Jak na likvidaci s.r.o.?

29. 6. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Článek je zaměřen prakticky a pojednává o možnostech, kdy může být společnost s ručením omezeným jako jedna z nejčastěji se vyskytujících obchodních korporací zrušena. Přehledně shrnuje veškeré kroky, které je nutné učinit během procesu likvidace, tedy před tím, než s.r.o. zanikne a bude formálně vymazána z příslušného obchodního rejstříku.

Podrobný obsah

  • Úvod
  • Zrušení a zánik
  • Způsoby zrušení s.r.o.
    • Právním jednáním – rozhodnutí o zrušení s likvidací
    • Uplynutím doby, na kterou byla založena – s likvidací
    • Dosažením účelu, pro který byla založena – s likvidací
    • Rozhodnutím orgánu veřejné moci – nucené zrušení s likvidací
    • Rozhodnutí o zrušení bez likvidace – přeměny společnosti
    • Nucené zrušení bez likvidace – insolvenční řízení
  • Likvidace v případě neplatnosti společnosti
  • Likvidátor
  • Zápis likvidace do obchodního rejstříku
  • Sestavení účetní závěrky, zahajovací rozvahy a soupisu jmění
  • Oznamování likvidace s.r.o.
    • Oznámení známým věřitelům
    • Oznámení v Obchodním věstníku
    • Oznámení vstupu do likvidace dalším subjektům
  • Vyžádání informací od určených osob
  • Zpeněžení majetku
  • Vypořádání likvidační podstaty
  • Pracovněprávní aspekty
  • Výběr archiválií likvidované s.r.o. a uchování jejích dokumentů
  • Ukončení likvidace
  • Rozdělení likvidačního zůstatku
  • Výmaz z obchodního rejstříku
    • Přílohy k návrhu na výmaz s.r.o. z obchodního rejstříku
    • Obnovení vymazané s.r.o.
  • Přehled nákladů, tj. administrativních a soudních poplatků spojených s likvidací s.r.o.
  • Shrnutí

Související právní zákony

Úvod

Teoretické principy a možnosti, jak může obchodní korporace obecně zaniknout, jsou podrobně vysvětleny a představeny v článku Právního průvodce s názvem Obchodní korporace – zrušení, který je zaměřen především na zrušení a zánik obchodních korporací s likvidací. Zániku obchodních korporací bez likvidace, tedy v situacích, kdy obchodní korporace přejde na právního nástupce, se věnuje článek Přeměny obchodních korporací.

Tento článek je však zaměřen úžeji a je praktickým návodem, jak zrušit společnost s ručením omezeným (dále v článku jen „s.r.o.“ nebo „společnost“) s likvidací, tedy v případě, že jmění takové s.r.o. nepřechází na právního nástupce a nedochází k žádné přeměně společnosti. Dále je v článku uvedeno, na co vše je třeba od zrušení s.r.o. po její zánik výmazem z obchodního rejstříku pamatovat a článek přehledně popisuje průběh likvidace s.r.o.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Zrušení a zánik

Z terminologického hlediska je nezbytné rozlišovat zrušení a zánik s.r.o., přičemž i zákon (OZ) tyto pojmy odlišuje. Zrušením s.r.o. se tedy rozumí dobrovolné nebo nucené ukončení činnosti s.r.o. Zánikem se však rozumí až formální výmaz s.r.o. z obchodního rejstříku, kdy s.r.o. přestává existovat a pozbývá právní osobnost, k čemuž dojde nabytím právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu o zániku s.r.o.

Způsoby zrušení s.r.o.

Společnost se podle OZ zrušuje několika níže uvedenými způsoby, přičemž některé mohou být bez likvidace, avšak zpravidla jde o zrušení s likvidací. Pokud není stanoveno nebo neplyne-li z právního jednání o zrušení s.r.o. zda je zrušena s likvidací nebo bez ní, platí, že je zrušena s likvidací.

Způsoby zrušení s.r.o. jsou následující:

Právním jednáním – rozhodnutí o zrušení s likvidací

Jak již bylo uvedeno výše, s.r.o. může být podle § 241 odst. 1 ZOK zrušena dobrovolně z rozhodnutí společníků, kteří se na zrušení obchodní společnosti dohodnou. Taková dohoda společníků však musí být stvrzena ve veřejné listině, tedy notářským zápisem. Pokud má s.r.o. jediného společníka, rozhoduje o jejím zrušení přirozeně tento jediný společník. O zrušení může rozhodnout i valná hromada s.r.o., pokud tak určuje společenská smlouva, avšak pro takové rozhodnutí se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků a rovněž musí být průběh valné hromady, resp. usnesení valné o zrušení osvědčeno notářským zápisem.

Pokud nenastane dohoda společníků o zrušení s.r.o., jednotliví společníci se mohou podáním svého návrhu domáhat zrušení obchodní společnosti u soudu za podmínek, které stanoví společenská smlouva. Pokud není třeba provádět dokazování, příslušný soud pak bez jednání rozhodne usnesením o zrušení s.r.o.

Uplynutím doby, na kterou byla založena – s likvidací

Když je v zakládajícím dokumentu s.r.o. určeno, že je založena na dobu určitou, došlo by k jejímu zrušení ze zákona následující den poté, kdy taková doba uplyne, přičemž přijetí zvláštního rozhodnutí o zrušení se nevyžaduje. Zrušením společnosti vstupuje společnost do likvidace. V praxi se tyto případy však téměř nevyskytují.

Dosažením účelu, pro který byla založena – s likvidací

Stejně jako ve výše uvedeném případě platí, že jakmile je konkrétní účel naplněn (např. je realizován konkrétní projekt), s.r.o. se zrušuje ze zákona. Účel založení však musí být stanoven natolik přesně, aby byl nezpochybnitelně určitelný okamžik jeho dosažení, na což je nezbytné myslet při jeho stanovení. Úpravou společenské smlouvy lze však změnit dobu existence s.r.o. na dobu neurčitou.

Rozhodnutím orgánu veřejné moci – nucené zrušení s likvidací

Kromě dobrovolného ukončení činnosti společnosti existují rovněž případy, kdy soud o zrušení s.r.o. může rozhodnout na návrh osoby, která má na zrušení s.r.o. právní zájem, nebo u důvodů zrušení společnosti dle OZ i bez návrhu. K tomuto jsou oprávněny ve zvláštním soudním řízení příslušné krajské soudy, v jejichž obvodu má daná s.r.o. sídlo, tj. ty, které v obchodním rejstříku daného soudu vedou agendu obchodní společnosti, o níž se jedná.

Ke zrušení a zároveň s tím ke jmenování likvidátora pak dochází dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci. Před vydáním rozhodnutí o zrušení však soud společnosti zpravidla poskytne přiměřenou lhůtu k nápravě a odstranění nedostatků vedoucích ke zrušení.

Rozhodnutí o zrušení soudem má sankční charakter a může být učiněno pouze ze zákonných důvodů dle OZ a ZOK:

  • Vyvíjení nezákonné činnosti v takové míře, že je závažným způsobem narušován veřejný pořádek, tedy např. s.r.o. hrubě porušuje pravidla hospodářské soutěže nebo daňové předpisy (pokud by však s.r.o. byla přímo založena za nezákonným účelem, je však neplatná od počátku) – § 172 odst. 1 písm. a) OZ.
  • Neplnění zákonem stanovených předpokladů pro vznik s.r.o. – § 172 odst. 1 písm. b) OZ.
  • Stav, kdy s.r.o. nemá více než dva roky statutární orgán schopný se usnášet (tedy pouze v případě, že dle společenské smlouvy má s.r.o. více než jednoho jednatele a jednatelé jsou kolektivním orgánem) – § 172 odst. 1 písm. c) OZ.
  • Pozbytí všech podnikatelských oprávnění, což neplatí, když byla s.r.o. založena za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání – § 93 písm. a) ZOK.
  • Stav, kdy s.r.o. déle než jeden rok není schopna vykonávat svou činnost a neplní tak svůj účel (tato neschopnost se musí vztahovat k veškeré činnosti, která má být vykonávána pro dosažení účelu společnosti) – § 93 písm. b) ZOK.
  • Nevykonávání činnosti s.r.o. pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, kdy je např. znemožněna rozhodovací činnost valné hromady – § 93 písm. c) ZOK.
  • Provozováníčinnosti, kterou mohou vykonávat jen fyzické osoby bez pomoci těchto osob (např. výkon advokacie bez advokátů) – § 93 písm. d) ZOK.
  • Nejmenování jednatelů nebo členů dozorčí rady do jednoho měsíce a ani po návrhu soudu – § 198 odst. 1 ZOK a § 201 odst. 4 ZOK.
  • Společenská smlouva může stanovit další důvody, které opravňují společníka k návrhu na zrušení společnosti soudem – § 241 odst. 2 ZOK.
  • Nepřizpůsobení se ZOK do 1. 7. 2014 – § 777 odst. 2 ZOK.

Kromě výše uvedeného, podle ustanovení § 9 Rejstříkového zákona soud může i bez návrhu rozhodnout v zájmu ochrany třetích osob o likvidaci s.r.o. za předpokladu, že obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona, a zároveň pokud nelze nápravy dosáhnout jinak a pokud s.r.o. na výzvu soudu nezjedná nápravu.

Další variantou zrušení s.r.o. je zrušení společnosti podle § 15 Zákona o trestní odpovědnosti PO jako jeden z možných trestů, které mohou být uloženy za trestný čin spáchaný obchodní společností.

Závěrem této části je nutné podotknout, že rozhodnutí o zrušení s.r.o. s likvidací lze změnit, a to pokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace, tj. takové rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o zrušení s.r.o. musí nabýt účinnosti před započetím rozdělování likvidačního zůstatku nebo před převzetím likvidační podstaty věřiteli s.r.o.

Rozhodnutí o zrušení bez likvidace – přeměny společnosti

Pokud bylo valnou hromadou s.r.o. rozhodnuto, že se obchodní společnost účastní přeměny, tj. fúze, rozdělení či převodu jmění na společníka, společnost do likvidace nevstupuje, jelikož „není co likvidovat“, když se novým dlužníkem nebo věřitelem stává nástupnický subjekt. Dnem účinnosti přeměny společnosti je obchodní společnost zrušena. K přeměnám společností blíže viz článek Přeměny obchodních korporací.

Nucené zrušení bez likvidace – insolvenční řízení

Dalším případem, kdy je s.r.o. zrušena a nevstupuje do likvidace, je zjištění majetkového nedostatku s.r.o. v průběhu insolvenčního řízení, kdy je úpadek s.r.o. řešen konkurzem, tedy v následujících případech:

  • Zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení.
  • Zrušení konkurzu z důvodu zcela nedostačujícího majetku s.r.o. k uspokojení věřitelů.

Likvidace v těchto případech neprobíhá a společnost je zrušena dnem právní moci rozhodnutí o zrušení konkurzu, jelikož s ohledem na proběhlé konkurzní řízení se má za to, že dluhy a majetek s.r.o. byly během tohoto řízení vypořádány.

Naopak pokud je společnost již zrušena a je v likvidaci, a až poté je na tuto společnost prohlášen konkurz, dojde k přerušení likvidace na dobu trvání konkurzu společnosti. Rovněž pokud se objeví nějaký majetek po skončení konkurzu, kdy obchodní společnost do likvidace nevstoupila, stejně v takovém případě zjištěného dalšího nevypořádaného majetku společnost do likvidace vstoupí. K insolvenčnímu řízení blíže viz článek Insolvence – úpadek a způsoby jeho řešení.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Likvidace v případě neplatnosti společnosti

V případě, že je již vzniklá obchodní společnost zapsaná do obchodního rejstříku z přesně vymezených zákonných důvodů prohlášena soudem za neplatnou (na základě návrhu i bez návrhu), vstupuje také dle usn. § 129 odst. 2 OZ do likvidace. Z důvodu ochrany věřitelů a jiných třetích osob se totiž nelze domáhat určení, že s.r.o. v případě neplatnosti nevznikla, ale musí být před výmazem z obchodního rejstříku zlikvidována.

Důvody neplatnosti s.r.o. jsou např. chybějící společenská smlouva; dále případ, kdy společenská smlouva nemá náležitost nezbytnou pro právní existenci s.r.o. nebo nebyla pořízena v předepsané formě (notářský zápis); s.r.o. je založena za účelem porušení práva nebo dosažení cíle nezákonným způsobem.

Likvidátor

Při vstupu do likvidace povolá jednatel (jednatelé) jednoho nebo více likvidátorů, a to na základě zbytkové působnosti, přičemž následně povolanou osobu příslušný krajský soud jmenuje likvidátorem. Pokud nebyl likvidátor povolán, jsou všichni jednatelé dle § 189 odst. 2 OZ povinni vykonávat jeho působnost.

Likvidátor je zvláštní orgán, jehož úkolem je provést likvidaci. Vstupuje na místo jednatelů a do jejich pravomocí v rozsahu k naplnění účelu likvidace, má pravomoc s.r.o. v likvidaci zastupovat. Je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře a potřebnými znalostmi a pečlivostí, má povinnost loajality vůči s.r.o., tj. zejména musí chránit zájmy věřitelů a společníků s.r.o. a zajistit, aby likvidace měla plynulý průběh.

Dále je povinen vypořádat vztahy obchodní společnosti ke společníkům a třetím osobám a ukončovat započaté a nevyřízené obchody společnosti a do dalších již nevstupovat. Pokud je s.r.o. v likvidaci účastníkem soudního řízení, jedná za s.r.o. v rámci soudního řízení likvidátor.

Likvidátoremmůže být jak fyzická, tak právnická osoba splňující zákonné požadavky pro výkon této funkce (obdobné jako člen jiného orgánu společnosti), tj. např. člen statutárního orgánu, společník i třetí osoba. Určí-li tak společenská smlouva, může být likvidátorem s.r.o. i její valná hromada. Pokud je likvidátorů více, tvoří kolektivní orgán a jsou povinni vzájemně spolupracovat.

S ustavením do své funkce musí povolaný likvidátor zásadně souhlasit, ledaže je jako likvidátor jmenován soudem jednatel (jednatelé) nebo insolvenční správce. Za výkon své funkce je likvidátor odměňován dle určení toho, kdo jej povolal a má právo na náhradu hotových výdajů.

Funkce likvidátora skončí jeho odstoupením, odvoláním soudem nebo příslušným orgánem, ztrátou způsobilosti, smrtí v případě fyzické osoby nebo zánikem v případě právnické osoby, uplynutím funkčního období nebo skončením likvidace.

Zápis likvidace do obchodního rejstříku

Vstup s.r.o. do likvidace, tj. den zrušení s.r.o. včetně právního důvodu a informace o likvidátorovi se povinně zapisují do obchodního rejstříku, a to podáním návrhu na zápis likvidace prostřednictvím tzv. „inteligentního formuláře“ nebo za splnění podmínek přímým zápisem u notáře. Dále je třeba založit do sbírky listin rejstříkového soudu příslušné listiny (např. rozhodnutí o zrušení s.r.o., o volbě likvidátora).

S.r.o. je povinna ode dne, kdy byla zrušena anebo prohlášena za neplatnou po celou dobu likvidace užívat svou obchodní firmu, tj. název s dodatkem „v likvidaci“.

Sestavení účetní závěrky, zahajovací rozvahy a soupisu jmění

Zákon stanoví, že dni předcházejícími dni vstupu s.r.o. do likvidace je nutné, aby statutární orgán sestavil mimořádnou účetní závěrku. Pokud však bez zbytečného odkladu tak jednatel nebo jednatelé s.r.o. v likvidaci neučiní, je tato povinnost na likvidátorovi. Takovou mimořádnou účetní závěrku musí schválit valná hromada a následně musí být založena do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu.

Sestavení zahajovací rozvahy a soupisu jmění ke dni vstupu s.r.o. do likvidace je však už povinností likvidátora, který by tak měl učinit bez zbytečného odkladu po vstupu s.r.o. do likvidace. Pro soupis jmění, tj. přehled majetku a závazků společnosti, slouží jako podklad inventarizace majetku a závazků, která by měla být provedena v rámci sestavení účetní závěrky ke dni předcházejícímu dni vstupu s.r.o. do likvidace. Pro věřitele s.r.o. je podstatné, že si mohou kdykoliv od s.r.o. vyžádat soupis jmění, a to bez ohledu na formu žádosti, a likvidátor je povinen jim jej zaslat bez zbytečného odkladu kdykoliv v průběhu likvidace.

Do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace je s.r.o. povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů za část zdaňovacího období uplynulou přede dnem vstupu do likvidace.

Pokud trvání likvidace přechází do následujícího roku, je s.r.o. prostřednictvím likvidátora povinna sestavit účetní závěrku k 31. 12. běžného roku a podat daňové přiznání k dani z příjmů.

Oznamování likvidace s.r.o.

Oznámení známým věřitelům

Z důvodu ochrany věřitelů je jednou z povinností likvidátora informovat věřitele s.r.o. o vstupu společnosti do likvidace, a to bez zbytečného odkladu (zákon však nestanovuje lhůtu ani sankce za nedodržení této povinnosti, obecná povinnost likvidátora za vzniklou škodu však trvá). Zpravidla s.r.o. v likvidaci zná většinu svých věřitelů, resp. jejich pohledávek vůči s.r.o., a informace o pohledávkách a věřitelích je možné dohledat v účetnictví společnosti. Mezi známé věřitele samozřejmě patří i orgány státní správy, pokud mají vůči s.r.o. své pohledávky.

K tomu, aby mohl likvidátor splnit informační povinnost vůči známým věřitelům společnosti, je nutné, aby se seznámil s podklady s.r.o. (pokud není likvidátorem např. jednatel, kde se předpokládá, že s informacemi o společnosti disponuje). Za tím účelem si může likvidátor vyžádat od společnosti předložení veškerých dokladů. Mnohdy však převzetí dokumentace může být problematické, a to typicky v případech, kdy je likvidátor jmenován soudem, a orgány společnosti jsou nekontaktní.

Oznámení v Obchodním věstníku

Kromě informování známých věřitelů je jedním z úkolů likvidátora vždy zveřejnit oznámení o vstupu s.r.o. do likvidace v Obchodním věstníku. Takové zveřejnění je likvidátor povinen učinit, i když je z dokumentace společnosti zřejmé, že žádné věřitele nemá. Smyslem zveřejnění likvidace s.r.o. v Obchodním věstníku je však skutečnost, že ne všichni věřitelé musí být s.r.o. v likvidaci známi. Oznámení se zveřejňuje prostřednictvím Obchodního věstníku minimálně dvakrát, a to tak, že mezi prvním a druhým zveřejněním musí uplynout alespoň dva týdny.

Součástí oznámení o likvidaci je oznámení o vstupu s.r.o. do likvidace a výzva k přihlášení pohledávek věřitelů s uvedením lhůty k přihlášení. Nepřihlášení pohledávky věřitelem sice nepůsobí zánik jeho pohledávky vůči s.r.o. v likvidaci, ale takovému věřiteli hrozí riziko, že jeho pohledávka nebude uspokojena. Za zveřejnění je nutné zaplatit správní poplatek (za dvě zveřejnění celkem 1 800 Kč, pokud je objednávka ke zveřejnění vložena přes webový formulář).

Oznámení vstupu do likvidace dalším subjektům

Vstup do likvidace je s.r.o. povinna oznámit také některým zákonem stanoveným orgánům veřejné moci, zejména správě sociálního zabezpečení, finančnímu úřadu, celnímu úřadu, a dalším.

Oznamovací povinnost může vyplývat pro s.r.o. i ze smluvní dokumentace uzavřené mezi s.r.o. v likvidaci a soukromými subjekty (např. banky, dodavatelé, aj.).

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Vyžádání informací od určených osob

Vztah třetích osob a likvidátora je takový, že tyto třetí osoby mají povinnost likvidátorovi při výkonu jeho funkce poskytovat součinnost, a to ve stejné míře jako např. insolvenčnímu správci. Tím se rozumí bez zbytečného odkladu odpovědět na písemnou žádost likvidátora o poskytnutí údajů o majetku likvidované s.r.o.

Likvidátor zpravidla žádá o poskytnutí informací následující osoby:

  • Katastrální úřady
  • Banky
  • Orgány veřejné správy
  • Finanční úřady
  • Registr vozidel

Zpeněžení majetku

Likvidátor je povinen zajistit, aby byl majetek zrušené s.r.o. vypořádán, a to minimálně v rozsahu nutném pro uspokojení peněžitých i nepeněžitých dluhů s.r.o. Účast s.r.o. na likvidaci nijak neovlivňuje splatnost ani obsah pohledávek jejích věřitelů. Likvidátor s péčí řádného hospodáře přezkoumává pohledávky věřitelů za s.r.o., a může určit, že pohledávku co do důvodu nebo výše neuznává.

Za účelem zpeněžení majetku s.r.o. může likvidátor postupovat dle svého uvážení, avšak takovým způsobem, aby dosáhl v souladu s péčí řádného hospodáře maximálního možného výnosu. Činnost likvidátora při zpeněžování majetku zrušené s.r.o. může spočívat v možné realizaci následujících kroků:

  • Uspokojení všech pohledávek obchodní společnosti;
  • Uplatňování neuplatněných nároků (např. z náhrady škody);
  • Podávaní žalob, uzavírání smírů a narovnání;
  • Úplatné postupování pohledávek;
  • Přímý prodej movitých a nemovitých věcí;
  • Dobrovolná dražba, veřejná soutěž;
  • Prodej celého závodu nebo jeho části;
  • Pokračování v provozování závodu.

Vypořádání likvidační podstaty

Důležitá je skutečnost, že s.r.o. v likvidaci nemůže rozhodnout o rozdělení zisku, jelikož takový zisk se stává součástí likvidační podstaty.

Pokud je likvidační podstata zpeněžena pouze částečně, likvidátor uspokojí pohledávky patřící do první skupiny, které tvoří náklady likvidace (tj. odměna likvidátora, administrativní náklady související se sestavením rozvahy, poplatky, aj.). Není-li možné plné vyrovnání pohledávek v první skupině, uspokojí se poměrně a ve zbytku bude věřitelům z první skupiny (spolu s věřiteli z ostatních skupin) nabídnuta likvidační podstata k převzetí.

Po uspokojení pohledávek z první skupiny uspokojí likvidátor pohledávky druhé skupiny tvořící pohledávky zaměstnanců s.r.o., a to buď v plné míře, anebo v případě nedostačující zpeněžené likvidační podstaty poměrně s nabídkou převzetí likvidační podstaty zaměstnancům z druhé skupiny pohledávek a ostatním věřitelům ze třetí skupiny.

V případě, že by likvidační podstata nebyla ani částečně zpeněžena nebo nejsou-li z částečného výtěžku pohledávky první a druhé skupiny zcela vyrovnány, je likvidační podstata likvidátorem nabídnuta k převzetí všem věřitelům podle § 202 odst. 2 OZ.

Věřitelé, kteří se k nabídce převzetí likvidační podstaty do dvou měsíců nevyjádří, platí, že ji přijali, pokud byli likvidátorem řádně poučeni. Věřitelům přebírajícím likvidační podstatu náleží každému podíl určený poměrem podle výše jejich pohledávek; ve zbytku však jejich pohledávky zanikají. Při odmítnutí nabídky na účasti na převzetí likvidační podstaty věřitelem se jeho pohledávka považuje za zaniklou. Pokud všichni věřitelé odmítnou likvidační podstatu převzít, přejde likvidační podstata na stát, a to dnem zániku s.r.o. Když by byl po výmazu s.r.o. zjištěn dosud neznámý majetek společnosti, považovaly by se pohledávky, resp. jejich neuspokojené části, za nezaniklé.

Pracovněprávní aspekty

Vstupem s.r.o. do likvidace automaticky nedochází k zániku pracovněprávních vztahů mezi zrušenou s.r.o. a jejími zaměstnanci, avšak rozhodnutí o zrušení s.r.o. naplňuje výpovědní důvod podle § 52 písm. a) Zákoníku práce, tj. výpověď zaměstnavatele zaměstnanci v případě, kdy se ruší zaměstnavatel nebo jeho část. Tento výpovědní důvod se řadí pod organizační důvody, tudíž zaměstnanci náleží při takovém zániku pracovního poměru odstupné.

V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není jejich ukončení problematické, jelikož pokud není sjednáno jinak, je možné podat výpověď ze strany zrušené s.r.o. jako zaměstnavatele s patnáctidenní výpovědní dobou počínající dnem doručení pracovníkovi.

V rámci prodeje závodu nebo převodu činnosti nebo úkolů s.r.o. může dojít i k přechodu zaměstnanců.

Výběr archiválií likvidované s.r.o. a uchování jejích dokumentů

Po svém zrušení je s.r.o. povinna prostřednictvím likvidátora bez zbytečného odkladu požádat příslušný státní oblastní archiv o zahájení výběru archiválií (tj. dokumentů s trvalou hodnotou, které nesmí být nikdy zničeny, zejména těch, které jsou součástí sbírky listin rejstříkového soudu) mimo skartační řízení a umožnit příslušnému archivu výběr archiválií.

Potvrzení státního oblastního archivu však nadále není přílohou povinnou k doložení k návrhu pro výmaz s.r.o. z obchodního rejstříku. Archivace dokumentů, jež jsou vybrány státním oblastním archivem za archiválie, je bezplatná.

Likvidátor je povinen zabezpečit, aby byly některé klíčové dokumenty zrušené s.r.o. po dobu stanovenou ZOK nebo Zákonem o účetnictví uchovány. Náklady uchování dokumentů musí být zahrnuty do vypořádání majetku s.r.o. vyčleněním potřebné částky.

Mezi povinně uchovávané dokumenty patří konečná zpráva o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku, účetní závěrky a výroční zprávy, účetní záznamy, kterými se dokládá vedení účetnictví, účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného.

Dokumenty, které nemají charakter archiválií a u kterých již uplynula lhůta k uložení, je možné zničit.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Ukončení likvidace

Po ukončení veškerých nezbytných činností v rámci likvidace, obecně po vypořádání majetku a dluhů s.r.o., sestavuje likvidátor konečnou zprávu o průběhu likvidace obsahující návrh na rozdělení likvidačního zůstatku a ke stejnému dni také účetní závěrku, a to za účelem informování společníků a třetích osob o průběhu likvidace, a zakládá tyto dokumenty do sbírky listin.

Konečná správa je následně předložena likvidátorem tomu, kdo jej do jeho funkce povolal. Pokud má s.r.o. zřízenou dozorčí radu, tato by měla konečnou zprávu spolu s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku přezkoumat a předložit vyjádření valné hromadě obchodní společnosti, která pak tyto dokumenty (včetně účetní závěrky) schvaluje. Neschválení konečné zprávy a účetní závěrky valnou hromadou však není překážkou pro výmaz s.r.o. z obchodního rejstříku.

Likvidace končí okamžikem, kdy je požadovaným způsobem naloženo s likvidační podstatou, tj. použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli (majetek převzal poslední z věřitelů), nebo jejím odmítnutím. Návrh na výmaz s.r.o. z obchodního rejstříku je likvidátor povinen podat do 30 dnů ode dne skončení likvidace.

Rozdělení likvidačního zůstatku

Ze jmění, které zůstane po zrušení likvidace, každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku, a to do výše, v jaké splnil svou vkladovou povinnost. Pokud likvidační zůstatek pro toto rozdělení nestačí, podílí se na něm společníci pouze poměrně dle svých splacených vkladů. Na druhou stranu, pokud likvidační zůstatek zbyde, bude mezi společníky s.r.o. rozdělen podle poměru jejich obchodních podílů. Společenská smlouva s.r.o. však může stanovit, že podíl na likvidačním zůstatku bude společníkům rozdělen jiným způsobem. Likvidační zůstatek nevzniká, když je likvidace ukončena převzetím majetku věřiteli nebo když majetek s.r.o. připadne státu.

Podíl na likvidačním zůstatku je zdaněn zvláštní sazbou daně ve výši 15 % (srážková daň) z  likvidačního zůstatku sníženého o nabývací cenu podílu, pokud je s.r.o. ze strany společníka prokázána.

Přihlásí-li věřitel svou pohledávku za s.r.o. po rozdělení likvidačního zůstatku, ale před výmazem společnosti z obchodního rejstříku, likvidátor vyzve společníky k vrácení plnění (jelikož právní důvod nabytí majetkového prospěchu odpadl podle § 2991 odst. 2 OZ), aby bylo možno přihlášenou pohledávku uspokojit.

Uplatní-li věřitel svou pohledávku za s.r.o. po výmazu společnosti z obchodního rejstříku, může se obrátit na bývalé společníky obchodní společnosti jako na zákonné ručitele, jelikož ručení za závazky s.r.o. trvá i po jejím výmazu z obchodního rejstříku. Pokud byl vklad společníka splacen, rozsah jeho ručení za dluhy likvidované s.r.o. je určen podle výše podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v jakém společník ručil za trvání s.r.o. Pokud by nastala situace, že někteří ze společníků za trvání s.r.o. své vklady nesplatili, ručí bývalí společníci za dluhy zaniklé obchodní společnosti společně a nerozdílně do výše nesplněné vkladové povinnosti.

Výmaz z obchodního rejstříku

Vznik, změny i zánik s.r.o. se uveřejňují ve veřejném obchodním rejstříku zřizovaném Ministerstvem spravedlnosti ČR. Předpokladem pro výmaz společnosti z obchodního rejstříku je skutečnost, že s.r.o. nezbyl již žádný majetek, což musí být předepsaným způsobem doloženo.

Zánik s.r.o. jakožto závěrečná fáze zrušení společnosti je realizován výmazem s.r.o. z obchodního rejstříku. Pro takový návrh na výmaz je nutné pečlivě vyplnit formulář uvedený na oficiálních internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, a to prostřednictvím tzv. „inteligentního formuláře“.

Následně doporučujeme dodržet následující postup: jako typ podávaného návrhu zvolit „výmaz“ a uvést identifikační číslo zrušené s.r.o. Do formuláře je dále nutné vyplnit všechny potřebné údaje, specifikovat přílohy návrhu na výmaz a uvést osobu, která zanikající s.r.o. zastupuje jako likvidátor. V případě nejasností při vyplňování je možné se obrátit na technickou podporu nebo využít nápovědy při vyplňování.

Přílohy k návrhu na výmaz s.r.o. z obchodního rejstříku (listiny z průběhu likvidace):

  • Notářský zápis osvědčující rozhodnutí valné hromady o zrušení s.r.o. s likvidací a povolání likvidátora;
  • Souhlas správce daně s výmazem s.r.o. z obchodního rejstříku  podle § 238 odst. 1 Daňového řádu;
  • Doklad o zveřejnění oznámení o zrušení společnosti v obchodním věstníku;
  • Zpráva o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku, naložení s majetkem, schválení tohoto návrhu;
  • Účetní závěrka sestavená ke dni vstupu společnosti do likvidace a ke dni skončení likvidace a návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku;
  • Čestné prohlášení likvidátora o neexistenci soudních nebo jiných sporů.

Návrh na výmaz s.r.o. z obchodního rejstříku je osvobozen od soudního poplatku. Při podání listinného návrhu na výmaz musí být podpis likvidátora zastupujícího s.r.o. úředně ověřen, při elektronickém podání návrhu tento musí být opatřen elektronickým podpisem.

Obnovení vymazané s.r.o.

Pokud společnost zanikla s likvidací (případně bez likvidace po skončení insolvenčního řízení) a byl zjištěn neznámý majetek nebo jiný zájem hodný právní ochrany, příslušný soud rozhodne o zrušení výmazu s.r.o. a její likvidaci na návrh osoby, která na obnovení osvědčí právní zájem (např. bývalý společník, likvidátor či věřitel). Důsledky obnovení s.r.o. znamenají obnovení právní osobnosti, obnovení pohledávek a obnovení likvidace.

Přehled nákladů, tj. administrativních a soudních poplatků spojených s likvidací s.r.o.:

  • Návrhu na zápis likvidace do obchodního rejstříku – 2 000 Kč;
  • Notářské poplatky – zápis osvědčující rozhodnutí valné hromady o zrušení s.r.o. s likvidací a jmenování likvidátora (nutná forma notářského zápisu);
  • Náklady na archivaci dokumentace s.r.o. po dobu po dobu 10–30 let pro některé důležité dokumenty;
  • Náklady na vyhotovení mimořádných účetních závěrek, rozvah apod. (účetní a auditorské společnosti);
  • Ověřování dokumentů, konverze, náklady na poštovní služby;
  • Odměna likvidátora.

Shrnutí

Článek popisuje možnosti a důvody, na jejichž základě vstupuje s.r.o. do likvidace, tedy do procesu, který následuje po zrušení společnosti a předchází jejímu zániku s cílem vypořádat majetek společnosti k uspokojení všech svých věřitelů.

Likvidace je tedy určena pro obchodní společnosti, které disponují dostatkem majetku, jelikož v opačném případě, tj. při nedostatku majetku a dluhů je pro takovou společnost určeno insolvenční řízení. Trvání likvidace záleží na mnoha faktorech, jako je velikost s.r.o., množství majetku a věřitelů, aj., avšak bývá zpravidla dlouhodobou záležitostí.

Důležitými zásadami jsou při likvidování společnosti ochrana společníků, jednatelů, zaměstnanců a věřitelů s.r.o., přičemž likvidátor by měl při výkonu své činnosti vůči zrušené s.r.o. postupovat s loajalitou, pečlivě a s péčí řádného hospodáře.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek