Jak to bude s ochranou patentů v Evropské unii?

7. 10. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V každém státě trochu jiný přístup a nejistota firem. Tak je to zatím s ochranou patentů v Evropě. Kýženou změnu má ale přinést takzvaný evropský patent s jednotným účinkem.

V současné době je možné získat v rámci Evropské unie patent rozhodnutím národního patentového úřadu, který však platí pouze na území daného státu. Pokud chce mít držitel patent chráněn i v okolních členských zemích, je nutné udělený patent validovat v každé jednotlivé zemi, kde požaduje ochranu. K tomu je zapotřebí překlad patentu a s tím spojený validační poplatek, který dosahuje více než 32 tisíc eur.

V případě sporů vzniklých v souvislosti s patentem je zapotřebí domáhat se ochrany v každém jednotlivém státě, kde ke zneužití došlo. Přihlašování patentů na úrovni Evropské unie je tedy poměrně složitým a administrativně náročným procesem, který značně omezuje možnosti inovativních podniků na jednotném trhu. Držitel patentu je totiž zmítán značnou právní nejistotou, neboť patent je posuzován dle několika různých vnitrostátních úprav, stejně tak je i rozdílně ochraňován.

„Výraznou změnou je povinnost platit pouze jeden společný roční poplatek Evropskému patentovému úřadu."

Držitel evropského patentu si v případě sporu může vybrat soud jakéhokoli členského státu, kde chce daný spor projednávat. Vzhledem k tomu, že právní předpisy daných států jsou odlišné, rozhodování je nejednotné a vytváří právní nejistotu ohledně předvídatelnosti výsledků soudních sporů. Spolu s tím dochází přirozeně k situacím, kdy si držitel patentu vybere soud, jehož rozhodovací praxe je nejvlídnější.

Zavedení jednotné patentové ochrany v EU tak představuje důležitou součást evropských strategií v oblasti jednotného trhu a průmyslové politiky. Spory a debaty o podobě společné evropské patentové politiky trvaly bezmála 40 let, než Evropský parlament schválil v roce 2012 nařízení č. 1257/2012 a nařízení č. 1260/2012, které mají za cíl sjednotit patentovou ochranu.

Bude stačit jediný poplatek...

Evropský patent s jednotným účinkem (EPJÚ) bude stejně jako evropský patent vydáván Evropským patentovým úřadem. Výraznou změnou ovšem je povinnost platit pouze jeden společný roční poplatek Evropskému patentovému úřadu (EPO), který ho následně v určitém poměru rozdělí mezi zúčastněné členské státy.

Dále již nebude třeba patent překládat do úředních jazyků zemí, kde své právo uchazeč uplatní. Postačí, aby žádost byla přeložena do angličtiny, francouzštiny nebo němčiny. Existují zde však dvě výjimky, v případě sporu je držitel patentu povinen předložit překlad patentu do úředního jazyka členského státu, kde došlo k údajnému porušení nebo ve kterém má údajný porušovatel bydliště.

Druhá výjimka trvá do zavedení automatizovaných překladů - překlad je vyžadován na přechodnou dobu, než bude zaveden systém vysoce kvalitních strojových překladů do všech úředních jazyků EU.

... a případně také jediná žaloba

EPJÚ je vnímán jako vnitrostátní patent zúčastněného členského státu, kde měl držitel patentu své bydliště nebo hlavní místo podnikání v den podání patentové přihlášky nebo v němž měl držitel patentu k danému dni své místo podnikání.

Tento mechanismus poskytuje právní jistotu, jednotnou ochranu a stejný účinek ve všech členských státech. Institucionálně ho bude zajišťovat soudní soustava, která bude tvořena Soudem první instance (Paříž, Londýn, Mnichov) a Odvolacím soudem (Lucemburk). Tato soudní soustava tak bude tvořit komplexní, jednotnou ochranu EPJÚ. Již nebude nutno podávat žaloby ve všech členských státech, ale postačí podat jedinou žalobu v případě možného porušení práva.

EPJÚ s sebou ovšem přináší také rizika, která se mohou dotknout především malých a středních podnikatelů. Jedná se o první precedens, kdy významná část suverénní pravomoci České republiky k výkonu soudnictví v civilních věcech bude přenesena na nadnárodní orgán.

„Nebude třeba patent překládat do úředních jazyků zemí, kde své právo uchazeč uplatní."

Český soudní systém by tak nebyl schopný poskytnout ochranu občanům. S tím souvisí i zvýšení finančních nákladů, kdy soudní poplatek v České republice u zahájení řízení v patentové věci činí dva tisíce korun. Základní soudní poplatek při řešení sporů z EPJÚ má být naproti tomu 11 tisíc eur, vlastní soudní náklady budou v rozmezí 11 tisíc až 231 tisíc eur.

Spornou otázkou je také dopad na konkurenceschopnost České republiky. Možným negativním dopadem EPJÚ je zaplavení našeho území cizími patenty, které znemožní výrobu a prodej českým podnikatelům. Čeští přihlašovatelé se na patentových přihláškách podávaných s účinky do ČR podílejí velmi skromně, jedná se o pár desítek přihlášek oproti tisícům přihlášek ročně ze strany zahraničních přihlašovatelů. Velké zahraniční korporace tak budou mít možnost jedním patentem zablokovat četná území a snižovat konkurenci v dané zemi.

Českým podnikatelům by tím zřejmě několikanásobně stouplo množství překážek, na druhé straně se jim nabízí nově otevřený prostor pro rozšiřování jejich inovací srovnáním podmínek pro celou Evropskou unii. EPJÚ je tak jistě milníkem v patentovém právu, budoucnost ukáže, zda dokáže naplnit svůj potenciál s minimálními negativními dopady na podnikatele členských států.

Otázkou je, kdy systém vstoupí do praxe. Podle dostupných informací nebyl ještě EPJÚ všude ratifikován, a tak není zřejmé, kdy začne fungovat. Již několikrát byla účinnost odložena.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Aleš Terš a Petr Kincl, mezinárodní advokátní kancelář PwC Legal

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek