Japonsko: Zahraniční obchod a investice

21. 9. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Japonska v letech 2012–2016

 

Vývoz

Dovoz 

Bilance

 

hodnota (bil. JPY)

Index (%)

hodnota (bil. JPY)

Index (%)

hodnota (bil. JPY)

2012

63,7

-2,7

70,7

3,8

-6,9

2013

 69,8 

 9,5

 81,2 

14,9

-11,5

2014

73,1

 4,8

85,9

5,7

-12,8

2015

75,6

 3,4

78,4

-8,7

-2,8

2016

74,1

-2,0

67,9

-13,4

6,2

Zdroj: Statistiky japonského Ministerstva financí, Monthly Statistics of Japan

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Regionálně je pro japonský zahraniční obchod z pochopitelných důvodů nejvýznamnější oblastí Asie s 55% podílem na celkovém vývozu a s 59% podílem na celkovém dovozu.

Čína je řádově nejdůležitějším dovozním partnerem Japonska a stejně tak i celkově nejvýznamnějším obchodním partnerem podle obratu. Rostoucí poptávka v Číně a dalších rozvíjejících se zemích v Asii je dnes zásadní pro japonský průmysl. S tím souvisí také přesuny výrobních kapacit japonského průmyslu do okolních asijských zemí.

Na druhém místě v důležitosti pro japonskou ekonomiku je obchod s USA, které jsou nejvýznamnější exportní destinací Japonska a s nimiž Japonsko udržuje dlouhodobě výrazný obchodní přebytek.

Třetím největším obchodním partnerem Japonska jsou země ASEAN a čtvrtým nejdůležitějším partnerem je EU. Japonsko je zároveň druhým největším obchodním partnerem EU v Asii (po Číně).

 

 

Nejvýznamnější obchodní partneři Japonska v roce 2016

 

Export (v bil. JPY)

Import (v bil. JPY)

Obrat (v bil. JPY)

Čína

13,30

18,28 31,58

USA

15,25

8,08 23,33
ASEAN

10,38

10,05

20,43

EU

7,98 8,15 16,13
Korejská republika 5,40

2,93

8,33

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu

Export představuje 13,1% japonské ekonomiky. Hlavními vývozními položkami jsou dopravní zařízení (23,5%), následují strojírenské výrobky (19,9%), elektrická zařízení (17,8%), chemické výrobky (10,3%), optické a zdravotnické přístroje (5,6%), železo a ocel (3,8%), plasty (3,6%), drahé kovy (2,2%), lodě (2,1%) a výrobky z pryže (1,5%).

 

Komoditní struktura dovozu

Japonský dovoz představuje 3,7% globálních dovozů. Na prvním místě je dovoz minerálních paliv, jehož objem ještě výrazně vzrostl po ostavení jaderných elektráren (21,3%). Dalšími významnými položkami jsou elektrická zařízení (16,1%), strojírenské výrobky včetně počítačů (10,4%), chemické výrobky (10,1%), léčiva (4,3%), optické a zdravotní přístroje (4,1%) a dopravní zařízení (3,4%).

 

 

Podrobné statistiky vývozu a dovozu naleznete zde:

http://www.customs.go.jp/toukei/info/index_e.htm

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Speciální ekonomické zóny

Z rozhodnutí vlády bylo ustaveno šest "speciálních ekonomických zón" rozdělených podle jednotlivých odvětví. Cílem je usnadnit podnikání a přístup na trh zaraničním firmám a připravit jednodušší pracovně právní podmínky tak, aby byly lépe srozumitelné zahraničním společnostem..

Zóna v oblasti hlavního města je určena mezinárodnímu obchodu, aglomerac kolem města Osaka je vymezena pro inovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu budou zřízeny speciální zemědělské zóny. Ve městě Fukuoka se bude experimentovat s pracovním právem a ostrov Okinawa bude zónou pro mezinárodní turismus.

 

Dohody o ekonomickém partnerství

Japonsko rozlišuje dva pojmy zahraniční ekonomické spolupráce jdoucí nad rámec WTO. Užším pojmem je dohoda o volném obchodu (FTA – Free Trade Agreement), která zahrnuje pouze obchod se zbožím. FTA je, coby nástroj podpory zahraničního obchodu, využívána méně. Druhým pojmem je dohoda o ekonomickém partnerství (EPA – Economic Partnership Agreement), která upravuje kromě obchodu se zbožím i celou řadu dalších položek včetně služeb, investic, státních zakázek, duševního vlastnictví apod. Japonsko v posledních několika letech zintenzívnilo svá jednání o EPA (hlavně v asijském regionu).

Japonsko dosud uzavřelo dohody o ekonomickém partnerství (EPA) se Singapurem (platná od r. 2002), Mexikem (2005), Malajsií (2006), Chile (2007), Thajskem (2007), Indonésií (2007), Brunejí (2007), Filipínami (2008), Švýcarskem (2009), ASEAN (2008), Vietnamem (2009), Indií (2011), Peru (2011), Austrálií (2014) Mongolsko (2015).

 

Dohoda o volném obchodu mezi Japonskem a EU

Japonsko je 7. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU a 2. nejvýznamnějším partnerem v Asii (po Číně). Dne 25. 3. 2013 se nejvyšší představiteléEU a Japonska dohodli na zahájení jednánío dohodě o volném obchodu FTA, resp. dohody o ekonomickém partnerství EPA. Dohoda o volném obchodu by mohla zvýšit HDP zemí EU o 0,6 - 0,8 % a přispět k vytvoření 400 000 pracovních míst. Očekává se, že vývoz ze zemí EU do Japonska by se mohl zvýšit o 32, 7 %

Dohoda o volném obchodu s EU je v jednání od roku 2013. Ukončení vyjednávání se očekává během roku 2017. Informace o aktuálním stavu vyjednávání FTA naleznete na stránkách MZV Japonska a Delegace EU v Japonsku.

 

Trans-pacifické partnerství (TPP)

Po odstoupení USA od TPP zvažuje Japonsko převzetí vůdčí role a oživení společenství pro ostatní účastnické státy.

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé zejména sektory maloobchodu, zdravotnické techniky, všeobecného strojírenství, informačních technologií a dalších hi-tech oborů (nanotechnologií, biotechnologií, environmentálních technologií, atd).

Za perspektivní oblasti pro zahraniční investice jsou považovány telekomunikace, informační technologie, bankovnictví a pojišťovnictví (životní pojištění), maloobchod, potravinářský průmysl, energetika, automobilový průmysl, biotechnologie, farmaceutický průmysl, zdravotní péče, životní prostředí, bytová výstavba, nemovitosti apod. Po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči v důsledku nové energetické politiky jedním z nejperspektivnějších odvětví pro investice a společné projekty oblast alternativních energií.   

Rizika investování v Japonsku formou FDI jsou minimální. Právní rámec pro podnikání i FDI je v Japonsku velmi dobře rozvinut a právní kultura je na vysoké úrovni. Pro portfoliové investice platí běžná rizika investování na kapitálovém trhu, přičemž v japonských podmínkách je třeba brát ohled na relativně vyšší volatilitu kapitálového trhu v porovnání s jinými světovými ekonomikami i na volatilitu směnného kurzu JPY vůči ostatním světovým měnám

Investice ČR v Japonsku

V Japonsku působí několik českých firem. Patří k nim pobočky firem ElMARCO, Zoner, nebo Ravy.

Většina českých firem v Japonsku je sdružena v České obchodní a průmyslové komoře, která vznikla v roce 2013.

https://www.cccij.com/inpage/organizace/

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Aktuálně zahraniční investor nepotřebuje ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas japonské vlády, a to s výjimkou několika oblastí, které se dotýkají národní bezpečnosti (leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky a kosmického výzkumu a vývoje) a tzv. citlivých odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolovu, těžebního a kožedělného průmyslu).

Mnohé investiční příležitosti vznikly pro zahraniční investory v důsledku rozsáhlých deregulačních a privatizačních programů. Zahraniční, zvláště americké firmy, využily vhodné podmínky v Japonsku a svoje přednosti v know-how v telekomunikacích, software apod. a zřídily  v Japonsku vlastní podniky, nebo vstoupily do japonských subjektů. Pro mnoho japonských firem bylo převzetí podniku nebo sloučení se zahraničním kapitálem ve složité finanční situaci jedinou možností přežití v prostředí vleklého hospodářského útlumu. Dalším faktorem umožňujícím vstup zahraničních investorů do Japonska je změna způsobu zveřejňování hospodářských výsledků japonských společností – současná úprava víceméně odpovídá mezinárodním účetním standardům.

Japonsko je  zemí s relativně složitými podmínkami pro podnikání zahraničních firem. Za hlavní bariéry pro podnikání zahraničních subjektů jsou považovány netransparentní byrokratické postupy, složitost legislativy, silná místní konkurence, monopolní postavení a propojení místních společností, extrémně vysoké počáteční náklady, vysoké ceny a obtížnost získání vhodných pozemků, relativně vysoké daňové zatížení, vysoké životní náklady zahraničních expertů, jazyková a kulturní bariéra. Aby japonská vláda usnadnila příliv zahraničních investic, vyhlásila v březnu 2014 vznik několika speciálních ekonomických zón, kde by měly platit pracovně právní vztahy, které budou příznivější a srozumitelnější pro zahraniční firmy.

Další informace o podpoře FDI lze nalézt na webových stránkách, které spravuje JETRO.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: