Jihosúdánská republika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Jihosúdánská republika
Republic of South Sudan

Složení vlády:

Min. vládních záležitostí: Martin Elia Lomuro
Min. zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce: Deng Alor Kwol
Min. obrany a záležitostí veteránů: Kuol Manyang Juuk
Min. vnitra: Michael Tiangjiek Mut
Min. spravedlnosti a ústavních záležitostí: Paulino Wanawilla Onango
Min. v úřadu prezidenta pro národní bezpečnost: Obuto Issac Marmur Mete
Min. pro parlamentní záležitosti: Peter Bashir Gbandi
Min. informací, komunikační technologie a poštovních služeb: Michael Makuei Lueth
Min. federálních záležitostí: Richard K. Mulla
Min. v úřadu prezidenta: Mayik Ayii Deng
Min. financí a plánování: Stephen Dhieu Dau
Min. ropy: Ezekiel Lol Gatkuoth
Min. těžby: Gabriel Thokuj Deng
Min. zemědělství a potravinové bezpečnosti: Lam Akol Ajawin
Min. živočišné výroby a rybolovu: James Jenga Duku
Min. obchodu a průmyslu: Stephen Dhieu
Min. energetiky a přehrad: Dhieu Mathok Diing
Min. dopravy: John Luk Jok
Min. silnic a mostů: Rebecca Joshua Okwachi
Min. životního prostředí a lesů: Josephine Napwon
Min. půdy, bydlení a městského rozvoje: Alfred Lado Gore
Min. vodních zdrojů a zavlažování: Sofia A. Gai
Min. ochrany divoké zvěře a cestovního ruchu: Jemma Nunu Kumba
Min. vyššího vzdělání, vědy a technologie: Yien Tut
Min. všeobecného vzdělání a vyučování: Deng Deng Hoc
Min. zdravotnictví: Riek Gai Kok
Min. práce, veřejných služeb a rozvoje lidských zdrojů: Gabriel Duop Lam
Min. rovnosti pohlaví, dětí a sociálního zabezpečení: Awut Deng Acuil
Min. kultury, mládeže a sportu: Nadia Arop Dudi
Min. humanitárních záležitostí a zvládání katastrof: Hussein Mar Nyuot

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2015, odhad SB): 12,4 mil.

Průměrný roční přírůstek (2015, odhad SB):  3,5 %

Demografické složení (2015, odhad SB):  49,9 % ženy, 51,1 % muži

Národnostní složení: obyvatelstvo je tvořeno mnoha etnickými skupinami, mezi hlavní patří:  Dinka 35 %, Nuer 15 %, dále Shilluk, Azande, Bari, Kakwa, Kuku, Murle, Mandari, Didinga, Ndogo, Bviri, Lndi, Anuak, Bongo, Lango, Dungotona, Acholi

Náboženské složení: křesťané (cca 60 %), animistická náboženství (33 %), islám (6 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Nominální HDP/obyv. (USD, běžný kurz, dle SB):

2012

2013

2014

2015

945

1 155

1 115

731

Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2012

2013

2014

2015

10 368

13 257

13 282

9 015

Míra inflace (%, dle SB):

2013

2014

2015

2016

0,0

3,3

50,0

380,8


Ekonomika Jižního Súdánu je omezena na těžbu ropy a samozásobitelské zemědělství. Před vypuknutím konfliktu v prosinci 2013 byly výhledy pro hospodářský rozvoj příznivé, jakýkoliv další vývoj však bude záviset na vývoji stávajícího válečném konfliktu. Pokud dojde k jeho ukončení, prioritními úkoly vlády bude zabezpečení základních sociálních služeb, rozvoj zemědělství a investice do infrastruktury. Příjmy rozpočtu (kde téměř 2/5 výdajů je určeno na obranu) se odvíjejí, a do budoucna budou odvíjet, od vývozu ropy a získané rozvojové pomoci. V současnosti jsou však rozvojová pomoc, stejně jako případné zahraniční investice, limitovány probíhajícím konfliktem a vysokou mírou korupce.

Disponibilní údaje o výši HDP jsou vzhledem k vysokému podílu šedé ekonomiky pouze přibližné; odhaduje se, že od vzniku samostatného státu v r. 2011 HDP každoročně klesá v průměru o cca 5 % (se značnými výkyvy, vč. 30 % růstu v období 2013/14). V roce 2016 pak má tento pokles dosáhnout výše 13 %. Tento současný nepříznivý vývoj je doprovázen hyper inflací (310 % v polovině r. 2016) a soustavným poklesem kurzu domácí měny (o 90 % od zavedení pohyblivého kurzu koncem r. 2015). HDP roku 2015 se odhaduje na 2 630 mil. USD.

Naprosto zásadním faktorem pro ekonomiku země je tak dosahovaný objem těžby ropy. Aktuální těžba (130 tisíc barelů denně) je díky poškození výrobních zařízení a nucené evakuaci zahraničních pracovníků zhruba na úrovni jedné třetiny plné kapacity. V zemi jsou třetí největší zásoby ropy v rámci subsaharské Afriky (po Nigérii a Angole); veškerá produkce je transportována ropovody do (severního) Súdánu, kde jsou i příslušné rafinérie. Vláda se proto snaží i o získání investorů pro výstavbu ropovodu na keňské pobřeží i výstavbu rafinérií na svém území.

Podnikatelské aktivity se odehrávají v rámci malých a středních podniků, které dominují všem oblastem ekonomiky, většina podniků má své sídlo v hlavním městě Juba. Jakémukoliv rozmachu podnikání ovšem brání politická nestabilita, nefunkční vládní instituce, nízká úroveň právního prostředí, vysoká míra korupce, nedostatečná infrastruktura, omezený přístup k půdě, omezený přístup k finančním prostředkům i nedostatek kvalifikované pracovní síly. Země trpí nedostatkem elektrické energie (většina je generována neekonomickými diesel agregáty) i nedostatkem tekoucí vody.

Jižní Súdán se v září 2016 stal členem East African Community. Členství v tomto uskupení zavazuje mj. dodržovat kritéria ekonomické konvergence (cílem uskupení je měnová unie). Toto ovšem představuje dlouhodobý záměr, pro vládu Jižního Súdánu zůstává bezprostředním úkolem zlepšit základní ekonomické ukazatele a tím obnovit důvěru v domácí trh.

Dle hodnocení Doing Business 2017 Světové banky se Jižní Súdán umístil na 186 místě ze 190 hodnocených zemí. Zlepšení tohoto stavu vyžaduje dosažení mírové dohody, která by umožnila nastolení právního prostředí a odvrácení hrozby nefunkčního státu.


Očekávaný vývoj v teritoriu:

Situace v Jižním Súdánu v roce 2016 byla ve znamení postupného rozpadu mírového procesu: Mírová dohoda byla uzavřena v srpnu 2015, vládu národní jednoty se však podařilo ustanovit až v dubnu 2016 po návratu opozičního lídra Rieka Machara do země. V červenci 2016 ovšem došlo k novému kolu střetů mezi jednotkami prezidenta Kiira a opozicí, kdy během tří dnů těžkých bojů zemřelo minimálně pět set lidí. Riek Machar následně opět opustil zemi a vláda se de facto rozpadla (prezident Kiir odvolal šest ministrů z řad opozice a nahradil je vlastními lidmi), rozštěpila se i opozice (Rieka Machara nahradil člen SPLM/iO Taban Deng, jeho vedení však značná část opozice odmítá).

Vládě prezidenta S. Kiira se sice daří upevňovat svou pozici, nedaří se však snižovat riziko vypuknutí intenzivního ozbrojeného konfliktu. Prezident po tříměsíční pauze zahájil nové zasedání jihosúdánského parlamentu, během kterého slíbil zorganizovat národní dialog s cílem posílit mírový proces v zemi. Vůle opozice se účastnit tohoto procesu, který je zcela v rukách vlády, je prozatím nízká, nelze navíc předpokládat úspěšné usmíření bez přítomnosti Rieka Machara (nadále pobývá v JAR) a dalších opozičních lídrů, kteří byli donuceni ze země odejít. Je navíc pravděpodobné, že S. Kiir podmíní dialog podporou ze strany mezinárodních donorů, jejich ochota ale podobný projekt platit je podobně nízká.

V zemi pokračuje ekonomická a humanitární katastrofa. Agentury OSN (FAO, WFP a UNICEF) koncem února 2017 vyhlásily v části Jižního Súdánu hladomor (bývalý stát Unity), kterým je zasaženo minimálně sto tisíc lidí. Dalších pět milionů lidí (více než 40% celkové populace) potřebuje urgentní potravinovou pomoc. Konflikt upírá lidem přístup k půdě na pěstování a způsobuje přesidlování obyvatel nejen v rámci Jižního Súdánu ale přes hranice do ostatních zemí. Jihosúdánci odcházejí především do Ugandy, kde je reportováno cca 1 340 nových příchodů denně (za leden celkově 58 022, celkově skoro pět set tisíc). Do Súdánu přešlo hranici za leden okolo deseti tisíc uprchlíků. Celkový počet uprchlíků překročil 1,5 mil a dalších 1,85 mil obyvatel je vnitřně vysídleno. Jihosúdánci tak nyní představují nejpočetnější uprchlickou komunitu v Africe. Konflikt má vliv na zásadní omezení zemědělské produkce a s tím související stoupající ceny potravin v zemi. Nedostatek potravin tak ohrožuje venkovské oblasti, ale i města vč. hlavního města Juby.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (% HDP, dle MMF):

 

2014

2015

2016 odhad

příjmy

28,6

19,0

20,9

výdaje

40,0

43,5

44,6

saldo

- 11,4

- 24,5

- 23,7

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance: n/a   

Devizové rezervy: n/a

Veřejný dluh vůči HDP: n/a

Zahraniční zadluženost: n/a

Dluhová služba: n/a

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

 

Centrální banka:

Bank of South Sudan
HQ Juba Town
P.O.Box 136, Juba
tel.: +211 9150 77077
web: https://bosshq.net  

Komerční banky:

Afriland First Bank
BP 640 Juba, 3 Hai Cinema Road
tel: +211 956 688 405

Commercial Bank of Ethiopia
Haileselasie Avenue Juba Town, Juba
tel.: +211 928 944 809 / 927 639 407

Ivory Bank
Hai Suk, Juba Town
tel: +211 811 820 239 / 977 117 611

Kenya Commercial Bank
Jebel Kujuru, Rockcity Hotel, Juba
tel.: +211 957 148 468

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z příjmu je rozdělena do tří pásem ve výši 0 %, 10 % a 15 %. Firemní daň dosahuje 10 % pro malé podniky a 15 % pro střední podniky. Dividendy, úroky a tantiémy podléhají 10 % dani. Daňový zákon z roku 2009 nenastavuje podmínky pro danění velkých podniků, nezavádí DPH, ani daň z pozemku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: