Jaká je reálná hospodářská vyspělost regionů v České republice?

19. 11. 2015 | Zdroj: EU Office ČS, a. s.

motiv článku - Jaká je reálná hospodářská vyspělost regionů v České republice? Sledování reálné hospodářské vyspělosti regionů hraje klíčovou roli pro možnost přístupu těchto regionů k dotacím ze strukturálních fondů Evropské unie. Svůj příspěvek na toto téma poskytl Měsíčníku EU aktualit pan Jakub Fischer, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Jak si vedou jednotlivé regiony v ČR a jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Sledování reálné hospodářské vyspělosti jednotlivých regionů (na úrovni NUTS-2) v zemích Evropské unie prostřednictvím ukazatele hrubého domácího produktu ( H D P ) n a o b y v a t e l e vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS) hraje klíčovou roli pro možnost přístupu těchto regionů k prostředkům ze strukturálních fondů EU.

Vzhledem k tomu, že ukazatel hrubého domácího produktu je pro každou zemi vyjádřen v její národní měně a navíc je nutné vzít pro srovnání reálné hospodářské vyspělosti v úvahu odlišnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích, přepočítává se ukazatel HDP na obyvatele do PPS.

Tento přepočet se přitom oficiálně provádí s pomocí tzv. národní cenové hladiny, předpokládá se tedy, že cenová úroveň je ve všech sledovaných regionech dané země shodná.

Je přitom zřejmé, že tato jednotná (národní) cenová hladina nevystihuje realitu odlišných cen v jednotlivých regionech, díky čemuž dochází ke zjevným nepřesnostem při sledování rozdílu v úrovni regionálního HDP ve srovnatelné cenové hladině.

Čadil a kol. provedli experimentální odhady za rok 2007 dle standardu národních účtů ESA 1995, v současné době je na VŠE prováděn odhad cenových hladin za rok 2012 ve standardu ESA 2010. Z obrázku 1 přitom vidíme, že cenové hladiny se v jednotlivých regionech ČR poměrně výrazně liší.

Obrázek 1 Regionální cenové hladiny v ČR (2007)

Regionální cenové hladiny v ČR (2007)

Zdroj: Musil (2014) , s. 93.

Reálná hospodářská vyspělost v Praze není tak vysoká, jak by se z oficiálních čísel mohlo zdát. Vezmeme-li totiž v potaz pražskou cenovou hladinu namísto oficiálně používané jednotné cenové hladiny národní, zjistíme, že ceny jsou zde v průměru o 20 % vyšší, než činí celorepublikový průměr.

Vyšší regionální cenovou hladinu sledujeme též ve Středočeském kraji, což je ovlivněno jednak vyšší kupní silou obyvatel denně dojíždějících do hlavního města Prahy a dále vyšším nájemným v místech s dobrou dojížďkou do Prahy.

Obdobně vyšší cenovou hladinu (a tím nižší reálnou vyspělost oproti oficiálně uváděné) sledujeme v Jihomoravském kraji a v některých malých krajích, což je způsobeno vyššími cenami v sídelních městech (Brno, Karlovy Vary, Liberec či Zlín).

Naopak nižší cenovou hladinu sledujeme v méně vyspělých a rozlehlých regionech, jako např. v regionu Ústeckém (kde je cenová hladina nižší o 5 % oproti celorepublikovému průměru) či v Kraji Vysočina.

Obecně lze říci, že rozdíly mezi ekonomickou vyspělostí regionů jsou při srovnání s využitím regionálních cenových hladin podstatně menší než při použití jednotné (národní) cenové hladiny.

Rozdíly v cenové hladině přitom nemají dopad jen na přístup k evropským prostředkům, ale přímo ovlivňují i regionální čistý disponibilní důchod domácností.

Například v Praze činí čistý disponibilní důchod na obyvatele 132 % republikového průměru; vezmeme-li však v úvahu vyšší cenovou hladinu v hlavním městě, je tento rozdíl již jen necelých 10 %.

V Kraji Vysočina je pak tento důchod v nominálním vyjádření o 5 % nižší oproti průměru, při přepočtu pomocí regionálních cenových hladin jsou na tom pak domácnosti v tomto kraji téměř stejně jako průměrná domácnost v ČR.

A například v Ústeckém kraji je čistý disponibilní důchod na obyvatele nižší o více než 12 % oproti průměru, zatímco po přepočtu do srovnatelných cen je tento rozdíl přibližně poloviční.

Jakub Fischer, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek