Jednání s vysokým komisařem úřadu prezidenta pro postkonflikt, lidská práva a bezpečnost v Kolumbii

14. 11. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Jednání s vysokým komisařem úřadu prezidenta pro postkonflikt, lidská práva a bezpečnost v Kolumbii Dne 11. listopadu 2016 se velvyslanec M. Sklenka zúčastnil jednání s vysokým komisařem úřadu prezidenta pro postkonflikt, lidská práva a bezpečnost Rafaelem Pardem (funkce na úrovni ministra vlády), jejímž cílem bylo seznámit se s nově připravovanou legislativou týkající daňových úlev pro firmy, které plánují investovat do rozvoje oblastí postižených vnitřním ozbrojeným konfliktem po dosažení finálního míru a vstupu v platnost nové mírové dohody.

Dohoda se dojednává po neúspěšném plebiscitu v novém znění mezi vládou a protivládní ozbrojenou guerillou FARC v Havaně (a očekává se, že bude nejpozději do konce roku podepsána a schválena Kongresem Kolumbijské republiky).

Komisař v úvodu zdůraznil, že všestranná realizace mírových opatření vyplývajících z dohody mezi vládou a FARC si vyžádá obrovské finanční prostředky, které v současné době státní rozpočet země nemá k dispozici. Navíc sociálně-ekonomický plán inkluze bojovníků FARC představuje dodatečné finanční nároky, které nebude možné pokrýt ani z mezinárodní finanční pomoci, kterou Kolumbii přislíbilo mnoho zemí a mezinárodních organizací (včetně EU, jež připravuje k financování projektů především rozvoje venkova tzv. Svěřenecký fond pro Kolumbii ve výši 90 mil. Euro).

V této souvislosti vláda prezidenta Santose připravuje jednak strukturální daňovou reformu a speciální daňová zvýhodnění, které vycházejí z úspěšné peruánské zkušenosti s aplikací zákona č. 29.230 z roku 2008 (tzv. Ley de Obras por Impuestos) o realizaci strukturálních projektů financovaných daněmi. Za 7 let fungování této zákonné normy bylo v Peru touto formou úspěšně financováno 169 projektů za více než 600 mil. USD.

Vysoký komisař v další části diskuze vysvětlil, že kolumbijská vláda přistoupila k této formě financování strukturální projektů z toho důvodu, že platná fiskální pravidla administrativě neumožňují veřejné zadlužení nad zákonem povolený rámec a proto vláda hledala alternativní formy projektového a rozvojového financování, které by přímo nezatěžovalo rozpočet a neprohlubovalo veřejné zadlužení.

Uvedl, že kolumbijské či zahraniční firmy (zaregistrované na území Kolumbie), které využijí novou legislativní úpravu a budou investovat do realizace strukturální projektů v úzké spolupráci s centrální, regionální a místní vládou budou mít celou řadu daňových a fiskálních úlev na dobu 10 let. Konkrétně výše uvedený model financování bude fungovat následovně:

  • firma v rámci PPP sama financuje strukturální projekt na základě rozhodnutí místní či regionální vlády (silnici, dálnici, železnici, mosty, nemocnice, školy, přístavy, letiště, spalovny odpadů, úpravny vody, čističky odpadních vod atd.) a návratnost investice ji zaručuje 50% úleva na dani ze zisku po dobu 10 let;
  • při nákupu surovin a subproduktů (např. nákup dřeva pro výrobu nábytku) z oblastí postižených konfliktem, které budou označeny tzv. razítkem míru (Sello de Paz) si navíc může zvýšit fiskální náklady až o 110 %;
  • mimoto finální výrobky s tímto razítkem budou osvobozeny od daně z přidané hodnoty;
  • firmy zaměstnávající demobilizované bývalé „guerilleros“ z FARC si budou moci odečíst z daňového základu až 75 % mzdy těchto osob;

Na dotaz ohledně nákladů těchto daňových a fiskálních opatření vysoký komisař odpověděl, že vláda předpokládá jejich souhrnnou výši v průběhu 10 let na úrovni 5 bilionů pesos (3 000 pesos = 1 USD). Současně však výhody vyplývající z této alternativní formy financování z budoucí daňových výnosů vysoko převyšují náklady. Administrativa očekává, že díky těmto opatřením vzrostou investice do strukturálních projektů o 20 bilionů pesos a bude vytvořeno dodatečně 75 tisíc nových pracovních příležitostí.

V konečném důsledku tyto investice podpoří hospodářský růst země o 1,2 % ročně, což v hodnotovém vyjádření za 10 let představuje částku 105 bilionů pesos. Z hlediska daní se tento ekonomický růst promítne ve formě dodatečných příjmů do státního rozpočtu ve výši 9 bilionů pesos.

Lze očekávat, že tento nový návrh daňového financování potřebné infrastruktury v oblastech nejvíce postižených dlouhodobým vnitřním ozbrojeným konfliktem v Kolumbii bude začleněn do návrhu strukturální daňové reformy, která se připravuje a měla by být ještě do konce roku schválena kongresem via „fast track“. Opatření by měla vstoupit v platnost k 1.1. 2017.

Pro české firmy, které uvažují o podnikání na kolumbijském trhu, tato opatření představují zajímavou a komerčně výhodnou investiční pobídku, a to především v oblastech exportního zájmu ČR, jako jsou energetické, ekologické či vodohospodářské projekty. Zájemci z ČR mohou počítat v případě svých aktivit na místním trhu s plnou podporou a asistencí Zastupitelského úřadu v Bogotě a zahraniční kanceláří CzechTrade v Bogotě.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bogotě (Kolumbie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek