Jak elektromobilizovat Česko? EU na podporu věnuje 900 milionů

26. 1. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Stát chce zlepšit podmínky pro elektromobilitu. Výstavbu dobíjecích stanic podpoří 900 miliony korun z evropských peněz.

Technologické výstřelky většinou kupují jako první boháči. Platí to i pro elektromobily. V luxusní Tesle Modelu S se tak po Česku prohání třeba zakladatel Slevomatu Tomáš Čupr nebo zakladatel jednoho z největších internetových obchodních domů v Česku Alza.cz Aleš Zavoral.

Zálibu v moderních vozech na elektřinu má i majitel internetového vyhledávače Seznam.cz Ivo Lukačovič, který však třeba pro cestu do Brna pořád ještě dává přednost tradičnějšímu vrtulníku. „Je to moc drahé,“ vyjadřuje se na adresu designového automobilu Tesla S byznysmen s majetkem přesahujícím deset miliard korun. „Počkám si na Model 3,“ nechal se slyšet. Jeho postoj přitom dobře shrnuje lesk i bídu současné elektromobility: pořizovací náklady jsou vysoké a dojezd je o dost kratší než u klasických aut.

Nejnižší verze Tesly S stojí v přepočtu 69 400 dolarů bez daně (zhruba 1,8 milionu korun), dostupnější nový Model 3 pak 35 tisíc dolarů bez daně (přes 900 tisíc korun), k mání však bude nejdřív v polovině roku 2017. Modely z dílny technologického vizionáře Elona Muska jsou přitom výjimečné designem i dojezdem, který u Tesly S na jedno nabití přesahuje 400 kilometrů.

Většina v Česku dostupných elektromobilů ostatních automobilek, jako je BMW i3, Nissan Leaf nebo Hyundai Ioniq Electric, přitom bez nabití bezpečně ujede jen zhruba 200 kilometrů a stojí od 700 tisíc do milionu korun.

Dotovaná síť

Pomoct rozvoji dopravy budoucnosti má nová hustá síť dobíjecích stanic, kterou podpoří ministerstvo dopravy z evropských peněz. „Čekáme na rozhodnutí Evropské komise. Rádi bychom, aby program byl spuštěn už na jaře 2017. Prostředky na dobíjecí stanice byly stanoveny ve výši 900 milionů korun,“ říká mluvčí ministerstva Zdeněk Neusar.

Do pěti let by tak měla vzniknout páteřní síť 500 rychlodobíjecích stanic, hlavně ve městech a na dálničních a silničních odpočívkách. Kromě toho se počítá se vznikem 800 běžných dobíjecích bodů v obchodních a zábavních centrech, na záchytných parkovištích a veřejných parkovacích stáních.

Cena za vybudování dobíjecí stanice je u běžných pomaludobíjecích stanic (o výkonu do 22 kilowattů) kolem 200 tisíc až 300 tisíc korun, u rychlodobíjecích stanic (výkon do 50 kilowattů) se jedná o rozmezí kolem 1,5 milionu až dva miliony korun. I na rychlonabíječkách však musí auto stát desítky minut, aby se nabilo. Výjimkou jsou znovu majitelé vozů Tesla, kteří mohou u nabíjecích stanic Supercharger plnit šťávu s výkonem až 135 kilowattů. V Česku jsou ale superchargery jen na jediné stanici u Humpolce, kterou provozuje firma E. ON. Americká Tesla, nejprogresivnější hráč v elektromobilitě, však už vyvíjí další generaci nabíječek, která nabídne výkon přes 350 kilowattů.

Zdá se však, že o krok před Teslou jsou tentokrát německé automobilky BMW Group, Daimler AG, Ford Motor Company a Volkswagen Group, které spojenými silami vybudují rozsáhlou síť dobíjecích stanic hlavně v západní Evropě. Už v příštím roce by měla začít výstavba rychlonabíječek s výkonem až 350 kilowattů. V první fázi by jich mělo vyrůst 400, do roku 2020 však jejich počet má překročit tisícovku.

V Česku patří v elektromobilitě k nejaktivnějším polostátní ČEZ, který provozuje pětadvacet veřejných rychlodobíjecích stanic s výkonem 50 kilowattů a pár desítek pomalých dobíječek. V příštích dvou letech k nim má z grantu Evropské komise přibýt dalších 42 rychlodobíjecích stanic. ČEZ přitom své elektronadšení zásadně přehodnotil. Ještě v roce 2011 tehdejší generální ředitel Martin Roman vyhlašoval, že do dvou let vzniknou dvě stovky dobíjecích stanic. Mělo jít ale o pomalé dobíječky, po nichž nebyla poptávka, a z plánu sešlo.

ČEZ tak pokračuje převážně se státní pomocí a už se připravuje na účast v programu vypisovaném ministerstvem dopravy, vytipovává vhodné lokality a jedná s majiteli pozemků kolem čerpacích stanic o pronájmu. Podle mluvčího firmy Martina Schreiera zatím energetická firma investovala do elektromobility přes padesát milionů korun. Projekt však ještě dlouho nebude ziskový. „Odhadujeme, že výstavba a provoz dobíjecích stanic může začít být profitabilní v horizontu zhruba deseti let,“ říká Schreier.

Masovému rozvoji elektromobility kromě malého počtu elektromobilů - v Česku je jich registrovaná asi tisícovka - brání ale třeba i problémy s platbami za nabití u různých elektrických pump. Zatímco „zástrčky“ německých, japonských elektromobilů i Tesly je většinou možné použít u většiny, automobilisté často nemohou zaplatit, protože nemají potřebný elektrický tarif. „Jednou z možností je vytvoření určité mobilní aplikace, pomocí které by mohl elektromobilista zaplatit za každé jednotlivé dobíjení bez nutnosti uzavírat dlouhodobější smlouvu,“ uvedl dříve manažer útvaru čisté technologie ČEZ Tomáš Chmelík.

Další a v zahraničí již ověřenou metodou může být, že majitelé elektromobilů by se v budoucnosti stali zákazníky firmy, která by měla uzavřenou smlouvu s různými poskytovateli elektřiny. Zákazník by pak například s čipovou kartou přijel k jakékoli dobíjecí stanici a mohl ji využívat. Různé tarify by lidé měli i podle množství odebírané energie. V současnosti lze „tankovat“ u stanic ČEZ za paušál 450 korun měsíčně.

Aktivní jsou v tuzemsku rovněž další energetické společnosti. Pražská energetika má 35 dobíjecích stanic, ale jen jednu rychlodobíjecí. Jedinou rychlodobíjecí stanici má u Humpolce také koncern E. ON, kde jsou i zmíněné superchargery Tesly. Zatímco Pražská energetika nijak výrazně do nových stanic investovat nehodlá, E. ON staví v Česku další rychlodobíječky z evropských peněz.

Nejlevnější plyn

Elektromobilita sice každým rokem roste a rozšiřuje se i nabídka modelů, ale oproti sedmi milionům registrovaných aut v Česku je tisíc elektromobilů pořád zanedbatelný počet. Automobilky přesto - zejména kvůli požadavkům na snížení emisí - elektromobilitě věří a na trh uvádějí nové modely. „Příští a přespříští rok by mohly být přelomové. Na trh půjdou auta Opel Ampera-e a Tesla Model 3, která už nabídnou naprosto jistě dojezd 300 kilometrů a budou stát kolem milionu korun. Nebude to však tak, že tady budou do pěti let všude elektromobily. To se nestane ani za dvacet let,“ říká Jan Horčík, který provozuje odborný server Hybrid.cz.

Elektromobily tak mohou být zajímavé pro vysokopříjmové skupiny nebo firmy. Náklady na kilometr jsou totiž u elektromobilů výrazně nižší než u klasických pohonů na benzin či naftu, kde se pohybují přes dvě koruny na kilometr. „Když nabíjíte doma, je to u elektrických aut zhruba 50 až 80 haléřů na kilometr. U komerčních nabíjecích stanic pak 1,2 až 1,5 koruny,“ říká Horčík.

Nejprodávanější elektromobily v Česku (počty prodaných vozů za rok 2015)
BMW i3 94
Tesla Model S 61
Nissan Leaf 60
Volkswagen e-up! 58
Volkswagen e-Golf 33

Pozn. Za rok 2015 se v Česku prodalo 427 elektromobilů. Od ledna do října 2016 se jich pak v tuzemsku prodalo 188. Zdroj: Hybrid.cz

Plánů mají automobilky dost. Například Škoda Auto, která chce prodávat do roku 2025 elektromobilů zhruba 20 až 25 procent z celkové produkce, je ale zatím teprve vyvíjí. Mnohem úspěšnější je u jiného alternativního pohonu, kde patří její model Octavia na CNG k nejprodávanějším. Technologie stlačeného plynu je už v Česku regulérním byznysem - ročně se prodají dva tisíce vozů. Existuje navíc dostatečné pokrytí pumpami a náklady na kilometr se pohybují kolem jedné koruny. Z ostatních alternativních technologií zbývá ještě vodík, jemuž však věří jen málo výrobců. Vsadila na něj hlavně japonská Toyota.

Budoucnost tak zřejmě díky masivní státní podpoře patří elektromobilům a CNG. Ministerstvo životního prostředí v současnosti podporuje nákup elektromobilů pro obce, města a kraje. Na nákup osobního auta do 3,5 tuny přispívá u elektromobilu 220 tisíc korun. „Po vyhodnocení tohoto pilotního projektu bude na řadě podpora pro občany. Ještě tato vláda by měla připravit podmínky, aby se dala pro obyvatele vypsat podpora na pořízení čistých aut,“ slibuje ministr životního prostředí Richard Brabec. Podpora by měla být v podobné výši.

Zdá se, že Česko následuje příklad Norska, kde jsou elektromobily vysoce dotovány a měsíčně tvoří až 30 procent nově koupených aut. Podpor však bude přibývat. Hlavní město Praha už teď lidem s elektromobilem nabízí, že mohou parkovat prakticky všude ve městě za 100 korun na rok.

Převzato z časopisu Euro. Autor článku: Jiří Zatloukal

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek