Jsme připraveni na novou průmyslovou revoluci?

20. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Informační technologie prožívají nebývalý rozmach. To, co se ještě před několika lety zdálo jako nepředstavitelné, je dnes normou, a nikdo si bez těchto nástrojů nedovede představit pracovní ani soukromý život. A tempo doby je neúprosné: hlásí se čtvrtá průmyslová revoluce, která opět změní již zavedené. Jsou na tyto proměny české firmy dostatečně připravené?

Je to až k nevíře: web vznikl ve švýcarském CERNu na konci roku 1990, před pětadvaceti lety. Prodej chytrých telefonů, tedy smartphonů, teprve v roce 2013 překonal prodej „obyčejných" mobilů. Smartphony změnily komunikaci a umožnily řešit spoustu úkonů na dálku, prakticky odkudkoli. Důkazů toho, jakým tempem se doba řítí kupředu, bychom mohli najít celou řadu.

„Podle statistik, které vzešly z průzkumu mezi malými a středními firmami, je dnes nejdůležitějším nástrojem pracovní komunikace elektronická pošta," říká Hana Továrková, předsedkyně Sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory České republiky a členka představenstva Hospodářské komory České republiky.

Co s vysokorychlostním internetem?

Pro firmy je dnes životně důležitý přístup k internetu. „Obecně se říká, že jeden z důvodů nárůstu HDP v Japonsku v první polovině devadesátých let dvacátého století byl vývoj technologií, které umožňují vzdálenou komunikaci. Tento trend přitom v mnoha zemích světa pokračuje i dnes. Věci, které jsme si dříve nedovedli představit, například že by někdo pracoval pro Spojené státy americké a přitom bydlel tady, jsou dnes realitou. Právě díky internetu," připomíná Hana Továrková.

Proto ji velice mrzí, že se zatím nedaří schválit Národní plán rozvoje sítí nové generace, který by umožnil čerpání 14 miliard evropských dotací na budování vysokorychlostního internetu v České republice. Pokud se jej nepodaří dopracovat do podoby stanovené Evropskou unií a přijmout ještě v letošním roce, hrozí, že prostředky z EU zůstanou nevyčerpány.

„Podstatou je dostat internet na takovou úroveň, aby přispěl ke konkurenceschopnosti podniků na evropských i světových trzích a v souvislosti s tím i vzniku nových pracovních příležitostí. Jde o využitelnost internetu, přístup ke státní správě, funkční e-government. Bylo spočítáno, že dopad kvalitního internetu na HDP může být v pětiletém horizontu až 70 miliard pro státní rozpočet," upozorňuje Hana Továrková.

Tomáš Pluhařík, odborník na IT a řízení rizik společnosti PwC Česká republika, s jejími slovy souhlasí, ale zároveň si myslí, že ani nevyčerpání evropských peněz nemusí být zásadní překážkou pro rozvoj internetu v České republice. „Panuje obava, že úředníci budou tak dlouho hledat řešení, až se státní internet stane zbytečnou investicí. Může se stát, že dotace nevyčerpáme a nakonec zjistíme, že je ani nepotřebujeme, protože totéž zajistí současní operátoři. CETIN (Česká telekomunikační infrastruktura) rozšiřuje svou optickou síť, mobilní operátoři zkvalitňují své služby," říká.

S touto eventualitou počítá i Hana Továrková: „Osobně si myslím, že vysokorychlostní internet dříve nebo později bude dobudován na většině území republiky, i kdyby jeho výstavbu zainvestovaly fi rmy bez toho, že by jim stát pomohl. CETIN i další operátoři mají vybudovanou infrastrukturu na značné části rozlohy již dnes a na scéně se mohou objevit i noví hráči. Rozdíl by byl samozřejmě v tom, kdy k dobudování sítí dojde a na jakém území. Byla by veliká škoda, kdyby kvůli zpoždění v pokrytí republiky vysokorychlostním internetem některé regiony musely čelit odlivu výroby a pracovních příležitostí. Prakticky žádné jiné odvětví nenabízí tak silný okamžitý dopad na každého občana jako vysokorychlostní internet."

Hana Továrková: „Na jedné straně mohou zaniknout méně kvalifikované profese, na druhé bude daleko větší poptávka po kvalifikovaných lidech."

Jsme připraveni na Průmysl 4.0?

Rychlý internet je nutnou podmínkou dalších nadstaveb, zejména při implementaci postupů, které vycházejí z materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu Průmysl 4.0, jenž popisuje čtvrtou průmyslovou revoluci. Lze jej stručně shrnout jako propojování internetu věcí, služeb a lidí. Nové technologie během příštích let zcela promění tvář naší ekonomiky. Zvykáme si na termíny, jako jsou analýza velkých dat (Big Data), počítačové simulace a virtualizace, cloudy a cloudová řešení, automatizace, digitalizace a robotizace, aditivní výroba (3D tisk) a řada dalších.

Počítá se s tím, že průmysl už nebude stát tolik na lidech jako na strojích. „Když jste dříve vybudovali velký provoz, znamenalo to práci pro mnoho lidí. Dnes můžete postavit velkou halu a bude vám tam pracovat dvacet lidí, protože výrobu komplet řídí počítač. Existují názory, že do budoucna bude přenos dat z osmdesáti procent probíhat na úrovni machine to machine (M2M neboli komunikace mezi zařízeními bez zásahu člověka). Na jedné straně mohou zaniknout méně kvalifi kované profese, na druhé bude daleko větší poptávka po kvalifi kovaných lidech," vysvětluje Hana Továrková.

Jde o naprosto logický krok. Těžko by někdo, pokud zvládne týž proces laciněji s využitím technologií, postupoval jinak. A to, že stroje dokážou vyrábět efektivněji, je prostě fakt. Právě proto je potřeba, aby byli stát, firmy i zaměstnanci připraveni na změnu a dokázali se včas adaptovat.

„Velké procento podniků již je připojeno k internetu. Pokud tedy chcete do výroby zanášet prvky Průmyslu 4.0, máte možnost už teď, navzdory nedokonalému připojení k internetu. Nejde o zase tak velké objemy dat. Komplikace mohou nastat jen u neautorizovaných sítí. Zabezpečení internetu přes lokálního poskytovatele může být problém," říká Tomáš Pluhařík.

Dokument Průmysl 4.0 rozhýbal zájem firem. Nicméně v současné době hodně záleží na jejich připravenosti začít se podle něj řídit, aby se podniky staly vítězi čtvrté průmyslové revoluce a nestály na straně poražených. Bohužel jim tak úplně nenahrává struktura českého průmyslu, protože Česká republika bývá vnímána jako montážní linka Evropy a další rozvoj do značné míry závisí na zahraničních vlastnících firem, případně firem, které si zde subdodávky objednávají.

Kdy se dočkáme prvních výsledků

„V českém průmyslu lze sledovat určitou míru automatizace a na druhé straně nízkou míru poznání procesů. Podniky potřebují definovat, co jim Průmysl 4.0 přinese, musí být připravené po byznysové stránce. Hlavním cílem je inovace výroby. Jenže její návratnost se počítá v létech a majitel s tím musí být ztotožněn. Nicméně průmysl se musí změnit z montáže do tvorby nových řešení. A firmy jsou si toho vědomy. S klienty PwC již pracujeme na nákladově efektivním řešení a optimalizaci současných procesů. Jsou to první vlaštovky,“ popisuje situaci Tomáš Pluhařík.

Co tedy očekávat od příštích let? Podle odborníka z PwC si fi rmy v letošním roce začnou připravovat strategie, vytvářet byznysové defi nice a aplikovat je do procesů a produktů. Následovat budou pokusy implementovat určité postupy do výroby a koncem roku 2017 a v roce 2018 by měly vzniknout první plnohodnotné provozy.

K tomu, aby vše mohlo fungovat, je třeba, aby firmy řešily co nejméně legislativních překážek a aby v této oblasti dobře fungovaly státní instituce. Bohužel jsme spíš svědky souboje ministerstev vnitra na jedné a průmyslu a obchodu na druhé straně o to, kdo bude oblast IT spravovat. E-government není zcela funkční, rezervy mají i datové schránky a podobné nástroje, které by měly fi rmám usnadňovat komunikaci s úřady.

Na tomto poli je velmi aktivní i Hospodářská komora České republiky. „Snažíme se sjednotit sektor. Sdružujeme firmy různých velikostí s odlišnými představami a přístupem. Nicméně v rámci Hospodářské komory nemáme problém diskutovat o rozdílných názorech, poté najít kompromis a následně prezentovat ministerstvu jednotný návrh, což se nám daří například u vysokorychlostního internetu, ale i v jiných oblastech,“ říká Hana Továrková.

Ještě než se uvedené postupy začnou uvádět v život, čeká nás všechny spousta práce v oblasti IT bezpečnosti. Čím sofi stikovanější systémy se využívají, tím jsou zranitelnější a náchylnější k tomu, aby je – převážně vinou lidského faktoru – někdo zneužil.

Vše začíná už od toho, jak se chováme ke svým soukromým datům nebo jak vystupujeme na sociálních sítích. „Jde skutečně nejen o bezpečnost dat, ale i o naše chování na internetu. Spousta lidí třeba vůbec neumí pracovat se sociálními sítěmi. Zveřejňují to, co by neměli, a obrací se to proti nim nejen v soukromém životě, ale i v pracovním. Co dnes udělá například kvalitní personalista? Prolustruje si kandidáty právě na sociálních sítích,“ upozorňuje Hana Továrková.

Manažeři a zaměstnanci se tedy musejí v IT oblasti neustále vzdělávat, dbát na základní pravidla IT bezpečnosti, být schopni převzít zodpovědnost a přizpůsobit se trendům. Bez toho i nejlepší vize, program či plán zůstanou jenom na papíře, případně v tabletu nebo smartphonu.

Pověsme inteligenci nasloupy veřejného osvětlení

Ne, nevyzývám zde k občanským nepokojům ani se nechci vymezovat vůči jedné ze skupin obyvatelstva. Chci se zaměřit na inteligenci skrytou v datech. Jedním z relativně nových pojmů je Internet věcí nebo poslední dobou již spíše Internet všeho. Tímto je myšleno řešení, kdy jednotlivé věci, senzory, spotřebiče komunikují mezi sebou a inteligentní systémy na pozadí vyhodnocují všechna tato data a díky schopnosti „učit se" z historie jsou připravena pro řešení zajímavých úloh.

Ve městech budou důležitým nosičem těchto senzorů sloupy veřejného osvětlení. Proč? Protože nám poskytují široké možnosti využití. V první řadě budeme regulovat spotřebu energie veřejného osvětlení. Budeme mít osvětlení, které reaguje na lidi. Bude-li zaznamenán pod sloupy pohyb, intenzita osvětlení stoupne, nebude-li, je osvětlení ztlumeno. Takto bude vytvářet například světelnou vlnu při průjezdu vozidla nebo svojí intenzitou, případně změnou barvy upozorní řidiče na přecházející chodce.

Díky těmto řešením budeme moci regulovat dopravu a v případě potřeby navigovat řidiče na méně obsazené trasy. Budeme znát přesné počty volných parkovacích míst a jejich umístění a dovedeme řidiče přímo na volné místo. Další senzory změří množství emisí a na základě naměřených parametrů vytvoří nízkoemisní zóny přesměrováním vozidel na objízdné trasy.

Hluková čidla upozorní policii na vandalismus nebo násilné chování. Budeme v reálném čase dostávat potřebné informace o MHD, o dění ve svém městě, budeme moci komunikovat s vedením města. Vzniknou stovky nových aplikací, které se budou snažit oslovit různé skupiny obyvatel. Myslíte si, že se jedná o sci-fi ? Ne, to je reálný svět, ve kterém žijeme a který se bude dál vyvíjet.

A my jen musíme mít na paměti, že je potřeba si zachovat zdravý rozum, aby nám umělá inteligence nepřerostla přes hlavu. Protože kdyby se tak nestalo, mohlo by pak někoho napadnout věšet inteligenci na nejbližší stromy.

Jiří Stich, Head of Enterprise Sales, Atos IT Solutions and Services


Vladimír Mařík: Průmysl 4.0 se nebude týkat jen ekonomiky, ale doslova všech občanů

Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Jaroslav Martínek

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek