Jordánsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Jordánský zahraniční obchod je tradičně charakterizován výrazným deficitem, dovozy v roce 2016 převýšily domácí vývozy více než trojnásobně. Z pohledu platební bilance však dochází k částečné kompenzaci díky příjmům z cestovního ruchu, remitencím Jordánců, kteří pracují v zahraničí a zahraničním investicím.

 

 

vývoz (mil. JOD)

dovoz (mil. JOD)

re-export (mil. JOD) 

2012

4 749,570

14 733,752

849,902

2013

4 805,234

15 667,344

812,789

2014

5 163,679

16 145,881

789,917

2015

4 795,161

14 436,005

763,193

2016

4 369,325

13 369,940

962,125

Zdroj: Central Bank of Jordan

 

Ve srovnání s rokem 2015 vývoz Jordánska poklesl za rok 2016 o 4,6 % a dovoz se snížil o 7,1 %. Je to mj. projev nenaplnění investičních plánů vlády, které by vedly k nárůstu výrobního a exportního potenciálu.

Deficit obchodní bilance za rok 2016 tak činí 9 miliard JOD, přičemž ve srovnání s r. 2015 se snížil o 640 miliónů JOD. V posledních letech působí na obchodní výkonnost Jordánska řada externích vlivů, např. narušení obchodních cest jako důsledek regionálního konfliktu a nestability, zátěž řešení přílivu uprchlíků, aj. Exportu neprospívá ani posilující jordánský dinár vůči koši ostatních měn. Vývozy z bezcelních zón jsou postiženy nestabilními odběry v sousedním Iráku. Vývoz do arabských zemí a EU se v posledních letech snižuje a vývoz do USA a nearabských asijských zemí vzrůstá.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Pro jordánský vývoz je příznačná malá diverzifikace jak z hlediska geografického, tak i z hlediska komoditního. V roce 2016 byly nejdůležitějšími vývozními destinacemi Jordánska v pořadí USA, Irák, Saúdská Arábie a Indie. Za rok 2015 (pozn.: jordánské údaje za r. 2016 dosud nebyly nezveřejněny) směřovaly v procentním vyjádření jordánské vývozy do následujících zemí: USA 18 %, Saúdská Arabie 15 %, Iraq 9,5 %, Indie 7,5 %, SAE 4,8 %, Kuvajt 3,9 %, Čína 2,7 %.

Vývoz do zemí EU za rok 2016 dosáhl 253 miliónů JOD, tj. odhadem celkem cca 5,8 % jordánských vývozů. Vývoz Jordánska do zemí EU za rok 2016 byl komoditně tvořen následovně: 31 % chemikálie, 20,1 % stroje a dopravní zařízení, 9,3 % suroviny, 8,1 % potraviny, aj. (zdroj: http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/countries/jordan/).

Pokud jde o dovoz lze konstatovat, že v roce 2015 (pozn.: jordánské údaje za r. 2016 dosud nezveřejněny) se největším dovozcem na jordánský trh stala Saúdská Arábie (15 % z celkových dovozů - dovoz ropy), dále Čína (13 %), USA (6,1 %), Německo (4,6 %), SAE (4,1 %), Itálie (3,9 %), Turecko (3,7 %) a Japonsko (3,4 %).

Dovoz Jordánska ze zemí EU v roce 2016 dosáhl 3.044 miliónů JOD, tj. přibližně 22,7 % celkového dovozu Jordánska. Dovoz  Jordánska  ze  zemí  EU  byl  za  rok  2016  komoditně tvořen následovně: 32,8 % stroje a dopravní zřízení, 18,9 % zemědělské výrobky, 15,9 % chemikálie, aj. (zdroj: http://ec.europa.eu/trade/policy/countries-and-regions/countries/jordan/).

Ve vztahu k EU je v platnosti Asociační dohoda s účinností od května 2002. Dne 1. ledna 2006 vstoupila v platnost Dohoda o obchodu s agrárními komoditami mezi EU a Jordánskem.

Během r. 2016 probíhala jednání jordánské strany s Evropskou unií, jejichž předmětem byla realizace dohody „Compact  EU – Jordan“ a v jejím rámci především konkretizace nástrojů na podporu vzájemného obchodu. Smyslem uvedeného nástroje je podnítit v Jordánsku produkci, která přinese pracovní příležitosti minimálně dvěma stům tisícům syrským uprchlíkům na jordánském území, ale současně bude stimulovat vznik dalších pracovních míst pro Jordánce. Rada přidružení EU-Jordánsko přijala Priority partnerství a Compact písemnou procedurou dne 19. prosince 2016.

EU si uvědomuje, že efektivní řešení uprchlické krize začíná mimo Evropu a proto se snaží podporovat růst ekonomického potenciálu Jordánska. Uvedená dohoda „Compact EU – Jordan“, která byla uzavřena v Londýně 11. 2. 2016 a její podrobnosti byly rozpracovány ve smlouvě o uvolnění pravidel původu zboží ze dne 19. 7. 2016, představuje komplexní nástroj zaměřený na synergické řešení obou problematik.

Na straně Jordánska se za tím účelem připravuje otevření 18 nových průmyslových zón, které mají zvýšit nejen zaměstnanost, ale i koncentrovat využití moderních technologií. Nové průmyslové zóny dostanou od státu daňové úlevy a současně by na základě uvedené dohody měly relativně zajištěný vstup produkce na jednotný trh EU.

Pravidla o původu zboží Jordánsko dosud vnímalo jako hlavní překážku zvýšení vzájemného obchodu s EU. Modifikovaná pravidla nyní umožní jordánským výrobkům s vymezeným podílem práce syrských uprchlíků vstup na jednotný trh EU. Pokud Jordánsko zaměstná ve vymezených sektorech 200 000 syrských uprchlíků, rozšíří se tato zvýhodněná pravidla i na další výrobky z výhradně jordánského výrobního prostředí.

EU poskytla v roce 2016 Jordánsku 530 mil. € k pokrytí svých závazků z Londýnské konference (únor 2016), z toho 200 mil. na makro-finanční pomoc a 330 mil. tvoří úvěry pro sektory školství, vodního hospodářství, energetiky a zpracování odpadů.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními položkami v roce 2015 a 2016 byly oděvy (určené zejména pro americký trh), umělá hnojiva, potaš, farmaceutické produkty, fosfáty,  zelenina, strojírenské a dopravní výrobky.

Komoditní struktura dovozů se v posledních letech příliš nemění, první příčky tradičně zaujímají ropa a ropné produkty, dopravní prostředky, stroje a zařízení, telekomunikační zařízení, obilí, železo a ocel, plasty.

Přehled vývozů a dovozů v letech 2014 a 2015 z databáze Ministerstva průmyslu, obchodu a zásobování a Centrální banky (2016 dosud N/A) uvádíme níže:

 

A/ nejdůležitější vývozní produkty v roce 2014:

 

Zboží                            Objem vývozu/miliónů JOD                     Podíl na celk. vývozu v %

1/ oděvy                                   820,-                                                    15,1

2/ ovoce a zelenina                  491,-                                                      9,1

3/ potaš                                    396,-                                                      7,3

4/ farmaceutika                        368,-                                                      6,8

5/ hnojiva                                 340,-                                                      6,3

 

B/ nejdůležitější vývozní produkty v roce 2015:

 

Zboží                            Objem vývozu/miliónů JOD                     Podíl na celk. vývozu v %

1/ oděvy                                   1 320,-                                                 17,0

2/ hnojiva                                    826,-                                                 11,1

3/ farmaceutika                           635,-                                                   8,1

4/ potaš                                       602-                                                   7,7

5/ ovoce a zelenina                     526,-                                                  6,7

 

C/ nejdůležitější dovozní produkty v roce 2014:

 

Zboží                            Objem dovozu/miliónů JOD                    Podíl na celk. dovozu v %

1/ ropné produkty                    3 502,9                                                24,6

2/ stroje a zařízení                       864,-                                                  6,1

3/ elektronická zařízení                855,-                                                 6,0

4/ dopravní stroje                        824-                                                  5,8

5/ železo a ocel                            788-                                                  5,5

6/ obilí                                         565,-                                                  4,0

 

 

D/ nejdůležitější dovozní produkty v roce 2015:

 

Zboží                            Objem dovozu/miliónů JOD                    Podíl na celk. dovozu v %

1/ ropné produkty                    3 530,-                                                17,0

2/ dopravní prostředky             1 760,-                                                 8,6

3/ stroje a zařízení                    1 640,-                                                  8,0

4/ elektronická zařízení             1 150-                                                  5,6

5/ perly a drahé kameny           1 020,-                                                 5,0

6/ plasty                                       775,-                                                 3,8

7/ obilí                                          711,-                                                 3,5

8/ železo a ocel                            610,-                                                 3,0

 

Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími jsou potravinářský průmysl a průmysl rafinérský (v obou případech mají cca 15 % podíl na průmyslové tvorbě). Jedná se ovšem o odvětví s malým exportním potenciálem, převážná část produkce je určena pro domácí trh.

Exportně významnějšími odvětvími jsou těžba a zpracování potaše a fosfátů, obě suroviny se hojně vyvážejí, zejména pak do Asie (Indie, Čína). Těžby potaše i fosfátů jsou pod kontrolou společností Arab Potash Company a Jordan Phosphate Mines Company.

Stavebnictví zůstává jedním z motorů jordánské ekonomiky, často investují zahraniční investoři z arabského regionu. Důvodem je konjunkturální efekt regionálních konfliktů, které do Jordánska nasměrovaly kapitál přemisťovaný z postižených zemí, jenž byl navíc doplněn o mezinárodní finanční pomoc ke zvládání uprchlické vlny.

Hlavním problémem sužujícím jordánskou zemědělskou výrobu je chronický nedostatek vody. Téměř 90 % území země zaujímají pouště, obděláváno je pouze 7,8 % půdy, na jejíž zavlažování se spotřebovává přes 70 % veškeré vody. Jordánsko je 3. nejsušším státem světa.

Velká část jordánské agrární produkce má neomezený přístup na unijní trh. Výjimku představují řezané květiny, česnek, brambory, citrusové plody, okurky, jahody a olivový olej. Na jejich dovoz do Evropy se i nadále vztahují množstevní kvóty, které jsou však poměrně „velkorysé“.

Sektor služeb je nejdůležitější z pohledu tvorby HDP, na kterém se podílí z 67 %. Jeho opěrnými odvětvími jsou bankovnictví a pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi, soukromé školství, doprava a komunikace a v neposlední řadě turistika, z níž jen zdravotní turistika vytváří 8,4 % HDP. Vlivem regionální krize došlo v roce 2016 k poklesu turistiky o 12 %.

Jordánsku se dostává silné mezinárodní podpory k financování a spuštění projektů výstavby obnovitelných zdrojů energie. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Francouzská rozvojová agentura poskytují  úvěry na průmyslové projekty, např. financování solárních elektráren v Jordánsku. EBRD investovala za dvě desítky let své činnosti v Jordánsku téměř 1 miliardu USD, z toho 90 % v soukromém sektoru a 10 % ve veřejném sektoru. Tento výsledek představuje značné navýšení původně stanovených plánů. Jen v roce 2016 bylo cílem EBRD investovat 120 milionů USD, ale ve skutečnosti její investice dosáhly 380 milionů USD. Lze konstatovat, že bez mezinárodní finanční pomoci by situace v Jordánsku byla neudržitelná.

Jednou z priorit jordánské vlády je energetika a v jejím rámci budování obnovitelných zdrojů. V únoru 2017 publikovalo jordánské ministerstvo energetiky a minerálních zdrojů „Akční plán ke zvýšení energetické účinnosti na období 2017 – 2020“, jehož cílem je zajistit spolehlivé zdroje energie při nejnižších možných nákladech, zvýšit energetickou účinnost v průmyslové výrobě a obecně prosazovat úspornost ve spotřebě energie (oficiální název dokumentu je „National Energy Efficiency Action Plan /NEEAP/ 2017 – 2020“).

Trend k úspornosti je výsledkem zákona o energetické účinnosti z listopadu 2015, který také usnadňuje licenční požadavky na projekty obnovitelných zdrojů energie, poskytuje těmto projektům nezbytné pobídky a zprošťuje projekty v oblasti obnovitelné energie od daně z obratu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V zemi existuje 11 bezcelních zón (Free Zone, FZ), zřízených v zájmu podpory exportně orientovaného průmyslu a „tranzitního“ obchodu. Zboží v nich je osvobozeno od obvyklých poplatků a zachází se s ním jako se zbožím mimo území Jordánska. Zahraniční a místní firmy ve FZ požívají těchto výhod:

  • osvobození výnosů od daní z příjmů a sociálních služeb po dobu 12 let od zahájení prací;
  • mzdy nejordánských zaměstnanců nepodléhají daním z příjmů a sociálních služeb;
  • zboží dovážené do FZ nepodléhá clu, dovozním poplatkům a prodejní dani; vyvážené zboží je osvobozeno od všech daní a poplatků;
  • budovy v FZ nepodléhají povolovacím poplatkům a dani z nemovitostí;
  • investovaný kapitál a zisk může být volně repatriován;
  • cizí měna může být volně transferována.

Od r. 1997 vznikají na území Jordánska v rámci americké podpory mírového procesu v regionu Blízkého východu tzv. Qualifying Industrial Zones, QIZ`s, které se záhy staly proexportním fenoménem a proměnily jordánský oděvní průmysl v tažnou sílu jordánských vývozů.

Zboží vyrobené v QIZ`s, jehož alespoň 35 % přidané hodnoty je vytvořeno v této zóně (tj. jordánského původu) a u kterého je 8 % inputů (respektive 7 % v případě IT sektoru) izraelské provenience, je při vývozu na trh USA osvobozeno od celních poplatků a kvót. Navíc příjmy z vývozu „QIZ výrobků“ jsou zcela osvobozeny od daní z příjmu a sociálního zabezpečení a dovážené suroviny na jejich produkci nepodléhají clu. Díky úspěchu první Al Hassan Qualifying Industrial Zone poblíž průmyslového Irbidu byly zřízeny další průmyslové zóny typu QIZ. V současné době jich je 16. Působí v nich cca 60 továren, které zaměstnávají více jak 45 000 pracovníků (majiteli jsou zejména čínské, indické, pákistánské, jihokorejské a tchajwanské firmy; pouze několik společností lze označit za jordánské). Většina zaměstanců jsou Indové, Filipínci a Srílančané, Jordánci odmítají pracovat za nízké mzdy, jež jsou u dělnických profesí v QIZ's běžné.

V roce 2001 vznikla Akabská speciální ekonomická zóna (Aqaba Special Economic Zone, ASEZ), která v sobě spojuje všechny uvedené výhody FZ a QIZ`s. ASEZ zahrnuje území o rozloze 375 km2 s 90 tisíci obyvatel. Zaujímá strategickou polohu v Aqabském zálivu na hranici čtyř států (Egypt, Izrael, Jordánsko a Saúdská Arábie).

ASEZ řídí instituce „Aqaba Special Economic Zone Authority, ASEZA“. ASEZA je finančně a administrativně autonomní instituce zodpovědná za řízení a rozvoj ASEZ. Na řízení se podílí šest komisařů na ministerské úrovni, z nichž každý je zodpovědný za jednu z oblastí správy ASEZ. V čele ASEZA stojí Vysoký komisař (Chief Commissioner), který má protokolárně vyšší postavení než aqabský guvernér.

K podpoře dalšího rozvoje ASEZ byla v roce 2004 ustavena jordánskou vládou Akabská rozvojová společnost (Aqaba Development Corporation, ADC) do jejíhož vlastnictví byly převedeny přístav, letiště a strategické pozemky. Hlavním úkolem ADC je další zlepšování celkové atraktivity ASEZ, mj. navýšením podílu soukromého sektoru, úpravou bezcelních a daňových zvýhodnění a zajištěním podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj regionu.

ASEZ mají ekonomické a obchodní úlevy, např. nižší daň ze zisku, odpadá povinnost placení sociální daně a daně z nemovitostí, nejsou uplatňována žádná restriktivní opatření vůči zahraničním investorům, navíc existuje možnost bezcelního dovozu zboží pro obchodní účely, 100 % vlastnictví objektů zahraničními investory a možnost zaměstnávání až 70 % zahraniční pracovní síly atd.

K největším současným projektům ASEZA patří přeložení a další rozšíření kontejnerového přístavu a ropného terminálu, výstavba jižní průmyslové zóny, rozvoj závodu na výrobu hnojiv, sklady na surovou naftu a výstavba rezidenčních a rekreačních objektů.

Obecně Jordánsko učinilo významný pokrok v privatizaci, snížilo stávající státní vlastnictví napříč většinou hospodářských odvětví (doprava, cestovní ruch, energetika a telekomunikace) a demonstrovalo ochotu vlády regulovat privatizační proces transparentním způsobem v souladu s mezinárodní praxí.

Připravuje se založení dalších 18 průmyslových volných zón. Členské státy EU v Jordánsku provádějí inspekce rozvojových zón, aby si ověřily jejich připravenost přijmout investice EU. V kontextu výsledků dárcovské konference v Londýně považuje jordánská strana průmyslový sektor za hlavní investiční cíl v zemi. Shodně byla konstatována existence konkrétních příležitostí ke zvýšení rozsahu výroby a vývozu zejména do EU, včetně potenciálu pro směrování efektivních investic ze zemí EU do zón. Ze strany EU je zdůrazňována potřeba skutečného ekonomického rozvoje k řešení problémů nezaměstnanosti syrských uprchlíků, kteří jsou nadále závislí na humanitární pomoci, aby se mohli svobodně ucházet o takto vzniklé pracovní příležitosti. Jak uvedeno výše, navrhovaná vládní opatření by měla v příštích letech poskytnout až 200 000 pracovních příležitostí pro syrské uprchlíky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hodnota přímých zahraničních investic (FDI) v roce 2016 se ve srovnání s rokem 2015 snížila o 3,8 % a dosáhla 1.093 miliónů JOD. Hlavními faktory, které stojí za slabým přílivem přímých zahraničních investic, je regionální nestabilita. Nedostatkem je také komplikovanost domácího legislativního rámce, který upravuje vstup investic do Jordánska.

Mezinárodní instituce vyjadřují zájem o investice v Jordánsku, jako například Overseas Private Investment Corporation (aktuální portfolio OPIC investic v Jordánsku přesahuje částku 1 miliardy dolarů a zahrnuje poskytování přímých úvěrů malým a středním podnikům a společnostem, které přispívají k transferu technologií) nebo Mezinárodní finanční korporace (IFC), která bude směrovat své investice do Jordánska na projekty obnovitelných zdrojů energie, stejně jako na podporu domácímu finančnímu sektoru. V Jordánsku investují také Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro rozvoj a obnovu (EBRD).

Velký podíl na investicích mají Syřané jejichž celkové investice do nových firem od začátku syrské krize dosahují téměř 185 milionů JOD. V březnu 2017 byl na Summitu LAS v Jordánsku založen „Saúdsko-arabský investiční fond“ ve výši 3 mld. USD, ze kterého budou financovány projekty v klíčových sektorech v Jordánsku, např. zdravotnictví, doprava, aj..

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky pro investice v Jordánsku upravuje zákon č. 15/1995 (Investment Promotion Law) včetně jeho pozdějších novelizací, který byl přijat s cílem podpořit zahraniční investice.

Nejdůležitější ustanovení zákona:

  • rovnoprávnost nejordánských a jordánských investorů;
  • pobídky pro investice ve vymezených oborech (průmysl, zemědělství, hotely, nemocnice, námořní a železniční doprava; další může stanovit vláda) a v určených oblastech země; pobídky se liší podle toho, zda jde příslušná oblast klasifikována jako A, B, C;
  • projekty realizované v tzv. zónách A, B, či C (jedná se o územní části Jordánska klasifikované jako „zóny s nízkým růstovým potenciálem“) jsou částečně osvobozeny od placení daně z příjmů a sociálního zabezpečení po dobu 10 let; v zóně A se jedná o 25 %, v zóně B o 50 % a v zóně C o 75 %;
  • rozšíření nebo modernizace projektu tak, že se zvýší jeho produkce nejméně o 25 %, znamená další rok daňové úlevy, maximálně po dobu 4 let;
  • dovoz základních prostředků pro projekt je osvobozen od cla po dobu 3 let;
  • náhradní díly pro projekt jsou osvobozeny od cla, nepředstavuje-li jejich hodnota 15 % celkové ceny základního prostředku, pro nějž se díl dováží;
  • hotely a nemocnice jsou osvobozeny od cla na dovoz nábytku a vybavení jednou za 7 let;
  • zahraniční investoři mohou dosud ve firmách podnikajících ve stavebnictví vlastnit podíl menší 50 %;
  • minimální hranice pro investici není stanovena;
  • zahraniční investor může transferovat ze země investovaný kapitál a zisk.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: