Jemen: Ekonomická charakteristika země

1. 10. 2014

© Zastupitelský úřad Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Ekonomická situace se v roce 2013 po prudkém propadu předchozích dvou let stabilizovala, k návratu na úroveň ekonomiky v době Salehovy vlády je však prozatím daleko. Podle prvotních odhadů dosáhl růst HDP 3,8%. Hospodářství bylo povzbuzeno zejména díky donorům (především KSA, SAE, Německo, Francie, EU a další), kdy došlo ke zvýšení investiční aktivity a to především v energetickém a stavebním sektoru.

Za uplynulé tři roky byla zničena v podstatě třetina ropovodu, respektive plynovodu, což zapříčinilo dramatický propad exportu a z něj plynoucích příjmů do státního rozpočtu. K posledním pumovým útokům na ropovod došlo 9. prosince 2013, přičemž průměrná denní těžba ropy se v roce 2013 pohybovala kolem 150 tis. barelů za den, což je ve srovnání s rokem 2012 pokles cca o 30 tis. barelů denně. Distribuční deficit se projevil i na domácím trhu, poptávku po pohonných hmotách ani topném plynu nelze saturovat z vlastních zdrojů, země je zcela závislá na surovinových darech Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů. 

Průměrná míra inflace se pohybovala kolem 11%. Zatímco ceny potravin se v červnu 2013 zvýšily v meziročním srovnání o 12,4%, u tabáku, cigaret a qatu se jednalo o navýšení o 32,8%. Podle nejnovější prognózy by se měla v roce 2014 postupně snižovat na 10%, dlouhodobá předpověď do roku 2017 je 13%. Výrazně poklesla výkonnost zemědělství, přičemž země je zdaleka nejúrodnější na celém poloostrově Z tohoto důvodu v Jemenu panuje hluboká potravinová krize dosahující rozměru humanitární katastrofy, země je zcela závislá na zahraniční potravinové pomoci. Podle odhadů OSN se až 95% veškerých potravin dováží. Plynulost v zásobování narušují politické konflikty, které často vedou k dočasnému přerušení dodávek. 

Problémem zůstává vysoká míra nezaměstnanosti - 35%, mezi mladými lidmi však dosahuje nezaměstnanost až 60%. Míra nezaměstnanosti v Jemenu je druhá největší v arabském světě - po Djibouti, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem 60%. 

Jemenská centrální banka snížila dne 7. února 2013 základní úrokovou sazbu z 18% na 15% s cílem podpořit soukromou spotřebu a investice. Ekonomové očekávají, že centrální banka přistoupí během roku 2014 k dalšímu snížení této sazby, a to až na 13%. Tento krok by měl přispět k oživení hospodářských aktivit, přičemž HDP by mohl v roce 2014 dosáhnout 3,7%.

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

2009 a

2010 a

2011 a

2012 a

2013 b

Nominální HDP v běžných Cenách (mld. USD)

28,459

31,167

31,407

32,831

38,374

Reálný růst HDP (v %)

4,1

5,7

-12,8

3,9

3,9

Průměrná roční míra inflace v (%)

     5,4

   11,2

   19,5

     9,9

11,0 

Počet obyvatel (v mil.)

   22,2

22,8

23,3

23,9

24,4

Export v cenách FOB (mld. USD)

  5,855

  7,650

 8,662

  7,808

8,136

Import v cenách FOB (mld. USD)

   7,868

  8,700

 8,248

  11,356

11,040 

Bilance běžného účtu (mld. USD)

 -2,565

 -1,725

-1,663

-335

-1,475 

Celkové rezervy (mld. USD)

  6,993

  5,942

  4,531

  6,158

5,349 

Celkový zahraniční dluh (mld. USD)

  6,734

  6,682

  6,418

  7,555

7,710

Směnný kurz (YR: USD)

202,85

219,59

 213,80

 214,35

214,89 

Míra nezaměstnanosti (v %)

   35

   36

     48

    35

32 

Zdroj: Economist Inteligence Unit – Country Report Yemen 07/2014
(a=skutečnost dle statistik IMF, b=odhad EIU)

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba není v Jemenu příliš rozvinuta a převážná většina výrobních jednotek má méně než 10 zaměstnanců. Tempo růstu průmyslové výroby zaznamenalo v roce 2012 negativní růst ve výši -1%. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je zpracování ryb a výroba potravin z dovážených surovin.

Struktura výroby podle podílu na přidané hodnotě vytvořené v průmyslu

 

                                                  Podíl v %

Výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků

52,8

Výroba stavebních materiálů

11,9

Petrochemická a chemická výroba a výroba umělých hmot

9,9

Kovovýroba

8,3

Textilní a oděvní výroba

5,4

Ostatní výroba

11,7

Celkem

100,0

Mnohem významnější než průmyslová výroba je pro jemenské hospodářství těžba ropy a zemního plynu. Ropy se vytěží kolem 150 tis. barelů/den a plynu cca 630 tis. tun ročně. Těžba ropy má však klesající tendenci, pro roky 2017/18 je odhad těžby na 130.000 b/d. Důvodem jsou vysychající naleziště, která vyžaduji další investice, aby se těžba udržela na stávající výši. Ropné společnosti jsou však vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci a nejistému politickému vývoji v dalších investicích opatrné.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví je rychle rostoucím odvětvím jemenské ekonomiky a stavební boom se projevuje velkým počtem rozestavěných objektů. Toto odvětví se na tvorbě HDP podílí kolem 6%. Většina stavebních povolení je vydáváno pro stavbu nebo rozšíření obytných budov. Nejpoužívanějším stavebním materiálem je beton a kámen. Nezanedbatelný je dosud také podíl stavební hlíny, která se tradičně používá zejména v oblasti Hadramaut ve středním Jemenu.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství (spolu s rybolovem) je po těžbě ropy druhým nejvýznamnějším odvětvím jemenské ekonomiky s podílem na tvorbě HDP kolem 10 %, na neropném vývozu zhruba 1/3 a na celkové zaměstnanosti cca 1/2. V roce 2012 se zemědělská výroba zvýšila o 2,1 %.

Pro zemědělskou výrobu jsou využitelná jen asi 4,5 % rozlohy státu a průměrná velikost obdělávané plochy na jednu zemědělskou usedlost je pouze 1 ha. Značným problémem je nedostatek vody a eroze půdy a rovněž nedostatek finančních prostředků většiny zemědělců na nákup hlavních vstupů, jako například umělých hnojiv. Hektarové výnosy jsou proto asi o čtvrtinu nižší než výnosy ve srovnatelných zemích. Tradiční pěstování kávy stále více ustupuje pěstování qatu, jehož žvýkání se v zemi velmi rozšířilo. Náročnost pěstování qatu na vodu zároveň výrazně zhoršuje krizi vodních zdrojů.

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby se na tvorbě HDP podílejí již 40 %, z toho nejvíce obchod a doprava. Ostatní služby jsou dosud poměrně málo rozvinuty a velmi malý podíl vykazuje zejména opravárenství, veřejné stravování a hotelové služby.

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Dopravní infrastruktura

V Jemenu není železnice, takže pro pozemní dopravu je rozhodující silniční síť, jejíž pátěř tvoří úseky Sanaá-Aden, Aden-Hodejda, Hodejda-Sanaá a Sanaá-Mukalla. Asfaltované silnice mají celkovou délku 13,1 tis. km a neasfaltované 18,1 tis. km. Většina odlehlých míst zejména v horských oblastech je však dostupná pouze terénními vozidly. Vláda věnuje výstavbě silnic značnou pozornost, protože kromě předpokladu pro ekonomický rozvoj napomáhají výkonu státní správy ve vzdálenějších oblastech.

V Jemenu nejsou žádné významné řeky, takže všechny přístavy v zemi jsou námořní. Nejvýznamnější jsou Aden a Mukalla v Arabském moři a Hodejda a Mokha v Rudém moři. Adenský přístav je jedním z nejlepších přirozeně hlubokých námořních přístavů ve světě a díky své strategické poloze pro lodní linky vedoucí Suezským průplavem a Rudým mořem na Dálný východ se těší mimořádné pozornosti jemenské vlády, která věnuje velké prostředky na jeho modernizaci, buduje v něm svobodnou celní zónu a snaží se tak obnovit jeho dřívější význam.

Pro leteckou dopravu je k dispozici 6 mezinárodních letišť - v Sanaá, Adenu, Táizu, Hodejdě, Rayanu u přístavu Mukalla a v Sayunu ve středním Jemenu. Národní leteckou společností je Yemenia, která je z 51 % vlastněna státem a ze 49 % saúdskoarabskou leteckou společností Saudia. V jemenu operuje ještě nízkonákladová společnost Felix Airways – dceřiná společnost Yemenie. Na hlavním mezinárodním letišti v Sanaá je průměrně ročně odbaveno přes 1,5 mil. cestujících a v Adenu kolem 200 tis. Tento počet se však v posledních dvou letech z důvodu místní bezpečnostní situace výrazně snížil.

Telefonní síť

Telefonní síť má kapacitu 1,3 mil. pevných linek, z toho je více než 1 mil. v provozu, tj. v průměru 4,7 linek na 100 obyvatel. Linek mobilních telefonů jsou téměř 4,3 mil. Značně rozšířeny jsou provozovny veřejných telefonních automatů, kterých je spolu s internetovými kavárnami více než 14,5 tis. Předplatitelů internetového spojení je přes 200 tis.

Energetika

Elektrická energie je vyráběna v tepelných elektrárnách na mazut a dieselelektrárnách, jejichž celkový instalovaný výkon je 1160 MW. Jejich roční produkce přesahuje 6 mld. kWh, což zdaleka nepokrývá poptávku. Napětí v síti proto značně kolísá a relativně často dochází k výpadkům dodávek elektřiny i v hlavním městě Sana´a. Mnoho objektů, zejména hotelů a nemocnic, má instalovány vlastní dieselagregáty, stejně tak jako obce, které nejsou napojeny na rozvodný systém. Většina těchto agregátů je o výkonu od 2,5 do 20 MW.

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Jemen je příjemcem zahraniční pomoci v nejrůznějších formách. Její celkový objem představuje více než 2 % jemenského HDP. Jemen sám poskytuje pouze omezenou humanitární pomoc.

Ve dnech 23. května 2012 a 4.-5. září 2012 proběhla v Rijádu mezinárodní konference donorských zemí Jemenu. Konference byla mimořádně úspěšná, přičemž donorům se podařilo shromáždit finanční závazky na obnovu a podporu Jemenu v celkové výši 6,4 mld. USD. Nejštědřejším donorem je KSA (3,25 mld. USD), USA (846,1 mil. USD), SAE (650 mil. USD), Velká Británie (311,3 mil. USD a Německo (157,7 mil. USD). Tyto prostředky budou sloužit na pomoc zbídačenému jemenskému národu, podporu nezbytné politické a hospodářské stabilizace a transformace a vytváření nových pracovních míst. Konference se zúčastnila rovněž Česká republika, která je členem sdružení „Přátelé Jemenu – Friends of Yemen“.

Na svém zasedání 17.-18.7. 2014 schválil Výbor pro Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) víceletý indikativní program pro Jemen na roky 2014-15 ve výši rámce 108 mil. EUR. Bezpečnost je hlavní prioritou programu, souvisí s konáním voleb příští rok a zhoršující se bezpečnostní situací v zemi. Komponent zahrnuje také vládu práva, boj proti korupci, transparentnější správu veřejných financí. Druhý komponent - integrovaný rozvoj venkova – zahrnuje zajištění veřejné infrastruktury a technologií (zejména pro hospodaření s vodními zdroji), vytvoření ekonomických příležitostí (MSP, nová pracovní místa), přístup k sociálním službám, posílení participace komunit. DE vyjádřilo zájem o projekty v sektoru vody.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: