Jogurty s visačkou přírodní kvality

16. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Po revoluci začali s jednou půjčenou výrobní linkou. Dnes jsou jejich jogurty proslulé od Šumavy k Tatrám.

V devadesátých letech chtělo prožít americký sen po česku mnoho lidí, málokdo ale vybudoval z nuly úspěšnou firmu se stamilionovými obraty. Devět kamarádů ze západních Čech to dokázalo, když vsadili na jogurty, přestože o jejich výrobě nevěděli zhola nic.

„Nebyl mezi námi jediný mlékař, museli jsme se všechno učit za pochodu,“ směje se jednatel společnosti Hollandia Michal Škoda.

„Po roce 1989, kdy se rozpadaly státní statky, každý hledal nějakou novou aktivitu. Tehdy se na mne obrátil kolega s tím, že má možnost podívat se na mobilní mlékárnu v Nizozemsku. Jsem zootechnik, výroba jogurtů byla pro mne i pro ostatní naprosto neznámá. Přesto jsme si řekli, že linku přivezeme a že to zkusíme. Byla to pro nás výzva,“ říká jeden z otců zakladatelů.

Příklady táhnou

Vzniku ryze české jogurtárny pomohla i náhoda. Evropské trhy se v 90. letech potýkaly s přebytky mléka. Pokud tehdy zemědělci ze zemí EHS zpracovali vlastní syrové kravské mléko na hotový výrobek, mohli se vyhnout sankcím za případné překročení kvót na produkci.

Proto se čtveřice hospodářů ze země tulipánů spojila a domluvili se: Z mléka vlastních krav budou vyrábět bílý selský jogurt. A nizozemští farmáři inspirovali české. „První dva roky – to byla léta učení na půjčené výrobní lince v kamionu. Zároveň jsme ale začali nabízet naše výrobky na trh. Od roku 1994 jsme už vyráběli v naší vlastní vylepšené mobilní mlékárně asi za tři miliony guldenů. I ta nám ale nakonec přestala stačit, takže jsme se v roce 2002 přesunuli do výrobní haly,“ popisuje Michal Škoda.

Výroba krémové lahůdky je skutečnou alchymií.
Z obyčejné bílé hmoty dělají pravý jogurt právě živé bakterie.

První léta byla bojem o přežití, pak nastala bitva o to, jak vyrobit kvalitní produkt a uspět s ním na trhu. A dnes? V současnosti úspěšně bojují podle Michala Škody o vlastní značku, její image a prestiž.

Firma má v Krásném Údolí na západě Čech výrobní halu a plánuje investovat desítky milionů do nové. Zároveň je jedinou jogurtárnou v Česku, jež využívá vlastní biofarmu. Biofarma v Otročíně – uprostřed kouzelné přírody Slavkovského lesa – je přitom největší v Česku. Pase se tady asi 650 dojnic, které produkují 9000 litrů biomléka denně.

Není jogurt jako jogurt

V šedi reálného socialismu nebyli Češi ani Slováci na pestrou nabídku jogurtů na pultech obchodů zvyklí. Proto je po revoluci nadchla záplava mléčných výrobků ze Západu. Drtivá většina „jogurtů“ byla ovšem označena značkou UHT.

„Po revoluci skutečně nastal veliký boom, vozilo se sem množství jogurtových krémů s označením UHT. Tepelně ošetřené krémy mají tu výhodu, že dlouho vydrží i v případě, že je neskladujete v chladu. Ale dovozci tím spotřebitele trochu mátli. Skutečně nejde o pravé jogurty,“ upozorňuje Michal Škoda. Vysoké teploty při UHT (ultra heat treatment) totiž zabíjejí bakterie – a to i ty zdraví prospěšné.

Výroba krémové lahůdky z mléka je skutečnou alchymií. Z obyčejné bílé hmoty dělají pravý jogurt právě živé bakterie. V jednom gramu musí být minimálně deset milionů bakterií mléčného kvašení Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus, jež mají blahodárný vliv na lidský metabolismus. Pochutině navíc dodávají charakteristickou kyselost.

Selské jogurty zrají na rozdíl od krémových přímo v kelímcích. „Do tanku, kde máte standardizované mléko, dodáte jogurtovou kulturu. Po zamíchání tekutou směs po 15 až 20 minutách naplníte do kelímku a dáte i s kelímkem na 24 hodin do zracího kontejneru,“ přibližuje Michal Škoda.

Krémový jogurt zraje v tancích zhruba 8 až 10 hodin a až následně je naplněn do kelímků. V nich se dává jen dochladit na přibližně čtyři stupně Celsia.

Firma ze Slavkovského lesa dnes nabízí ovocné a bílé selské i krémové jogurty a dále bifi nápoje – všechno buď z konvenčního mléka, nebo biomléka. Zákazníky oslovila i novinka, jogurtová zmrzka Hollandia, jejíž výrobu chtějí v Krásném Údolí dále rozšiřovat.

Jen ovoce a cukr

Milovníci jogurtů jsou nároční na kvalitu, ale o tom, co si koupí, stále rozhodují především jejich chuťové pohárky.

V nejnovějších selských ovocných jogurtech Hollandia nenajdete žádná aromata ani další přidané látky. Je v nich pouze ovoce, pektin a cukr. Jinými slovy: můžete si koupit výrobek s příchutí, kde je ovocná chuť nahrazena aromatem, a barví se například koncentrátem z červené řepy a aronie, nebo poctivý jogurt s ovocem.

„Jahodovou chuť můžete u méně kvalitního výrobku dohnat aromatem. U jogurtů, kde máte skutečné ovoce, nic takového dělat nemusíte,“ prozrazuje Michal Škoda.

„Vaříme zralou jahodu a koncentrovaná jahodová chuť vzniká zahušťováním odpařené vody. Taková metoda je náročná a drahá. Nemůžete použít každé ovoce, musíte surovinu pečlivě vybírat. My například jezdíme po sklizni pro jahody do Rakouska. Výběr ovoce má na chuť obrovský vliv. Třeba do borůvkového jogurtu nemůžete použít kanadskou borůvku, protože její chuť není moc borůvková,“ doplňuje.

Nejsem žádnej cukrouš

Moje máma byla kráva. Nejsem žádnej cukrouš a Jsem trochu nakyslej. – Kdo by neznal slogany, které při nedávném rebrandingu značky Hollandia a redesignu jejich výrobků oslovily tisíce zákazníků. Přesto byly příčinou kontroverzí a vzbudily nečekané vášně. Ozvaly se například feministky, dotčené údajným útokem na mateřství.

„Dneska spousta firem používá pro marketing lehce erotické nebo lehce vulgární slogany. Jednoduše použijete něco, co lidi na první pohled zaujme a o čem musejí přemýšlet. Člověk to vidí a řekne si, co to je? To ale nemusí být primárně špatně,“ vysvětluje Michal Škoda.

„Samozřejmě musíte zákazníkovi vysvětlit, co tím bylo myšleno. ,Moje máma byla kráva‘není urážka, je to odkaz na to, že máme vlastní biofarmu. Jak jinak rozproudíte diskusi? Když napíšete vágní slogan typu: ,Máme dobrý jogurt s kousky ovoce, je to celé dobré a kvalitní‘, nikomu to nic nepřinese,“ dodává.

Poněkud odvážnější marketingová strategie v rámci nového brandu dnes už nikomu žíly netrhá. Zmíněné slogany jsou velmi populární a objeví se i na kamionech, které jogurty rozvážejí do světa. Výrobky se značkou Hollandia byly kompletně přebaleny k 1. květnu 2016 a zároveň se na trhu objevily produkty nové.

Michal Škoda připouští, že on sám na zásadní vliv marketingu nikdy nevěřil. „Nám ,starým strukturám‘se jevil marketing jako něco zbytečného, vyhazování peněz, ale tak to samozřejmě není. Přesto jsem si už před pár lety uvědomoval, že bychom měli něco změnit, někam se v tomto směru posunout,“ usmívá se.

O tom, že výrobky Hollandie dostanou nový kabát, nakonec paradoxně rozhodlo téma diplomové práce jeho syna, který studoval MBA. Dnes už pracuje ve firmě, ačkoli s tím jeho otec původně nepočítal.

„V roce 2014 dělal závěrečnou práci, jejímž tématem měl být marketing. Říkal jsem mu: zkus to implementovat na Hollandii a on se toho chytil. Od září 2015 nastoupil do firmy. Tenkrát přednesl svoji představu o rebrandingu na představenstvu a my jsme si řekli ok, půjdeme do toho,“ prozrazuje.

Hollandia vložila do novinek investice a energii, redesign výrobků a velká reklamní kampaň ale prý přinášejí ovoce. Například selských jogurtů se dnes prodává o 40 procent více než přede dvěma lety.

Jogurty Hollandia znají především zákazníci v Česku, ale vyvážejí se i do okolních zemí. Zatímco 70 procent produkce končí na českém trhu a dvacet na slovenském, důležitým odbytištěm jsou také Německo, Polsko, Maďarsko či Rumunsko.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. Foto: Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek