Japonsko: Zahraniční obchod a investice

14. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Japonska v letech 2013–2017

 

Vývoz

Dovoz 

Saldo

 

Hodnota (bil. JPY)

Index (%)

Hodnota (bil. JPY)

Index (%)

Hodnota (bil. JPY)

2013

69,8

 9,5

81,2 

14,9

-11,5

2014

73,1

 4,8

85,9

5,7

-12,8

2015

75,6

 3,4

78,4

-8,7

-2,8

2016

74,1

 -2,0

67,9

-13,4

6,2

2017

78,3

11,8

75,3

14,0

3,0

Zdroj: Statistiky japonského Ministerstva financí, Monthly Statistics of Japan

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Regionálně je pro japonský zahraniční obchod z pochopitelných důvodů nejvýznamnější oblastí Asie s 55% podílem na celkovém vývozu a s 59% podílem na celkovém dovozu.

Čína je řádově nejdůležitějším dovozním partnerem Japonska a stejně tak i celkově nejvýznamnějším obchodním partnerem podle obratu. Rostoucí poptávka v Číně a dalších rozvíjejících se zemích v Asii je dnes zásadní pro japonský průmysl. S tím souvisí také přesuny výrobních kapacit japonského průmyslu do okolních asijských zemí.

Na druhém místě v důležitosti pro japonskou ekonomiku je obchod s USA, které jsou nejvýznamnější exportní destinací Japonska a s nimiž Japonsko udržuje dlouhodobě výrazný obchodní přebytek.

Třetím největším obchodním partnerem Japonska jsou země ASEAN a čtvrtým nejdůležitějším partnerem je EU. Japonsko je zároveň druhým největším obchodním partnerem EU v Asii (po Číně).

Nejvýznamnější obchodní partneři Japonska v roce 2017

 

Export (v bil. JPY)

Import (v bil. JPY)

Obrat (v bil. JPY)

 Čína

14,89

18,45 33,34

 USA

15,11

8,08 23,19
 ASEAN

10,62

10,44

21,06

 EU

8,66 8,75 17,41
 Korejská republika 5,98

3,15

9,13

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu

Export představuje 14,1% objemu japonské ekonomiky. Hlavními vývozními položkami jsou dopravní zařízení (23,5%), následují strojírenské výrobky (19,9%), elektrická zařízení (17,8%), chemické výrobky (10,3%), optické a zdravotnické přístroje (5,6%), železo a ocel (3,8%), plasty (3,6%), drahé kovy (2,2%), lodě (2,1%) a výrobky z pryže (1,5%).

Komoditní struktura dovozu

Japonský dovoz představuje 3,7% globálních dovozů a v hodnotovém vyjádření jde o 13,2% japonského HDP. Na prvním místě je dovoz minerálních paliv, jehož objem ještě výrazně vzrostl po ostavení jaderných elektráren (21,3%). Dalšími významnými položkami jsou elektrická zařízení (16,1%), strojírenské výrobky včetně počítačů (10,4%), chemické výrobky (10,1%), léčiva (4,3%), optické a zdravotní přístroje (4,1%) a dopravní zařízení (3,4%).

Podrobné statistiky japonského vývozu a dovozu v případě zájmu naleznete zde: http://www.customs.go.jp/toukei/info/index_e.htm

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Speciální ekonomické zóny

Z rozhodnutí japonské vlády bylo ustaveno šest "speciálních ekonomických zón" rozdělených podle jednotlivých odvětví. Cílem je usnadnit podnikání a přístup na trh zaraničním firmám a připravit jednodušší pracovně právní podmínky tak, aby byly lépe srozumitelné zahraničním společnostem.
Zóna v oblasti hlavního města je určena mezinárodnímu obchodu, aglomerace kolem města Osaka je vymezena pro inovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu budou zřízeny speciální zemědělské zóny. Ve městě Fukuoka se bude experimentovat s pracovním právem a ostrov Okinawa bude zónou pro mezinárodní turismus.

Dohody o ekonomickém partnerství

Japonsko rozlišuje dva pojmy zahraniční ekonomické spolupráce jdoucí nad rámec WTO. Užším pojmem je dohoda o volném obchodu (FTA – Free Trade Agreement), která zahrnuje pouze obchod se zbožím. FTA je, coby nástroj podpory zahraničního obchodu, využívána méně. Druhým pojmem je dohoda o ekonomickém partnerství (EPA – Economic Partnership Agreement), která upravuje kromě obchodu se zbožím i celou řadu dalších položek včetně služeb, investic, státních zakázek, duševního vlastnictví apod. Japonsko v posledních několika letech zintenzívnilo svá jednání o EPA (hlavně v asijském regionu).
Japonsko dosud uzavřelo dohody o ekonomickém partnerství (EPA) se Singapurem (platná od r. 2002), Mexikem (2005), Malajsií (2006), Chile (2007), Thajskem (2007), Indonésií (2007), Brunejí (2007), Filipínami (2008), Švýcarskem (2009), ASEAN (2008), Vietnamem (2009), Indií (2011), Peru (2011), Austrálií (2014) Mongolsko (2015).

Dohoda o volném obchodu mezi Japonskem a EU

Evropská unie a Japonsko v prosinci 2017 zdárně ukončily čtyřletý vyjednávací proces dohody o volném obchodu – EPA. Vyjednávací týmy stihly dosáhnout vytýčeného cíle a ještě před koncem roku 2017 dořešily poslední rozpory tak, aby bylo možno vyjednávací proces ukončit a finalizovat text dohody. Po právním čištění anglické jazykové verze a překladu do dalších 23 úředních jazyků EU, stejně jako do japonštiny, by měla být dohoda slavnostně podepsána v červenci 2018. Po následné ratifikace by EPA měla vstoupit v platnost ještě před koncem mandátu současné Evropské komise v roce 2019.
Vstup EPA v platnost bude znamenat posílení vzájemné spolupráce mezi EU a Japonskem a přinese významné obchodní příležitosti – okamžitě se začátkem platnosti bude odstraněno clo na 90 % vývozů z EU do Japonska a po vypršení přechodných období u nejcitlivějších produktů bude bezcelních 97 % unijních vývozů. Japonsko rovněž přebírá mezinárodní standardy pro motorová vozidla, textil či zdravotnické prostředky. Nové příležitosti se nabízí rovněž pro export zemědělské a potravinářské produkce, které bude možno vyvážet buď zcela bezcelně, nebo s výrazně nižší sazbou. Dokončením dohody, která představuje vznik zóny volného obchodu pokrývající celou jednu třetinu světové ekonomiky, byl oběma stranami vyslán významný signál celému světu, že EU a Japonsko podporují volný obchod založený na pravidlech, sdílených hodnotách a ochraně nejvyšších standardů.

Trans-pacifické partnerství (TPP)

Japonsko se v r. 2013 připojilo k vyjednávání o Transpacifickém partnerství TPP, aby se po odstoupení USA v r. 2017 postavilo do čela zbylé skupiny signatářů (TPP-11).

Vědeckotechnické parky

V Japonsku existuje několik VT parků, většinou zřízených na bázi finanční spolupráce státního a privátního sektoru:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Japonsko je pátou investičně nejatraktivnější zemí světa, alespoň tedy podle každoročního průzkumu UNCTAD. Nicméně, dlouhodobě se nedaří tuto pozici potvrzovat v počtu ani v objemu realizovaných projektů FDI. Například v r. 2016 do země přišlo pouze 11.4 mld. USD a v r. 2017 jen 10,5 mld. USD.

Nejvíce projektů FDI bylo realizováno v oblasti výroby strojních elektromechanických zařízení (35,5%), v oblasti finančnictví a pojišťovnictví (23,5%), výroby dopravních prostředků (17,4%), v oblasti dopravy a přepravních služeb (11,9%) a ve strojírenské výrobě (11,8%).

Zdrojem převážné většiny přímých zahraničních investic do Japonska byly v r. 2017 Spojené státy americké (36%), následovány Singapurem (13%), Nizozemím (12%), Hong Kongem (9%), Francií (8%), Jižní Koreou (6%) a Čínou (4%).

V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé zejména sektory maloobchodu, energetiky, farmaceutického průmyslu a zdravotnické techniky, potravinářství, všeobecného strojírenství, informačních technologií a dalších hi-tech oborů (nanotechnologií, biotechnologií, environmentálních technologií, atd). Rizika investování v Japonsku formou FDI jsou minimální. Právní rámec pro podnikání i FDI je v Japonsku velmi dobře rozvinut a právní kultura je na vysoké úrovni. K místním specifikům, které mohou ovlivnit kvalitu investice, tak patří zejména přetrvávající jazyková bariéra a odlišnosti japonské podnikatelské kultury. Pro portfoliové investice platí běžná rizika investování na kapitálovém trhu, přičemž v japonských podmínkách je třeba brát ohled na relativně vyšší volatilitu kapitálového trhu v porovnání s jinými světovými ekonomikami i na volatilitu směnného kurzu JPY vůči ostatním světovým měnám.

Investice ČR v Japonsku

V Japonsku přímo působí pouze několik českých firem. Patří k nim např. pobočky firem ELMARCO, Zoner, nebo Ravy. Většina českých firem v Japonsku je sdružena v České obchodní a průmyslové komoře, která vznikla v roce 2013: https://www.cccij.com/inpage/organizace/

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Aktuálně zahraniční investor nepotřebuje ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas japonské vlády, a to s výjimkou několika oblastí, které se dotýkají národní bezpečnosti (leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky a kosmického výzkumu a vývoje) a tzv. citlivých odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolovu, těžebního a kožedělného průmyslu).

Mnohé investiční příležitosti vznikly pro zahraniční investory v důsledku rozsáhlých deregulačních a privatizačních programů. Zahraniční, zvláště americké firmy, využily vhodné podmínky v Japonsku a svoje přednosti v know-how v telekomunikacích, software apod. a zřídily v Japonsku vlastní podniky, nebo vstoupily do japonských subjektů. Pro mnoho japonských firem bylo převzetí podniku nebo sloučení se zahraničním kapitálem ve složité finanční situaci jedinou možností přežití v prostředí vleklého hospodářského útlumu. Dalším faktorem umožňujícím vstup zahraničních investorů do Japonska je změna způsobu zveřejňování hospodářských výsledků japonských společností – současná úprava víceméně odpovídá mezinárodním účetním standardům.

Japonsko je  zemí s relativně složitými podmínkami pro podnikání zahraničních firem. Za hlavní bariéry pro podnikání zahraničních subjektů jsou považovány netransparentní byrokratické postupy, složitost legislativy, silná místní konkurence, monopolní postavení a propojení místních společností, extrémně vysoké počáteční náklady, vysoké ceny a obtížnost získání vhodných pozemků, relativně vysoké daňové zatížení, vysoké životní náklady zahraničních expertů, jazyková a kulturní bariéra.

Základní informace o důvodech investiční přitažlivosti pro zahraniční firmy lze nalézt na webových stránkách, které spravuje japonská vládní agentura na podporu obchodu a investic JETRO.

JETRO taktéž uvádí velmi detailní přehled investičních pobídek, poskytovaných na celostátní i regionální či municipální úrovni.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: