Jan Mládek: Na základní školy chceme vrátit technické vzdělání

6. 10. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Jan Mládek: Na základní školy chceme vrátit technické vzdělání Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek považuje renesanci technických oborů za jednu ze svých priorit. Zájem o vyučení má podpořit vyřešení problémů se státními maturitami a dořešení obsahu Závěrečných a Mistrovských zkoušek.

Velkým tématem pro podnikatele je dlouhodobá krize v technických a učňovských oborech, které neprodukují dostatek absolventů. Bude ministerstvo průmyslu a obchodu iniciovat kroky, které by ve spolupráci s resortem školství situaci zlepšily?
Do skupiny již realizovaných opatření patří především daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří ve spolupráci se školami poskytují žákům a studentům praxi nebo odborný výcvik na svém pracovišti. Budeme se ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy snažit, aby v brzké době došlo k dořešení organizace a obsahu Závěrečné zkoušky a Mistrovské zkoušky a aby byla dořešena organizace Maturitní zkoušky včetně povinné matematiky. Rovněž prosazujeme, aby byly zaměstnavatelům k dispozici vzorové smlouvy žák-firma a firma-škola.

Bude to stačit?
Pro efektivní školství je třeba zavést systém regionálních predikcí potřeb trhu práce, podle kterého budou povinně uzpůsobovány studijní obory. S tím souvisí nutná změna financování středních škol, která bude respektovat jak predikce, tak finanční i organizační náročnost výuky. A protože zájem o technické obory je vhodné v dětech vzbudit co nejdříve, prosazujeme, aby se na základní školy opět vrátilo povinné polytechnické vzdělávání.

Firmy rovněž dlouhodobě volají po vyšší podpoře aplikovaného výzkumu zaměřeného na uplatnění v praxi a přehodnocení výzkumných projektů podporovaných státem z hlediska skutečného přínosu k inovacím a konkurenceschopnosti.
Aplikovaný výzkum a vývoj byl v roce 2008 převeden z jednotlivých odborných resortů do Technologické agentury České republiky (TA ČR), která ve stejné době vznikla. Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy v nynější době žádný aplikovaný výzkum ani vývoj nepodporuje a ani podporovat nemůže, neboť k tomu nemá rozpočtové prostředky. TA ČR, která má tuto funkci plnit, je samostatnou „organizační složkou státu“, správcem rozpočtové kapitoly, samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR.

České firmy upozorňují na podceňování digitální agendy českou vládou. Budování digitální infrastruktury je podle nich stejně důležité, jako stavby dálnic nebo železnic. Dočkají se jednotné, nadrezortní digitální strategie, kterou požadují?
Ministerstvo průmyslu a obchodu si uvědomuje opodstatněnost tohoto požadavku podnikatelského sektoru, ovšem vzhledem k tomu, že Digitální agenda pokrývá velmi širokou oblast problematiky, která spadá do působnosti více resortů, je obtížné vytvořit jednotnou celostátní strategii pro implementaci tohoto dokumentu v okamžiku, kdy v České republice neexistuje nadresortní útvar, který by problematiku Digitální agendy jako celku zastřešoval a implementoval ji v České republice.

Takže nemáte v této oblasti žádné dobré zprávy?
Nedomnívám se, že „pouhé“ vyčlenění finančních prostředků ze strany státu je samospasitelné pro jakýkoliv obor. Jako přínos státu v této oblasti kromě zmiňovaných finančních podpor vidím například ve zjednodušení administrativních procesů a snížení nákladů na výstavbu sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu.

Dalibor Dostál

Nejsou lidi

Českým strojírenským firmám v současnosti chybí 10 procent vyučených absolventů, 10 procent středoškoláků a 15 procent vysokoškoláků technických oborů. Například 65 firmám sdruženým v Národním strojírenském klastru (NSK) schází 2700 techniků. Kromě počtu absolventů si podniky stěžují na špatnou kvalitu a nevyhovující oborovou skladbou absolventů. Tuzemských firmám chybí především elektrikáři, konstruktéři nebo informatici.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek