Jordánsko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu (Jordánsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

rdánský zahraniční obchod je tradičně charakterizován výrazným deficitem, dovozy v roce 2014 převýšily domácí vývozy téměř trojnásobně. Z pohledu platební bilance však dochází k částečné kompenzaci díky příjmům z cestovního ruchu, remitencím Jordánců, kteří pracují v zahraničí a zahraničním investicím. Obdobně se vyvíjí obchodní bilance v roce 2015.

 

vývoz (mil. JOD)

dovoz (mil. JOD)

re-export (mil. JOD) 

2011

4 805,873

13 440,215

878,706

2012

4 749,570

14 733,752

849,902

2013

4 805,234

15 667,344

812,789

2014

5 163,679

16 145,881

789,917

2015

4 795,161

14 436,005

763,193

Zdroj: Central Bank of Jordan

Export Jordánska poklesl v roce 2015 o 6,6 % ve srovnání s přechozím obdobím a import se snížil o 11,3 %. Podle nejnovějších jordánských statistik činil celkový export Jordánska do Evropské unie na konci loňského listopadu 110,89 milionů dinárů ve srovnání s 182,6 miliony dinárů ve stejném období roku 2014, což představuje pokles o 39 %. Příčiny tohoto poklesu se hledají.

Během 1. čtvrtletí r. 2016 poklesl vývoz země o 12,7 % a dovoz vzrostl o 4 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Deficit obchodní bilance tak činí 2, 376 miliard JOD a ve srovnání s 1. čtvrtletí r. 2015 se zvýšil o 13,1 %.

V poslední době řada externích vlivů silně dopadá na obchodní výkonnost Jordánska (narušení obchodních cest jako důsledek regionálního konfliktu a nestability a posilující americký dolar/jordánský dinár vůči koši ostatních měn. Hodnota celkového vývozu za prvních osm měsíců roku 2014 dosáhla 3 931 milionů JD, zvýšila se o 5,9% proti stejnému období v roce 2013, a pokrývá 36,6% z dovozu. Hlavními důvody tohoto nárůstu exportu byly vývozy fosfátů, hnojiv, ovoce a zeleniny a oděvních výrobků.

Vývoz do arabských zemí a EU se snížil ve srovnání se stejným obdobím roku 2013, vývoz do zemí NAFTA (především do USA) a do nearabských asijských zemí vzrostl. Vývozy z bezcelních zón byly obzvláště postiženy nestabilitou v sousedním Iráku a klesly ve stejném období o 45 % (19 mil. JD).

Hodnota celkového dovozu za prvních osm měsíců roku 2014 dosáhla 10 754,1 mil. JD a zvýšila se o 4,8 % v porovnání s dovozem zaznamenaným ve stejném období roku 2013. Dovoz ropy vzrostl v tomto období o 18,7 % a dosáhl hodnoty 3 mld. JD. Dovoz dopravních prostředků, strojů, nástrojů a plastových výrobků se v tomto období zvýšil, zatímco dovoz elektronických zařízení a kovových výrobků klesl.

Schodek obchodní bilance v prvních dvou měsících roku 2015 poklesl o více než 13,2 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2014.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V platnosti je Asociační dohoda s EU s účinností od května 2002. Dne 1. ledna 2006 vstoupila v platnost Dohoda o obchodu s agrárními komoditami mezi EU a Jordánskem.

Pro jordánský vývoz je příznačná malá diversifikace jak z hlediska geografického, tak i z hlediska komoditního.

V teritoriální struktuře dovozů došlo v důsledku přerušení dodávek irácké ropy a egyptského plynu k přesunům. Největším vývozcem na jordánský trh s ohledem na export ropy do Jordánska stala Saúdská Arábie (18 % z celkových dovozů), dále Čína (10 %), Německo (6 %) USA (6 %), Itálie a Japonsko (po 4 %). Země EU se na dovozu do Jordánska podílely celkem 10 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními exportními položkami jsou oděvy (určené zejména pro americký trh), potaš, umělá hnojiva, fosfáty, farmaceutické produkty, zelenina, strojírenské a dopravní výrobky.

Vývoz

Product

Jan-Nov 2013

Jan-Nov 2014

% Change

JD Millions

% of Total Exports

JD Millions

% of Total Exports

Clothing Products

734,1

14,2

820,7

15,1

11,8

Fruits & Vegetables

430,7

8,3

491,1

9,1

14,0

Potash

394,8

7,6

396,1

7,3

0,3

Pharmaceuticals

388,0

7,5

368,7

6,8

-5,0

Fertilizers

289,5

5,6

340,1

6,3

17,5

Phosphate

258,0

5,0

298,6

5,5

15,7

Other products

1926,5

37,2

1 983,9

36,6

3,0

Domestic exports

4421,6

85,3

4 699,2

86,7

6,3

Re-exports

760,3

14,7

719,7

13,3

-5,3

Total Exports

5 181,9

5 418,9

4,6

Komoditní struktura dovozů se v posledních letech příliš nemění, první příčky tradičně zaujímá ropa a ropné produkty, dopravní prostředky, textil, telekomunikační zařízení, železo a ocel.

Dovoz

Product

Jan-Nov 2013

Jan-Nov 2014

% Change

JD Millions

% of Total Imports

JD Millions

% of Total Imports

Crude Oil & Petroleum Products

3 502,9

24,6

3 994,1

26,9

14,0

Machinery & Tools

864,0

6,1

988,9

6,6

14,5

Transport Vehicles

824,2

5,8

982,3

6,6

19,2

Iron & Steel Products

788,0

5,5

648,5

4,4

-17,7

Electronic Equipment & Machinery

855,5

6,0

583,2

3,9

-31,8

Grains

565,4

4,0

579,6

3,9

2,5

Others

6 866,2

48,1

7 096,1

47,7

3,3

Total Imports

14 266,2

14 872,7

4,3

Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími jsou potravinářský průmysl a průmysl rafinérský (v obou případech cca 15% podíl na průmyslové tvorbě). Jedná se ovšem o odvětví s malým exportním potenciálem, převážná část produkce je určena výlučně pro domácí trh.

Exportně významnějšími odvětvími jsou těžba a zpracování potaše a fosfátů, obě suroviny se hojně vyvážejí, zejména pak do Asie (Indie, Čína). Těžby potaše i fosfátů jsou pod plnou kontrolou dvou společností, Arab Potash Company a Jordan Phosphate Mines Company.

Stavebnictví se stalo v uplynulých letech jedním z motorů jordánské ekonomiky. Důvodem je paradoxní konjunkturální efekt regionálních konfliktů, které do klidného Jordánska nasměrovali přemisťovaný kapitál z postižených zemí, jenž byl doplněn o mezinárodní finanční pomoc na zvládání uprchlické vlny. Oficiální údaje o počtu vydaných stavebních povolení zatím obavy ze zpomalení růstu nepotvrzují.

Hlavním problémem sužujícím jordánskou zemědělskou výrobu je chronický nedostatek vody. Téměř 90 % území země zaujímají pouště, obděláváno je pouze 7,8 % půdy, na jejíž zavlažování se spotřebovává přes 70 % veškeré vody. Jordánsko je 4. nejsušším státem patří světa s největším nedostatkem vody.

Takřka veškerá jordánská agrární produkce má neomezený přístup na unijní trh. Výjimku představují řezané květiny, česnek, brambory, citrusové plody, okurky, jahody a olivový olej. Na jejich dovoz do Evropy se i nadále vztahují množstevní kvóty, které jsou však poměrně „velkorysé“.

Sektor služeb je nejdůležitější z pohledu tvorby HDP, na kterém se podílí z plných 68 %. Jeho opěrnými odvětvími jsou bankovnictví a pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi, soukromé školství, doprava a komunikace a v neposlední řadě turistika, z níž jen zdravotní turistika přináší 8,4% HDP. Vlivem regionální krize došlo k poklesu aktivní turistiky o 10%.

Jordánsku se dostává silné mezinárodní podpory k financování a spuštění projektů výstavby obnovitelných zdrojů energie. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Francouzská rozvojová agentura poskytly dva úvěry v celkové hodnotě 100 milionů dolarů na financování zřízení tří solárních elektráren v Jordánsku.

V listopadu byl vydán královský výnos, kterým došlo k potvrzení novely zákona o energetické účinnosti obnovitelných zdrojů poté, co byl schválen parlamentem. Tento zákon bude usnadňovat licenční požadavky na projekty obnovitelných zdrojů energie a bude poskytovat těmto projektům nezbytné pobídky. Zákon také zprošťuje obnovitelnou energii a s ní spojené systémy, včetně jejich vstupů, od daně z obratu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi existuje 6 bezcelních zón (Free Zone, FZ), zřízených v zájmu podpory exportně orientovaného průmyslu a „tranzitního“ obchodu. Zboží v nich je osvobozeno od obvyklých poplatků a zachází se s ním jako se zbožím mimo území Jordánska. Zahraniční a místní firmy v FZ požívají těchto výhod:

  • osvobození výnosů od daní z příjmů a sociálních služeb po dobu 12 let od zahájení prací;
  • mzdy nejordánských zaměstnanců nepodléhají daním z příjmů a sociálních služeb;
  • zboží dovážené do FZ nepodléhá clu, dovozním poplatkům a prodejní dani; vyvážené zboží je osvobozeno od všech daní a poplatků;
  • budovy v FZ nepodléhají povolovacím poplatkům a dani z nemovitostí;
  • investovaný kapitál a zisk může být volně repatriován;
  • cizí měna může být volně transferována.

Počínaje rokem 1997 vznikly na území Jordánska v rámci americké podpory mírového procesu v regionu Blízkého východu tzv. Qualifying Industrial Zones, QIZ`s, které se záhy staly proexportním fenoménem a takřka přes noc proměnily jordánský oděvní průmysl v tažnou sílu jordánských vývozů.

Zboží vyrobené v QIZ`s, jehož alespoň 35 % přidané hodnoty je vytvořeno v této zóně (tj. jordánského původu) a u kterého je 8 % inputů (respektive 7 % v případě IT sektoru) izraelské provenience, je při vývozu na trh USA osvobozeno od celních poplatků a kvót. Navíc příjmy z vývozu „QIZ výrobků“ jsou zcela osvobozeny od daní z příjmu a sociálního zabezpečení a dovážené suroviny na jejich produkci nepodléhají clu. Díky úspěchu první Al Hassan Qualifying Industrial Zone poblíž průmyslového Irbidu byly zřízeny další průmyslové zóny typu QIZ. V současné době jich je 14, další dvě jsou ve výstavbě. Působí v nich cca 60 továren (majiteli jsou zejména čínské, indické, pákistánské, jihokorejské a tchajwanské firmy; pouze pár společností lze označit za jordánské; díky jejich dobrým vazbám na jordánský kabinet však nezřídka vystupují jako neformální mluvčí veškerých QIZ`s investorů a snaží se prosazovat jejich parciální zájmy), které zaměstnávají více jak 45 000 pracovníků. Většina z nich jsou ovšem Indové, Filipínci a Srílančané, Jordánci většinou odmítají pracovat za nízké mzdy, jež jsou u dělnických profesí v QIZ's zcela běžné.

V roce 2001 vznikla Akabská speciální ekonomická zóna (Aqaba Special Economic Zone, ASEZ), která v sobě spojuje všechny uvedené výhody FZ a QIZ`s. ASEZ zahrnuje území o rozloze 375 km2 s 90 tisíci obyvatel. Zaujímá strategickou polohu v Aqabském zálivu na hranici čtyř států (Egypt, Izrael, Jordánsko a Saudská Arábie).

K jejímu řízení byla ustavena instituce „Aqaba Special Economic Zone Authority, ASEZA“. ASEZA je finančně a administrativně autonomní instituce zodpovědná za řízení a rozvoj ASEZ. Na řízení se podílí šest komisařů na ministerské úrovni, z nichž každý je zodpovědný za jednu z oblastí správy ASEZ. V čele ASEZA stojí Vysoký komisař (Chief Commissioner), který má protokolárně vyšší postavení než aqabský guvernér. Vytvoření tohoto decentralizovaného způsobu řízení bylo vůbec prvním modelem správy v Jordánsku.

K podpoře dalšího rozvoje ASEZ byla v roce 2004 ustavena jordánskou vládou Akabská rozvojovová společnost (Aqaba Development Corporation, ADC) do jejíhož vlastnictví byly převedeny přístav, letiště a strategické pozemky. Hlavním úkolem ADC je další zlepšování celkové atraktivity ASEZ, mj. navýšením podílu soukromého sektoru, úpravou bezcelních a daňových zvýhodnění a zajištěním podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu

K nejvýraznějším ekonomickým a obchodním „úlevám“ v ASEZ patří nižší daň ze zisku, odpadá povinnost placení sociální daně a daně z nemovitostí, nejsou uplatňována žádná restriktivní opatření vůči zahraničním investorům, navíc existuje možnost bezcelního dovozu zboží pro obchodní účely, 100 % vlastnictví objektů zahraničními investory a možnost zaměstnávání až 70 % zahraniční pracovní síly, atd.

K největším současným projektům ASEZA patří přeložení a další rozšíření kontejnerového přístavu a ropného terminálu, výstavba jižní průmyslové zóny, rozvoj závodu na výrobu hnojiv, výstavba rezidenčních a rekreačních objektů.

Obecně Jordánsko učinilo významný pokrok v privatizaci, snížilo stávající státní vlastnictví napříč většinou hospodářských odvětví (doprava, cestovní ruch, energetika a telekomunikace) a demonstrovalo ochotu vlády posoudit privatizační proces transparentním způsobem v souladu s nejlepší mezinárodní praxí.

Členské státy EU v Jordánsku provádějí inspekce rozvojových zón, aby si ověřili, jak jsou připraveny přijmout investice EU. V kontextu výsledků dárcovské konference v Londýně považuje jordánská strana průmyslový sektor za hlavní investiční cíl v zemi. Shodně byla konstatována existence konkrétních příležitostí ke zvýšení rozsahu výroby a vývozu zejména do EU, včetně potenciálu pro směrování efektivních investic ze zemí EU do zón. Ze strany EU je zdůrazňována potřeba skutečného ekonomického rozvoje k řešení problémů nezaměstnanosti syrských uprchlíků, kteří jsou nadále závislí na humanitární pomoci, aby se mohli svobodně ucházet o takto vzniklé pracovní příležitosti. Navrhovaná vládní opatření by mohla v příštích letech poskytnout až 200 000 pracovních příležitostí pro Syřany prostřednictvím nových investic do pěti rozvojových zón: Irbid, Karak, Muwaqqar, Maan a Mafraq.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic (FDI) se ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 snížila o 7,5% v prvním pololetí roku 2014, když dosáhla 668,5 milionů JD. Hlavními faktory, které stojí za skromným výkonem přímých zahraničních investic, jsou slabá globální ekonomika a nestabilita či nepřipravenost domácího legislativního rámce, který upravuje vstup investic do království. Nicméně se očekává, že přijetí nového investičního zákona a nové regulace Public Private Partnership přiláká vyšší přímé zahraniční investice.

Po schválení obou zákonů vyjádřilo několik mezinárodních institucí svou podporu pro investice v Jordánsku, jako například Overseas Private Investment Corporation (aktuální portfolio OPIC investic v Jordánsku přesahuje částku 1 miliardy dolarů a zahrnuje poskytování přímých úvěrů malým a středním podnikům a společnostem, které přispívají k transferu technologií) nebo Mezinárodní finanční korporace (IFC), která bude směrovat své investice do Jordánska v roce 2015 na projekty obnovitelných zdrojů energie, stejně jako na podporu domácímu finančnímu sektoru.

V prvních 10 měsících roku 2014 bylo registrováno 6500 nových společností s celkovým kapitálem zhruba 155 milionů JD. Z tohoto objemu investovali Syřané do 441 společností s kapitálem zhruba 24,5 milionů JD, čímž se celkové syrské investice do nových firem od začátku syrské krize vyšplhaly na 155 milionů JD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro investice v Jordánsku upravuje zákon č. 15/1995 (Investment Promotion Law) včetně jeho pozdějších novelizací, který byl přijatý s cílem podpořit zahraniční investice.

Nejdůležitější ustanovení zákona:

  • rovnoprávnost nejordánských a jordánských investorů;
  • pobídky pro investice ve vymezených oborech (průmysl, zemědělství, hotely, nemocnice, námořní a železniční doprava; další může stanovit vláda) a v určených oblastech země; pobídky se liší podle toho, zda jde příslušná oblast klasifikována jako A, B, C;
  • projekty realizované v tzv. zónách A, B, či C (jedná se o územní části Jordánska klasifikované jako „zóny s nízkým růstovým potenciálem“) jsou částečně osvobozeny od placení daně z příjmů a sociálního zabezpečení pod dobu 10 let; v zóně A se jedná o 25 %, v zóně B o 50 % a v zóně C o 75 %;
  • rozšíření nebo modernizace projektu tak, že se zvýší jeho produkce nejméně o 25 %, znamená další rok daňové úlevy, maximálně po dobu 4 let;
  • dovoz základních prostředků pro projekt je osvobozen od cla po dobu 3 let;
  • náhradní díly pro projekt jsou osvobozeny od cla, nepředstavuje-li jejich hodnota 15 % celkové ceny základního prostředku, pro nějž se díl dováží;
  • hotely a nemocnice jsou osvobozeny od cla na dovoz nábytku a vybavení jednou za 7 let;
  • zahraniční investoři mohou dosud ve firmách podnikajících ve stavebnictví vlastnit podíl menší 50 %;
  • minimální hranice pro investici není stanovena;
  • zahraniční investor může transferovat ze země investovaný kapitál a zisk.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: