Jak podnikat v Belgii

3. 5. 2013 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Belgické království je země nepříliš velká svou rozlohou, ale významná jak politicky, tak i ekonomicky. Její vnitřní politická struktura je však poměrně složitá a pro cizince málo přehledná. Přesto je Belgie průmyslově i zemědělsky vysoce vyspělou zemí s nadprůměrně otevřenou ekonomikou orientovanou zejména na sousední státy.

Stejně málo přehlednou je pro cizince i situace na vnitřní politické scéně. Ve státě existuje velké množství politických stran, od extrémně nacionalistických a pravicově orientovaných přes celé politické spektrum, ekologická hnutí až ke krajní levici, rozčleněných navíc ještě národnostně. V častých komunálních, regionálních, federálních i evropských volbách získávají proto jednotlivé strany jen malé percentuální podíly hlasů. Většina obyvatel reaguje na tuto politickou situaci realisticky, výsledkem čehož bývá velmi nízká volební účast. Proto vláda stála před úvahou nahradit volební právo volební povinností včetně sankcí za neúčast voličů ve volbách.

Z představitelů státu spojuje všechny obyvatele osoba panovníka. Členové královské rodiny se ve srovnání s jinými evropskými rody chovali vždy skromně, nevytvářeli příležitosti pro zbytečné skandály a značnou část svého času i prostředků věnovali zejména charitativním účelům. Byli a jsou proto obyvateli země velice oblíbeni.

Orientace naexport

Dnes je Belgie průmyslově i zemědělsky vysoce vyspělou zemí s nadprůměrně otevřenou ekonomikou orientovanou zejména na sousední státy – Spolkovou republiku Německa, Francii, Nizozemí a Velkou Británii. Podíl zahraničního obchodu Belgie na celkovém HDP se pohybuje na úrovni kolem 75 % a je nejvyšší na světě. Pilířem politické a ekonomické stability a prosperity Belgie je členství v Evropské unii a NATO, jejichž je zakládajícím členem. Brusel je navíc stálým sídlem mnoha jejich výkonných orgánů a častým místem setkání jejich statutárních představitelů.

Pro realizaci zahraničního obchodu je v teritoriu vytvořena velmi dobrá infrastruktura. Belgie má jednu z nejhustších dopravních sítí na světě. Rozvětvená železniční síť je doplněna velkým množstvím celoročně splavných říčních kanálů. Hustá je i dálniční síť, která je ve všech úsecích a po celou noc osvětlena. Mýtné ani jiné dálniční poplatky se zde nevybírají. Nově modernizované bruselské mezinárodní letiště Zaventem je důležitým leteckým uzlem. Námořní přístav Antverpy se řadí do první desítky nejvýznamnějších přístavů světa. Poskytované dopravní a zasilatelské služby jsou na vysoké kvalitativní úrovni.

Brusel – centrum Evropy

V historickém středu Bruselu, bohatém na kulturní památky a turisticky proto velmi atraktivním, jsou ceny zboží i služeb poměrně vysoké. Nachází se zde řada nově postavených moderních budov, které jsou sídly bank, fi nančních i komerčních nadnárodních společností. Najdeme zde i množství luxusních obchodů, hotelů a restaurací. Naopak některé okrajové části města se staly bydlištěm přistěhovalců, zejména z arabsky mluvících zemí severní Afriky. Žije se zde nepoměrně levněji než v centru a luxusních čtvrtích města.

Průmysl byl z centra města zcela vytěsněn do okrajových čtvrtí a satelitů aglomerace. Rovněž obyvatelstvo se ochotně přesunulo do okrajových nebo příměstských čtvrtí, skýtajících vyšší komfort bydlení. Střed města tak zůstává zejména o víkendech, s výjimkou turistů, prakticky vylidněn. Město Brusel si po svém zvolení sídlem NATO a Evropské komise dalo do vínku heslo „Brusel – centrum Evropy". Časté používání tohoto sloganu přineslo obyvatelům značné, někdy až přehnané zvýšení sebevědomí.

Valonská část země, ležící od Bruselu na jih, bývala v minulosti ekonomicky velmi silná díky těžebnímu průmyslu, hutnictví a těžkému strojírenství koncentrovaným v okolí měst Lutych a Charleroi. Ekonomická síla regionu byla doprovázena politickým vlivem podporovaným vazbami na sousední Francii. Pokles významu těchto průmyslových odvětví, ale i nedůsledně provedená restrukturalizace těchto odvětví, přinesla i snížení politického vlivu Valonů.

Vlámská část země sice pomalu, ale důsledně posilovala svoje postavení nejen růstem počtu obyvatel, ale zejména rozvojem svého ekonomického potenciálu. Rychlý vývoj moderních průmyslových odvětví, jakými jsou elektrotechnika a petrochemie, ale i bankovních a finančních služeb umožnil Vlámům srovnat politický vliv v zemi na úroveň Valonů a získat ve federaci odpovídající místo. Průmysl a obchod se koncentroval především do významného přístavu Antverpy, ležícího v ústí řeky Šeldy. Kromě loděnic se ve městě a jeho okolí nachází zejména průmysl petrochemický a kovozpracující. Město je známé též opracováním a obchodem diamanty, které realizuje významná židovská komunita žijící ve středu města. V okolí přístavu má sídlo i řada firem specializovaných na reexportní i jiné netradiční obchodní operace, realizované zejména se zeměmi rovníkové Afriky.

Povýšení eurokraté

Při obchodních jednáních je třeba rozlišovat mezi subjekty se sídlem v hlavním městě a ostatními. Chování i myšlení eurokratů z organizačních složek EU je silně ovlivněno americkým způsobem života. To se týká i zaměstnanců velkých obchodních a fi nančních institucí sídlících v hlavním městě. Jednání s nimi bývají zpravidla silně limitována časem, proto je nutné se na ně velmi pečlivě připravit. Argumentovat je nutno věcně a přesvědčivě a vést jednání přímo k vytčenému cíli. Přitom je třeba se vyvarovat improvizací a zbrklosti, kterými lze pokazit zdárně se vyvíjející jednání. I při dobře připraveném a správně vedeném jednání je třeba být připraven na méně úspěšný výsledek jednání, než by bylo možné očekávat. V konečném výsledku bývá zohledněna nesmírná ekonomická a politická síla těchto obchodních partnerů, nezřídka i komerčně neopodstatněná. Občas se v těchto kruzích můžeme setkat s lépe či hůře skrývanou arogancí a povýšeností. V obchodním styku s těmito partnery je třeba si stanovovat jen cíle skutečně reálné a dosahovat jich spíše s pomocí drobných dílčích kompromisů, při vysoké míře trpělivosti a sebekázně.

Odlišná je mentalita obchodních partnerů mimo hlavní město. Rozdíly v chování představitelů valonských a vlámských podnikatelských subjektů nejsou kromě používaného jazyka při povrchním kontaktu patrné a stanou se markantními až po dlouhodobějších stycích a možnosti srovnání většího počtu partnerů obou komunit. Podnikatele sídlící ve vlámské části lze charakterizovat jako nadprůměrně svědomité, racionálně uvažující a zodpovědné partnery. I když je motivem jejich činnosti samozřejmě zisk, snaží se jej dosáhnout korektně. Při jednáních oceňují zejména připravenost celého projektu, věcnou argumentaci a snahu dospět ke vzájemně výhodnému cíli. Závazky sjednané i v ústní formě plní ve většině případů přesně podle dohody. Mívají zpravidla i dobrou platební morálku. Vzhledem k ekonomické situaci v zemi i uvedeným vlastnostem je pro české podnikatelské subjekty velmi obtížné v tomto teritoriu komerčně uspět. Vlámové předpokládají neznalost, jako jednací jazyk užívají kromě angličtiny a němčiny i francouzštinu.

Tolerantní Valoni

Jednání s Valony bývá méně formální, osobní kontakty zde hrají významnější úlohu. I zde však zůstává prioritou svědomité a korektní plnění vzájemných ujednání. Lze říci, že Valoni mají o málo větší smysl pro humor než Vlámové, bývají tolerantní i vůči drobným nedochvilnostem. Je však třeba této tolerance nezneužívat, neboť i ta má své meze. Jednání je vhodné řádně předem připravit a vést je věcně při použití věrohodných podkladů. Nelze je však za žádných okolností uspěchat, protože pro dosažení cíle bývá důležité i vzájemné porozumění, které vyžaduje určitý čas. Při jednání je třeba být fl exibilní a dobře připraven na možné kompromisy. Podstatný význam může mít i volba jednacího jazyka, neboť drobnější podnikatelé, zejména vyššího věku, neovládají jiný jazyk než francouzský.

Ideální doba pro jednání s oběma komunitami je kolem desáté hodiny dopoledne, kdy lze zdárně se vyvíjející diskusi úspěšně ukončit obědem. Ten se může zejména s valonskými obchodními partnery protáhnout až na několik hodin. Během něj lze sice dořešit drobnější komerční záležitosti, častěji však diskuse sklouzne do obecné roviny. Vhodné je volit témata pokud možno neutrální, jakými jsou sport, cestování, historické památky či umění. Je třeba se vyvarovat diskusí k národnostní otázce, ale i srovnávání Belgičanů s Nizozemci či Francouzi. Osvědčeným tématem je pochvala místního piva, jehož jsou Belgičané významnými konzumenty. Při volbě značky je však třeba postupovat s rozmyslem, protože kromě standartních piv vyrábějí místní producenti i piva poněkud nezvyklá, např. malinová či třešňová. Při jednání samotném, ale i po obědě bývá zvykem vypít až několik šálků kávy. Jídelní lístek obsahuje zpravidla jídla jak vlámská, která se podobají kuchyni nizozemské, tak i valonská, která vycházejí z kuchyně francouzské. Oblíbenými jídly bývají především ryby a další produkty moře v nejrůznějších úpravách. Dalším z oblíbených jídel bývá hovězí steak s bramborovými hranolky (pommes–frites), které Belgičané pokládají za národní specialitu. Součástí jednání, a to jak při setkání, tak i při odchodu, je podání ruky mezi všemi přítomnými. Líbání ruky ženám vhodné není.

Vlámové versus Valoni

Na základě referenda z roku 1993 byla Belgie vyhlášena tříčlennou federací Vlámska, Valonska a dvojjazyčné oblasti hlavního města Bruselu. Kolem 55 % obyvatel představují Vlámové, kteří jako svůj jazyk používají nizozemštinu. Žijí na severu země a v převážně vlámsky hovořících obvodech (komunách) hlavního města. Kolem 45 % obyvatel Belgie tvoří Valoni, kteří mluví francouzsky a žijí v jižní části země a ve frankofonních obvodech Bruselu. Malou, ale samosprávnou menšinu tvoří kolem 60 tisíc německy hovořících obyvatel okresů Eupen a Malmédy. Mentalita obou národností žijících společně v Belgii, byť vykazuje oproti mentalitě naší určité drobné odchylky, by neměla představovat při správném pochopení na obou stranách nepřekonatelnou překážku vzájemného obchodu.

Odlišnosti v etiketě

Při jednání partnery oslovujeme zásadně „pane" ve spojení se jménem a titulem nebo funkcí. K mimopracovním kontaktům a oslovování křestními jmény zpravidla dochází až po dlouhodobé známosti. Ani od tohoto vztahu však nelze očekávat tolerantnější komerční přístup. Problémy může způsobit odlišnost místních názvů v jazycích jednotlivých národních komunit. Jako příklad lze uvést místopisné označení města Lutych: valonsky Liege, vlámsky Luik, německy Lüttich. Francouzské město Lille má ve vlámštině název Rijsel. Ve vlámské části země jsou pak místní názvy uváděny pouze ve své vlámské podobě.

Převzato z časopisu KOMORA.cz, vydávaném Hospodářskou komorou České republiky. Autor: Soňa Gullová, autorka působící na VŠE Praha

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek