Japonsko: Zahraniční obchod a investice

15. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Japonska v letech 2010–2016

 

Vývoz

Dovoz 

Bilance

 

hodnota

Index

hodnota

Index

hodnota

2010

67,4

24.4

60,8

18,0

6,6

2011

65,5

-2,7

68,1

12,1

-2,6

2012

63,7

-2,7

70,7

3,8

-6,9

2013

 69,8 

9,5

 81,2 

14,9

-11,5

2014

73,1

4,8

85,9

5,7

-12,8

2016

75,6

3,4

78,4

-8,7

-2,8

Zdroj: Statistiky japonského Ministerstva financí, Monthly Statistics of Japan

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Regionálně je pro japonský zahraniční obchod nejvýznamnější oblastí Asie s 55% podílem na celkovém vývozu, resp. s 44% podílem na celkovém dovozu.

Čína je (od r. 2009) nejdůležitější vývozní destinací Japonska a nejvýznamnějším obchodním partnerem podle obratu (od r. 2007). Rostoucí poptávka v Číně a dalších rozvíjejících se zemích v Asii je dnes zásadní pro japonský průmysl. S tím souvisí i přesuny výrobních kapacit japonského průmyslu do okolních asijských zemí.

Na druhém místě v důležitosti pro japonskou ekonomiku je obchod s USA, se kterými udržuje Japonsko dlouhodobě výrazný obchodní přebytek.

Třetím největším obchodním partnerem Japonska jsou země ASEAN a čtvrtým nejdůležitějším partnerem je EU.  

EU - Japonsko

  • Japonsko je druhým největším obchodním partnerem EU v Asii (po Číně)
  • EU a Japonsko představují společně více jak jednu třetinu světového HDP
  • Japonsko je významným investorem v zemích EU
  • Vývoz EU do Japonska je složen převážně ze strojírenských, dopravních a chemických výrobků. Dovoz z Japonska do EU představují strojírenské, dopravní, chemické a zemědělské výrobky.
  • v roce 2013 započala jednání o dohodě o volném obchodu EU - Japonsko. Jednání by mohla být ukončena v roce 2016.
Obchod se zbožím 2012-2014 (v mld. EUR)

Rok

EU import

EU export

Saldo

2012

65,0

55,7

-9,3

2013

56,6

54,0

-2,6

2014

54,6

53,3

-1,

EU - Japonsko - služby 2011-2014  (v mld. EUR

Rok

EU import

EU export

Saldo

2011

15,6

22,1

6,5

2012

15,7

24,0

8,3

2013

14,6

24,7

10,1

2014

15,3

25,6

10,3

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu

Komoditní struktura japonského vývozu se v posledních desetiletích výrazně měnila. V 60. letech byl hlavním vývozním artiklem textil a textilní zboží (30 % celkového vývozu), následovaný strojním zařízením (25 %). V dalších desetiletích přibývaly výrobky s vyšší přidanou hodnotou a menším obsahem materiálů.

Dnes jsou hlavními vývozními položkami dopravní zařízení (21 % podíl),  strojírenské výrobky (21 %), elektrická zařízení (18 %) a ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu (13 %).

Komoditní struktura dovozu

Komoditně v japonských dovozech hraje daleko nejvýznamnější roli dovoz minerálních paliv. Výrazně vzrostly objemy dovozů vybraných paliv (např. kapalného zemního plynu jako náhradního paliva za odstavené jaderné elektrárny).

Mezi další hlavní dovozní položky patří: elektrická zařízení (12 %), průmyslové chemikálie (9 %), ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu (9 %), potraviny (9 %), suroviny (8 %) a strojírenské výrobky (9 %).  

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Speciální ekonomické zóny

V březnu 2014 oznámil premiér Abe vznik šesti "speciálních ekonomických zón" rozdělených podle jednotlivých odvětví. Jejich cílem je usnadnit podnikání a přístup na trh. Zároveň jsou předvojem avizovaných strukturálních reforem.

Ve vymezených zónách budou platit volnější pravidla pro pracovně právní vztahy, ze kterých budou profitovat jak japonské, tak zahraniční firmy. Zjednoduší se najímání i propouštění zaměstnanců a najímání zaměstnanců bez stálého pracovního poměru. Zároveň budou zjednodušeny pracovně právní podmínky tak, aby byly lépe srozumitelné pro zahraniční společnosti.

V regionu kolem hlavního města vznikne zóna pro mezinárodní obchod, v aglomeraci kolem města Osaka se budou v novém režimu zkoušet invovace v oblasti zdravotnictví. V okolí měst Niigata a Yabu budou zřízeny speciální zemědělské zóny. Ve městě Fukuoka se bude experimentovat s pracovním právem a ostrov Okinawa bude zónou pro mezinárodní turismus.

Dohody o ekonomickém partnerství

Japonsko rozlišuje dva pojmy zahraniční ekonomické spolupráce jdoucí nad rámec WTO. Užším pojmem je dohoda o volném obchodu (FTA – Free Trade Agreement), která zahrnuje pouze obchod se zbožím. FTA je, coby nástroj podpory zahraničního obchodu, využívána méně. Druhým pojmem je dohoda o ekonomickém partnerství (EPA – Economic Partnership Agreement), která upravuje kromě obchodu se zbožím i celou řadu dalších položek včetně služeb, investic, státních zakázek, duševního vlastnictví apod. Japonsko v posledních několika letech zintenzívnilo svá jednání o EPA (hlavně v asijském regionu).

Japonsko dosud uzavřelo dohody o ekonomickém partnerství (EPA) se Singapurem (platná od r. 2002), Mexikem (2005), Malajsií (2006), Chile (2007), Thajskem (2007), Indonésií (2007), Brunejí (2007), Filipínami (2008), Švýcarskem (2009), ASEAN (2008), Vietnamem (2009), Indií (2011), Peru (2011), Austrálií (2014) A MONGOLSKO (2015) (http://www.mofa.go.jp/policy/economy/fta/mongolia.html)

Dohoda o volném obchodu mezi Japonskem a EU

Japonsko je 7. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU a 2. nejvýznamnějším partnerem v Asii (po Číně). Dne 25. 3. 2013 se nejvyšší představiteléEU a Japonska dohodli na zahájení jednánío dohodě o volném obchodu FTA, resp. dohody o ekonomickém partnerství EPA. Dohoda o volném obchodu by mohla zvýšit HDP zemí EU o 0,6 - 0,8 % a přispět k vytvoření 400 000 pracovních míst. Očekává se, že vývoz ze zemí EU do Japonska by se mohl zvýšit o 32, 7 %

Dohoda o volném obchodu s EU je v jednání od roku 2013. Ukončení vyjednávání se očekává během roku 2016. Informace o aktuálním stavu vyjednávání FTA naleznete na stránkách MZV Japonska a Delegace EU v Japonsku.

Trans-pacifické partnerství (TPP)

Japonsko je v TPP druhou nejsilnější ekonomikou. Přistoupení Japonska k vyjednávání v roce 2013 vyrovnalo v uskupení váhu USA a učinilo tak dohodu atraktivnější pro menší země. Přistoupení Japonska, coby třetí největší světové ekonomiky tak výrazně pozvedá ekonomický význam budoucího společenství. S příchodem Japonska se součet HDP všech zúčastněných zemí zvedl z 18,8 biliónů USD na 24,3 biliónů USD. Vzniká blok, který vytváří čtyřicet procent světového HDP a realizuje jednu třetinu světového obchodu.

Uzavřením jednání o TPP vzniká ekonomický blok, který představuje 40% světové ekonomiky a trh s 800 milióny obyvatel. Vyjednávání byla ukončena v roce 2015. Během dalšího roku by mělo dojít k ratifikaci.

Vedle ekonomického rozměru má dojednání TPP v Japonsku i velký politický význam a představuje vítězství premiéra Abe, který dohody o volném obchodu považuje za součást své prorůstové strategie a prosazuje je i přes odpor části své strany i části tradiční voličské základny, kterou tvoří japonští farmáři.

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zájem zahraničních investorů se postupně zvyšuje na základě deregulačních opatření vlády v řadě oblastí v důsledku poklesu cenové úrovně nemovitostí, akcií a případně v určitých obdobích i výhodného směnného kurzu japonské měny. V současné době jsou pro zahraniční investory zajímavé zejména sektory maloobchodu, zdravotnické techniky, všeobecného strojírenství, informačních technologií a dalších hi-tech oborů (nanotechnologií, biotechnologií, environmentálních technologií, atd).

Za perspektivní oblasti pro zahraniční investice jsou považovány telekomunikace, informační technologie, bankovnictví a pojišťovnictví (životní pojištění), maloobchod, potravinářský průmysl, energetika, automobilový průmysl, biotechnologie, farmaceutický průmysl, zdravotní péče, životní prostředí, bytová výstavba, nemovitosti apod. Po havárii jaderné elektrárny Fukušima Daiiči v důsledku nové energetické politiky jedním z nejperspektivnějších odvětví pro investice a společné projekty oblast alternativních energií.   

Rizika investování v Japonsku formou FDI jsou minimální. Právní rámec pro podnikání i FDI je v Japonsku velmi dobře rozvinut a právní kultura je na vysoké úrovni. Pro portfoliové investice platí běžná rizika investování na kapitálovém trhu, přičemž v japonských podmínkách je třeba brát ohled na relativně vyšší volatilitu kapitálového trhu v porovnání s jinými světovými ekonomikami i na volatilitu směnného kurzu JPY vůči ostatním světovým měnám

Investice ČR v Japonsku

V roce 2004 úspěšně vstoupila na japonský trh česká firma Moravia IT. Mezi hlavní aktivity Moravia IT patří lokalizace softwaru, testování výrobků, internacionalizace, technické překlady, apod. Více informací lze nalézt na webových stránkách firmy.

V květnu 2006 zahájila činnost pobočka české firmy Elmarco v Japonsku. Elmarco s.r.o. je rychle se rozvíjející společnost působící v nanovlákenném a polovodičovém průmyslu. Společně s odborníky Technické univerzity v Liberci se podílí na vývoji světově unikátního zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku. Hlavní výrobní program pro polovodičový průmysl je zaměřen na výrobu systémů pro dávkování chemikálií. Elmarco vstupila na japonský trh jako první česká přímá zahraniční investice v oblasti hi-tech. Její hlavní aktivity v Japonsku směřují především do R&D v oblasti nanotechnologií a do rozvoje obchodní sítě v oblasti Asie a Pacifiku. Více informací lze získat na internetových stránkách www.elmarco.cz.

V srpnu 2006 zahájila v Ósace činnost pobočka brněnské firmy Zoner software, s.r.o. Zoner se zabývá vývojem, výzkumem a distribucí softwaru, rovněž poskytuje internetové služby (prezentace na internetu, e-komerci apod.). Více informací lze získat na internetových stránkách www.zoner.cz nebo www.zoner.jp.

V květnu 2008 byl založen společný podnik INSTAR ITS Japan, Inc., který dodává japonským firmám komplexní řešení energetického managementu. Více informací je na internetových stránkách www.instar.cz nebo www.instar.jp.

V roce 2011 byla v Tokiu založena pobočka české firmy LOGIS a.s. zabývající se dodávkami expertních služeb a informačních technologií zaměřených na zlepšování kvality řízení a konkurenceschopnosti podniků. Více informací na internetových stránkách www.logis.cz.

Více informací o FDI do Japonska lze nalézt na stránkách japonského Ministerstva financí nebo v JETRO Global Trade and Investment Report.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním principem pro vstup zahraničních investorů do Japonska je nediskriminační zacházení, tj. rovnost podmínek pro zahraniční investory a japonské subjekty. Tento princip je uplatňován teprve od počátku 90. let. Aktuálně zahraniční investor nepotřebuje ve většině sektorů japonského hospodářství souhlas japonské vlády, a to s výjimkou několika oblastí, které se dotýkají národní bezpečnosti (leteckého a zbrojního průmyslu, jaderné energetiky a kosmického výzkumu a vývoje) a tzv. citlivých odvětví (zemědělství, lesnictví, rybolovu, těžebního a kožedělného průmyslu).

Mnohé investiční příležitosti vznikly pro zahraniční investory v důsledku rozsáhlých deregulačních a privatizačních programů. Zahraniční, zvláště americké firmy, využily vhodné podmínky v Japonsku a svoje přednosti v know-how v telekomunikacích, software apod. a zřídily  v Japonsku vlastní podniky, nebo vstoupily do japonských subjektů. Pro mnoho japonských firem bylo převzetí podniku nebo sloučení se zahraničním kapitálem ve složité finanční situaci jedinou možností přežití v prostředí vleklého hospodářského útlumu. Dalším faktorem umožňujícím vstup zahraničních investorů do Japonska je změna způsobu zveřejňování hospodářských výsledků japonských společností – současná úprava víceméně odpovídá mezinárodním účetním standardům.

Japonsko je  zemí s relativně složitými podmínkami pro podnikání zahraničních firem. Za hlavní bariéry pro podnikání zahraničních subjektů jsou považovány netransparentní byrokratické postupy, složitost legislativy, silná místní konkurence, monopolní postavení a propojení místních společností, extrémně vysoké počáteční náklady, vysoké ceny a obtížnost získání vhodných pozemků, relativně vysoké daňové zatížení, vysoké životní náklady zahraničních expertů, jazyková a kulturní bariéra. Aby japonská vláda usnadnila příliv zahraničních investic, vyhlásila v březnu 2014 vznik několika speciálních ekonomických zón, kde by měly platit pracovně právní vztahy, které budou příznivější a srozumitelnější pro zahraniční firmy (viz kapitola 4.1).

Další informace o podpoře FDI lze nalézt na webových stránkách, které spravuje JETRO.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: