hi-tech produkty. V roce 2015 připadla přibližně čtvrtina vývozů na farmaceutické produkty (Izrael je sídlem největší generické společnosti Teva Pharmaceuticals). Kolem 30 % představovaly vývozy elektroniky, zejména medicínské, homeland security a výpočetní  (v Izraeli se mj. vyrábí mikroprocesory společnosti Intel). Optická zařízení se na exportech podílejí z 8 %, ovoce a zelenina, které byly druhdy tahounem  nejen exportů, ale ekonomiky jako takové, již jen z necelými 4 %. Zajímavostí je stále vitální textilní průmysl, jeho podíl na vývozech činí 2,5 %.   

Na straně dovozní se vymykají strojní zařízení (25 % z celkových dovozů) a automobily. Nadále platí, že Izrael je výrazným dovozcem chemických produktů (10 %), potravin a nápojů (3 %), respektive zemědělských produktů, zejména obilovin (rovněž 3 %). Izrael je jedním ze světových center zpracování diamantů a obchodu s nimi, z praktických důvodů se v běžných statistikách diamanty nevykazují.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V rámci Izraele jsou různé - především daňové - výhody poskytovány ve svobodných přístavech (Free Port Zones) v Haifě (Kishon Port), Ašdodu a Eilatu. Vláda Izraele však již během roku 2004 deklarovala omezení těchto výhod a následně v průběhu 2005/2006 začala dříve udělená privilegia rušit zejména v Haifě a Ašdodu. Ministerstvo financí plánuje v roce 2008 zrušit daňové úlevy i v Eilatu s tím, že zůstane výjimka u DPH v oblasti turistiky a stravovacích služeb a tato sazba zůstane nadále nulová.

Izrael má uzavřeny dohody o volném obchodu s USA, EU (jako součást asociační dohody), ESVO/EFTA, Kanadou, Tureckem a Mexikem. Mezi Izraelem a Palestinskou národní správou byla na základě Prozatímních dohod, resp. tzv. Pařížského protokolu o ekonomické spolupráci, vytvořena quasi-celní/měnová unie, která ovšem v důsledku druhé intifády měla ve svém fungování kritické mezery. Izrael má dále uzavřené preferenční obchodní dohody s Jordánskem a řadou dalších zemí - ty ale nespadají do kategorie dohod o volném obchodu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Své pobočky nebo/a výzkumná pracoviště v posledních dvou letech rozšířily nebo úplně nově vybudovaly mnohé nadnárodní korporace. Přesná teritoriální struktura není izraelskými úřady publikována, nicméně z amerických společností jsou to např.: Microsoft, Pratt & Whitney, AOL Time Warner, Intel, IBM, Boeing Enterprises, Cisco Systems,GE, Lucent, 3Com, Hewlett Packard, Merrill Lynch, Motorola a Sun Microsystems. Z nadnárodních firem s evropskými kořeny se v Izraeli prostřednictvím různých vývojových center usídlily Daimler Chrysler, Volvo, Cable & Wireless, Baan, Volkswagen, Deutsche Telekom, L’Oreal, British Telecom, Danone, Ares Sereno a Unilever. Z asijských mamutích podniků jsou ve Státu Izrael přítomny Sony, Samsung Electronics, Daewoo, Nomura, Nissho Iwai, LG Group, Toyo Ink, Hyundai, Acer Computers, Sumitomo Trading, Fuji, Honda, Toyota, Mazda, Subaru a Hutchison. Bilance izraelských aktiv v zahraničí na konci roku 2014 dosahovala téměř 80 mld. USD (údaje za rok 2015 nebyly v době zpracování k dispozici). Hodnota zahraničních aktiv v uvedeném období vzrostla zejména z důvodu zhodnocení portfoliových investic a jiných cenných papírů.

2012

2013

2014

Název odvětví

11 044

16 081

18 098

Telekomunikace, počítačové programování a poradenství a související činnosti, informační činnosti

11 492

13 173

13 471

Vědecký výzkum a vývoj

12 632

12 552

13 255

Výroba počítačů, elektrických zařízení, elektronických a optických přístrojů a zařízení 

6 899

6 362

5 489

Finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijních fondů

2 331

3 595

5 458

Výroba ropných produktů, chemikálií a léčiv

2 960

6 869

5 205

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků

2 994

3 750

3 494

Činnosti v oblasti nemovitostí

1 346

1 874

1 941

Velkoobchod a obchod a opravy motorových vozidel

1 460

1 650

1 802

Pojištění a penzijní fondy a pomocné činnosti související s finančními činnostmi

1 303

1 959

1 531

Výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků

793

1 298

1 103

Zpracování diamantů

836

866

960

Služby pro řízení podniků a poradenství v oblasti řízení

712

927

909

Stavebnictví

1 011

621

594

Výroba pryžových a plastových výrobků

1 458

449

575

Výroba strojů a zařízení

135

159

509

Reklama a průzkum trhu

420

418

472

Architektonické a inženýrské činnosti a technické zkoušky a analýzy

377

400

421

Výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení

260

357

371

Výroba textilu, oděvů, usní a souvisejících výrobků a zpracování kůže

287

318

307

Maloobchod, kromě motorových vozidel a motocyklů

223

302

298

Ubytovací služby

140

283

282

Výroba jiných, nekovových produktů

123

162

203

Výroba a vysílání filmů, televize, rádio a hudba

1 953

202

175

Jiná výroba

118

122

128

Služby ve zdravotnictví

62

110

116

Publikační   činnost

125

63

114

Lodní a letecká doprava, skladování a vedlejší činnosti v dopravě

111

111

110

Právní a účetnické činnosti

59

59

63

Výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků a nábytku, papíru a výrobků z  papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů

49

56

61

Administrativní, kancelářské podpora a jiné podpůrné činnosti pro podnikání

48

49

59

Vzdělávání

46

43

45

Bezpečnostní a pátrací činnosti, služby související se stavbami a úpravou krajiny

26

42

45

Tvůrčí, umělecké a zábavní, knihovny, archivy a sběratelské činnosti

41

49

43

Další obchodní služby

30

36

38

Činnosti sdružení a spolků

31

34

37

Hazardní hry a sportovní aktivity

17

26

28

Personalistika a činnosti související se zaměstnáním

19

27

27

Ústavní péče a sociální péče

650

-66

-65

Pronájem a operativní leasing

76 527

88 161

93 279

Celkem

V letech 2014 a 2015 rozhodla izraelská vláda o rozsáhlé privatizaci. V Izraeli stále existuje více než stovka státních podniků s celkovými tržbami přesahujícími 75 miliard šekelů (1 NIS = cca. 6,30 Kč). Kabinet rozhodl o postupném prodeji podílů ve státních společnostech v hodnotě 15 mld. NIS, a to až do výše 49%. Privatizace prostřednictvím emise na hlavním akciovém trhu bude probíhat v období let 2016-2019. Přístavy a zbrojařské firmy budou prodány ve veřejné soutěži mimo akciové trhy. Izraelská vláda si za cíl klade mimo jiné také vytvoření nového mechanismu, který by umožnil méně politizovanou volbu členů dozorčích rad. Mimořádné příjmy státního rozpočtu budou použity na financování podpory bydlení pro mladé rodiny a na obsluhu státního dluhu, resp. jeho snížení.  V první etapě bude prodej zahrnovat společnosti Izraelské plynovody, přístav v Ašdodu, Izraelskou poštu, Izraelský vojenský průmysl (Israel Military Industries) a několik menších firem. Do druhé etapy rozhodla vláda o privatizaci Izraelských železnic, vodárenské firmy  Mekorot, přístavu v Haifě a Izraelského leteckého a vesmírného průmyslu (Israel Aerospace Industries). Ve třetí etapě by mělo být privatizováno „rodinné stříbro“, tj. zbrojařská firma Rafael a dominantní energetická společnost - Israel Electric Corporation. Přestože v Izraeli probíhá privatizace, účast českých subjektů je nepravděpodobná. Důvodem je skutečnost, že se jedná obvykle o privatizaci státních podílů na klíčových velkých společnostech, kde kromě preference domácích investorů (vč. stávajících spoluvlastníků s opčním právem) bude překážkou hlavně nedostatečná kapitálová pozice případných českých investorů. Izraelský stát ve většině případů hledá pro privatizované společnosti finančně silného strategického partnera.

Přímé zahraniční investice v Izraeli (v mil. USD, členění dle zemí původu)

2012

2013

2014

Země

15 510

13 146

14 651

Spojené státy

3 605

12 248

10 951

Nizozemsko

8 645

7 255

6 348

Kajmanské ostrovy

1 795

2 917

4 371

Maďarsko

4 484

4 690

4 162

Kanada

2 619

2 642

2 915

Singapur

1 564

2 740

2 590

Spojené království

1 714

2 846

2 211

Lucembursko

1 329

2 524

2 114

Švýcarsko

689

1 403

1 441

Bermudy

347

1 116

1 144

Švédsko

373

387

519

Francie

50

246

494

Německo

392

519

349

Lichtenšejnsko

116

123

248

Belgie

187

250

246

Mexiko

285

293

240

Guernsey

158

205

214

Itálie

419

351

149

Irsko

71

63

95

Uruguaj

45

126

92

Hong Kong

16

43

53

Panama

29

106

49

Americké Panenské ostrovy

13

24

17

Indie

42

16

16

Dánsko

20

11

10

Britské Panenské ostrovy

56

76

9

Gibraltar

76 527

88 161

93 279

Svět celkem

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Izraelská vláda podporuje příliv zahraničních investic a snaží se o vytvoření co nejpříznivějších podmínek. Více než deset let již prakticky neexistují omezení a izraelská administrativa povoluje v podnikatelské činnosti až 100% zahraniční vlastnictví - výjimky tvoří obranný průmysl (zahraniční podíl není možný vůbec), mezinárodní telekomunikační služby (maximálně 74% zahraniční podíl) a bezdrátové telekomunikační služby (až 80% podíl). Zahraniční investice jsou především v gesci Ministerstva průmyslu, obchodu a práce resp. jeho agentur Israel Investment Authority a Investment Promotion Center, které napomáhají komunikaci mezi investory a izraelskými subjekty. Schvalování zahraničních investičních projektů, které se ucházejí o statut umožňující poskytnutí investičních výhod, provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V Izraeli neexistují ani žádná omezení pro nerezidenty týkající se nákupu nemovitostí či cenných papírů. Pro zahraniční investory je neopominutelným pozitivním faktorem skutečnost, že Izrael má uzavřenu řadu dohod o volném obchodu. Izraelská vláda vytváří obecně výhodné podmínky pro investování, obzvláště do okrajových méně rozvinutých oblastí země. Preferuje přitom investiční projekty (zahraniční i domácí), které jsou proexportní, prorůstové, zaměřené na vývoj nových technologií (high-tech), které vytvářejí nové pracovní příležitosti nebo které jsou situovány v méně rozvinutých částech země. Geografické preference jsou přitom odstupňovány podle tří zón, z nichž prioritní je vládou označovaná oblast A zahrnující Negevskou poušť, oblast Horní Galileje, údolí Jordánu a Jeruzalém (v hlavním městě pouze pro hi-tech projekty). Dále následují regiony v Dolní Galileji a na severní části Negevu (oblast B). Ostatní části země nejsou preferovány např. hustě obydlená oblast okolo Tel Avivu a podél pobřeží Středozemního moře (všechno oblast C). V jednotlivých oblastech jsou i vybrané lokality mající vyšší stupeň priority než okolí.

Na základě individuálního posouzení jednotlivých projektů pak příslušné orgány mohou poskytnout dva typy výhod:

  • Grantové programy administrované Ministerstvem průmyslu, obchodu a práce
  • Daňové programy spravované jednotlivými daňovými ředitelstvími

Rozsah výhod závisí na velikosti investice (v zásadě se jedná o tři skupiny investic: do 140 mil šekelů, 140 - 500 mil. šekelů a nad 500 mil šekelů). Granty na výstavbu a nákup zařízení mohou dosáhnout 10 - 24% z hodnoty investice, daňové úlevy nebo prázdniny mohou činit 2 - 10 let, další pobídky mohou mít formu úvěrových garancí, zrychlených odpisů nebo exportních úvěrů. Zahraniční investory se vláda snaží přilákat dodatečnými výhodami pro firmy, kde drží alespoň 25% podíl. Uplatňuje se pro ně snížená daň z dividend (15%) a z příjmů právnických osob (10 - 25% dle podílu zahraničního kapitálu).

Celý systém podpor je doplněn rovněž soustavou grantů pro tvorbu nových pracovních míst. Maximální podpora na jedno nově vzniklé pracovní místo činí přibližně 440 USD měsíčně, přičemž je ohraničena maximálním vyplaceným limitem ve výši 26 000 USD na zaměstnance (je tedy poskytována maximálně pět let). K získání této podpory musí investor vytvořit minimálně 25 nových pracovních míst v oblasti A nebo 50 nových pracovních míst v oblasti B. Zcela speciální pozornost věnuje Izrael nadnárodním společnostem s celosvětovým ročním obratem přesahujícím 3 mld. USD. Pro takovéto významné investory nabízí při minimální investici 130 mil. USD nulovou podnikovou a dividendovou daň po dobu deseti let.

Významným prvkem podporujícím příliv zahraničního kapitálu je rozvinutý kapitálový trh, byť s určitými omezeními. Vysokou úroveň odpovídající standardům USA má regulace trhu prostřednictvím Israel Securities Authority (ISA). ISA také účinně prosazuje plnění informačních povinností emitenty. Hlavním domácím a jediným veřejným trhem cenných papírů je v Izraeli Telavivská burza (TASE - Tel Aviv Stock Exchange). Kromě toho je celá řada cenných papírů předních izraelských společností (především nejvýznamnějších holdingů a hi-tech firem) obchodována na burze v New Yorku, resp. na americkém trhu Nasdaq. Důsledkem je značná citlivost izraelské ekonomiky na výkyvy na amerických kapitálových trzích, která se spolupodepsala na jejím propadu v posledních dvou letech. Od roku 2000 je též možná dvojí kotace cenných papírů izraelských firem jak na americkém, tak na izraelském trhu.

Detailní informace pro investory a potenciální zájemce o investiční pobídky:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: