Jak na přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění za rok 2015

25. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Jak na přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění za rok 2015 Fyzická osoba, která alespoň po část roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích pro účely sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, vypočítat v těchto přehledech výši pojistného a toto pojistné příslušným institucím v zákonných lhůtách uhradit.

Přehledy o příjmech a výdajích pro účely sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je nutno podat do jednoho měsíce od konce lhůty pro podání daňového přiznání (pouze u podnikatelů, kteří povinnost daňové přiznání podat nemají, je pro podání přehledu v oblasti zdravotního pojištění stanovena speciální lhůta do 8. dubna 2016 a v oblasti sociálního zabezpečení do 31. července 2016).

Je-li tedy daňové přiznání podáváno ve standardní zákonné lhůtě do 1. dubna 2016, zákon stanoví povinnost předložit přehledy do 1. května 2016 jak příslušné správě sociálního zabezpečení, tak všem zdravotním pojišťovnám, u nichž byl daný podnikatel v průběhu roku 2015 pojištěn. Vzhledem k tomu, že den 1. května 2016 je státním svátkem a letos zároveňi nedělí,  lhůta se prodlužuje do prvního následujícího pracovního dne, tedy do 2. května 2016.

Pokud je lhůta pro podání přiznání jakkoli prodloužena, opět je nezbytné podat přehledy do jednoho měsíce od konce této lhůty. V případě, že je lhůta prodloužena do 1. července 2016 z toho titulu, že přiznání zpracovává a podává daňový poradce, zákon stanoví ještě povinnost oznámit tuto skutečnost do 30. dubna 2016 všem příslušným institucím.

Pozdní podání přehledu lze pokutovat částkou až 50 000 Kč v oblasti zdravotního pojištění, v oblasti sociálního zabezpečení do výše 20 000 Kč (při opětovném nesplnění povinností, za něž již byla pokuta uložena, pak až do výše 100 000 Kč). Rozhodnutí o udělení pokuty je nicméně plně v kompetenci příslušné instituce a v praxi se tak nijak často neděje.

Výpočet pojistného

Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu, který je obecně stanoven ve výši minimálně 50 % základu daně, příslušná osoba si nicméně může dobrovolně zvolit základ vyšší. Základem daně se rozumí rozdíl mezi veškerými příjmy a výdaji (ať již skutečnými, nebo paušálními) dosaženými v roce 2015. Jedinými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, které by případně nebylo potřeba zahrnout do těchto příjmů, by mohly být příjmy, jež podlehly konečné srážkové dani u zdroje.

V roce 2015 se jednalo o příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize ve výši nepřesahující 10000 Kč od jednoho plátce za kalendářní měsíc za podmínky, že se jedná o příjmy  z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. Případná daňová ztráta z předchozích let nemá na výpočet pojistného vliv, přestože v daňovém přiznání za rok 2015 ji uplatnit lze.

Vyměřovací základ pro účely pojistného má ovšem i svá absolutní minima a v případě sociálního zabezpečení také maxima.

Minimálním vyměřovacím základem pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění je pro rok 2015 částka 159 666 Kč, pokud tedy polovina základu daně fyzické osoby nedosáhne výše uvedené částky, pak podnikatel, který podnikal po celý rok 2015, musí odvést pojistné na zdravotní pojištění z tohoto minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ se adekvátně krátí, pokud činnost nebyla vykonávána po celý kalendářní rok.

Legislativa nicméně obsahuje výčet osob, na něž se tento minimální vyměřovací základ nevztahuje. Jedná se např. o tyto osoby:

  • držitele průkazu ZTP či ZTP/P;
  • osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují podmínky pro jeho přiznání,
  • osoby, které celodenně, osobně a řádně pečují o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
  • další osoby, za které je plátcem pojistného stát (tedy např. nezaopatřené děti, poživatelé starobního důchodu, matky na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství, či příjemce rodičovského příspěvku, apod.),
  • osoby, které jsou vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány a zaměstnavatelé za ně odvádí pojistné alespoň z minimální mzdy.

U těchto osob je vyměřovacím základem vždy pouze 50 % základu daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, a to i tehdy, pokud takto vypočtený vyměřovací základ nedosáhne výše uvedeného minimálního vyměřovacího základu.

Pojistné se vypočte sazbou 13,5 % a zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

V oblasti sociálního zabezpečení je situace poněkud komplikovanější, ne všichni podnikatelé totiž povinně platí pojistné na sociální zabezpečení. Ti, u nichž je podnikání považováno za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (např. studenti, důchodci, osoby vykonávající zaměstnání či pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek), budou povinni platit pojistné na sociální zabezpečení pouze tehdy, pokud jejich příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl částky 63 865 Kč (pozor, příjmem se v tomto případě rozumí již příjem po odpočtu výdajů, tedy základ daně, a to ještě po případných úpravách základu daně podle §§ 5 a 23 zákona o daních z příjmů).

Ostatní podnikatelé, kteří v roce 2015 vykonávali po celý rok samostatnou výdělečnou činnost hlavní, jsou povinni platit pojistné vždy a jejich minimální vyměřovací základ činí 79 836 Kč.

Výše uvedené minimální vyměřovací základy se adekvátně krátí, pokud činnost nebyla vykonávána po celý rok nebo pokud podnikatel kombinoval výkon činnosti hlavní a činnosti vedlejší.

Pojistné na sociální zabezpečení zná i maximální vyměřovací základ, který pro rok 2015 činí 1 277 328 Kč, přičemž podnikatelé, kteří byli během roku 2015 zároveň zaměstnáni, pro účely tohoto limitu posuzují součet vyměřovacích základů ze zaměstnání i z podnikání. Sazba pojistného činí 29,2 % vyměřovacího základu. Pokud si ovšem fyzická osoba – podnikatel zvolila účast v tzv. důchodovém spoření (II. pilíř), zmíněná sazba je o 3 % nižší, a to přesto, že II. pilíř byl již ukončen. Vypočtené pojistné se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Doplatek pojistného, tedy rozdíl mezi celkovou výší pojistného a již zaplacenými zálohami za rok 2015, je splatný ve lhůtě 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.

Zálohy

Osoba samostatně výdělečně činná je obecně povinna platit během roku zálohy na pojistné jak na sociální zabezpečení, tak na zdravotní pojištění. Tyto zálohy se obecně odvíjejí od výše vyměřovacího základu za předchozí kalendářní rok, opět ovšem mají svá zákonná minima, a v případě sociálního zabezpečení také maxima.

Zdravotní pojištění

Minimální zálohou na zdravotní pojištění byla v roce 2015 částka 1 797 Kč, v roce 2016 se zvýšila na 1 823 Kč. Zálohu v minimální výši musí platit osoby samostatně výdělečně činné v roce, kdy zahajují činnost, a tedy ještě nemají žádný vyměřovací základ za předchozí kalendářní rok, od nějž by se výše zálohy mohla odvíjet, a obecně také v roce následujícím až do měsíce předcházejícího měsíci, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích.

Stejně jako minimální vyměřovací základ neplatí ale ani minimální záloha pro všechny osoby samostatně výdělečně činné. Osoby, za něž je plátcem pojistného stát (viz výše), tuto zálohu v prvním roce činnosti platit nemusejí, stejně jako osoby, které jsou vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány a samostatná výdělečná činnosti není hlavním zdrojem jejich příjmů.

V následujících letech se výše zálohy již vypočítává z tzv. měsíčního vyměřovacího základu, který se stanoví jako průměr, který z vyměřovacího základu za předchozí kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc, sazbou 13,5 %. Částka zálohy se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Takto vypočtená záloha je poprvé splatná za měsíc, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok, a platí se do doby, dokud nebude splatná záloha vypočtená dle dalšího podaného přehledu.

Osoby, které jsou vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnány a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejich příjmů, nemusejí platit zálohy na pojistné ani v dalších letech podnikání, pojistné uhradí jednorázově formou doplatku na základě podaného přehledu.

Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, za nějž se záloha platí.

Sociální zabezpečení

V oblasti sociálního zabezpečení jsou také stanoveny minimální zálohy, liší se však podle toho, zda osoba vykonává hlavní, nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. U hlavní činnosti činila v roce 2015  tato minimální záloha částku 1 943 Kč a v roce 2016 byla zvýšena na 1 962 Kč. Pro vedlejší činnost pak platí limity 778 Kč v roce 2015 a 789 Kč v roce 2016. Na rozdíl od zdravotního pojištění není nutno tuto novou minimální zálohu začít platit již za leden 2016, pokud osoba samostatně výdělečně činná nezahájila podnikání až v roce 2016, a s případnou změnou výše zálohy lze počkat až do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2015.

Zatímco osoba vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je povinna platit zálohy vždy, osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost vedlejší pouze tehdy, pokud jí v předchozím kalendářním roce vznikla povinnost platit pojistné, nebo tehdy, pokud se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásila. Osoba vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost tedy nemusí hradit zálohy na pojistné v prvním roce podnikání (pokud se do systému dobrovolně nepřihlásí) a ani v dalších letech, pokud nedosáhne výše uvedeného rozhodného příjmu.

Výše uvedená minima se uplatní zejména v prvním roce podnikání, kdy ještě nelze výši zálohy vypočítat z vyměřovacího základu za předchozí kalendářní rok. V dalších letech se již záloha vypočte stejně jako v oblasti zdravotního pojištění z měsíčního vyměřovacího základu.

Vzhledem ke zrušení tzv. II pilíře důchodové reformy se při výpočtu záloh u účastníků tohoto druhého pilíře již nepoužije snížená sazba pro výpočet zálohy ve výši 26,2 %, u všech osob samostatně výdělečně činných se tak uplatní standardní sazba ve výši 29,2 %.

Pokud osoba samostatně výdělečně činná hradí zálohy vypočtené na základě posledního přehledu o příjmech a výdajích za rok 2014 podaného během roku 2015 při uplatnění snížené sazby, je od ledna 2016 nutno tyto zálohy přepočítat  - budou vypočteny ze stejného vyměřovacího základu, ale při uplatnění sazby standardní. Stejně jako ve zdravotním pojištění se vypočtená záloha zaokrouhlí na celé koruny nahoru a je poprvé splatná za měsíc, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok.

Jak je zmíněno výše, záloha na pojistné na sociální zabezpečení má také svá absolutní maxima. Pro rok 2016 je to 31 544 Kč a platí jak pro účastníky II. pilíře důchodové reformy, tak pro osoby, které se tohoto II. pilíře neúčastní.

Zálohy na sociální zabezpečení jsou splatné do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, za nějž se záloha platí.

Penalizace

Pozdní odvod pojistného či zálohy na pojistné je penalizován sazbou 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení a počíná běžet od prvního dne po splatnosti pojistného či zálohy na pojistné. Jak správa sociálního zabezpečení, tak příslušné zdravotní pojišťovny toto penále nicméně mohou na žádost poplatníka částečně či ve výjimečných případech i plně prominout.

Gabriela Ivanco, manažerka daňového oddělení poradenské společnosti Mazars

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek