Izrael: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 9. 2013

© Zastupitelský úřad Tel Aviv (Izrael)

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Zájemce o export do Izraele, ať již jde o zboží spotřebního či investičního charakteru, by se měl v prvé řadě snažit najít místního partnera, který zná dobře místní trh a zvyklosti a v případě spotřebního zboží disponuje vlastní distribuční sítí nebo k ní má přístup. Pro společnosti se zahraniční účastí se nabízí alternativa využití distribučních sítí a obchodních spojení zahraničního partnera. Výstavba vlastní sítě není pro většinu dodavatelů vzhledem k obvykle malým objemům dodávek ekonomicky opodstatněná a reálná. Distribuce a prodej prostřednictvím místního partnera je běžnější než přímé prodeje. Marže se dle druhu zboží pohybují až v desítkách procent.

Místní partner může mít buď postavení prodejního agenta (tj. prostředníka, který provádí marketing výrobků dodavatele za provizi obvykle kalkulovanou z dosaženého obratu) nebo distributora (tj. obchodníka nakupujícího zboží za účelem dalšího prodeje vlastním jménem, který zisku dosahuje z prodejní marže).

Stejně jako v ostatních zemích má prodej přes místní partnery výhodu v jejich znalosti místního prostředí a jazyka (např. vyhlášení tenderů bývá často pouze v hebrejštině, stejně jako příslušné tendrové materiály) a v možnosti jejich flexibilního a operativního působení na trhu při relativně nižších nákladech. S ohledem na omezenost trhu by mělo stačit jeho pokrytí jedním místním partnerem. Navíc je zcela běžné, že místní partneři exkluzivitu důrazně vyžadují. Snaha izraelského subjektu o získání výhradního zastoupení musí být doprovázena obezřetností, včetně zajištění kvalitní formální a právní stránky příslušných smluv ze strany českého vývozce. Tato oblast totiž není upravena zvláštní právní normou a uplatňuje se zde v plné míře zásada smluvní svobody. A na úvod nelze než doporučit exkluzivitu časově omezenou, na rok či na dva. Místní partneři se tomu zajisté budou zpočátku bránit, nicméně tvrdá jednání za to stojí.

V případě spotřebního zboží a běžných průmyslových výrobků a zařízení je obvyklá spolupráce s místními distributory, kteří disponují relevantními zásobami a kapacitami pro poskytování poprodejního servisu. Spolupráce s agenty pracujícími na provizní bázi je běžnější u investičních průmyslových zařízení a technologií. Poměrně rozšířenou koncepcí je v Izraeli franchising.

Obzvláštní pozornost je při přípravě smluv třeba věnovat podmínkám jejich výpovědí (izraelská legislativa umožňuje omezení resp. časové ohraničení platnosti smluv). Současně lze doporučit i konzultaci se ZÚ a profesními sdruženími resp. obchodními komorami. Základní informace o právních náležitostech smluvních vztahů s místními partnery jsou k dispozici u Česko-izraelské obchodní komory, s konzultací se lze obrátit i na nově zřízenou Israel-Czech Chamber of Commerce and Industry nebo profesní sdružení, příp. ZÚ Tel Aviv. Takto získané informace ovšem mohou sloužit jen k povšechné orientaci v problematice. V žádném případě se ale nedoporučuje vstupovat do obchodních a jiných smluvních vztahů bez pomoci právníka znalého místní legislativy a právního prostředí. V případě sporu se totiž při absenci speciální právní úpravy bude soud řídit zásadně zněním smlouvy.

Při vypravování zásilek zboží do Izraele je třeba věnovat zvýšenou pozornost pečlivému vyplnění všech obvyklých dokumentů (viz kapitola 6.4). Pro české exportéry nadále platí doporučení v maximální možné míře využívat takové dodací a platební podmínky, aby případné potíže při vstupu zboží do Izraele byl nucen řešit izraelský dovozce. Zkušení místní importéři mají dobré znalosti s celním a dalším řízením spojeným se vstupem zahraničních produktů na izraelský trh.

Rozhodující hlediska ovlivňující rozhodnutí izraelských obchodníků jsou standardní: cena, kvalita, dodací lhůty, poprodejní servis, image a spolehlivost dodavatele a jeho reference. Váha jednotlivých faktorů se sice přirozeně liší případ od případu, ale obecně platí, že cenový faktor hraje vždy významnou roli. Je třeba říci, že izraelský trh je vysoce konkurenční, a zároveň stále přetrvává tendence poněkud podceňovat kvalitu výrobků z naší části Evropy ve srovnání se západoevropskou resp. americkou konkurencí, přestože s rozvojem vzájemných obchodních vztahů se povědomost o kvalitě české produkce stále rozšiřuje. Ke změně pohledu na ČR jistě přispěl náš vstup do EU, ale jde o dlouhodobý proces. Při představování firmy jsou proto důležité reference dodavatelů z účasti na mezinárodních projektech (především v západní Evropě a severní Americe) nebo ze spolupráce s renomovanými světovými firmami.

Samozřejmostí je jazyková vybavenost obchodníků. Hebrejština se nepředpokládá, většina izraelských partnerů včetně arabských ovládá velmi dobře angličtinu (a v opačném případě je jejich mateřským jazykem pravděpodobně ruština). Důležité je dodržování běžných norem obchodního jednání, jako je schopnost navázání osobních vztahů s partnery, osobní přítomnost při důležitých jednáních, flexibilita a dynamičnost jednání. Naopak flexibilita není silnou stránkou izraelských protějšků - je třeba se připravit na to, že v mnoha případech je jejich nabídka konečná a je tvrdě prosazována včetně předem stanovených podrobností.

Výše uvedené informace jsou ovšem pouze rámcové, je třeba mít na paměti obrovskou různorodost izraelské společnosti z hlediska oblasti původu (starousedlíci, USA, Evropa, bývalý SSSR, arabské země, Afrika) a aspektů kulturně-společenských, z nichž je třeba uvést především náboženství (přitom ale i židovská komunita je vnitřně velmi diferencovaná). Důležitá je také skutečnost, že mnozí Izraelci získali vysokoškolské vzdělání na amerických universitách, či alespoň v USA strávili několik let v zaměstnání, a jsou proto ovlivněni i americkou podnikatelskou kulturou. Všechny tyto faktory ovlivňují přístup a chování různých skupin v rámci izraelské společnosti, podnikatele nevyjímaje.

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Pracovní vízum mohou cizinci získat pouze na základě pracovního povolení a vystavuje je zastupitelský úřad Státu Izrael v zahraničí. Pracovní povolení uděluje izraelské Ministerstvo práce a sociálních věcí pouze na základě potřeby konkrétního pracovního místa v zemi. Ministerstvo neudělí pracovní povolení pro profese, které lze v Izraeli obsadit izraelskými státními občany. Pokud se v některém z oborů pracovníků nedostává, musí podnikatel, který o pracovníka usiluje, sám požádat o získání pracovního povolení pro osobu ze zahraničí, o které ví, že dané předpoklady splňuje. V případě udělení pracovního povolení ministerstvem práce je toto zasláno v případě českých občanů na izraelský zastupitelský úřad v Praze, který na jeho základě vystaví tzv. pracovní vízum.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a práce se snaží pružně reagovat na situaci na trhu práce v zemi. Za normálních okolností se v Izraeli nedostává manuálních pracovníků a tento problém se dříve řešil zaměstnáváním dělníků z palestinských území. Od druhé intifády však pracovní trh není závislý na těchto zaměstnancích. V roce 2008 bylo z tohoto zdroje využito jen minimum sil. Na druhou stranu Stát Izrael již dříve uzavřel s některými zeměmi (např. Thajsko, Filipíny) smlouvy umožňující nábor zahraničních dělníků pro práci v zemědělství, sociální péči, stavebnictví a podobných oborech.Trh v oblasti nízce kvalifikovaných osob je saturován, což platí i o pracovním trhu kvalifikovaných a vzdělaných zaměstnanců.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a práce zpravidla rovněž nepovoluje výpomoc v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb. Podnikatelé ve stravování jsou tak motivováni ke zvyšování mzdových nabídek, aby přednostně byli uspokojováni potenciální izraelští žadatelé. V zásadě se pracovní povolení dá získat pro obor stavebnictví, zemědělství a sociálně-zdravotní péče.

Co se týká zaměstnávání místních sil, zahraniční zaměstnavatel se v této oblasti stejně jako izraelský zaměstnavatel řídí izraelským pracovním právem. Zaměstnávání místních sil není nijak omezeno, je však nutno počítat se specifiky jako je uvolňování zaměstnanců (vojenských sil v záloze) na pravidelná cvičení a s vysokým počtem náboženských svátků.

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

V zahraničí zapsaná firma, která chce vykonávat obchodní aktivity v Izraeli, se musí registrovat v obchodním rejstříku do jednoho měsíce od okamžiku zahájení činnosti na území Izraele. Přitom musí předložit výpis z domácího obchodního rejstříku, úředně ověřené stanovy přeložené do hebrejštiny a seznam členů představenstva a zástupců v Izraeli (může být jeden), vč. ověřené kopie zplnomocnění izraelského rezidenta jednat jménem dané firmy. Pokud požadované dokumenty nejsou v angličtině, všechny musejí být doplněny úředně ověřeným hebrejským překladem - striktně podle zákona nemusejí izraelské úřady akceptovat ani anglické verze.

Za účelem podnikání může až dvacet subjektů zřídit tzv. partnerství. Tato forma podnikání se řídí podle zvláštního zákona (Partnerships Ordinance). Ručení jednotlivých partnerů může být neomezené (General Partnership) nebo omezené jimi vloženým kapitálem (Limited Partnership) - alespoň jeden z nich však musí ručit neomezeně.

Společný podnik se obecně nepovažuje za zvláštní formu podnikání, ale za účelové sdružení partnerů za účelem realizace nějaké přesně definované společné aktivity. Může tedy nabývat různých právních forem, jako je jednoduchý smluvní akt, zřízení formálního partnerství nebo společnosti.

Společnosti zřízené podle zvláštního zákona (Companies Ordinance) mohou mít formu společnosti s ručením neomezeným nebo omezeným garancí, nejobvyklejší jsou však společnosti s ručením omezeným podíly, které se dělí na privátní (odpovídající zhruba naší s.r.o.) nebo veřejné (odpovídající naší a.s.). Hovoří-li izraelský podnikatel o privátních firmách, nezahrnuje do nich tedy obecně soukromoprávní akciové společnosti. Formou podnikání obvyklou v zemědělství (kibucy), maloobchodě, silniční dopravě a bytovém hospodářství jsou družstva, která se zřizují podle zvláštního zákona (Cooperative Societies Ordinance).

Zahraničním osobám, které chtějí založit v Izraeli obchodní společnost, se nekladou žádné překážky. Potřebné kroky jsou podobné jako v ČR a zahrnují předložení společenské smlouvy k registraci v podnikovém rejstříku, otevření bankovních účtů a registraci u daňového úřadu.

Vzhledem k odlišnosti izraelského právního prostředí je záhodno řešit problematiku právního rámce podnikání na izraelském trhu prostřednictvím místních právníků. Celá procedura potom může proběhnout za 2 - 3 dny, celkové náklady včetně honorářů právníkům a finančním poradcům mohou dosáhnout 1.000 - 1.200 USD. Náklady na vedení účetnictví autorizovanou osobou mohou činit 300 - 3.000 USD měsíčně, zpracování ročního daňového přiznání přijde na 1.300 - 3.000 USD v závislosti na velikosti a obratu firmy.

Izraelské instituce nabízející vyhledání místního obchodního partnera a zpracování průzkumu trhu resp. užitečné webové stránky s databázemi firem:

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Nároky na propagaci jsou srovnatelné se státy EU - tzn. zboží spotřebního charakteru je intenzivně propagováno ve všech druzích médií a na billboardech. V menším měřítku je využíván direct mailing.

Při propagaci je třeba brát zvýšený ohled na místní kulturu, náboženské cítění obyvatel a národnostní složení, resp. charakter jednotlivých cílových skupin - např. přistěhovalce ze zemí bývalého SSSR lze oslovit prostřednictvím médií vycházejících či vysílajících v ruském jazyce, obdobně je tomu u arabské menšiny.

Zboží, které neslouží individuální spotřebě, je zpravidla propagováno především prostřednictvím specializovaných veletrhů a zejména pak cílených marketingových aktivit jednotlivých firem (prezentační akce, návštěvy referenčních podniků apod.).

Ceny televizní a rozhlasové reklamy odpovídají nákladům na tyto média v EU, dostupnějším a poměrně běžným marketingovým a komunikačním médiem je internet a e-mail. Kromě vlastních internetových stránek je možné reklamy umístit spolu s odkazy na případné vlastní stránky ve většině internetových verzí místních periodik (v hebrejských i anglických mutacích). Ceny inzerce v hebrejských denících se pohybují mezi okolo 1,5 - 3 tis. USD za 1/2 černobílé strany, resp. 4 - 10 tis. USD za 1/2 barevné strany.

Izraelské deníky

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

S ohledem na odlišnost izraelské legislativy s kořeny v anglickém zvykovém právu a britských mandátních předpisech je třeba věnovat pečlivou pozornost právní stránce spolupráce s místními subjekty, vč. jasného stanovení postupu řešení reklamací a jiných sporů. Základem je pečlivá příprava kontraktu a péče o detail zejména co se týká smluvních podmínek, obecných obchodních podmínek a rozhodujícího práva a místa, kde se případný spor bude řešit. Mezi ČR (EU) a Izraelem neexistuje dohoda umožňující vymahatelnost plnění rozhodnutí soudních orgánů jedné strany na území strany druhé a podrobná smlouva může ušetřit mnoho starostí. Jako nejvhodnější a izraelskými podnikateli běžně akceptovaný způsob řešení obchodních sporů se jeví arbitráž ve třetí zemi.

V případě porušení závazku izraelským subjektem a neexistence předchozí dohody o způsobu řešení sporů nebo nerespektování vlastních závazků partnerem doporučujeme obrátit se na izraelské orgány - jak je již uvedeno výše rozhodnutí českých soudů nebudou v Izraeli právně vymahatelná. Izraelské zákonodárství přitom umožňuje pouze zastoupení místním právníkem, náklady na experta v obchodním právu dosahují několika set USD za hodinu konzultací v závislosti na erudici daného advokáta. V případě, že by se projednávání sporu jevilo jako příliš zdlouhavé a finančně náročné, lze samozřejmě iniciovat nebo akceptovat mimosoudní vyrovnání.

Izrael je země s relativně obtížnější vymahatelností obchodních a finančních závazků ve srovnání s vyspělými zeměmi OECD. Podle dřívějších průzkumů je průměrná délka soudního řízení při vymáhání pohledávek o 41% vyšší než průměr OECD. Také průměrný počet právních procedur vedoucích k úspěchu je téměř o pětinu vyšší.

Informace o izraelském soudním systému:

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Nákupy izraelské vlády, jejích úřadů, státních podniků a dalších státních subjektů představují významnou část trhu. Obecně platí, že všechny veřejné projekty musejí být vyhlášeny formou vypsání veřejných tenderů, a to v souladu se závazky Izraele v rámci WTO. Výběrová řízení jsou publikována v hromadných sdělovacích prostředcích (zpravidla ve dvou hebrejských denících, jednom arabském deníku nebo týdeníku a na stránkách příslušných vládních agentur a firem (viz níže).

Mezinárodní tendery jsou pak povinně zveřejňovány v anglických denících Jerusalem Post nebo Ha`aretz (anglická verze), popř. na internetových stránkách vyhlašovatelů (viz níže). Alternativou k otevřeným tenderům jsou tendery na vyzvání - oslovováni jsou pak potenciální účastníci, kteří úspěšně prošli tzv. předkvalifikací k příslušnému výběrovému řízení, nebo kteří jsou zařazeni na seznamu kvalifikovaných dodavatelů příslušné firmy nebo instituce.

Vyhlašovatelé tenderů jsou povinni informovat všechny účastníky o jejich výsledcích. Proti výsledku se lze odvolat u izraelského soudu, který ho pak může zrušit nebo jeho naplnění pozastavit do prošetření celé záležitosti. Většina tendrových inzerátů obsahuje klauzuli, že si zadavatel vyhrazuje právo na konečné rozhodnutí bez ohledu na umístění nabídek ve výběrovém řízení, nebo na projednání detailů nabídek s libovolnými účastníky, což objektivitu takovýchto výběrových řízení může relativizovat. Často jsou vyhlašována nezávazná výběrová řízení, tzv. "výzvy k poskytnutí informací" (Request for Information, RFI), které zadavatele nezavazují apriorně vůbec k ničemu.

Přestože je deklarována otevřenost tenderů pro účast zahraničních subjektů, bývají selektivně aplikována některá omezující opatření. Mezi ně patří především povinnost minimálního protiodběru izraelského zboží tzv. buybacks (viz dále), povinná participace domácího subjektu na realizaci projektu nebo povinnost předběžné registrace účastníka tenderu v Izraeli. Podmínkou účasti ve výběrových řízeních může být i předkvalifikace (sub)dodavatelů. U tenderů financovaných z prostředků získaných v rámci pomoci USA jsou možné pouze dodávky zboží z USA. Lze předpokládat, že v důsledku současného vývoje hospodářské situace, budou přes nynější zlepšení zvýhodňováni domácí dodavatelé, ostatně izraelská vláda se tímto záměrem ani netají.

Státní subjekty jsou od r. 1995 ze zákona povinny při přípravě výběrových řízení uplatňovat politiku podpory domácích výrobců (offsety či buybacks). Všechny mezinárodní kontrakty (pocházející ze státem resp. státní společností vyhlášených tendrů) o objemu vyšším než 5 mil. USD musejí obsahovat podmínku zvanou "průmyslové Cupertino". Ke splnění této podmínky je třeba, aby zahraniční kontraktor odebral od místních firem zboží nebo služby, investoval v Izraeli nebo realizoval transfer know-how do Izraele - vše v celkovém objemu 20% hodnoty kontraktu získaného v tenderu. Předmětné opatření je aplikováno v souladu s WTO pravidly a je aplikováno na všechny zahraniční dodavatele bez výjimky.

Nevyžaduje se však, aby předmět protiobchodu souvisel s předmětem vlastního tenderu, dokonce ani s předmětem činnosti účastníků. Jako protiobchod tedy může být uznán i kontrakt mezi třetími stranami. Subjektem, který je odpovědný za provádění politiky protiobchodů, je Úřad pro průmyslovou spolupráci (Industrial Cooperation Authority - odkaz na ICA je na webových stránkách Ministerstva průmyslu, obchodu a práce viz níže). Tento úřad o předmětech protiobchodu rozhoduje s konečnou platností a vydává i povolení vztahující se na offsety. Na webových stránkách úřadu jsou detailní informace k této problematice uvedeny v angličtině; je velmi důležité, aby se zájemci o účast v izraelských tendrech seznámili s podmínkami ICA ještě před samotným závazným obchodním rozhodnutím týkajícím se veřejných zakázek. Velvyslanectví v Tel Avivu je s ICA v pravidelném pracovním kontaktu a případné dotazy českých firem zprostředkuje.

Běžně jsou rovněž požadovány garance naplnění kontraktu (bid bonds nebo performance bonds). Jejich výše a forma mohou být předmětem jednání s výjimkou veřejně publikovaných tenderů, kde jsou podmínky pevně dány. Hodnota bondů se obvykle pohybuje v rozmezí 5 až 15% ceny zakázky.

Kromě zveřejňování značné části tenderů jenom v hebrejských médiích (vč. internetových stránek zadavatelů) je omezujícím faktorem dostatečně pružné účasti českých firem i časté vydávání vlastních tendrových materiálů jen v hebrejských verzích nebo obvyklá akceptace pouze osobně doručených nabídek. Pro české firmy tak znovu narůstá nutnost nalézt seriózního místního obchodního partnera. Ten by měl být klíčovým pro jednání se všemi kompetentními orgány a u významných veřejných zakázek i s ICA.

Od počátku roku 2008 platí změna Zákona o veřejných zakázkách. Podle tohoto zákona je nyní nutné vyhlásit řádné tenderové řízení pouze u zakázek přesahujících finančním objemem 4 mil. šekelů (tedy přibližně 20 mil. Kč).

Tenderové portály resp. nejčastější vyhlašovatelé mezinárodních tenderů

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Izrael je ve většině ohledů zemí s běžnými problémy a riziky domácího trhu. Určitá specifika plynou z nábožensko-společenského složení obyvatelstva, rozdílných tradic a norem chování nejen v porovnání s ČR, ale velmi pestrých a rozdílných i v rámci Izraele. Navíc především v případech projektů většího nebo regionálního rozsahu (např. v oblasti výstavby infrastruktury) je třeba sledovat politicko-bezpečnostní situaci spojenou s dalším vývojem izraelsko-palestinského konfliktu.

Omezením trhu je jeho malá velikost daná počtem obyvatel, omezené zapojení Izraele do regionální obchodně-ekonomické spolupráce a pro české exportéry pak zejména dopravní vzdálenost. Z pohledu ČR, resp. našich tradičních exportních komodit, je významný přesun těžiště ekonomického růstu do oblasti vyspělých technologií, který je spojený s útlumem tradičních odvětví, jako jsou kovovýroba, textilní a oděvní průmysl, obuvnictví, chemická výroba apod.

Důsledkem je sice omezení vývozních příležitostí pro naše dodavatele strojů a technologií pro tyto obory, na druhé straně se zase otevírají nové možnosti pro dodavatele finálních výrobků. Tato možnost je ovšem reálná pouze v těch oborech, ve kterých se tolik neprojevuje cenová konkurence asijské produkce.

Zvláštní kapitolou obchodu se židovským státem jsou zemědělské a potravinářské výrobky a suroviny. Pro jejich dovoz je obecně nutné, aby splňovaly požadavky židovských náboženských předpisů (kašrut), tj. byly košer. Odpovědným orgánem je Hlavní rabinát, certifikáty jiných rabinátů nemusejí být příslušnými orgány a zákaznickými skupinami akceptovány a proto se doporučuje předem ověřit platnost certifikátu vydaného zvoleným rabínem (získání certifikátu je totiž starostí vývozce). České firmy mohou o kašrut požádat jak rabína v ČR, tak mohou kontaktovat i rabináty v okolních zemích. Zboží určené pro prodej v určitých specializovaných prodejnách (zvl. pro ruskojazyčnou resp. arabskou populaci) však nemusí být košer certifikátem opatřeno.

Internetové informace o možnostech získání košer certifikace:

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany obchodních značek, patentů, designů a autorských práv je v gesci Ministerstva spravedlnosti. Izrael je signatářem všech rozhodujících mezinárodních smluv v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Patenty jsou registrovány Izraelským patentním úřadem, jejich udělení trvá obvykle 2 až 3 roky a jejich ochrana dalších 20 let. Obchodní značky jsou nejdříve registrovány na 7 let, po nichž může registrace být prodloužena na další 14-leté období. Vzory a designy jsou chráněny 5–15 let, přičemž podmínkou ochrany je, aby byly originální, nové a aby nebyly v Izraeli do podání žádosti o registraci prodávány, vystavovány nebo publikovány. Autorská práva požívají automatické ochrany bez nutnosti registrace po dobu života autora a dalších sedmdesáti let.

Podnikatelské subjekty, které nabízejí značkové zboží resp. zboží chráněné autorským právem, jako jsou umělecká díla, softwarové nebo farmaceutické produkty, by měly počítat s tím, že podnikatelská kultura je v tomto smyslu v Izraeli dosud na nízké úrovni. Izrael přes pokrok dosažený v posledních letech zůstává zemí, která neposkytuje náležitou ochranu nositelům duševního vlastnictví a nepostihuje v uspokojivém rozsahu případy značkového pirátství a nelegálního kopírování výrobků a děl chráněných copyrightem.

Izrael je proto předmětem soustavného tlaku mezinárodních organizací ve směru prosazování zásad ochrany duševního vlastnictví dle mezinárodně uznávaných norem. V roce 2008 Izrael vystupoval na seznamu americké vlády obsahujícím země, které se prohřešují nejvíce. Terčem kritiky je i nadále porušování práv vztahujících se k léčivům, zvukovým/filmovým záznamům a SW.

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

V obchodě s Izraelem lze použít veškeré obvyklé platební podmínky. Nejčastějším způsobem platby je dokumentární akreditiv.

Dle dříve zveřejněných průzkumů je platební morálka izraelských firem o více než 13 % nižší než průměrná hodnota vyspělých zemí. Přes jednoznačné tendence ke zlepšení, je o to důležitější řádné prověření kredibility budoucího obchodního partnera (odběratele); pokud se posléze dlužník k plnění svých závazků nemá, je třeba pečlivě zvážit, zda přikročit k jejich vymáhání právní cestou vzhledem k nákladnosti a zdlouhavosti řízení.

V minulých letech se objevilo několik problematických obchodních případů spojených s neochotou izraelských subjektů uhradit své závazky vůči českým firmám - v některých případech se objevilo i podezření na trestné činy. Přestože šlo o výjimky, doporučuje se problémům předejít důkladným právním posouzením podmínek smluvních vztahů a prověřením partnerů - OEÚ ZÚ Tel Aviv je připraven zájemcům poskytnout kontakty na komerční subjekty nabízející informace o bonitě izraelských firem. Žádný veřejně přístupný zdroj takových informací, dokonce ani obdoba otevřeného obchodního rejstříku, není totiž k dispozici.

V každém případě je třeba počítat s tvrdostí izraelského přístupu k obchodu a se schopností izraelských podnikatelů a jejich právních zástupců využít všech možností daných smluvním vztahem a právním řádem k získání výhod jako jsou různé slevy a penále za nedodržení časových ujednání, očekávané kvality apod.

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Prakticky všechny mezinárodní veletrhy a výstavy se konají na výstavišti v Tel Avivu. Za významné veletrhy lze označit:

5-6/2/2013 IMTM Mezinárodní veletrh cestovního ruchu, který zahrnuje jak incomingovou turistiku, domácí turistiku a cestování do zahraničí. Součástí veletrhu jsou profesní workshopy, semináře a tiskové konference. Mezi vystavovateli jsou zastoupeny izraelské i zahraniční cestovní kanceláře a tour operátoři, turistické resorty. Veletrh má záštitu Ministerstva turismu. http://www.imtm-telaviv.com/index.ehtml
28-29/02/2012 MEDAX 19. ročník mezinárodního veletrhu lékařských technologií, farmaceutického průmyslu a nemocničního vybavení.  http://www.stier.co.il/english/fair_medax.htm
30/4-1/5/2013

ChipEx2013

Mezinárodní konference o izraelském mikroelektronickém průmyslu  http://www.innovex.co.il/?CategoryID=217
30/4-2/5/2013 Analiza 12. ročník mezinárodní veletrh laboratorního vybavení a technologií pro průmyslové laboratoře. http://www.stier.co.il/english/fair_analiza.htm
30/4-2/5/2013 Israechem 13. ročník mezinárodního veletrhu chemikálií a zpracovatelského průmyslu.   http://www.stier.co.il/english/fair_israchem.htm
30/4-2/5/2013 Safework Veletrh bezpečnosti práce a hygieny v průmyslu  http://www.stier.co.il/english/fair_safe.htm
30/4-2/5/2013 Maintenance Veletrh průmyslové a objektové údržby. http://www.stier.co.il/english/fair_maintenance.htm
4-6/6/ 2013 ISDEF Veletrh obranného a bezpečnostního průmyslu http://www.isdef.co.il/

10 13 /6/ 2013

ILSI-Biomed Israel

Bio-Pharma & Medical Device  http://www2.kenes.com/biomed/Pages/Home.aspx
2-3/7/2013 JOVELLA 10. ročník mezinárodního veletrhu šperků http://www.stier.co.il/english/fair_jovella.htm
22-23/10/2013 Agro Mashov

Mezinárodní zemědělská výstava

 http://agro.mashovgroup.net/en/
22-24/10/2013 WATEC Veletrh vodních technologií - pokročilé zavlažovací systémy, desalinace, kvalita vody, ošetřevání vody, vodní bezpečnost, R&D, kontrola a management vodních zařízení atd.  http://www.watec-israel.com/
22-24/10/2013 FISCOM Veletrh kancelářského a počítačového vybavení, služeb a technologií  http://www.stier.co.il/english/fair_fis.htm
22-24/10/2013 ISPRINT Veletrh tiskařského průmyslu a mediálních technologií   http://www.stier.co.il/english/fair_printex.htm
29-31/10/2013 ACLIMA 22. ročník mezinárodního veletrhu vzduchotechniky, klimatizace a ventilace  http://www.stier.co.il/english/fair_aclima.htm
19-21/11/2013 Kitex Mezinárodní veletrh kuchyňského a restauračního zařízení pro hotely, restaurace a cateringové společnosti.  http://www.stier.co.il/english/fair_kitex.htm
18-19/2/2014 GYM & POOLS ISRAEL 5. ročník veletrhu vybavení posiloven, tělocvičen, bazénů a wellness zařízení a služeb. http://www.stier.co.il/english/fair_gym.htm
11-12/3/2014 MEDAX 20. ročník mezinárodního veletrhu lékařských technologií, farmaceutického průmyslu a nemocničního vybavení.  http://www.stier.co.il/english/fair_medax.htm
25-28/05/2014 26th Congress of the European Federation of Societies for Ultrasound in Medicine and Biology Platforma pro specialisty a lákaře na téma ultrazvuk v medicíně a v biologii, jeho využití a vývojové trendy.  http://www.kenes.com/euroson2014/
26-24/6/2014 RAX 23. ročník mezinárodního obchodního veletrhu elektrického inženýrství, intstrumentace, automatizace, využití a úspory elektrické energie, ventilačních a osvětlovacích zařízení atd. http://www.stier.co.il/english/fair_RAX.htm

OEÚ může českým výrobcům a poskytovatelům služeb zjistit informace o izraelských firmách vystavujících na níže uvedených veletrzích nebo pomoci dohodnout a zorganizovat obchodní schůzky v případě, že se rozhodnete daný veletrh navštívit osobně.

Na vybrané významné veletrhy přijedou z ČR početné podnikatelské a expertní delegace. Nejbližší akcí, kterou OEÚ připravuje, je katalogová presentace CZ firem na českém stánku v průběhu veletrhu Cleantech (29. a 30. června 2010). Bližší informace o akci a podmínky účasti naleznete na webové stránce ZÚ (http://www.mzv.cz/telaviv/cz/obchod_a_ekonomika/pripravujeme/index.html ).

Veletrhy a výstavnictví

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: