Japonsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

15. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Distribuční síť v Japonsku - velkoobchod, maloobchod

Pro zahraniční vývozce je výhodné využít služeb japonských dovozních, zprostředkovatelských a distribučních firem.

Velkoobchod i maloobchod tvoří zpravidla malé až střední podniky. Firmy s jedním až čtyřmi zaměstnanci představují více, než 60% veškerých jednotek, přičemž více než polovina z nich je v soukromém držení jednoho vlastníka. Od poloviny 90. let dochází ke zvyšování počtu maloobchodních řetězců tzv. convenience stores (malých samoobsluh s nepřetržitou otevírací dobou), kterých je dnes v Japonsku okolo 41 000 a jejichž počet roste v průměru o 1-3 % ročně.

V průběhu 90. let se japonský trh více otevřel pro dovoz spotřebního a potravinářského zboží. Velkoobchodní distributoři, obchodní domy a firmy provozující maloobchodní síť, začali uskutečňovat přímé dovozy. To vedlo k poklesu cen mnoha druhů dováženého zboží, které bylo dříve považováno za luxusní.

Složitost a nákladnost distribučního systému a všeobecná kritika této oblasti přiměla vládu k zahájení rozsáhlé deregulace. Od vstupu zahraničních firem a zvýšení konkurence lze očekávat vyšší koncentraci maloobchodní sítě a velkoobchodu, a tím vyšší přehlednost a efektivnost.

Využívání místních zástupců

V Japonsku existuje velké množství zprostředkovatelských firem v zahraničním obchodu - od velkých tradingových společností (sogo shosha), přes střední a malé specializované obchodní firmy (senmon shosha) až po individuální soukromé osoby pracující jako prostředníci. Využívání místních dovozců - zástupců je v Japonsku nezbytným způsobem uplatnění se na trhu. Vzhledem k vysokému počtu subjektů jsou možnosti zastoupení velmi široké, složitější je najít vhodného partnera s odpovídajícím napojením na širokou distribuční síť. Zájem o zastupování zahraničního výrobce stoupá s atraktivností výrobků, které se pro japonský trh nabízejí. Ve většině případů se požaduje exkluzivita zastoupení. Zastupitelská smlouva je pro Japonsko nejjednodušší formou zastoupení, která může být vypovězena ve dvouměsíční výpovědní lhůtě.

Dalšími formami vstupu na japonský trh je licenční a technologický transfer (např. u software) nebo společné podnikání formou joint-venture na základě partnerské dohody (incorporated partnership company - gomei kaisha nebo goshi kaisha).

Pro české firmy, které nemají přímé napojení na světové nadnárodní firmy s vlastní distribucí na japonském trhu, zůstává jednou z mála možností pro vývoz do Japonska vhodné obchodní spojení na místního dovozce, který má dobré napojení na místní distribuci. Na rozdíl od minulosti se dovozem zabývá širší okruh firem, včetně některých výrobců, velkoobchodů a maloobchodů, což z jedné strany nabízí přímější cestu k odběrateli, na druhé straně komplikuje výběr partnera. V posledních letech přibývají i firmy, které chtějí dovážet např. suroviny, polotovary, komponenty nebo strojní zařízení přímo od zahraničních výrobců.  Zájem o přímé dovozy spotřebního zboží mají i obchodní domy.

Vzhledem k vysokým nárokům na záruční a pozáruční servis výrobků dlouhodobé spotřeby, nutnosti získání certifikace u některých komodit a vzhledem k dalším specifikům japonského trhu dává japonský zákazník  přednost nákupům od japonského zprostředkovatele namísto přímých nákupů od zámořského výrobce. Japonské firmy někdy nabízejí zastoupení i pro některé země v jihovýchodní Asii, případně i pro další země. Tato nabídka se objevuje především u tradingových společností. Vzhledem k vysokým běžným nákladům na provoz zastoupení je nejvýhodnější formou spojení s dovozní firmou pracující na vlastní účet. Zahájení vývozu do Japonska zpravidla trvá nejméně 6 měsíců až jeden rok od zahájení úvodních jednání.

Tradingové společnosti

V japonském zahraničním obchodu hrají tradingové společnosti stále významnou roli. Všeobecně se však jejich význam v prostém obchodování snižuje, neboť japonské průmyslové podniky si stále častěji začínají zřizovat vlastní obchodní divize nebo dceřiné firmy pro zahraniční obchod ve snaze redukovat náklady vyloučením co největšího počtu obchodních mezičlánků. Tento proces je navíc urychlován rozšiřujícím se využíváním tzv. business-to-business služeb prostřednictvím internetu. Z tohoto důvodu vyhledávají tradingové firmy nové možnosti podnikání v telekomunikacích, investicích v zahraničí, v bankovnictví a pojišťovnictví, v obchodu s realitami apod. Orientují se rovněž na zcela nové obory, které slibují větší zisky než tradiční průmysl, konkrétně na informační technologie, nanotechnologie a biotechnologie. V posledním období jsou tradingové společnosti účastníky fúzí japonských společností v obchodě i bankovním sektoru. Zájem je rovněž o jejich manažerské služby ve styku mezi malými firmami a velkými korporacemi, včetně převzetí dodavatelských rizik, poskytování krátkodobých dodavatelských úvěrů apod. Tradingové firmy jsou aktivní i v převádění svých služeb na služby on-line.

Mezi pět největších tradingových společností (tzv. „big five sogo shosha“) patří: Mitsubishi Corporation, Mitsui & Co., Itochu Corporation, Sumitomo Corporation a Marubeni Corporation. Jejich tržby tvoří částky v řádu biliónů japonských jenů, tj. desítek miliard amerických dolarů. Přesné číslo je obtížné získat, ale odhaduje se, že podíl těchto společností představuje cca 20 % na celkovém japonském vývozu i dovozu. Všechny jmenované tradingové společnosti mají svá zastoupení i v ČR, většinou ve formě organizačních složek mateřských firem v Japonsku nebo dceřiných firem v některé zemi EU. Další menší tradingové firmy jsou např. Kanematsu, Nichimen, Nissho Iwai, Tomen, Chori, Iwatani International, Kawasho, Kinsho-Mataichi Corp., Nagase & Co., Nissei Sangyo, Nozaki, Okura, Sumikin Bussan, Toshoku, Toyota Tsusho atd.

Hlavními položkami obchodu tradingových společností jsou suroviny, paliva a energie, kovy, železo, ocel, stroje a zařízení, chemické produkty, potraviny, textil a oděvy. Spolupráce  českých podniků s tradingovými společnostmi může podpořit pronikání na třetí trhy, vývoz do Japonska a v některých případech může vést k výrobní spolupráci a zakládání joint-ventures.

Spolupráce se zastoupeními japonských firem v ČR a v Evropě

V ČR působí kanceláře japonských tradingových firem, které v řadě obchodních operací nahradily bývalé podniky zahraničního obchodu nejen v relaci japonsko-české, ale i na třetích trzích včetně dovozu surovin pro český průmysl např. z  Ruska, zemí SNS a Asie. Zájmem těchto firem je mimo vývoz do ČR, také  vyhledávání vhodných položek pro dovoz do Japonska nebo na třetí trhy. Této skutečnosti si nejsou české podniky většinou vědomy. Exportní nabídku českých vývozců je proto vhodné konzultovat nejprve s těmito firmami. Aktuální seznam lze získat v pražské kanceláři organizace JETRO.

Obchodní domy

Velké obchodní domy  zajišťují  dovoz svého zahraničního sortimentu prostřednictvím obchodních firem nebo, a to stále ve větší míře, pomocí vlastních dovozních oddělení. Pro zboží luxusnějšího charakteru to jsou např. obchodní domy Mitsukoshi, Matsuzakaya, Takashimaya, Daimaru, Isetan či Wako. Firma Daiei Inc. je největším řetězcem obchodních domů s běžným sortimentem spotřebního zboží včetně potravin, následovaná firmou Jusco. K maloobchodním řetězcům v sortimentu potravin a zboží denní potřeby (tzv. convenience stores) patří firmy Seven-Eleven, Family Mart, Lawson, Daily Yamazaki, CircleK Sunkus, Ministop a další. Řada zahraničního zboží našla odbyt na japonském trhu přímým napojením na obchodní domy typu Daiei, Jusco apod.

bchodní domy

 

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Japonsko přes svoji pověst chráněného až uzavřeného trhu skýtá řadu exportních příležitostí. V posledních letech došlo k výrazné liberalizaci trhu a zjednodušení dovozních procedur.

Relevantní odkazy:

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zřízení vlastního zastoupení v Japonsku je komplikovanou a nákladnou záležitostí. Zahraniční firmy mají možnost podnikat různými formami. Právní formu zahraniční společnosti nebo zastoupení upravuje obchodní zákoník (Companies Act z r. 2005) - anglický překlad.

Pro zahraniční firmy je z hlediska obchodního zastoupení nejvhodnější formou vlastní filiálka (branch office, shiten), která je místní právnickou osobou. Zahraniční firmy využívají tuto formu jako první stupeň podnikání na japonském trhu. Na základě povolení může filiálka podnikat se ziskem na vlastní účet včetně uzavírání obchodních smluv vlastním jménem. Filiálka je subjektem práva v Japonsku i v zemi mateřské společnosti a subjektem zdanění v Japonsku. Převody kapitálu do zahraničí nejsou předmětem zdanění a repatriace zisků je legální. Určitou nevýhodou je povinnost předkládat údaje o podnikaní nejen zastoupení, ale rovněž mateřské společnosti v zahraničí. Vedoucím filiálky může být Japonec nebo cizinec s dlouhodobým povolením k pobytu.

 Další možností je zastupitelská kancelář, která nemá charakter právního subjektu, ale jako právní subjekt je uznána mateřská společnost. Zastupitelská kancelář nesmí vykonávat podnikatelskou činnost na vlastní účet, uzavírat obchodní smlouvy, resp. vstupovat do závazků a vyvíjet ziskovou činnost. Hlavním posláním zastupitelské kanceláře je výzkum trhu, propagace, získávání marketingových informací, monitorování konkurence, provozování meziskladu nebo dohled nad zastupitelskou sítí či vyhledávání zástupců. Provozní náklady na zastupitelskou kancelář nese mateřská firma, a tudíž se nevyžaduje provozní  kapitál.

Jinou formou zastoupení je kontaktní kancelář (Liaison Office), která rovněž není uznávána jako právnický subjekt. Funkce kontaktní kanceláře jsou velmi omezené. Většinou je tato forma využívána pouze pro nezávislé monitorování místní zastupitelské sítě.

Provozní náklady a náklady na zřízení vlastní kanceláře jsou v Japonsku velmi vysoké. Základní vybavení kanceláře představuje náklad cca 1–1,5 mil. JPY, provozní měsíční náklady cca 300 tis. JPY, měsíční náklady na pobyt vyslaného zaměstnance včetně platu a ubytování cca 1 mil. JPY, náklady na pořízení služebního automobilu cca 2–3 mil. JPY.

V Tokiu a dalších velkých městech je možné pronajmout si zařízenou kancelář a využívat společných kancelářských služeb. Z pohledu českých firem je nejlepší cestou pro první kroky na japonském trhu využít kancelářského zázemí v některém z Business Support Centers agentury JETRO. Tato služba je během prvních padesáti dnů zdarma. Více informací na webu JETRO.

Podrobné informace ohledně zřizování zastoupení v Japonsku lze najít v publikaci  JETRO „Laws and Regulations on Setting Up a Business in Japan“.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Dostupnými formami propagace se zaměřením na vyhledávání dovozců a velkoobchodů jsou:

             •          účast na specializovaných komerčních výstavách

            •          umístění vzorů v některých stálých výstavních prostorách (MIPRO, IBO Ósaka aj.)

            •          firemní prezentace, odborné semináře

            •          publikace v odborném tisku

            •          cílené PR akce, tiskové konference

            •          využívání inzerce, vč. bezplatné inzerce v „newsletters“ oborových dovozních sdružení

            •          akvizičně cílené obchodní pobyty.

 

Vlastní propagační činnost a marketing cílený na konečného odběratele je třeba přenechat japonským zástupcům - dovozcům.

ČR nemá  v exportní nabídce potřebné světové značky a Japonsko je právě trhem světových značek. Jedinou všeobecně známou značkou je Bohemia Crystal, což je mj. podporováno předáváním křišťálového poháru šestkrát ročně vítězům největších japonských profesionálních turnajů sumo zástupcem ZÚ ČR. Všeobecně japonští distributoři kvalitního českého zboží zpravidla nedosahují takového obratu, aby mohli financovat rozsáhlou propagační kampaň cílenou na konečného spotřebitele.

Navazování přímých obchodních kontaktů v Japonsku je velmi obtížný a zdlouhavý  proces, vyžadující trpělivost, zkušenosti s jednáním s Japonci a řadu marketingových informací a dovedností. V Japonsku neexistuje ucelená databáze potenciálních dovozců dle dovozních položek. Další komplikací je vysoký počet obchodních subjektů propojených osobními vazbami na odběratele, přičemž osobní kontakty obchodních partnerů jsou neopominutelnou podmínkou dlouhodobého obchodního vztahu a mají ještě větší důležitost než v jiných zemích.

 

Dnes je i v Japonsku běžné, že firma udává e-mailovou adresu, na kterou je možno zaslat první kontaktní dopis nebo nabídku. Japonští odborníci sami doporučují následující postup: při prvním oslovení firmy nabídku formulovat obecněji a neuvádět mnoho podrobností, o to více se však soustředit na zevrubné představení vlastní firmy a na fakta ukazující její tradici, bonitu, spolehlivost a mezinárodní zkušenosti. V prvním e-mailovém dopise je vhodné požádat, aby ten, kdo ho čte, sdělil odesílateli jméno a kontaktní údaj na pracovníka, jemuž bude vyřizování této věci příslušet. Teprve v komunikaci s tímto věcně příslušným pracovníkem firmy je vhodné se zaměřit na konkrétní, podrobnější okolnosti nabídky.

 

Významné veletrhy

Účast na výstavách a veletrzích v Japonsku je pro české podniky relativně nákladnou záležitostí, nicméně tato účast je velmi vhodnou formou komerční propagace v Japonsku pro ty, kteří obchodní partnery teprve hledají. Hlavní výstavní akce mají vysokou odbornou návštěvnost, což zaručuje oslovení širokého okruhu potenciálních partnerů.

 

V Japonsku se každoročně koná více než 150 všeobecných i odborných veletrhů a výstav. Níže jsou uvedeny vybrané hlavní veletrhy a výstavy pro rok 2014, které tematicky odpovídají potřebám českého vývozu. Pro rozhodnutí o aktivní účasti na veletrhu se doporučuje konzultovat s organizátorem přesné zaměření veletrhu, profil vystavovatelů a návštěvníků, mezinárodní účast apod., neboť v řadě oborů se výstavní akce prolínají a některé mají pouze regionální význam.

Kompletní seznam veletrhů v Japonsku, ale i jinde ve světě, je obsažen na webové adrese „JETRO Trade Fair Website J-messe“.

Obor: Nanotechnolgie

Nano tech

Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sight), leden

Frekvence: každoročně

Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 510, počet návštěvníků: 45 000

web: http://www.nanotechexpo.jp/en/index.html (http://www.nanotechexpo.jp)

Obor: Potraviny a potravinářská zařízení

FOODEX JAPAN: International Food and Beverage Exhibition

Místo a termín konání: Chiba (Makuhari Messe - Nippon Convention Centre), březen

Frekvence veletrhu: každoročně

Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 2 400 ze 72 zemí/regionů, počet profesionálních návštěvníků: 74 000

web: http://www3.jma.or.jp/foodex/en/

Obor: Vesmír

JAPAN AEROSPACE

Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sight), jednou za 4 roky, nadcházející v 2016

web: http://www.japanaerospace.jp/eng/Index

Obor: Všeobecné

Tokyo International Gift Show

Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sight), únor, září

Frekvence veletrhu: dvakrát ročně

Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 2 500, počet návštěvníků: 200 000

web: http://www.giftshow.co.jp/english/index.htm

Obor: Obaly a balící stroje

Tokyo International Packaging Exhibition

Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Intern. Exhibition Center - Tokyo Big Sigh), říjen

Frekvence: každý druhý rok

Obvyklá účast: počet vystavovatelů: 500, počet návštěvníků: 70 000

web: http://www.tokyo-pack.jp/en/index.html

Obor: Maloobchod a další oblasti

Japan Shop

Místo a termín konání: Tokio (Tokyo Big Sight), březen

Frekvence veletrhu: každoročně

Obvyklá účast: počet vystavovatelů 1 300, počet návštěvníků 236 000

web: http://www.shopbiz.jp/en/js/

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

ZÚ v minulosti nezaznamenal žádný případ porušování práv duševního vlastnictví vůči českým subjektům. Od 1.3.2003 platí v Japonsku Základní zákon o duševním vlastnictví č. 122/2002, na který navazují další zákony zaměřené na specifické oblasti úpravy. Mezi ně patří: patentový zákon, zákon o užitném vzoru, zákon o designu,  zákon o nekalé soutěži a autorský zákon. Japonsko je zemí, kde se zákony o duševním vlastnictví přísně dodržují. Podrobné informace o právu průmyslového vlastnictví v Japonsku naleznete na stránkách Japonského patentového úřadu.

V roce 2012 byla v Tokiu podepsána Obchodní dohoda proti padělatelství (Anti-Counterfeiting Agreement, ACTA) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými. Depozitářem této dohody je japonská vláda.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se v Japonsku zadávají formou veřejných soutěží, jichž se mohou účastnit předem kvalifikovaní dodavatelé. Status kvalifikovaného dodavatele lze získat podáním přihlášky a splněním podmínek u státních institucí, které veřejné zakázky zadávají (ministerstva a vládní agentury, veřejná televizní síť NHK, atd.). Na základě předkvalifikace získá dodavatel možnost zúčastnit se veřejných soutěží v rámci resortu, který mu status uděluje.

I po udělení statutu kvalifikovaného dodavatele existuje řada dalších podmínek, které musí účastník výběrového řízení splňovat. Firmy, které vyrábějí nebo prodávají určité zboží, musí získat souhlas a licenci k této činnosti v souladu s japonskými zákony. Například dodavatelé zdravotnické techniky musí předložit notifikaci podle Zákona o farmacii. Potenciální dodavatelé by se měli rovněž seznámit s nepovinnými technickými specifikacemi, jako jsou např. japonské průmyslové normy (Japanese Industrial Standards - JIS). Podrobné informace o jednotlivých normách lze nalézt na webové stránce Japanse Standards Association (JSA).

Obecně jsou pravidla pro vládní tendry stanovena v „Agreement on Government Procurements“. Další specifické podmínky však musí být splněny při nákupu zařízení pro veřejné telekomunikace, počítačů a superpočítačů, satelitních zařízení pro komerční účely a zdravotnické techniky.

Z výše uvedeného je patrná složitost podmínek účasti zahraničních subjektů ve výběrových řízeních pro státní zakázky. Účast zahraničních firem, včetně velkých světových inženýrských společností, je velmi problematická také z důvodu jazykové bariéry (oficiálním jazykem je japonština), provázanosti osobních vztahů úředníků a firemních zástupců, nedůvěry k zahraničním partnerům apod. Pro české firmy je přímá účast na veřejných zakázkách v Japonsku velmi obtížná.

JETRO vytvořilo on-line databáze v anglickém jazyce, ve které jsou publikovány zakázky vlády, vládních agentur, národních univerzit a samostatných vládních institucí. Databáze obsahuje oznámení a výzvy k účasti, které jsou publikovány v "Official Gazette" (Official Gazette je pouze v japonském jazyce). Každý rok je v databázi registrováno 13 000–15 000 oznámení zakázek a dalších informací. Databáze obsahuje také vybrané zakázky místních vlád v Japonsku. Každá vládní instituce má pro veřejné soutěže své kontaktní místo.

Postup řízení, včetně kontaktních míst, je uveden v publikaci „Q&A on Government Procurement Contracts - Guide to the Government Procurement Market of Japan“, kterou vydává japonské MZV. (Informace je k dispozici v agentuře CzechTrade či na webových stránkách. Případné další informace lze získat na japonském Ministerstvu zahraničních věcí (First International Organizations Division, Economic Affairs Bureau, tel: 0081-3-3580 3311, l. 2530, fax: 0081-3-3581 9470).

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodní sporů

Řešení obchodních sporů je v Japonsku velmi obtížné, a to nejen kvůli jazykové bariéře, ale především díky zdlouhavosti a komplikovanosti postupů, vysokým nákladům na právní zastoupení apod. Výsledek soudního rozhodnutí navíc představuje většinou rozhodnutí o nutnosti splnění smluvního závazku. Institucí pro řešení obchodních sporů v Japonsku je Japan Commercial Arbitration Association (JCAA). Řešení sporů touto cestou však není o mnoho jednodušší, neboť je spor projednáván v japonštině, dle japonského práva a za velmi vysokých nákladů.

Pokud je řešení sporu s japonským subjektem nezávislou institucí nevyhnutelné, je optimální projednání sporu prostřednictvím International Chamber of Commerce (ICC) v Paříži. Nejčastějším řešením obchodního sporu je vzájemná neformální dohoda. Japonci dávají mnohdy přednost vlastní ztrátě a s firmou, s níž by měli vést spor, raději přeruší obchodní styk.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Japonští obchodníci jsou vesměs velmi solidními partnery, téměř bez výjimky respektují smlouvy a své závazky plní. ZÚ se jen výjimečně setkává s negativní zkušeností českých firem v tomto směru. Opačným a velmi závažným problémem je neplnění závazků českých firem z hlediska kvality a včasnosti dodávek. V Japonsku se na dodací a kvalitativní podmínky nahlíží zcela nekompromisně a jsou přesně zakotveny ve většině smluv včetně sankčních ustanovení. Při neplnění kvalitativních a kvantitativních podmínek, termínů dodávek apod. je penále za neplnění tím nejmenším postihem. Výsledkem je ztráta důvěry a japonské firmy již kontrakt neobnoví.

Platební podmínky závisí do značné míry na tom, do jaké míry se obchodní partneři znají a důvěřují si. U velkých tradičních japonských obchodních firem není vzhledem k jejich vysoké bonitě nutné trvat na platebních podmínkách, které dávají vysoké jistoty prodávajícímu, jako jsou platby předem nebo dokumentární akreditivy. Trvání českého exportéra na těchto podmínkách za každou cenu by dokonce mohlo být kontraproduktivní, neboť japonský partner by to mohl vnímat jako výraz nedůvěry, což by nepřispělo k vytvoření dlouhodobého obchodního vztahu. U menších, nových a neznámých japonských firem je však třeba si zachovat přiměřenou úroveň ochrany prodávajícího.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

V obchodním styku je nutné mít na paměti a plně respektovat následující skutečnosti:

            •          Japonsko není anglicky mluvící zemí, oficiálním jazykem je japonština, angličtina je v obchodním styku používána na různé (obvykle dosti nízké) úrovni pouze jako dorozumívací jazyk. Zásadní obchodní jednání by měla být vedena v japonštině za pomoci tlumočníka. Nabídková dokumentace by proto měla být zpracována i japonsky. Obchodní korespondenci je nutno vést v perfektní angličtině (japonština je samozřejmě výhodou), některé firmy využívají pro anglickou korespondenci rodilých mluvčích.

            •          Osobní jednání je třeba s předstihem avizovat, agendu jednání písemně potvrdit a smluvené termíny schůzek striktně dodržet.

            •          Úvodní kontakt vyžaduje poskytnout především dostatečné údaje o vlastní osobě a firmě, teprve následně o obsahu nabídky.

            •          Při osobním jednání s japonskými partnery je třeba respektovat jejich styl komunikace - při jednání se nespěchá, velký důraz se klade na zdvořilost a rozvážnost v projevu, nevhodná je také nadměrná gestikulace.

            •          Neodmyslitelnou součástí osobního obchodního styku je výměna vizitek, kterých je třeba mít pro pobyt v Japonsku velkou zásobu. Běžné jsou dvoustranné vizitky s anglickou i japonskou verzí. Je třeba dbát i na formu jejich předání, podávají se oběma rukama a otočené tak, aby je partner mohl ihned přečíst.

            •          Požadavky japonských partnerů je nutno brát seriózně a snažit se jim vyhovět (v opačném případě partner od dalšího jednání obvykle odstoupí).

            •          Běžnou zvyklostí je vyžádat si od partnera bankovní reference.

            •          Po zahájení spolupráce je nutné perfektně plnit dohodnuté podmínky.

            •          Nízká cena nebo cenová výhodnost není rozhodující, rozhodujícím faktorem je perspektiva dlouhodobého obchodního styku a vysoká kvalita výrobku odpovídající japonským parametrům a potřebám.

            •          Dovozce, který se rozhodne prodávat svoje zboží do Japonska, musí být připraven na požadavky vysokého objemu a nezbytnost včasných dodávek - je nepřijatelné, aby zavedený produkt najednou chyběl.

Úředním jazykem je japonština a nejpoužívanějším cizím jazykem je angličtina (aktivní znalost a používání angličtiny je však v Japonsku obecně na nízké úrovni). Pro obchodní jednání je obvykle nutné najmout tlumočníka.

Státní svátky

            •          1. ledna (Nový rok, shogatsu)

            •          druhé pondělí v lednu („Příchod věku", seijin no hi)

            •          11. února (Den vzniku císařství, kenkoku kinenbi)

            •          20. či 21. března (jarní rovnodennost, shunbun no hi)

            •          29. dubna (den Šówa, Šówa no hi)

            •          3. května (Den ústavy, kenpo kinenbi)

            •          4. května (Zelený den, midori no hi)

            •          6. května (Dětský den, kodomo no hi)

            •          třetí pondělí v červenci (Den oceánu, umi no hi)

            •          třetí pondělí v září (Den úcty ke starým a k dlouhověkosti, keiro no hi)

            •          23. či 24. září (podzimní rovnodennost, shubun no hi)

            •          druhé pondělí v říjnu (Den zdraví a sportu, taiiku no hi)

            •          3. listopadu (Den kultury, bunka no hi)

            •          23. listopadu (Den práce, kinro kansha no hi)

            •          23. prosince (narozeniny císaře, tenno tanjobi).

Pokud svátek připadá na neděli, je podle zákona o státních svátcích přesouván na pondělí. Další informace o japonských svátcích lze získat např. na Japan Guide, či Asahi. (http://www.asahi.com/english/?iref=com_gnavi)

 

Pracovní a prodejní doba

Pracovní doba činí dle zákona maximálně 40 hodin týdně, nicméně přesčasové hodiny zákonem omezeny nejsou. Úřední hodiny jsou na většině úřadů od pondělí do pátku od 9:00 do 17:00.

Obchody mají většinou otevřeno sedm dní v týdnu od cca 10:00 do 19:00 nebo 20:00 hod. V Japonsku je rozšířená síť obchodů s nepřetržitým provozem se základními potravinami a jiným spotřebním zbožím (tzv. convenience stores je v Japonsku téměř 40 tis.). Banky mají otevřeno od pondělí do pátku od 9:00 do 15:00 (některé do 17:00). Pošty mají otevřeno od pondělí do pátku od 09:00 do 17:00.

 

 

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Japonsko a Česká republika od r. 1998 praktikují bezvízový turistický styk pro občany obou zemí. Český turista může v Japonsku pobývat po dobu až 90 dnů. Podmínkou je, že občan ČR na území Japonska nebude vykonávat výdělečnou činnost. Občané ČR mohou cestovat do Japonska na platný pas ČR. Doba jeho platnosti není stanovena. Jelikož ČR dne 21.12.2007 vstoupila do Schengenu, Japonci mohou bez víza pobývat až 3 měsíce na území schengenského prostoru během šesti měsíců ode dne prvního vstupu do Schengenu. Po vyčerpání 3 měsíců musí japonští občané území Schengenu na zbývající období do doby uplynutí 6 měsíců ode dne prvního vstupu na území Schengenu opustit. Zůstat by mohli v případě, že by se mezitím stali držiteli dlouhodobého víza či povolení k pobytu vydaného některým z schengenských států.

 

Japonsko od listopadu 2007 zavedlo povinné snímání biometrických dat jako součást imigrační procedury před vstupem na území Japonska. Před vstupem na území je každý návštěvník požádán o poskytnutí otisků obou ukazováků a pořízení digitální fotografie obličeje. Otisky jsou poté porovnány s databází osob, které Japonsko považuje za nežádoucí. Cestující, který se rozhodne biometrické údaje neposkytnout, nebude na území bez vyjímky vpuštěn a na vlastní náklady bude nejbližším spojem navrácen do země odletu. Děti do 16 let jsou povinnosti odevzdání biometrických dat zproštěny. V zájmu zajištění hladkého průběhu imigrační procedury jsou dále návštěvníci žádáni, aby úplně a čitelně vyplnili obě strany příletové karty, kterou zpravidla obdrží již na palubě letadla.

 

Samostatnou kategorii tvoří investoři a manažeři, kterým je po splnění příslušných požadavků udělován souhlas s pobytem na dobu 6 měsíců, jeden nebo tři roky. Žádost se předkládá předem na japonském velvyslanectví a musí být doložena řadou dokumentů o osobě žadatele, o zajištění jeho pobytu, o firmě, ve které bude žadatel působit (ji zastupovat), včetně podrobného podnikatelského plánu. Vyřízení žádosti trvá cca 2–3 měsíce.

 

Je třeba upozornit na skutečnost, že příslušné japonské imigrační předpisy přiznávají imigračním úředníkům řadu oprávnění při posuzování a rozhodování o žádostech o krátkodobý pobyt (víza) nebo o dlouhodobý pobyt a umožňují jim vyžadovat od žadatele dodatečné písemné dokumenty či garance. Výše uvedené informace lze proto pokládat pouze za základní s tím, že je nezbytné konzultovat v individuálních případech žádosti s japonským zastupitelským úřadem v Praze nebo v místě dlouhodobého/trvalého pobytu žadatele.

 

Cestovatelům se doporučuje, aby přijížděli do Japonska vždy s větší hotovostí, částečně v japonské měně, neboť směnárny jsou v Japonsku málo rozšířené a provozní doba bank je kratší, než je tomu v Evropě. Starší mobilní telefony evropské výroby pracující pouze v sítích GSM nelze v Japonsku používat, jelikož tato sít není v zemi zavedena.

 

Řidičský průkaz ČR není japonskými úřady akceptován. Výjimka je nicméně přiznávána občanům ČR s povoleným dlouhodobým pobytem, kteří mohou získat japonský ŘP na základě předložení ověřeného překladu ŘP, vystaveného v ČR. Ostatní občané ČR by měli vlastnit mezinárodní řidičský průkaz, ten však platí pouze jeden rok. V Japonsku se jezdí vlevo. Za požití alkoholu při řízení jsou stanoveny vysoké pokuty.

 

Před příletem do Japonska musí cestovatelé vyplnit imigrační dotazník, jehož jedna část je vložena do cestovního pasu, zatímco část druhá zůstává v evidenci imigračního úřadu. Přihlašovací povinnost není při pobytu do 90 dnů  vyžadována.

Povinná směna valut neexistuje. Z Japonska lze vyvézt v hotovosti peněžní prostředky až do výše 1 mil. JPY.

 

Před vstupem na území Japonska by měl být turista připraven na pohovor s úředníkem imigrační policie, při němž by měl prokázat účel své cesty, tj. přesně specifikovat svůj program na jednotlivé dny. K tomu potřebuje předložit kromě platného cestovního pasu zpáteční letenku, přiměřené množství finančních prostředků v hotovosti nebo v cestovních šecích a doklad o ubytování. Místo dokladu o ubytování lze uvést adresu a jméno ubytovatele, kterého si může policie ověřit. Při pohovoru japonská policie očekává serióznost a jakékoliv zatajování může být důvodem k zadržení a následné deportaci cestovatele. Nutno podotknout, že japonští občané jsou mimořádně přívětiví a přátelští, ale japonská policie a imigrační kontrola je zcela nekompromisní.

 

V Japonsku se přísně trestá nelegální práce. Jakmile proto imigrační policie nabude podezření, že cílem cesty občana není turistika, ale nelegální zaměstnání či jiná činnost, která je v rozporu s deklarovaným účelem cesty, nevpustí ho do země. Občan pak musí čekat na letišti na nejbližší let do ČR. Pokud není ten den v letadle volné místo, je nucen přespat v letištním hotelu, kde si sám hradí veškeré náklady, včetně policejního dozoru, a to až do odletu. Tyto náklady jsou nebývale vysoké a činí okolo 300–400 USD/ noc. Riziko nevpuštění do země je vysoké zejména u těch cestovatelů, kteří v Japonsku pobývají již poněkolikáté v krátké době v rámci bezvízového turistického styku.

 

Stejně jako v ČR, je užívání i přechovávání drog v Japonsku trestné, a to v jakémkoli množství. Drogové delikty jsou v Japonsku trestány mnohem přísněji, než je obvyklé v ČR. Tolerováno není ani nošení kapesních nožů, jakkoli zdánlivě neškodných, tyto případy poté řeší japonská policie.

 

Japonsko je mimořádně bezpečnou zemí, cizinci se mohou pohybovat kdekoli, aniž by se tím vystavovali riziku.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Služební pobyty zahraničních expertů a zaměstnávání místních sil představovalo donedávna poměrně komplikovanou oblast. V rámci internacionalizace Japonska se zjednodušily formality pro pracovní  pobyty  cizinců a zaměstnávání cizinců v japonských firmách, které je dnes stále častější. Imigrační politika pro pracovní pobyt je nadále přísná a aktuální podmínky pro pobyt cizinců je třeba vždy konzultovat (např. velvyslanectví Japonska v Praze, JETRO).

 V důsledku růstu nezaměstnanosti a problematického uplatnění absolventů vysokých škol je nyní jednodušší získat místní odbornou pracovní sílu se znalostí anglického jazyka. Obtížné získávání vhodných pracovních sil považovaly mezinárodní společnosti za jednu z bariér podnikání v Japonsku. Jedním z důvodů byly japonské předsudky vůči zahraničním firmám a cizincům, dále také japonský systém celoživotního zaměstnání v jedné firmě a související penzijní zabezpečení, které ztěžovaly mobilitu pracovních sil.

 

 

 

 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Vzhledem k velmi vysokým nákladům na zdravotní péči i na drobná ošetření se doporučuje uzavřít před cestou do Japonska kvalitní zdravotní pojištění, včetně úhrady nákladů na repatriaci či převoz ostatků. Kupříkladu jedna návštěva lékaře při běžném onemocnění s předepsáním léku stojí ve zdravotním středisku Japonského červeného kříže okolo 12 000 JPY. Mimořádně drahé je také zubní ošetření, kde jen vstupní konzultace bez ošetření může stát  okolo 7 000  JPY. Náklady v případě hospitalizace se běžně pohybují v řádech statisíců až milionů jenů, přičemž si pacient zvlášť hradí náklady na stravu, lůžko, služby atd.

 

Úroveň zdravotnických služeb vcelku odpovídá běžnému standardu zemí EU. Síť zdravotnických zařízení je rozvětvená a široká. Problémem však zůstává jazyková bariéra komunikace pacienta s lékařem. Mezi doporučená zařízení, s anglicky hovořícím personálem, lze zařadit:

 

            •          National Medical Clinic 5-16-11 Minami Azabu Tokyo 106-0047 tel: 03-3473 2057

            •          Red Cross Hospital 4-1-22, Hiroo, Shibuya-ku Tokyo 150-0012 tel: 03-3400 1311

 

Cestovatel může vlastnit léky, které běžně užívá.

 

V případě naléhavé potřeby lze po 24 hodin denně kontaktovat Japan Helpline (rady pro cizince v angličtině) na bezplatném telefonním čísle: 0120-461 997 nebo záchrannou službu na telefoním čísle: 119. Zdravotní problémy lze rovněž konzultovat s asociací lékařů v Asii AMDA na telefonním čísle: 03-5285 8088 nebo s Free Medical Information Services na telefonním čísle: 03-5285 8181. Pomoc s vyřizováním formalit v případě dopravní nehody nabízí Information Service for Foreigners na telefonním čísle: 03-5320 7744.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: