Jarní ekonomické aktuality z Islandu

25. 5. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Jarní ekonomické aktuality z Islandu Mise MMF, pobývající na Islandu v druhé polovině dubna 2016, ve svém závěrečném hodnocení konstatovala, že silný hospodářský rozvoj země je „nezpochybnitelný“. Tempo růstu je stejné jako před bankovní krizí v r. 2008, má však nyní solidnější základ, kterým je incomingový cestovní ruch, který do ekonomiky přináší značné sumy v cizích měnách.

Turismus následně na Islandu generuje investice a vytváří nová pracovní místa. Dále je pozitivní rostoucí kupní síla domácností. Kvůli větší poptávce po zboží z dovozu však MMF předpovídá vyšší růst schodku zahraniční obchodní bilance v neprospěch Islandu.

MMF chválí Centrální banku za obezřetný kurs směrem k odstranění kapitálových restrikcí. Banka navyšuje rezervy a minimalizuje právní rizika, což společně s přijatými přísnějšími rozpočtovými pravidly vlády vede k rychlému snižování státního dluhu. Jakmile ještě Island vyřeší převis tzv. offshoreových ISK, nastane podle MMF čas na odstranění kapitálových restrikcí.

Státní podíly v islandských komerčních bankách by dle MMF měly být odprodány renomovaným zahraničním bankovním domům, není však na místě privatizaci uspěchat, ale naopak najít kvalitní kupce. Z politické situace vyplývá, že vláda do voleb, nyní očekávaných během podzimu 2016, v privatizaci bank nepokročí. MMF doufá, že i budoucí vláda přispěje k včasnému odstranění kapitálových restrikcí, vyhlášených v r. 2008.

Rizikem dalšího vývoje by dle MMF mohl být nezdravý růst aktivit, urychlujících přehřívání ekonomiky. MMF jmenuje riziko nadměrného zvýšení výdajů státu a přehnaně vysokého nebo rychlého růstu mezd – v důsledku toho by dále rostly úrokové sazby a zvýšil by se příliv zahraničního kapitálu, zvláště však spekulativního.

V neděli 22. května 2016 přijal parlament (Alþingi) zákon o vypořádání závazků v tzv. offshoreových ISK. Návrh zákona ministr financí Bjarni Benediktsson záměrně předložil poslancům v pátek 20. května až po uzavření akciových trhů a parlament jej projednal a schválil během víkendu.

Zákon je součástí strategie státu pro odstranění kapitálových restrikcí. Poté, co během zimy 2015/2016 došlo k vypořádání závazků likvidovaných bank (stabilizační příspěvky z vkladů v ISK), nový zákon stanoví podmínky konání měnových akcí tzv. offshoreových ISK. Na účtech zahraničních věřitelů jsou takové vklady v úhrnné výši 319 mld. ISK. Jejich rychlé vyvedení by ohrozilo platební bilanci a celkovou finanční stabilitu Islandu; v zahraničí se totiž ISK obchodují, byť v malém rozsahu, za podhodnocené kurzy.

Podle zákonem stanovených pravidel zorganizuje Centrální banka první měnovou aukci do začátku léta. Vlastníci budou moci v aukci směnit ISK za EUR. Těm, kteří si vklad v ISK ponechají, stanoví zákon restrikce pro jeho pozdější vyvedení (mj. podmínka převedení vkladu na účet u Centrální banky). Všechny vklady v ISK mají být vypořádány do 1. 9.

Všechny tři komerční islandské banky oznámily za I. čtvrtletí r. 2016 zisk, byť nižší, než se očekávalo: Landsbankinn (100% vlastnictví státu) má zisk po zdanění 3,3 mld. ISK. Íslandsbanki (100% vlastnictví státu) 3,5 mld. ISK. Arion (soukromá banka s 13% podílem státu) vykázal zisk 2,9 mld. ISK. Částky jsou poloviční ve srovnání s I. čtvrtletím r. 2015, kdy banky realizovaly velké jednorázové obchody, jako např. odprodej podílů v jiných firmách. Zisky státních bank a jejich dividendami vláda umořuje státní dluh.

Dne 14. května 2016 navrhl ministr financí Bjarni Benediktsson, aby Island zřídil Národní fond, obdobný norskému ropnému fondu. Hlavním příjmem fondu by byly dividendy státních firem, v prvé řadě národní energetické společnosti Landsvirkjun. Zřízení by bylo možné do 1–1,5 roku. Jmění islandského rezervního fondu by bylo určeno na pokrytí deficitů a na vyrovnávání ekonomických fluktuací v budoucnu.

Rozhodnutím Centrální banky z 10. května 2016 zůstala dosavadní základní úroková sazba ve výši 5,75 % p. a. nezměněna: banka je s makroekonomickou situací na Islandu spokojena. Růst HDP na Islandu za r. 2015 činil 4 % a v r. 2016 se očekává 4,5 %, resp. 4,0 % v r. 2017. Meziroční míra inflace na konci dubna 2016 činila 1,6 %; dle prognózy banky ale dále poroste, a to až na 4,5 % koncem r. 2017.

Na Islandu se nyní velmi dynamicky vytvářejí nová pracovní místa, klesá nezaměstnanost a zaměstnavatelé se potýkají s nedostatkem lidských zdrojů. Podíl cizinců, zejména občanů zemí EU, na islandském trhu práce od r. 2012 postupně stoupá a nyní dosáhl 10 % (stejně jako před nástupem bankovní krize v r. 2008). Hlavními sektory zaměstnání cizinců je cestovní ruch a stavebnictví. Za r. 2015 vzniklo na Islandu 6 tis. nových pracovních míst a stejný počet se očekává i v r. 2016. Při tomto tempu bude muset Island získávat ročně 2-3 tis. nových zájemců o práci ze zahraničí.

Cestovního ruch na Islandu zažívá strmý růst. V r. 2015 zavítalo na Island 1,3 mil. turistů (meziročně o 30 % více). K jejich zvládnutí firmy na Islandu investovaly 62 mld. ISK (27 mld. ISK do hotelnictví a restaurací, 16 mld. ISK na pořízení nových dopravních letadel, 19,5 mld. ISK na nákup vozidel pro autopůjčovny).

V březnu 2016 přijelo 116 tis. turistů (meziročně o 38 % více), kteří během tohoto měsíce na Islandu utratili 15 mld. ISK (meziročně o 55 % více). Odhad počtu zahraničních návštěvníků Islandu za celý r. 2016 činí 1,7 mil. K saturaci urgentních potřeb správy turistické infrastruktury na Islandu vláda uvolnila 647 mil. ISK na 66 projektů k urychlené realizaci. Použila k tomu poprvé zvláštní vládní fond pro turistické památky.

Zvláště v odlehlejších místech Islandu je již v květnu pro turisty nemožné zamluvit si ubytování na léto až do konce srpna. Problematické je jižní pobřeží až po město Höfn. Výstavba nových hotelů však probíhá až živelným tempem. Do projektu luxusního 5* hotelu, který bude stát v Reykjavíku vedle konferenčního centra Harpa, je kapitálově zapojen i Bill Gates. Výstavba hotelu, zařazeného do řetězce Marriott, bude stát 130 mil. USD a potrvá do r. 2019.

Během letní sezóny 2016 provozuje spoje na Island 25 aerolinií, což je nový rekord (v zimě 11 společností). Letiště Keflavík plánuje za r. 2016 odbavit 6,7 mil. cestujících, meziročně o 1,9 mil. více (+37 %). Třetinu z toho tvoří tranzitní cestující, kteří neopustí terminál. Letiště pro zvládnutí těchto počtů přijalo formou krátkodobých smluv stovky zaměstnanců z ciziny. Ubytováni jsou ve volných bytech na vojenské letecké základně Keflavík.

České aerolinie zahájily 11. května 2016 obchodní spolupráci se společností Air Berlin na základě sdílení kódů (codeshare). Od tohoto data je možné kupovat letenky s kódem OK na lety mezi Prahou a Keflavíkem s garantovaným přestupem v Berlíně, Düsseldorfu nebo Hamburku.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek