Jak se počítá solidární daň za rok 2015?

22. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Všichni zaměstnanci a OSVČ s ročním daňovým základem nad 1 277 328 korun odvádějí za rok 2015 takzvanou solidární daň, která činí 7 % z příjmu poníženého o výdaje. Celkově tedy lidé s vyššími výdělky mohou zaplatit až dvaadvacetiprocentní daň z příjmu.

Lidé s vysokými příjmy musejí solidární daň přiznat v daňovém přiznání, které letos odevzdávají do 1. dubna, respektive 1. července. V růžovém tiskopise je bude zajímat řádek 59 Solidární zvýšení daně podle paragrafu 16a zákona.

V roce 2015 činila průměrná mzda v Česku 26 611 korun. Progresivní daň se od roku 2013 platí z částky vyšší než je 48násobek průměrné mzdy, což bylo vloni právě 1 277 328 korun

Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy mínus výdaje). Z dalších druhů příjmů, tedy například z kapitálového majetku, pronájmu, výher apod., se solidární daň do státní kasy neodvádí.

„Lidé, kteří v roce 2014 prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmu,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

NEPŘEHLÉDNĚTE! Připravili jsme pro vás SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2015


Čím více vyděláte, tím méně proděláte

Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají, už proto, že s rostoucím příjmem nad zmíněných 1 277 328 korun se podnikatelům dále nezvyšuje pojistné na sociální zabezpečení.

Jinými slovy: ti, co vydělali tři miliony korun, odvedou správě sociálního zabezpečení stejně jako ti, kdo dosáhli na příjmy 1,3 milionu.

Nejvyšší částka, jíž mohou OSVČ za loňský rok zaplatit na sociálním pojištění, činí 372 980 korun (tedy 29,2 procenta z osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy). Každý majitel živnostenského listu totiž platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % z tzv. vyměřovacího základu.

Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.

Proč byla daň zavedena?

Progresivní zdanění bylo vždy vlajkovou lodí ČSSD. Solidární daň ovšem zavedla ještě Nečasova vláda, a to na návrh tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Platí od roku 2013. Před zavedením této daně docházelo k tomu, že někteří lidé s vysokými příjmy odvedli státu reálně méně peněz.

Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se totiž odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu čili stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Daň z příjmu fyzických osob zaměstnanců se přitom platí z hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanci s nadstandardním příjmem tak měli z důvodu stropu nižší efektivní daň z příjmu,“ vysvětluje tento paradox tisková zpráva společnosti Mazars.

„V roce 2012 zaplatil zaměstnanec pobírající hrubou roční mzdu ve výši 2 000 000 Kč na dani z příjmu fyzických osob částku 344 835 Kč, efektivní sazba jeho daně z příjmu byla tedy 17,24 %. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou roční mzdou 1 000 000 Kč zaplatil na dani z příjmu fyzických osob 176 160 Kč, efektivní sazba tedy činila 17,62 %,“ uvádí příklad Gabriela Ivanco. Zavedení solidární daně tuto nerovnováhu odstranilo.

Efektivní (skutečná) sazba daně je reálně odvedenou daní, která se např. díky slevám na poplatníka, nezdanitelným položkám apod. liší od zákonných daňových sazeb.

Zatímco OSVČ jsou zvyklé podávat daňové přiznání každoročně, tedy přesáhnou-li jejich příjmy 15 tisíc korun ročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností.

Výjimku ale tvoří právě plátci solidární daně. Jste-li zaměstnancem, jehož mzda přesáhla v roce 2015 zmiňovaných 1 277 328 korun, daňové přiznání podat musíte. A to stejně jako OSVČ, to jest do 1. dubna, případně do 1. července, svěříte-li ho daňovému poradci. Pro úplnost dodejme, že solidární daň zaměstnanců se vypočítává z hrubé, nikoliv superhrubé mzdy.

Pozor! U OSVČ se solidární daň počítá z hrubého zisku, tedy z příjmu poníženého o výdaje (viz tabulku níže), a nikoliv z celkových ročních příjmů.

Daňové odpočty solidární daň nesnižují

Na výši solidární daně nemají vliv uplatněné daňové odpočty, například odpočet úroků z úvěru na bydlení, dary, odpočty na penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření či odpočet životního pojištění.

Odpočty snižují pouze základ daně podléhající klasické 15% dani z příjmu fyzických osob.

Klasické slevy, především slevu na poplatníka ve výši 24 480 korun ročně, samozřejmě uplatnit můžete. Od loňského roku tak mohou činit opět i pracující důchodci, kterým načas minulá vláda tuto výhodu sebrala, než její rozhodnutí zrušil Ústavní soud.

Pro vyšší přehlednost uveďme konkrétní příklad odvodu solidární daně. Živnostník Jiří Novák měl roční příjem za rok 2015 ve výši 4 150 000 Kč a výdaje 1 850 000 Kč. Zároveň uplatňuje daňový odpočet penzijního spoření ve výši 12 000 Kč a životního pojištění ve výši 12 000 Kč. Je svobodný a nemá potomky, nemůže tedy využít slev na manželku a děti. Vzhledem k výši příjmu se ho týká tzv. solidární daň. Kolik tedy zaplatí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2015?

Položka Částka
Příjem za rok 2015 4 150 000 Kč
Výdaje za rok 2015 1 850 000 Kč
Základ daně ze samostatné výdělečné činnosti 2 300 000 Kč
Nezdanitelné položky 24 000 Kč
(12 000 Kč + 12 000 Kč)
Základ daně snížený o nezdanitelné položky 2 276 000 Kč
(2 300 000 Kč − 24 000 Kč)
Klasická daň z příjmu 341 400 Kč
(15 % z 2 276 000 Kč)
Solidární daň 69 907 Kč
(7 % z 2 276 000 Kč − 1 277 328 Kč)
Celková daň 411 307 Kč
(341 400 Kč + 69 907 Kč)
Sleva na poplatníka 24 840 Kč
Daň z příjmu po uplatnění slev za rok 2015 386 467 Kč
(411 307 Kč − 24 840 Kč)

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek