Jak naše životy ovlivní chytrá města?

24. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Termín Smart City neboli chytré město je moderní termín, který zahrnuje několik oblastí, v nichž lze za pomoci informačních a komunikačních technologií zlepšit kvalitu života, a to jak zvýšením efektivity nebo využíváním stávajících možností, tak hledáním možností nových.

Postupně se služby chytrých měst sdružily do těchto základních oblastí: vláda, ekonomika, lidé, doprava, bydlení a životní prostředí. Věřím, že alespoň pod některými oblastmi si dokážete představit službu, která by vám pomohla nebo zlepšila životní komfort, ale u jiných je to pro vás nepředstavitelné. Takže pojďme postupně.

Smart Governance

Zkuste si představit, že by podání daňového přiznání bylo možné udělat jednoduše podobně, jako obsluhujete internetové bankovnictví. Na základě odpovědí na několik jednoduchých otázek by se vám objevil formulář, ve kterém by byla jen ta políčka, která se vás týkají, a hlavně protože jste daňové přiznání podával minule, velká část informací by byla předvyplněná jen pro vaši kontrolu. Pro významnou většinu by takové přiznání mělo méně než jednu stránku, následně by zkontrolovalo, zda je vše správně vyplněné a umožnilo odeslání jedním kliknutím myši. Že tomu nelze věřit?

Ale lze, již dnes existují projekty (většinou v zahraničí), které ukazují, že toto je správný směr. A i u nás se něco děje. Už jste si například všimli, že formulář daňového přiznání (bohužel ještě stále ten komplikovaný) na konci umí vygenerovat tzv. QR kód, který umožní v mobilním bankovnictví během vteřiny vyplnit platební příkaz, abyste si hned provedli platbu?

Ano, je to málo, ale je vidět, že na straně úřadů sedí lidé, kteří myslí na to, že čím bude používání služby jednodušší, tím spokojenější poplatník bude. Bylo by přece krásné, pokud byste se na úřadě cítili jako zákazník a vnímali nabízený komfort obsluhy. Nejde to ze dne na den, ale je na nás všech, co si z placených daní dopřejeme.

Podobně by asi každého z nás potěšilo, pokud bychom na jednom místě (ideálně elektronickém) byli schopni vyplněním jediného formuláře splnit svou povinnost k finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. Ideálně jedním formulářem a jednou platbou. A pokud by se takto vyřešily i poplatky za rozhlas, televizní vysílání nebo třeba i obecní platba za odpad nebo psa, ubylo by nám všem mnoho starostí, kdy na každou tuto záležitost musíme myslet, nahlašovat ji, vyplňovat platební příkaz a pak ideálně vše zkontrolovat, zda to proběhlo v pořádku. No řekněte, opravdu by se vám to nelíbilo?

Chytrá ekonomika

Každého snad někdy uhodilo do očí plýtvání, jehož příčinou je stav, kdy některá společná služba nebo věc vlastně nikomu nepatří, a tak se nikdo nestará o to, zda funguje efektivně. A právě chytrá města si berou za cíl takové věci napravit. Sledování nákladů a jejich optimalizace, vytváření prostředí pro inovace, transparentní podpora investic a čerpání veřejných prostředků, tvorba pracovních míst, efektivní podpora podnikání a mnoho dalších oblastí lze vylepšit právě díky chytrým městům.

Pokud visí informace na vývěsce, mnoho lidí si je nepřečte, ale jakmile se do komunikace a šíření informací zapojí moderní (chytré) prostředky, posouvá se spolupráce a prostředí na vyšší úroveň a také s tím související vyšší kontrolu. Současně na základě poskytovaných informací vznikají nové příležitosti, nebo dokonce služby, které dříve nemohly existovat. A tyto služby mohou generovat další možnosti rozvoje ekonomiky.

Ale abychom byli konkrétní. Monitoringem úrovně potřeby zavlažování městské zeleně lze ušetřit významné množství vody, které by jinak bez užitku proteklo do spodních vrstev, nebo dokonce do kanalizace. Barcelona, která se o to pokusila, aktuálně šetří až 25 % zásob vody, což je ve finančním vyjádření více než milionu eur ročně. A zde jsou navíc v souladu ekonomické zájmy se zájmy péče o životní prostředí. Co více si můžeme přát.

Chytří lidé

Nebojte, nejde o skokový posun inteligence obyvatelstva. Princip vychází z toho, že čím vzdělanější obyvatelé ve městě bydlí, čím lépe dokážou sdílet své znalosti a čím lepší vzdělávací systém (a tím nemyslíme jen školy) mají k dispozici, tím lépe se bude v městě žít. Tím bude takové město chytřejší. A nemusíme chodit daleko, dnes už si i malé dítě osvojilo například třídění odpadů. Prostě je ve městě (nebo celé společnosti) zvykem třídit odpady do různobarevných kontejnerů, tak mu to přijde normální a dělá to také. Na podzim se všichni sejdou a shrabou listí v parcích nebo před školou vysázejí stromky. Chytrá města cílí pro své obyvatele vzdělávání v ochraně životního prostředí.

„Pokud visí informace na vývěsce, mnoho lidí si je nepřečte. Zapojení chytrých technologií posouvá komunikaci na vyšší úroveň.“


Školka a škola mu kromě vzdělávání nabízí i tvorbu sociálních vazeb. Chytrá města však nabízejí různé formy celoživotního vzdělávání, vytvářejí příležitosti k sociálním kontaktům, hledají cesty, jak co nejefektivněji využít lidské zdroje, které jsou ve městě k dispozici. Další velkou výzvou je sdílení informací a dat. A v neposlední řadě je cílem chytrých měst zajištění bezpečnosti obyvatel. I to souvisí se vzděláváním a osvětou, a ač se nám to může zdát snadno uchopitelné již dnes, chytrá města se snaží nastavit takové postupy, služby a procesy, aby lidé co nejlépe naplňovali jeho myšlenky systematicky a přirozeně. Aby docházelo k přenosu dobře fungujících principů do jiných oblastí lidské činnosti, nebo třeba i do jiných měst. Dobře se to čte, dobře se o tom povídá, ale nastartovat tento trend a udržet jej v chodu znamená zapojení většiny obyvatel města a v tom je právě ta výzva.

Chytrá doprava, chytrá mobilita

Pokud se o chytrá města nezajímáte a někdo by vás oslovil na ulici, abyste mu k tomu něco řekli, první, co by vás patrně napadlo, by byla doprava. Je to tak, každý z nás má myšlenku, jak by se dalo něco v dopravě vylepšit, a je jedno, zda jste obyvatel města, dojíždíte do něj za prací nebo jste náhodný návštěvník. Všem by se nám hodilo mít funkční systém sledování provozu, který vás provede městem optimální cestou, a vy se o nic nemusíte starat.

A teď si představte, že podobný požadavek má každý, kdo se v městě přesunuje z bodu A do bodu B. Ale nad tím vším musí chytrá doprava umět řídit dopravu tak, aby zbytečně nevznikaly zácpy, ale současně musí dbát na ekologické hledisko, aby cestující zbytečně neplýtvali nejen časem, ale ani energií (dnes nejčastěji pohonnými hmotami) a nezatěžovali zbytečně životní prostředí.

K tomu slouží dopravní systémy postavené nad „velkými daty“, které dokážou na základě vyhodnocení aktuální nebo třeba i minulé a budoucí situace nastavit optimálně proud dopravy projíždějící městem, tomu přizpůsobit ovládání světelné signalizace, poskytovat dopravní informace (ať již na cedulích umístěných v klíčových místech, nebo třeba signály pro inteligentní navigace, které dokážou za člověka navrhnout nejvhodnější cestu) nebo ideálně zprostředkovat zkušenosti a subjektivní informace jednotlivých obyvatel nebo cestujících navzájem.

Abych uvedl praktický příklad, zkusím vysvětlit, jak je možné, že v chytrém telefonu vám navigace barevně odlišuje zácpy od míst, kde projedete hladce, a často zobrazuje i přesná místa jednotlivých dopravních komplikací. Každý telefon, který je aktuálně připojen k internetu a má spuštěnou mapovou aplikaci nebo navigaci, totiž data nejen čerpá, ale i poskytuje. Tím, že se vám zobrazuje tečka na mapě v místě, kde se nacházíte, ví o vašem umístění i poskytovatel mapové aplikace. A přestože mapy v mobilu používá jen část obyvatel, stále je to dostatečný vzorek k tomu, aby poskytovatel mapové aplikace mohl vědět, jak a kam se pohybuje proud vozidel, kde jede rychleji, nebo kde se zastavil.

A tak může do aplikace barevně označit místa, kterým se lze vyhnout. Podobně má informace o pohybu všech mobilních telefonů operátor, který je provozuje, a to nemusíte mít zapnutou žádnou aplikaci. Jeho informace o poloze jsou sice méně přesné, ale výhodou je sledování pohybu všech zařízení, a ne jen vybrané části. A co kdyby se tyto informace použily při řízení dopravy ve městě nebo na dálnici?

Existuje již množství projektů, které dokážou snížením rychlosti v úseku s dostatečnou vzdáleností před zácpou zpomalit vozidla tak, že než se k místu dostanou, dopravní zácpa je pryč. Nebo část provozu z určitého směru rovnou odkloní. A pokud tato data obohatíme i tím, že sám uživatel stiskne tlačítko v okamžiku, kdy zaznamená nehodu nebo jinou dopravní komplikaci, získáváme tak celkem funkční model, nad kterým se dají stavět služby chytrých měst budoucnosti a s trochou nadsázky vlastně i současnosti.

A to není vše, co si dávají chytrá města v oblasti dopravy za svůj úkol. Hledají se řešení pro inteligentní parkování. V rámci něj by vás město samo navedlo bez dlouhého kroužení na nejbližší volné parkovací místo, nebo by vám předem řeklo, že daná oblast je plně obsazená, a doporučí vám alternativní místo pro zaparkování a navrhne nejjednodušší cestu pomocí hromadné dopravy.

Chytrá města se však na dopravu dívají i z druhé strany, protože vše souvisí se vším. Snaží se optimalizovat a propagovat hromadnou dopravu tak, aby byla v mnoha případech výhodnější než individuální doprava. A v individuální dopravě dokáže podpořit cyklistiku, případně sdílení veřejných kol (bike sharing), navrhnout takovou síť a vzdálenosti zastávek jednotlivých dopravních prostředků, aby bylo vždy pohodlné cestovat hromadnou dopravou a zbytek dojít pěšky. Některá města tímto způsobem podporují i zdraví svých obyvatel tím, že optimalizují přirozený počet kroků, které musí obyvatel udělat cestou domů, do práce, na nákup, za zábavou.

A pokud dojde na využívání individuálních dopravních prostředků, snaží se města podporovat čistší typy dopravních prostředků, ať již nutností splnit přísné emisní normy a preferencí pohonu na stlačený zemní plyn (CNG) nebo elektromobilů. Že se vše nepodaří mávnutím kouzelného proutku, je nad slunce jasné, ale měli bychom přemýšlet komplexně o tom, co nám skutečně dokáže zkvalitnit náš život a současně přispět ke zkvalitnění života celé společnosti. Nebo alespoň města, ve kterém žijeme.

Chytré budovy

Chytré město by mělo motivovat své obyvatele (myšleno v širším slova kontextu), aby i oni cíleně budovali „chytrou“ tu částečku města nebo infrastruktury, která se jich osobně týká, a mají ji pod kontrolou. Chytré domy a budovy jsou dnes již standardem a ten se neustále posouvá dál. A čím dál větší důraz je na něj kladen i v soukromých prostorech. Doménou této oblasti je zatím hlavně optimální využití energií.

Chytrá budova získává informace o počasí, zohledňuje roční období, délku slunečního svitu (i s ohledem na zastínění okolními budovami), výšku slunce nad obzorem, ale stejně tak musí znát běžný provoz v budově a nad těmito informacemi provádět sofistikovaná rozhodování, díky nimž dokáže významně snížit náklady na vytápění, chlazení klimatizací nebo intenzitu osvětlení. A stejně jako u předchozích oblastí i zde uvedu názorný příklad.

Moderní budova vybavená slunečními žaluziemi dokáže vypočítat optimální poměr mezi tím, aby stínící žaluzie dokázaly ovlivnit nadměrné ohřívání budovy v létě, a tím, aby na každém pracovním stole bylo dostatek přirozeného světla na práci. Tím, že dokáže žaluzie naklápět v přesných úhlech pro jednotlivá okna, zajistí to, aby si zaměstnanci nemuseli svítit umělým osvětlením, ale současně, aby slunečních paprsků ohřívajících interiéry budovy bylo co nejméně.

A v sobotu a v neděli chytrá budova ví, že ve většině kanceláří nikdo není, tak přivře žaluzie ještě více a tím minimalizuje potřebu chlazení a přitom neřeší potřebu definované intenzity světelného záření na pracovních stolech. Jak to vše zjistí? Má přece docházkový systém, pozná, v kolika kancelářích si někdo rozsvítil, ví, kolik energie spotřebovávají zapnuté počítače apod. Takže když náhodou v sobotu všichni přijdou do práce, prokáže, že je opravdu chytrá budova, a vše nastaví podobně jako ve všední den. A třeba jen pro jedno patro, protože v těch ostatních je stále víkend.

Chytré životní prostředí

Podobně jako jsou popsány ostatní oblasti, i oblast životního prostředí dokáže být chytrá. Dokáže šetřit energie a sledovat její efektivní využití, umí pomocí různých čidel předcházet rozsáhlým výpadkům a haváriím, umí pracovat s kvalitou ovzduší a přenášet tyto informace např. do dopravy. Může se zaměřit na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů stejně jako na optimální péči o zeleň nebo na snižování produkce oxidu uhličitého. Že už se začínám opakovat? Ano, máte pravdu, ale v chytrých městech nejsou jednotlivé oblasti ohraničené, prolínají se navzájem, a dokonce si dovolím tvrdit, že čím lépe se prolínají, tím je město chytřejší.

Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Jiří
Berger

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek