Jordánsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Vstup na místní trh je všeobecně považován za složitý. Především je na vině stále komplikovaná legislativa stanovující široké administrativní nároky. Jordánský trh je v porovnání se sousedními zeměmi nepříliš velký a do jisté míry jej může pozitivně i negativně ovlivňovat vývoj v okolí (případná eskalace/uvolnění izraelsko-palestinského konfliktu, vývoj situace v Sýrii, Iráku atd.).

Podnikatelské prostředí se v Jordánsku potýká se značnými problémy, což odráží skutečnost, že Jordánsko se řadí na 119. místo ze 189 zemí v žebříčku Doing Business Světové banky; výrazně zaostává za Tuniskem (51.) a Marokem (87.). Hlavní překážky zůstávají v přístupu k úvěrům, ve vymahatelnosti plnění smluv a v ochraně investorů. Přestože byly zjednodušeny postupy Jordan Investment Board (JIB) pro zakládání nových podniků, byrokratické překážky, kterým zakladatelé čelí, jsou stále značné. Kromě zahraničně politické nejistoty, nadále brzdící rozhodnutí o obchodních aktivitách, je podstatným faktorem určitá míra korupce.

Jako konkrétní krok ke zlepšení podnikatelského prostředí byla přijata protikorupční strategie vlády. Pro daný účel byly ustanoveny Správní soud a Komise pro boj s korupcí, ale mandát posledně uvedené zůstává doposud relativně omezený. Přístup k informacím je i nadále poměrně obtížný, zejména ve vztahu k procesu výběrového řízení na velké veřejné projekty.

Konkurence evropských, amerických a asijských výrobků je značná. Z českého zboží se významněji prosazuje pouze několik málo komodit, jako je papír, metalurgické výrobky, sušené mléko, osobní automobily, náhradní díly, sklo, v poslední době podvozky nákladních vozidel TATRA, zdravotnický materiál a zařízení nemocnic. Uplatnění českých výrobků ztěžuje i skutečnost, že se Jordánsko dlouhodobě a jednoznačně orientuje z nearabských zemí především na západní Evropu a USA; z toho pramení i osobní vazby řady významných obchodníků a podnikatelů na tamní dodavatele.

Jordánsko je pro mnoho firem výrobním a obchodním zázemím pro Irák a nově i pro Palestinská autonomní území a další státy regionu. To na jedné straně posiluje jeho význam a atraktivitu, na druhé straně zvyšuje rizika vyplývající z vývoje situace v oblasti.

Další potenciál exportních možností je v růstu jordánské ekonomiky, uspějí-li snahy o přilákání investic a celkové oživení.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Vládou jsou stanoveny některé výhody povinně poskytované pracovníkům většiny odvětví (minimální mzda, pětidenní pracovní týden, minimální dvoutýdenní dovolená a cca 20 dnů placených svátků). Zaměstnavatelé odvádějí 10 % a zaměstnanci 5 % sociálního pojištění.

Zaměstnávání občanů ČR podléhá obdobným pravidlům jako zaměstnávání jiných cizinců. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti vláda povoluje zaměstnávání cizinců pouze ve výjimečných případech.

Protože se v Jordánsku řada zaměstnání pokládá za „společensky méně přijatelná“, existuje mnoho prací, jež vykonávají především cizinci: nejordánští Arabové, zejména Egypťané, pracující jako tovární, stavební, zemědělští dělníci a ve službách. Asijské pracovní síly (z Filipín, Srí Lanky) jsou zaměstnávány v domácnostech, restauracích a zdravotnictví a čínští kvalifikovaní dělníci působí mnohdy na mistrovských postech v exportně orientovaných továrnách operujících v Qualified Industrial Zones. Zhruba 130 tis. cizích státních příslušníků pracuje v Jordánsku legálně, podle odhadů dalších cca 500 tis. cizinců pobývá v Jordánsku nelegálně. Zcela samostatnou kategorií jsou syrští uprchlíci – z 1,3 mil. jich je řádově 600 tis. registrováno UNHCR, což předpokládá v jejich prospěch určitou sociální a humanitární asistenci (z nich cca 130 tis. přebývá v utečeneckých táborech). Tito lidé nemají formální povolení k pobytu, nicméně jordánský stát toleruje jejich pracovní aktivity a umožňuje jim zakládat firmy.

Jordánští pracovníci jsou obecně vzdělanější a kvalifikovanější než v jiných zemích regionu Blízkého východu, a proto se uplatňují v bohatších ropných arabských státech. V současné době pracuje oficiálně mimo svou zemi zhruba 400-500 tis. jordánských občanů.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Jordánsko disponuje sítí velmi kvalitních soukromých nemocničních zařízení, což platí zejména pro Ammán a turistickou destinaci Aqabu. V těchto zařízeních ošetří bez problému jakéhokoliv Evropana, který se prokáže mezinárodně platným pojištěním pro cesty a pobyt, popř. složí-li dostatečně vysokou zálohu na léčebné výlohy.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Pro dovoz a vývoz je potřebná licence, není-li zboží nebo dovozce/vývozce z tohoto pravidla vyňat platnými zákony a nařízeními nebo smlouvami, jež Jordánsko uzavřelo. Vláda může plně nebo částečně vyhradit dovoz nebo vývoz kteréhokoliv zboží určitému ministerstvu, veřejné společnosti nebo specializované instituci. Vláda také může požadovat předběžný souhlas s dovozem nebo vývozem určitého zboží nebo jeho vývoz/dovoz zcela zakázat.

Všechno dovážené zboží obecně podléhá clu podle stanovených tarifů a dalším poplatkům. Vyňato je zboží určené na základě celního zákona, zákona o podpoře investic, koncesí nebo mezinárodních smluv.

Běžné celní sazby jsou 5, 10, 15, 20 a 30 %; v případě tabákových a alkoholických výrobků se sazby pohybují v rozmezí 50 až 180 %.

Spolu se clem se dále jako jeden poplatek vybírá:

  • DPH (16 %)
  • dovozní daně a poplatky (21 %), které mj. zahrnují 5% poplatek za dovozní licenci, 6% jednotné další (dodatečné) clo, 6% univerzitní a municipální poplatky, 3% další daň, 1% poplatek na obchodní centra.

Dovoz podle bilaterálních obchodních dohod podléhá tarifům stanoveným v těchto dohodách. V případě České republiky se dnem vstupu do EU jedná o Asociační dohodu uzavřenou mezi EU a Jordánskem, která vystoupila v platnost dne 1. května 2002. Zájemcům doporučujeme k nahlédnutí webovou stránku EK.

Doklady požadované pro dovoz jsou:

  • osvědčení o původu, vydané příslušnou institucí v zemi vývozce;
  • konosament;
  • u tranzitujícího zboží celní deklarace vydaná sousední zemí.

Kupní cena a původ zboží musejí být uvedeny na fakturách a všech dalších dokumentech spolu s dopravným, pojištěním a dalšími náklady. Na všech fakturách musí být popis dováženého zboží v arabštině. Celníci nezřídka nepřijímají hodnotu dováženého zboží, jak je uvedena ve faktuře, a stanovují jeho cenu pro celní řízení vlastním odhadem. Na výrobcích musí být označení země původu, např. „Made in the Czech Republic“.

Místní dovozce musí předložit dovozní licenci, její nepředložení může být pokutováno. Za nepředložení certifikátu o původu zboží a faktury se může také vybírat pokuta. Uvedení jiného než skutečného množství zboží ve faktuře může být pokládáno za pašování, trestané až trojnásobkem hodnoty cla.

Kontrola vývozu je v působnosti Ministerstva financí – správy cel a Ministerstva průmyslu a obchodu. Vývozní povolení není třeba k vývozu tranzitujícího zboží, zboží ze zón volného obchodu, zboží dočasně dovezeného nebo k reexportu.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Všechny podnikatelské subjekty s výjimkou joint ventures se musejí registrovat u ministerstva průmyslu a obchodu. Dále se firmy působící v Jordánsku musejí registrovat u obchodní komory nebo průmyslové komory a daňového úřadu. Firmy zaměstnávající více než pět pracovníků se musejí registrovat u správy sociálního zabezpečení. Všechny podniky musejí získat roční licenci od příslušné municipality.

Regionální kancelář nebo reprezentace nemůže provozovat v Jordánsku obchodní aktivitu. Nejméně polovina jejích zaměstnanců musí být místních. Je osvobozena od daní ze zisku vytvořeného mimo Jordánsko, od daní z mezd a platů nejordánských zaměstnanců, od povinnosti registrace u Obchodní komory, od omezení vyplývajících z devizové kontroly. Bezcelně smí dovézt jeden automobil za pět let, zařízení kanceláře, nábytek, obchodní vzorky. Aktuální podmínky zřízení kanceláře nebo reprezentace je vhodné předem konzultovat s obchodní nebo průmyslovou komorou, ZÚ Ammán, příp. s JIB.

Podrobné informace k postupu při zřízení kanceláře nebo pobočky firmy v Jordánsku předá ZÚ Ammán zájemcům přímo.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejlepším způsobem propagace je organizování prezentací pro předem vybrané zájemce. Velvyslanectví ČR v Ammánu je připraveno poskytnout českým firmám v tomto směru nezbytnou pomoc. ZÚ registruje všechny nabídky a poptávky českých firem a na jejich žádost může vytipovat vhodného jordánského partnera. Velmi vhodná forma propagace a vstupu na trh je organizování oborových misí, ve kterých má ZÚ zkušenosti a je připraveno je podle požadavků českých komor nebo asociací formou PROPED organizovat.

Vývozci se také mohou zúčastnit místních veletrhů a výstav. Jejich seznam je uveden v obchodní/ekonomické části webových stránek ZÚ Ammán:

 http://www.mzv.cz/amman/cz/obchod_a_ekonomika/vystavy_a_veletrhy_na_uzemi_jordanska/index.html

Obecně se dá říci, že větší prestiži a účasti vlivných představitelů se těší akce pořádané, zaštítěné či podporované americkými či EU subjekty. Českým zájemcům doporučujeme kontaktovat ZÚ Ammán, který může posoudit bonitu těchto akcí. Účast na nich je proto vždy vhodné konzultovat s velvyslanectvím.

K reklamním účelům je možné použít místní tisk, zejména Jordan Times (anglicky psaný deník), Al-Aswák (arabský obchodní deník), Ar-Ra`í (nejčtenější arabský deník), Ad-Dustúr (arabský deník), Al-Ghad (arabský deník) či The Star (anglicky psaný týdeník). Tištěná reklama by měla být v arabském jazyce, zároveň však bývá zvykem obohatit text reklamy několika krátkými slogany v angličtině, které pak jakémukoliv výrobku automaticky dodávají punc světovosti.

U spotřebního zboží je významným marketingovým nástrojem obal. Jordánský trh je zaplaven světovými výrobky nejrůznější provenience a atraktivní obal bývá nezřídka jedinou možností, jak upoutat pozornost jordánského spotřebitele. Popisky v arabském jazyce přímo na obalu od výrobce by pak měly být rovněž samozřejmostí.

Napojení na internet má stále větší část jordánské státní správy a podnikatelské veřejnosti. Většina seriózních jordánských firem (až na malé výjimky) má vlastní webové stránky na odpovídající úrovni. Z tohoto důvodu lze českým firmám prezentaci výrobního programu prostřednictvím webových stránek v anglické, event. v arabské verzi doporučit.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Na zastupitelském úřadu, nebyl evidován žádný případ problémů s ochranou duševního vlastnictví v zemi ani dotaz k uvedené problematice. Z rozsahu působení západních firem v Jordánsku a ze zkušeností zastupitelských států velkých členských zemí EU je zřejmé, že se nejedná o problematickou oblast s absencí standardů právní regulace.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Nákupy státního sektoru se uskutečňují prostřednictvím Všeobecné správy dodávek, která je ústřední nákupní agenturou vlády. Správa nakupuje prostřednictvím veřejných soutěží. Zahraniční dodavatel nemůže předkládat nabídky přímo, ale musí jednat prostřednictvím místního agenta. Tato podmínka odpadá u mezinárodně financovaných tendrů (Světovou bankou, Evropskou investiční bankou apod.).

Nejde-li o prostý nákup zboží, vyhlašují veřejné zakázky příslušná ministerstva nebo státní firmy. Základní informace o tendru jsou obvykle publikovány v denním tisku, a to jak arabském, tak i anglickém. Lhůta pro zakoupení tendrových podmínek, jež lze získat pouze jménem konkrétní firmy, bývá však velmi krátká, v průměru kolem 2–3 týdnů po zveřejnění informace. Termín předložení nabídky je zpravidla 1 měsíc od vyhlášení řízení, někdy však i pouhé dva týdny. Nabídky jsou předkládány v angličtině. Častou podmínkou, zejména u stavebních prací, je zapojení místní firmy do společného podniku.

O výsledcích rozhoduje komise vedená ministrem nebo jeho zástupcem. Při investičních tendrech je běžná prohlídka lokality.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Řešení obchodních sporů obecně přísluší jordánským soudům. Rozhoduje se (není-li ve smlouvě mezi stranami sporu ujednáno jinak) podle jordánského obchodního zákoníku. Řešením sporů se zabývá rovněž arbitrážní komise zřízená při Jordánské obchodní komoře.

S ohledem na regionálně typickou zdlouhavost soudních procesů, vysoké soudní poplatky a advokátní palmáre a zejména pak s ohledem na dosavadní negativní poznatky ZÚ Ammán s průběhem a výsledky soudních řízení, lze považovat soudní cestu za velice  problematickou. Prevencí problémů je výběr vhodného a spolehlivého agenta a využívání osvědčených zajišťovacích/pojištovacích mechanismů v průběhu jednání o platebních a dodacích podmínkách. Obě jordánské komory jsou schopné pomoci při výběru vhodného zástupce, příp. ověřit kredibilitu navrhovaného obchodního agenta.

Historicky je Jordánsko jednou z nejstabilnějších zemí na Blízkém východě. Pragmatické monarchistické zřízení a strategické politické partnerství se Spojenými státy a EU spolu s velmi silným bezpečnostním aparátem jsou solidní zárukou toho, že politická rizika investování v Jordánsku budou i v budoucnosti relativně nízká.

Jistotu investorů posiluje i zřetelná snaha vlády podpořit zahraniční investice (mimo jiné úpravou investičních zákonů směrem ke zrovnoprávnění zahraničních investorů), otevírat domácí ekonomiku a začleňovat ji do mezinárodních a regionálních obchodních struktur (WTO, podpisy smluv s arabskými státy, USA, EU, EFTA aj.).

Přetrvávajícím problémem je přístup státních úředníků, byrokracie a dlouhé lhůty pro vyřizování nezbytných administrativních úkonů. Výklad zákonů a předpisů mnohdy záleží na pojetí konkrétního úředníka, což může celý proces jednání prodloužit.

Platební morálka solventních subjektů je všeobecně dobrá. Platební podmínky odpovídají standardním mezinárodním uzancím. Platí se obvykle akreditivem nebo se platba skládá předem. Podstatné problémy v platebním styku mezi českými a jordánskými firmami nejsou, přesto je vhodné upozornit, že v minulosti byly zaznamenány ojedinělé pokusy o podvod ze strany jordánských „podnikatelů“, nebo nezplacení pohledávky vůči českému subjektu.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Obvyklá pracovní doba je od 9:00 do 17:00 s cca hodinovou přestávkou kolem poledne. Výjimkou jsou maloobchody, které mají běžně otevřeno do 20–22 hod., většina supermarketů má otevřeno do 22–24 hodin. Pracovní doba úřadů státní správy bývá od 8:30 do 15:00 hod. V době postního měsíce Ramadán (v roce 2017 od 27.05. do 24.06.) bývá vládou vyhlašována zkrácená pracovní doba. Úředním jazykem je arabština, vedle toho je relativně rozšířené i používání angličtiny.

Důležitou oblastí  obchodního jednání je oblékání. S ohledem na klimatické podmínky se mnozí Jordánci v poslední době uchylují k ležérní módě, tj. mnohdy nenosí saka a kravaty, to však neplatí pro vládní úřady a významnější společnosti, kde je naopak sako a kravata běžným „pracovním“ oděvem. Pro Evropana je však vhodné držet se evropských uzancí.

Jordánci jsou mistři  smlouvání, ať už se jedná o cenu nebo dodací a platební podmínky. Aplikují přitom dvě základní techniky. První spočívá v trpělivém, exaktním vysvětlování svého postoje, v racionální argumentaci. Druhá technika je naopak emocionální a v takové chvíli se obchodník zpravidla uchýlí k mírně teatrálnímu popisu tragických důsledků, které by jeho případný ústupek vyvolal. Jedná se o snahu vybudovat si výchozí pozici, ze které pak bude možné (ale ne více než jednou) svému protějšku ustoupit. Jakmile se partneři dohodnou a stvrdí závazek podáním ruky, atmosféra se uvolní a z důsledných vyjednavačů se stávají pozorní hostitelé.

Specifickou záležitostí jsou dárky. Je běžné předat malý dárek již při prvním setkání se svým obchodním partnerem. Nevhodný je s ohledem na převládající muslimskou populaci alkohol, proto lze doporučit spíše malou pozornost z českého křišťálu, případně hezkou knihu o České republice. Dárky automaticky dává i druhá strana, zpravidla se jedná o nějaký typický produkt jordánského hospodářství (exkluzivní balení sušených datlí, značkový olivový olej, kosmetika z Mrtvého moře, apod.).

Vedle dárků lze doporučit, aby po každém jednání obdržel jordánský protějšek  děkovný dopis. Dvojnásob to platí v případě jednání se státními úředníky, kteří krátké děkovné dopisy očekávají.

 

 

Oficiální státní svátky v roce 2017 připadají na následující dny:

  • 1. 1.                                Nový rok
  • 1. 5.                                Svátek práce
  • 25. 5.                              Den nezávislosti
  • 25. 06. až 28. 06.            Eid al Fitr
  • 31. 08. až 04. 09.            Eid al-Adha
  • 21. 09.                            Islámský Nový rok
  • 30. 11.                            narození proroka Mohammada
  • 25. 12.                            Vánoce

Státními svátky jsou i některé křesťanské svátky.

  • 16. až 17. 04.  Velikonoční neděle a pondělí (pravoslavné)

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Nejběžnějším způsobem vstupu do Jordánska je letecky přes mezinárodní letiště v Ammánu a v Aqabě. Víza se udělují na všech jordánských zastupitelských úřadech, pro ČR je příslušné jordánské velvyslanectví ve Vídni. Víza je možné získat rovněž na hraničních přechodech i na letištích, výjimkou je pouze přechod Allenby Bridge / King Hussein Bridge mezi Jordánskem a Izraelem/Palestinskými územími, kde se vízum nevydává. Poplatek za jednorázové vízum činí 40 JOD (cca 56 USD) (vícenásobná víza se na hraničních přechodech nevydávají).

Při odjezdu ze země se platí výjezdní poplatek ve výši 10 JOD (cca 14 USD). Pokud turisté opouštějí Jordánsko letecky, bývá výjezdní poplatek zpravidla již zahrnut v ceně letenky.

V případě, že z pasu je zjevné, že turista navštívil Izrael, nebo není-li zřejmé, jak vstoupil do Jordánska, nevpustí dotyčného turistu do sousedních arabských zemí – Sýrie, Irák a Saúdská Arábie.

Zvýšenému riziku je cizinec podle vyjádření jordánských bezpečnostních orgánů vystaven ve východní a severovýchodní části země a v provincii Maan. Rovněž nelze doporučit severní oblasti přiléhající k jordánsko-syrské hranici.

Přes ojedinělé teroristické události je Jordánsko poměrně bezpečnou zemí, obecná kriminalita je na nízké úrovni. Pouze při cestách do odlehlejších venkovských oblastí je nutná zvýšená obezřetnost, výhodou je místní doprovod.

Z bezpečnostních důvodů jsou na mnoha místech zřízena kontrolní stanoviště jordánské armády, kde je kontrolována identita cestujících. Turisté by měli mít u sebe vždy cestovní pas.

Přístup k cizincům je v obecné rovině velmi tolerantní, přesto nelze opomenout, že Jordánsko je muslimskou zemí. Adekvátně tomuto faktu je zapotřebí přizpůsobit jak chování, tak – hlavně mimo Ammán – vhodné oblečení, požívání alkoholu, atd.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: