Jordánsko: Zahraniční obchod a investice

7. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Jordánský zahraniční obchod je tradičně charakterizován výrazným deficitem, dovozy v roce 2017 převýšily domácí vývozy téměř trojnásobně. Z pohledu platební bilance však dochází k částečné kompenzaci díky příjmům z cestovního ruchu, remitencím Jordánců, kteří pracují v zahraničí a zahraničním investicím.

 

 

 

vývoz (mil. JOD)

dovoz (mil. JOD)

re-export (mil. JOD)  

2013

4 805,234

15 667,344

   812,789

2014

5 163,679

16 145,881

   789,917

2015

4 795,161

14 436,005

   763,193

2016

5 362,213

13 720,240

   962,125

2017

5 303,228

14 488,573

   875,283

Zdroj: Central Bank of Jordan

 

 

Ve srovnání s rokem 2016 se vývoz Jordánska za rok 2017 snížil o 1,1% a dovoz se zvýšil o 5,6 %. http://eeas.europa.eu/delegations/jordan. Nízký vývoz je mj. projevem nenaplnění investičních plánů vlády, které by vedly k nárůstu výrobního a exportního potenciálu.

Deficit obchodní bilance za rok 2017 činí 9,2 miliard JOD, přičemž ve srovnání s r. 2016 se zvýšil téměř o 1 mld. JOD. V posledních letech působí na obchodní výkonnost Jordánska řada externích vlivů, např. narušení obchodních cest jako důsledek regionálního konfliktu a nestability, zátěž řešení přílivu uprchlíků, aj. Jordánský dinár vůči koši ostatních měn mírně poklesl. Vývozy z bezcelních zón jsou postiženy nestabilními odběry v sousedním Iráku. Vývoz do arabských zemí v posledních letech stagnuje a vývoz do USA a nearabských asijských zemí vzrůstá.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Pro jordánský vývoz je příznačná malá diverzifikace jak z hlediska geografického, tak i z hlediska komoditního. V roce 2017 byly nejdůležitějšími vývozními destinacemi Jordánska v pořadí USA (25,2%),  Saúdská Arábie (14,2%), Indie, Irák. Nejdůležitějšími dovozními státy do Jordánska jsou EU (24,4 %), Čína (14,-%), Saúdská Arabie, USA, atd. Níže uvádíme jordánský dovoz a vývoz se světem za rok 2016 a přehled hlavních obchodních partnerů (zdroj MMF):

 

Dovozy                                                                      Vývozy                                                           Celkový obchod 2016

 

                                                                                                                                                                                        

Partner                         Mil €           % podíl              Partner                 Mil €         % podíl             Partner                     Mil € %         % podíl

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Celý svět                       15,101       100.0                 Celý svět               4,893         100.0                Celý svět                   19,994             100.0

 

1 EU 28                        3,689         24.4                   1 USA                   1,234         25.2                  1 EU 28                      3,824                19.1

2 China                        2,109         14.0                   2 Saudi Ar.              697          14.2                  2 Saudi Arabia          2,476                12.4

3 Saudi Arabia             1,779         11.8                   3 India                    411            8.4                  3 USA                        2,343                10.9

5 UAE                              668         4.4                    5 UAE                     276             5.6                  5  UAE                         944                  4.7

6 Turkey                          493         3.3                    6 Kuwait                 248             5.1                  6 India                         754                  3.8

7 South Korea                 489         3.2                    7 Qatar                   141             2.9                  7 Turkey                      561                  2.8

8 Japan                           429         2.8                     8 EU 28                  136             2.8                  8 South Korea             499                  2.5

9 Egypt                           393         2.6                     9 Lebanon              111            2.3                  9 Egypt                        454                  2.3

10 India                          343         2.3                   10 Occup. Palest.      107            2.2                10 Japan                        447                  2.2

--- --- -

 

Dovoz  Jordánska  ze  zemí  EU  byl  dle Eurostat za  rok  2016  komoditně tvořen následovně: 31,9 % stroje a dopravní zřízení, 17,4 % jídlo a živá zvířata, 15,4 % chemikálie, výrobky 20% (zdroj: Eurostat Comext).

Vývoz Jordánska do Zemí EU měl dle Eurostat komoditní složení následující: chemikálie 30,9 %, strojírenské dopravní výrobky 20,7 %, různé výrobky 13,2 %, suroviny kromě paliv 9,3 %, řemeslné výrobky 8,2 %.

(zdroj: Eurostat Comext).

EU je na prvním místě v jordánském dovozu, dále na 8. místě v jordánském vývozu a celkově v obchodním obratu je na prvním místě s podílem 19,1 %. Ve vztahu k EU je v platnosti Asociační dohoda s účinností od května 2002. Dne 1. ledna 2006 vstoupila v platnost Dohoda o obchodu s agrárními komoditami mezi EU a Jordánskem.

Během r. 2017 probíhala další jednání jordánské strany s Evropskou unií, jejichž předmětem byla realizace dohody „Compact  EU – Jordan“ z r. 2016 a v jejím rámci především konkretizace nástrojů na podporu vzájemného obchodu. Smyslem uvedeného nástroje je podnítit v Jordánsku produkci, která přinese pracovní příležitosti minimálně dvěma stům tisícům syrským uprchlíkům na jordánském území, ale současně bude stimulovat vznik dalších pracovních míst pro Jordánce. Rada přidružení EU-Jordánsko přijala Priority partnerství a Compact písemnou procedurou dne 19. prosince 2016.

EU si uvědomuje, že efektivní řešení uprchlické krize začíná mimo Evropu a proto se snaží podporovat růst ekonomického potenciálu Jordánska. Uvedená dohoda „Compact EU – Jordan“, která byla uzavřena v Londýně 11. 2. 2016 a její podrobnosti byly rozpracovány ve smlouvě o uvolnění pravidel původu zboží ze dne 19. 7. 2016, představuje komplexní nástroj zaměřený na synergické řešení obou problematik.

Na straně Jordánska bylo za tímto účelem otevřeno 18 nových průmyslových zón, které mají zvýšit nejen zaměstnanost, ale i koncentrovat využití moderních technologií. Nové průmyslové zóny mají od státu daňové úlevy a současně by na základě uvedené dohody měly relativně zajištěný vstup produkce na jednotný trh EU.

Pravidla o původu zboží Jordánsko dosud vnímalo jako hlavní překážku zvýšení vzájemného obchodu s EU. Modifikovaná pravidla nyní umožní jordánským výrobkům s vymezeným podílem práce syrských uprchlíků vstup na jednotný trh EU. Pokud Jordánsko zaměstná ve vymezených sektorech 200 000 syrských uprchlíků, rozšíří se tato zvýhodněná pravidla i na další výrobky z výhradně jordánského výrobního prostředí.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními položkami v roce 2016 (kompletní statistiky 2017 dosud nejsou k dispozici) byly oděvy, farmaceutika, umělá hnojiva, fosfáty,  zelenina, strojírenské a dopravní výrobky. Komoditní struktura dovozů se v posledních letech příliš nemění, první příčky tradičně zaujímají ropa a ropné produkty, dopravní prostředky, stroje a zařízení, telekomunikační zařízení, obilí, plasty, železo a ocel.

Přehled vývozů a dovozů v roce 2016 uvádíme níže:

 

a/ nejdůležitější vývozní produkty v roce 2016: (http://www.worldstopexports.com/jordans-top-10-exports)  

 

  Název zboží                                                                                               objem vývozu mil. USD      podíl na celk. vývozu

  1. Oděvy/Knit or crochet clothing, accessories                                         $ 1 400.0 million             18.1%
  2. Farmaceutika/Pharmaceuticals                                                                   719.5 million                9.6%
  3. Hnojiva/Fertilizers                                                                                       611.8 million                8.1%
  4. Sůl, nerosty/Salt, sulphur, stone, cement                                                    489.5 million                6.5%
  5. Zelenina/Vegetables                                                                                   406.3 million                5.4%
  6. Letecký průmysl/Aircraft, spacecraft                                                           406.2 million                5.4%
  7. Elektro/Electrical machinery, equipment                                                    355.9 million                4.7%
  8. chemie/Inorganic chemicals                                                                       317.9 million                4.2%
  9. Plasty/Plastics, plastic articles                                                                     255.4 million                3.4%
  10. Strojírenství/Machinery including computers                                             240.6 million                3.2%

Nejrychleji rostoucím exportním odvětvím v posledních 5 letech byl letecký průmysl (nárůst o 280 %), dále textilní průmysl (nárůst o 40 %), farmaceutika (nárůst o 14 %) a elektronika (nárůst o 13 %).  Exportně významným odvětvím je vedle textilu těžba a zpracování potaše a fosfátů, obě suroviny se vyvážejí zejména do Asie (Indie, Čína). Těžba potaše i fosfátů jsou pod kontrolou společností Arab Potash Company a Jordan Phosphate Mines Company.

b/ nejdůležitější dovozní produkty v roce 2016 (http://www.worldstopexports.com/jordans-imports by category)

 

Název zboží                                                                                objem dovozu mil. USD      podíl na celk. dovozu

  1. Paliva/Mineral fuels, oils, distillation products                    $ 2 710.0                               14,0 %
  2. Dopravní prostředky/Vehicles other than railway                 1 930.0                                10,0 %
  3. Strojírenské výrobky/Machinery, reactors, boilers                1 450.0                                  7,5 %
  4. Elektro, elektronika/Electrical, electronic equipment            1.180.0                                  6,1 %
  5. Obiloviny/Cereals                                                                    937.6                                   4,9 % 
  6. Plasty/Plastics                                                                          684.5                                   3,6 %
  7. Perly, drahé kameny/Pearls, precious stones, metals              595.0                                   3,1 %
  8. Farmaceutika/Pharmaceutical products                                  589.3                                   3,1 %
  9. Železo ocel/Iron and steel                                                       559.1                                   2,9 %
  10. Textilní výrobky/knitted or crocheted fabrics                          489.3                                   2,6 %

 

Na prvních místech v nárůstu dovozu je nafta a benzín (nárůst o 47,5 %), strojní zařízení (nárůst 39,4 %) a přírodní zkapalněný plyn (nárůst o 31,1 %). (https://tradingeconomics.com/jordan/imports).

Dle údajů Delegace EU v Ammánu z 3/2018 (http://eeas.europa.eu/delegations/jordan) byl nárůst/pokles vybraných exportních odvětví za rok 2017 následující: vývoz hnojiv +21,7 %, potaš +10,2 %, oděvy +8,5 %, ovoce zelenina -6,3 %, farmaceutika -4,4 %, fosfáty -19,3 %.

Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími jsou potravinářský průmysl a průmysl rafinérský. Jedná se o odvětví s malým exportním potenciálem, produkce je určena především pro domácí trh.

Stavebnictví zůstává jedním z motorů jordánské ekonomiky, často investují zahraniční investoři z arabského regionu. Důvodem je konjunkturální efekt regionálních konfliktů, které do Jordánska nasměrovaly kapitál přemisťovaný z postižených zemí, jenž byl navíc doplněn o mezinárodní finanční pomoc ke zvládání uprchlické vlny.

Sektor služeb je nejdůležitější z pohledu tvorby HDP, na kterém se podílí z 56 %. Jeho opěrnými odvětvími jsou bankovnictví a pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi, soukromé školství, doprava a komunikace a v neposlední řadě turistika, z níž jen zdravotní turistika vytváří 8,1 % HDP. Vlivem regionální krize došlo v Jordánsku za rok 2017 k poklesu turistiky o 9 %.  Index terorismu v r. 2017 stoupl meziročně z 2,86 na 3,79 (https://tradingeconomics.com/jordan).

U zemědělské výroby je hlavním problémem chronický nedostatek vody. Téměř 90 % území země zaujímají pouště, obděláváno je pouze 7,6 % půdy, na jejíž zavlažování se spotřebovává přes 70 % veškeré vody. Jordánsko je 3. nejsušším státem světa.

Velká část jordánské agrární produkce má neomezený přístup na unijní trh. Výjimku představují řezané květiny, česnek, brambory, citrusové plody, okurky, jahody a olivový olej. Na jejich dovoz do Evropy se i nadále vztahují množstevní kvóty, které jsou však poměrně „velkorysé“.

Jordánsku se dostává silné mezinárodní podpory k financování a spuštění projektů výstavby obnovitelných zdrojů energie. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Francouzská rozvojová agentura poskytují  úvěry na průmyslové projekty, např. financování solárních elektráren v Jordánsku. EBRD investovala za dvě desítky let své činnosti v Jordánsku téměř 1 miliardu USD, z toho 90 % v soukromém sektoru a 10 % ve veřejném sektoru. Tento výsledek představuje značné navýšení původně stanovených plánů. Jen v roce 2016 její investice dosáhly 380 milionů USD. Lze konstatovat, že bez mezinárodní finanční pomoci by situace v Jordánsku byla neudržitelná.

Jednou z priorit jordánské vlády je energetika a v jejím rámci budování obnovitelných zdrojů. V únoru 2017 publikovalo jordánské ministerstvo energetiky a minerálních zdrojů „Akční plán ke zvýšení energetické účinnosti na období 2017 – 2020“, jehož cílem je zajistit spolehlivé zdroje energie při nejnižších možných nákladech, zvýšit energetickou účinnost v průmyslové výrobě a obecně prosazovat úspornost ve spotřebě energie (oficiální název dokumentu je „National Energy Efficiency Action Plan /NEEAP/ 2017 – 2020“).

Trend k úspornosti je výsledkem zákona o energetické účinnosti z listopadu 2015, který také usnadňuje licenční požadavky na projekty obnovitelných zdrojů energie, poskytuje těmto projektům nezbytné pobídky a zprošťuje projekty v oblasti obnovitelné energie od daně z obratu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi existuje 29 bezcelních zón (Free Zone, FZ), zřízených v zájmu podpory exportně orientovaného průmyslu a „tranzitního“ obchodu. Zboží v nich je osvobozeno od obvyklých poplatků a zachází se s ním jako se zbožím mimo území Jordánska. Zahraniční a místní firmy ve FZ požívají těchto výhod:

  • osvobození výnosů od daní z příjmů a sociálních služeb po dobu 12 let od zahájení prací;
  • mzdy nejordánských zaměstnanců nepodléhají daním z příjmů a sociálních služeb;
  • zboží dovážené do FZ nepodléhá clu, dovozním poplatkům a prodejní dani; vyvážené zboží je osvobozeno od všech daní a poplatků;
  • budovy v FZ nepodléhají povolovacím poplatkům a dani z nemovitostí;
  • investovaný kapitál a zisk může být volně repatriován;
  • cizí měna může být volně transferována.

Od r. 1997 vznikají na území Jordánska v rámci americké podpory mírového procesu v regionu Blízkého východu tzv. Qualifying Industrial Zones, QIZ`s, které se záhy staly proexportním fenoménem a proměnily jordánský oděvní průmysl v tažnou sílu jordánských vývozů.

Zboží vyrobené v QIZ`s, jehož alespoň 35 % přidané hodnoty je vytvořeno v této zóně (tj. jordánského původu) a u kterého je 8 % inputů (respektive 7 % v případě IT sektoru) izraelské provenience, je při vývozu na trh USA osvobozeno od celních poplatků a kvót. Navíc příjmy z vývozu „QIZ výrobků“ jsou zcela osvobozeny od daní z příjmu a sociálního zabezpečení a dovážené suroviny na jejich produkci nepodléhají clu. Díky úspěchu první Al Hassan Qualifying Industrial Zone poblíž průmyslového Irbidu byly zřízeny další průmyslové zóny typu QIZ. V současné době jich je 16. Působí v nich cca 60 továren, které zaměstnávají více jak 45 000 pracovníků (majiteli jsou zejména čínské, indické, pákistánské, jihokorejské a tchajwanské firmy; pouze několik společností lze označit za jordánské). Většina zaměstanců jsou Indové, Filipínci a Srílančané, Jordánci odmítají pracovat za nízké mzdy, jež jsou u dělnických profesí v QIZ's běžné.

ASEZ řídí instituce „Aqaba Special Economic Zone Authority, ASEZA“. ASEZA je finančně a administrativně autonomní instituce zodpovědná za řízení a rozvoj ASEZ. Na řízení se podílí šest komisařů na ministerské úrovni, z nichž každý je zodpovědný za jednu z oblastí správy ASEZ. V čele ASEZA stojí Vysoký komisař (Chief Commissioner), který má protokolárně vyšší postavení než aqabský guvernér.

K podpoře dalšího rozvoje ASEZ byla v roce 2004 ustavena jordánskou vládou Akabská rozvojová společnost (Aqaba Development Corporation, ADC) do jejíhož vlastnictví byly převedeny přístav, letiště a strategické pozemky. Hlavním úkolem ADC je další zlepšování celkové atraktivity ASEZ, mj. navýšením podílu soukromého sektoru, úpravou bezcelních a daňových zvýhodnění a zajištěním podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu.

ASEZ mají ekonomické a obchodní úlevy, např. nižší daň ze zisku, odpadá povinnost placení sociální daně a daně z nemovitostí, nejsou uplatňována žádná restriktivní opatření vůči zahraničním investorům, navíc existuje možnost bezcelního dovozu zboží pro obchodní účely, 100 % vlastnictví objektů zahraničními investory a možnost zaměstnávání až 70 % zahraniční pracovní síly atd.

K největším současným projektům ASEZA patří přeložení a další rozšíření kontejnerového přístavu a ropného terminálu, výstavba jižní průmyslové zóny, sklady na surovou naftu a výstavba rezidenčních a rekreačních objektů. ASEZA od r. 2017 připravuje zřízení tzv. „Dry Port“ , tj. překladiště a celní odbavení kontejnerů z přístavu Aqaba, které bude vybudováno cca 70 km od Aqaby. K tomuto překladišti povede nově vybudovaná železnice.

Obecně Jordánsko učinilo významný pokrok v privatizaci, snížilo stávající státní vlastnictví napříč většinou hospodářských odvětví (doprava, cestovní ruch, energetika a telekomunikace) a demonstrovalo ochotu vlády regulovat privatizační proces transparentním způsobem v souladu s mezinárodní praxí.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic (FDI) v roce 2017 se ve srovnání s rokem 2016 mírně zvýšila a dosáhla 1 106,- miliónů JOD. (http://eeas.europa.eu/delegations/jordan).  Hlavními faktory, které stojí za slabým přílivem přímých zahraničních investic, je regionální nestabilita. Nedostatkem je také komplikovanost domácího legislativního rámce, který upravuje vstup investic do Jordánska.

Mezinárodní instituce vyjadřují zájem o investice v Jordánsku, jako například Overseas Private Investment Corporation (portfolio OPIC investic v Jordánsku přesahuje částku 1 miliardy dolarů a zahrnuje poskytování přímých úvěrů malým a středním podnikům a společnostem, které přispívají k transferu technologií) nebo Mezinárodní finanční korporace (IFC), která bude směrovat své investice do Jordánska na projekty obnovitelných zdrojů energie, stejně jako na podporu domácímu finančnímu sektoru. V Jordánsku investují také Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro rozvoj a obnovu (EBRD).

Velký podíl na investicích mají Syřané, jejichž celkové investice do nových firem od začátku syrské krize dosahují téměř 200 milionů JOD. V březnu 2017 byl na Summitu LAS v Jordánsku založen „Saúdsko-arabský investiční fond“ ve výši 3 mld. USD, ze kterého budou financovány projekty v klíčových sektorech v Jordánsku, např. zdravotnictví, doprava, aj.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro investice v Jordánsku upravuje zákon č. 15/1995 (Investment Promotion Law) včetně jeho pozdějších novelizací, který byl přijat s cílem podpořit zahraniční investice.

Nejdůležitější ustanovení zákona:

  • rovnoprávnost nejordánských a jordánských investorů;
  • pobídky pro investice ve vymezených oborech (průmysl, zemědělství, hotely, nemocnice, námořní a železniční doprava; další může stanovit vláda) a v určených oblastech země; pobídky se liší podle toho, zda jde příslušná oblast klasifikována jako A, B, C;
  • projekty realizované v tzv. zónách A, B, či C (jedná se o územní části Jordánska klasifikované jako „zóny s nízkým růstovým potenciálem“) jsou částečně osvobozeny od placení daně z příjmů a sociálního zabezpečení po dobu 10 let; v zóně A se jedná o 25 %, v zóně B o 50 % a v zóně C o 75 %;
  • rozšíření nebo modernizace projektu tak, že se zvýší jeho produkce nejméně o 25 %, znamená další rok daňové úlevy, maximálně po dobu 4 let;
  • dovoz základních prostředků pro projekt je osvobozen od cla po dobu 3 let;
  • náhradní díly pro projekt jsou osvobozeny od cla, nepředstavuje-li jejich hodnota 15 % celkové ceny základního prostředku, pro nějž se díl dováží;
  • hotely a nemocnice jsou osvobozeny od cla na dovoz nábytku a vybavení jednou za 7 let;
  • zahraniční investoři mohou dosud ve firmách podnikajících ve stavebnictví vlastnit podíl menší 50 %;
  • minimální hranice pro investici není stanovena;
  • zahraniční investor může transferovat ze země investovaný kapitál a zisk.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: