English version
Digitalizace je jedním z nejviditelnějších trendů posledních let, který má v nejbližší budoucnosti ještě zesílit. I když se politici, ekonomové i manažeři shodují, že v digitalizaci nesmí zemi ujet vlak, společná vize, jak by vlastně mělo digitální Česko vypadat, se zatím nerýsuje.
A první pokusy o digitalizaci v tuzemsku neskončily vždy slavně. Mnoho různých softwarových systémů za desítky nebo stovky milionů, které spolu často vzájemně nespolupracují, a především jsou pro uživatele mnohdy tak složité, že je pro ně jednodušší zajít na úřad věc vyřídit osobně. Tak dosud mnohdy vypadala digitalizace v režii státu, krajů a měst.
Přitom start digitalizace v Česku nebyl špatný. „Máme velmi dobře založený základ eGovernmentu,“ upozorňuje Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie. Český eGovernment podle něj stojí na třech pilířích:
- hustá síť kontaktních míst veřejné správy CzechPoint, která zajišťuje hybridní formu poskytování digitálních služeb pro ty, kteří sami nechtějí nebo nemohou komunikovat s úřady přes internet,
- bezpečný, efektivní a napříč veřejnou správou sdílený komunikační kanál – Datové schránky, který zaručuje jak jednoznačnou identifikaci adresátů a odesílatelů, tak také státní garanci doručení zásilek,
- spolehlivý, bezpečný a dokonce GDPR ready systém pro sdílení dat, neboli Základní registry, kde trvale aktualizují údaje o obyvatelích, osobách, nemovitostech, adresách a právech a povinnostech.
Proč tedy Česko na těchto základech nepostavilo uživatelsky přívětivý eGovernment? „Bohužel jsme nedokázali tento robustní a moderní systém v pozadí využít pro nabídku konkrétních služeb pro občany a firmy, aby si mohli v dnešní době většinu věcí vyřídit přes internet sami bez návštěvy úřadu. Stále se objevují nápady, že každé ministerstvo či úřad si bude budovat svůj vlastní systém se svými specifickými způsoby identifikace, komunikace, sdílení dat a přitom by bylo nejjednodušší a nejlevnější pro stát začít využívat plnohodnotně to, co už je dávno postaveno,“ popisuje Zdeněk Zajíček, který stál před lety právě u zrodu CzechPointů.
„K tomu je ale potřeba silný leadership a vůle dotahovat věci do konce a neuhýbat před odpovědností. Náš eGovernment trpí nedostatkem odvahy rozhodnout a strachem z toho, že se něco nepovede. To bohužel končí u toho, že se radši nedělá nic nebo se předstírá, že se něco dělá. Potřebujeme vystoupit z krabice. Potřebujeme digitální revoluci,“ zdůrazňuje Zdeněk Zajíček.
Nástup digitální identity
Co je podle odborníků pro budoucnost digitalizace v zemi důležité? „V rámci digitální státní správy je klíčovým prvkem zavedení digitální identity. Díky nařízení EU Eidas začne Česko vydávat elektronické občanky, za pomoci kterých bude možné se autentizovat a zároveň podepisovat dokumenty,“ vysvětluje Štěpán Húsek, partner v poradenském týmu společnosti Deloitte.
V této oblasti totiž zatím panuje určitý zmatek. „Rozvojem digitální ekonomiky mají již dnes občané několik identit – od ověřené bankovní identity až po různé neověřené. Bylo by skvělé, kdyby občané mohli používat jednu identitu pro všechny digitální služby, tedy jak státní tak komerční,“ konstatuje Štěpán Húsek.
Významnou roli podle něj bude hrát provedení nosiče autentizačních dat, protože většinu digitálních služeb používají klienti z mobilních zařízení. „Na těchto zařízeních jsou totiž omezené možnosti připojení periférií a současně s tím z přenosných počítačů mizí porty. Vzhledem k současným technologickým možnostem to bude nelehká úloha,“ upozorňuje Štěpán Húsek.
Estonská inspirace
Vzorem pro Česko může být třeba Estonsko, které je v rámci digitalizace v rámci Evropy zřejmě nejdál. „Například právě v Estonsku si může každý občan pořídit digitální identitu s možností vydání občanky, mobilní identity či pouze ‚smart‘ karty. Existují státy, kde je možné použít pro komunikaci se státní správou bankovní identitu. Náš návrh zákona s tím počítá také. Jak to vše bude u nás, je ještě otázkou,“ dodává Štěpán Húsek.
Co Estonci udělali jinak, že jejich digitální správa skutečně funguje? „Estonsko je, co se týká služeb digitální státní správy, asi nejdále. Začalo investovat do digitálních technologií ve chvíli, kdy získalo nezávislost na Rusku. Cílem celé akce bylo zefektivnit využívání technologií pro občany i pro firmy,“ popisuje Štěpán Húsek.
Již v roce 2005 tak bylo možné v této zemi přes internet, tedy digitálně, volit. „V současné době je možné přes internet založit firmu, zaplatit daně či si získat od lékaře elektronický recept. Bohužel u nás se udělalo několik projektů, například Datové schránky či CzechPoints, ale ty se moc nerozvíjí, neboť se čeká právě na elektronické občanky. Na druhou stranu jsme vybudovali služby jako obchodní rejstřík či insolvenční registr, které jsou velmi dobře vnímány ve světě,“ porovnává Štěpán Húsek.
Také podle Zdeňka Zajíčka je Estonsko, ale třeba i Velká Británie, výrazně dál ve zmíněném leadershipu. V této oblasti mají jasný „tah na branku“. „Digitální agenda se stala v těchto státech absolutní prioritou a vlády tam přichází s odvážnými vizemi, které se dotahují do konce. I tam se samozřejmě vše nepodaří na sto procent, ale sami sebe nepoškozují kritikou, vyvoláváním kauz a hledáním viníků. Je to určitě dáno tím, že v těchto státech existuje shoda napříč politickým spektrem, že eGovernment není předmětem politického boje, ale nutnosti pro zajištění chodu státu, ať už mu bude vládnout ta či ona politická strana či koalice,“ podotýká Zdeněk Zajíček.
Na chvostu Evropy
Jenom podobný přístup může podle něj posunout v digitalizaci také Česko. „Pokud u nás nedojde také k takové shodě napříč politickým spektrem a tak říkajíc nevytkneme eGovernment před závorku politických témat, pak budeme přešlapovat a stagnovat a přirozeně padat v mezinárodním srovnání. Jsme nezaslouženě na padesátém místě na světě v žebříčku OSN a na chvostu v Evropě. To se musí změnit. Proto ICT Unie přišla s Iniciativou 202020.cz, která si dala za cíl, abychom se do konce roku 2020 pokusili skočit mezi první dvacítku,“ upozorňuje Zdeněk Zajíček.
Vláda Bohuslava Sobotky si podle něj uvědomovala, že stav eGovernmentu není dobrý a snažila se některé otázky řešit. „Bohužel neexistoval ve vládě silný tahoun, který by měl eGovernment a digitalizaci obecně jako svoje klíčové téma a tlačil na ostatní, aby se něco v této oblasti začalo systematicky a odvážně posouvat. Na některých ministerstvech se připravili a spustili zajímavé projekty, ale bohužel neměly návaznost na jiné projekty nebo na základní kameny českého eGovernmentu, které už tu máme deset let. Některé projekty dokonce tyto základy bořily nebo ohrožovaly,“ konstatuje Zdeněk Zajíček.
Alespoň v posledním roce mandátu podle něj začala vláda spolupracovat s ICT unií v rámci Iniciativy 202020.cz. „Bylo to však také výraznou osobní aktivitou hejtmana a poslance Jiřího Běhounka, který v kraji Vysočina úspěšně pokračuje v rozvoji eGovernmentu a viděl, že na úrovni státu není snaha spolupracovat a koordinovat aktivity mezi centrální vládou a územní samosprávou,“ pokračuje Zdeněk Zajíček.
Zviditelnění tématu eGovernmentu a digitalizace podle něj pomohlo i jmenování vládního koordinátora pro oblast digitalizace Tomáše Prouzy, kterého v samém závěru nahradil Ondřej Malý. „Bohužel čas a kompetence, které měli pánové k dispozici, nemohly přinést žádný zásadní obrat,“ poznamenává Zdeněk Zajíček.
Přesto bývalá vláda některá důležitá opatření přijala. „Jedním z důležitých kroků bylo schválení projektu zavádějícího elektronické občanské průkazy. Společně s nařízením eIDAS byl upraven zákon číslo 297/2016 Sb. věnující se takzvaným službám vytvářejícím důvěru a vytvořen zákon číslo 250/2017 Sb o elektronické identifikaci. Současně s tím se začalo v roce 2017 mnoho zajímavých projektů jako je digitalizace dat národního archívu, plánuje se kompletní modernizace projektu ADIS…“ vyjmenovává Štěpán Húsek.
Současná vláda v demisi podle odborníků věnovala digitalizaci velký prostor. „Pokud by byly skutečně naplněny záměry, které se objevily v programovém prohlášení vlády, pak bychom s určitostí vykročili ze začarovaného kruhu. Obrovským příslibem je návrh na jmenování vládního zmocněnce pro oblast eGovernmentu a digitalizace s daleko většími pravomocemi, než měli dosavadní vládní koordinátoři,“ oceňuje Zdeněk Zajíček.
I výběr Vladimíra Dzurilly považuje za přínosný. „Jedná se o člověka, který se v oblasti ICT pohybuje dlouho, má zkušenost jak z komerční sféry, tak i ze státního sektoru a především je z něho cítit obrovská chuť a vůle s touto oblastí někam pohnout,“ pokračuje Zdeněk Zajíček.
Bez viditelné a přímé podpory premiéra a zároveň bez respektu ze strany ministrů však nebude mít koordinátor jednoduchou úlohu. „Za ICT Unii mu mohu přislíbit maximální podporu včetně získání podpory ze strany celého ICT sektoru. Stejně tak bychom rádi oslovili zástupce politických stran zastoupených v parlamentu, aby se v oblasti eGovernmentu nehrála politická přetahovaná, kdo s něčím přijde dříve a kdo později, kdo má lepší nápad a kdo horší,“ apeluje Zdeněk Zajíček.
Zásadní změna legislativy
Při strategických rozhodnutích, mezi které digitalizace patří, by podle něj měly strany hledat společná řešení. „Jediným kritériem pro nás pro všechny mají být spokojení občané a firmy, kteří oceňují svůj stát proto, že je zbytečně neobtěžuje nutností chodit na úřad, že po nich nechce vyplňovat stále stejné údaje, které už stát dávno má, že mu aktivně připomene konec platnosti průkazu či potvrzení a bez žádosti mu rovnou vystaví nové… To není fikce, protože technologie nám takový servis umí poskytnout. Nakonec banky, pojišťovny, e-shopy a další to dnes a denně dokazují. Chce to jen vizi, odvahu a vůli,“ zdůrazňuje Zdeněk Zajíček.
Klíčové bude, jak se po odstupující vládě chopí tématu digitalizace budoucí kabinet. „Důležitým úkolem nové nastupující vlády bude vytvořit strategii eGovermentu v rámci, které by bylo hezké dospět k vizi odvozené od přínosů pro občany a firmy včetně využití již připravovaných kroků jako je elektronická identity pro přístup k digitálním službám státu. Tím by se digitální služby státu dostaly mezi občany mnohem rychleji,“ konstatuje Štěpán Húsek.
Největším úkolem však podle něj bude průnik zvolené strategie s existující legislativou a provedení jejích úprav tam, kde to bude potřeba. „Za tímto účelem musí být vybrána velmi zkušená osoba implementátora, ta musí být vybavena velkými kompetencemi a obklopena skvělým týmem. Nutná bude důkladná legislativní prověrka zákonů a kompetencí, které mají v gesci jednotlivá ministerstva. Samostatnou kapitolou pak jsou procesní zákony, například správní nebo daňový řád,“ upozorňuje Štěpán Húsek.
Změny podle něj musí být naprosto zásadní a komplexní. „A to není v prostředí veřejné správy v ČR vůbec jednoduchý úkol. V této souvislosti si neodpustím, že by role vládního zmocněnce pro digitalizaci měla být minimálně stejnou ne-li vyšší prioritu jako mají zmocněnci pro jiné agendy např. EU nebo lidská práva,“ uzavírá Štěpán Húsek.
Dalibor Dostál
