Jízdní řád inovačního vlaku

30. 9. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Znalostní ekonomika, investice do vědy a výzkumu či efektivní komercionalizace výsledků technologických novinek, to jsou podle většiny kritérií měřítka rozvinutosti společnosti. Jak si v tomto ohledu stojí Česká republika, jaké možnosti nabízí podnikatelskému sektoru a jak významnou roli čeští podnikatelé při podpoře výzkumu a inovací hrají?

myšCelkové tuzemské investice soukromých firem jen do technických inovací se podle údajů Českého statistického úřadu ročně pohybují kolem 100 miliard korun a inovačními aktivitami se zabývá více než 40 procent podniků. Pozitivní navíc je, že toto číslo rok od roku narůstá - jen mezi lety 2010 a 2012 se zvýšilo o více než 20 procent.

Pozitivní je určitě i to, že investice do inovací a výzkumu už dávno nejsou jen doménou velkých podniků. Střední fi rmy se ve sledovaném období podílely na stomiliardových investicích 22,6 % a malé podniky téměř 15 %. U malých firem byl přitom nárůst investic největší - během dvou let vzrostly takřka o čtvrtinu. Vysvětlení je jednoduché.

„Dle zkušeností z terénních průzkumů mezi firmami lze říci, že pokud firmy chtějí udržet svoji konkurenceschopnost a růst, jsou všechny nuceny do oblasti výzkumu a inovací ve větší či menší míře investovat," uvádí ředitelka Jihočeské agentury pro podporu inovačního podnikání Petra Vachová.

Tato čísla jsou ještě zajímavější v souvislosti s tím, že tzv. Lisabonská strategie EU předpokládá podporu výzkumu v poměru 2:1, tedy dvojnásobek soukromých prostředků proti veřejným zdrojům. V České republice je uvedený poměr zhruba 1:1 s malou výchylkou ve prospěch veřejných výdajů. Veřejnou podporu přitom získalo jen 24,8 % technicky inovujících podniků.

Z toho z evropských fondů obdrželo nějakou formu podpory na technické inovační aktivity celkem 17,1 % inovujících podniků. Od české vlády ČR získalo podporu 13 % těchto podniků a místní nebo regionální úřady státní samosprávy podpořily zavádění technických inovací u 2,8 % podniků.

Navzdory krizi investice rostou

Další z možností podpory inovativních aktivit soukromých fi rem jsou vedle zmíněných prostředků z evropských fondů nejrůznější centra spojená například s akademickou sférou, jako je třeba ostravské Centrum podpory inovací (CPI). To vzniklo na počátku roku 2012 jako celouniverzitní útvar VŠB - Technické univerzity Ostrava.

„Velmi potěšující zprávou je, že i přes nedávnou ekonomickou krizi se v ČR neustále zvyšují výdaje podniků vložené do výzkumu, vývoje a inovací, čímž se vlastně potvrzují teoretické úvahy o pozitivním tlaku krize v uspění firem na trhu směrem k zákazníkům," říká Andrea Šimoníková, analytička CPI. Přesto se podle jejího názoru i navzdory zmíněnému pozitivnímu trendu pozice ČR v rozsahu inovačních aktivit podniků ve srovnání se zeměmi EU-27 zhoršuje.

Ještě před čtyřmi lety jsme patřili k průměru zemí EU, nicméně postupně nás předběhly země jako Kypr či Turecko. Naše podniky například realizují o polovinu méně inovačních aktivit, než je tomu v sousedním Německu, tvrdí Šimoníková.

„Prostor pro investice malých a středních podniků (MSP) do inovací přímo souvisí s výší finančních prostředků, které jsou podniky schopny na tuto oblast uvolnit, což prokázala mnohá šetření. Inovace jsou totiž většinou nákladnou záležitostí, zejména pokud si investice do inovací hradí firmy z vlastních zdrojů. V posledních letech se prostor pro inovace ve firmách ČR zvýšil i díky fi nanční podpoře EU, vlády či regionu. Toto dokládá i fakt, že nějakou formu veřejné podpory v souvislosti s inovačními aktivitami získala až čtvrtina podniků v ČR, přičemž u MSP převládala podpora z EU," dodává analytička CPI.

Vouchery propojí školy s podniky

Jako jeden z příkladů úspěšné kooperace akademické sféry s podnikatelským sektorem prezentuje CPI třeba spolupráci mezi řešitelským týmem z VŠB - Technické univerzity Ostrava, Fakulty elektrotechniky a informatiky, vedeným docentem Stanislavem Mišákem, a firmami ENSTO Finland a ČEZ Distribuce.

„Na základě spolupráce mezi školou a ESTO Finland později vznikl národní i evropský patent pro metodiku detekce poruch izolovaných závěsných vodičů. O licenci na patent projevila zájem společnost ČEZ Distribuce, a. s. Prodejem licence získala VŠB - Technická univerzita Ostrava 62 000 eur. Naopak ČEZ Distribuce, a. s. získala právo využít popsanou metodiku detekce poruch izolovaných závěsných vodičů, implementovat ji do fyzické realizace a disponovat s fi nančními prostředky plynoucími z prodeje fi nálního detektoru poruch," popisuje Šimoníková.

Jednou z dalších možností spolupráce soukromé a akademické sféry jsou i podnikatelské vouchery, které se poskytují v rámci podpory kraje. Jejich princip je popsán například na stránkách www.inovoucher.cz.

„Podnik XY potřebuje vyřešit specifi cký technologický úkol, např. složitou laboratorní analýzu. Tu umí zpracovat specializovaná laboratoř ve výzkumné organizaci Z. Podnik si zažádá společně s poskytovatelem znalosti o podnikatelský voucher. Pokud jej podnik získá, pokryje si prostřednictvím něj náklady, které by za uvedenou službu (analýzu) poskytovateli znalosti musel hradit ze svého."

V současné době je toto schéma zavedené v devíti krajích ČR. Prvním byl v roce 2009 kraj Jihomoravský. Dosud bylo proplaceno 406 voucherů v celkové hodnotě 106 milionů korun.

Od ledna platí větší daňové odpočty

Dobrou zprávou bezesporu je, že od počátku letošního roku se rozšířila možnost daňových odpočtů nákladů vynaložených na výzkum a vývoj. Prvního ledna totiž vstoupila v platnost novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, která mění rozsah této nepřímé podpory fi nancování podnikových inovací.

Nové znění zákona rozšiřuje skupinu uplatnitelných nákladů o náklady na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou pořízené od veřejné vysoké školy nebo výzkumné organizace a které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje. Dosud si totiž firmy mohly odečíst jen výdaje na výzkum a vývoj, který prováděly samy.

Dalším rozšířením uplatnitelných nákladů je také možnost zahrnout do odpočtu úplatu u finančního leasingu hmotného movitého majetku, která souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje. Nová úprava také podporuje podniky, které meziročně navyšují své investice do výzkumu a vývoje, a umožňuje jim odečíst až 110 % výdajů, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v předcházejícím fiskálním roce. Nepřímé podpory formou daňové úlevy využívá v ČR ročně okolo tisícovky fi rem a výše odpočtů přesahuje deset miliard korun.

Plast z fritovacího oleje dobývá Čínu

Podporou inovací a většího zapojení podnikatelských subjektů se zabývá také obecně prospěšná společnost Česká inovace. „Snažíme se rozehrát české inovační hřiště skrze zvyšování inovační gramotnosti, propojování lidí, zviditelňování inovačních příkladů a snižování bariér. Základem naší činnosti je organizace nejkvalitnější inovační soutěže Česká inovace v ČR, pořádání největší a nejatraktivnější inovační akce Festival ČINu a budování moderní komunity a platformy pro inovace," říká její ředitel Roman Šiser.

Příkladem úspěšné komercionalizace výsledků výzkumu může být třeba právě vítězný projekt zmíněné soutěže České inovace. Brněnským vědcům z chemické fakulty VUT se podařilo vyvinout rozložitelný plast vyráběný z použitého fritovacího oleje, který nachází široké uplatnění třeba v Číně. Na otázku, kde vidí největší potenciál pro malé a střední podniky na poli inovací a vývoje, odpovídá Roman Šiser.

„Začít přistupovat k inovacím strategicky a systematicky, a ne ‚střelecky' ad hoc. K tomu patří vytvoření proinovačního prostředí, kultury, učení se, jak inovace vytvářet a lépe je řídit. Myslím, že velký potenciál je i ve využití výsledků výzkumu nebo dostupných patentů, než vyvíjet všechno od začátku vlastními silami (reinventing the wheel)."

Brněnský veletrh ve znamení inovací

Svůj prostor dostanou věda, výzkum a inovace také na letošním ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se uskuteční od 29. září do 3. října v Brně. Již druhý den veletrhu je na programu seminář s názvem „Výsledky výzkumu a inovací, státní podpora a cesta na trhy".

Jeho odborným garantem je Technologická agentura. O den později jsou na programu dokonce hned tři příbuzně zaměřené semináře: „Zapojení energetického školství do využívání nových technologií" pořádaný Českým svazem zaměstnavatelů v energetice, „Česko-německé technologické sympozium - inovativní technologie ve strojírenství" a seminář s názvem „ČVUT a spolupráce s průmyslem při výzkumu, vývoji a inovacích".

„Cílem semináře je představit kapacity a schopnosti, které ČVUT nabízí ve sféře výzkumu a vývoje, konzultovat perspektivní způsoby spolupráce s firemní sférou a případně posoudit důvody, proč spolupráce s průmyslem zatím není tak efektivní a snadná, jak by si obě strany nepochybně přály. Význam semináře pro ČVUT dokumentuje plánovaná účast rektora profesora Petra Konvalinky, prorektora pro vědu a výzkum docenta Vojtěcha Petráčka a dalších představitelů univerzity. Seminář je koncipován jako pracovní diskuze s prezentací záměrů ČVUT pro zlepšení spolupráce s firemní sférou a diskuzí o hlavních aspektech spolupráce na základě praktických (nejlépe osobních) zkušeností účastníků," zve na seminář Karel Žebrakovský z ČVUT.

Převzato z časopisu Komora
Autor: Miloš Cihelka

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek