Jana Hodboďová: Firmy i akademici potřebují někoho, kdo je ohlídá

29. 12. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Česká startupová scéna prochází boomem, ne každá organizace ho vydrží. Spolupráce mezi akademiky a byznysmeny je i po letech stále na začátku, u firem je důležitější počet zaměstnanců než obrat i zisk, i to zmínila v rozhovoru pro server E15.cz koordinátorka inkubátoru InovaJet ČVUT Jana Hodboďová.

E15.cz: Podnikatelský inkubátor funguje pod Inovacentrem ČVUT čtyři roky, který projekt považujete za největší úspěch?
Velmi dobře se prosadily firmy z rané fáze, třeba Etnetera, počátky inkubátoru se totiž datují už od roku 1992. Z té pozdější fáze to byla například společnost ImageMetry nebo třeba Eyedea Recognition, která vyvíjí software na rozpoznání obrazů a tváří. Hodně zajímavá firma je také Do-It, která vytváří 3D tiskárny nebo firma AppSatori, která se zabývá google technologiemi. Nedávno jí koupila Etnetera a tvoří se tak vlastně takový hezký kruh.

E15.cz: Přihlašují se do inkubátoru hlavně lidé z ČVUT nebo přicházejí i z jiných oborů?
janaByť jsme součástí ČVUT, tak s ní není podmínkou být v nějakém vztahu. Míchání různých typů lidí podporujeme. Například lidé z AppSatori polovinu studia strávili na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Další projekty od ekonomů tu máme i v tuto chvíli, přesto většina lidí přichází z ČVUT. Důležitý je hlavně podnikatelský záměr a tým. Pokud lidé přicházejí s nějakou technologií nebo inovací, tak je nám jedno, z které univerzity jsou.

Uvidíme, jak to bude teď, VŠE ani Zemědělská univerzita (ZČU) totiž dosud svůj inkubátor neměly, ale to se mění. Každý z inkubátorů je jinak orientovaný a funguje podle jiných pravidel, proto si myslím, že přepad z jiných univerzit k nám stále bude.

E15.cz: Spolupracujete i s konkurenčními inkubátory?
Spolupracujeme, například ČZU jsme pomáhali se založením vlastního inkubátoru, který otevřeli v říjnu. VŠE plánuje otevřít v lednu. Teď jsme společně organizovali například veletrh podnikání. Jeho cílem bylo seznámit i lidi mimo startupovou scénu s různými možnostmi, které fungují na podporu začínajících podnikatelů z různých odvětví. Mělo to docela dobrý ohlas, takže v tom budeme pokračovat.

Snažíme se být samostatní

E15.cz: Pokud firma, kterou jste podporovali, uspěje, co z toho získá inkubátor?
Ve chvíli, kdy jsou firmy našimi členy, tak platí členský příspěvek a nájem, samozřejmě ve snížené míře, než jaká by byla komerční cena. Naše náklady se snažíme pokrýt příjmy od firem, abychom byli samostatná fungující jednotka, ale na firmách žádný podíl nemáme. Nic neočekáváme ani po ukončení spolupráce. Spíš s nimi spolupracujeme dál, chodí s námi například na motivační přednášky pro studenty, kde předávají svou zkušenost.

E15.cz: Pracujete i s jinými financemi?
Naše primární příjmy jsou od firem, občas získáme nějaký grant a máme komerční partnery, kteří nám pomáhají. Spolupracujeme například se Sapem, Microsoftem nebo společností Ernst & Young či Česká spořitelna.

E15.cz: Inovacentrum v rámci vývoje nových technologií propojuje univerzitu se soukromým sektorem, už se domluva mezi akademiky a byznysem zlepšila?
Děláme to už pátým rokem, nicméně je to pořád na začátku. Pořád to není nic standardního. Firmy často zmiňují, že se s univerzitami těžko spolupracuje a naopak. Akademici mají trošku jiný režim, mají jiné zvyky a nastavení, což průmysl nechápe. A stejně tak obráceně. Pokusy v řadě případů ztroskotaly na termínech, na nepochopení zadání, v podstatě na úplně banálních věcech. Obě strany potřebují, a by je někdo propojil, někdo, kdo zná oba světy. A oba ohlídá.

Nejsilnější je lednové kolo

E15.cz: Inkubátor nové projekty přijímá třikrát do roka, kolik firem musíte odmítnout?
Nabíráme v lednu, dubnu a říjnu, nejsilnější je lednové kolo, kdy přichází okolo pětadvaceti přihlášek, což by se mohlo zdát málo, ale vzhledem k cílové skupině, kterou máme, tak jsme s tím spokojení. Většinou bereme okolo pěti projektů. Ročně tak máme okolo patnácti projektů.

E15.cz: Sledujete, jak se firmám daří, poté co skončí v inkubátoru?
Aktivně sbíráme informace jen od firem, které jsou u nás aktuálně zasídlené. Společnosti také každý rok posílají základní finanční údaje. V rámci pravidelných schůzek zjišťujeme, jaké jsou jejich nefinanční změny a pokroky. Ty jsou pro mě osobně důležitější, u obratu a zisku záleží, v jakém oboru se firma pohybuje. Pokud jde třeba o hardwarovou firma, tak může mít obrovské obraty, nicméně zisk má minimální, protože má obrovské výdaje s nákupem. Pokud je to softwarová firma, tak může mít daleko menší obrat, ale daleko větší zisk. Další věc je, že zisk většinou startupové firmy investují zpátky do firmy. Poznat z finančních ukazatelů úspěšnou firmu je dost těžké. Spíše sledujeme třeba růst ve firmách. To znamená kolik má například lidí.

E15.cz: Jak vypadá podpora inkubátoru?
Pomáháme jim s kontakty i napojením na další zajímavé firmy. Spolupracuje s řadou lidí z byznysu, podnikateli, investory a velkými firmami. Připravujeme je na vstup investora. Nabízíme i vzdělávací systém. Většinou jde totiž o techniky, kteří nejsou byznysem políbení. Mívají problémy s prezentací, s obchodem i validací nápadu. Na začátku mají lidé problémy stejné, je vlastně jedno, s čím kdo podniká.

E15.cz: Jak si stojí Česká republika a její univerzitní inkubátory v porovnání se zahraničím?
V České republice se zatím tyto aktivity stále ještě rozjíždějí. Pokud beru celkově českou startupovou scénu, tak musím říct, že tady dochází k obrovskému boomu. Na počet cílové skupiny je tady poměrně dost organizací. Z řady univerzitních inkubátorů, které tady vznikly, je podle mne funkčních jen několik. Což ale neznamená, že to je špatně, nějakým způsobem se to vykrystalizuje. Myslím si, že úroveň služeb je tady velmi zajímavá a trh se stále rozvíjí.

E15.cz: Jste schopni české firmy propojit se zahraničím?
Ano, firmy podporujeme v rámci různých kontaktů, které máme na univerzitách. Spolupracujeme s partnerskými sítěmi, jsme členem European Business Network. Spolupracuje z CzechInvestem a CzechTradem. Záleží na konkrétních firmách kam a s čím chtějí jít. K tomu slouží služba, která se jmenuje softlanding a věnuje se výměně firem mezi inkubátory.

Jana Hodboďová

Narodila se v roce 1985, mezi lety 2000 a 2004 studovala fotografii na škole Michael, rok se věnovala studiu anglického jazyka na jazykové škole Elvis. V letech 2005 až 2011 studovala sociální a masovou komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského. Postupně působila většinou v obchodní m sektoru či jako koordinátor projektů a poté se podílela na rozjezdu vydavatelství. Do Inovacentra ČVUT nastoupila jako koordinátorka v roce 2011.


Převzato z deníku E15. Autor článku: Tereza Čapková

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek