K podmínkám dohody Egypta s MMF o připravované půjče 12 miliard USD

26. 8. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - K podmínkám dohody Egypta s MMF o připravované půjče 12 miliard USD Zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) dne 11. srpna 2016 v Káhiře oznámili, že po téměř dvou týdnech nepřetržitých vyjednávání s představiteli Egyptské centrální banky (CBE) a egyptské vlády dospěli k neformálnímu uzavření dohody o masivní dvanáctimiliardové půjčce pro tuto severoafrickou zemi. Tuto půjčku ještě musí odsouhlasit Výkonná rada MMF, jejíž rozhodnutí je očekáváno koncem září.

Dvanáctimiliardová půjčka dojednaná ve dnech 30. 7. až 12. 8. 2016 v Káhiře má být podle zástupců MMF určena na podporu egyptského reformního ekonomického programu. Půjčka má být poskytnuta formou tzv. rozšířené finanční facility (Extended Fund Facility) – jedná se o instrument MMF určený k financování vážnějších strukturálních poruch platební bilance, způsobených makroekonomickými vlivy. Oproti jiným instrumentům EFF předznamenává dlouhodobější zapojení MMF při implementaci strukturálních reforem v dané zemi, jíž zároveň umožňuje prodlouženou dobu splatnosti poskytnuté půjčky (4,5 až 10 let).

Půjčka by měla Egyptu přinést 12 miliard USD uvolněných v průběhu následujících tří fiskálních let. Podmínkou udělení půjčky nadále zůstává její finální schválení Výkonnou radou MMF (Executive Board).

Deklarovaným primárním cílem půjčky je podle šéfa vyjednávací mise MMF v Egyptě Chrise Jarvise pomoci Egyptu překonat tři hlavní ekonomické výzvy současnosti a reagovat na ně následujícími odpovídajícími ekonomickými opatřeními:

Egypt by dle představ MMF měl postupně přejít na plovoucí měnový kurz, což by mělo zemi pomoci vyrovnat stávající kritický nedostatek devizových rezerv. Zamýšleným cílem je posílení exportu, snížení deficitu platební bilance země a souběžně stlačení inflace do jednociferných čísel;

Veřejný dluh by měl dosáhnout udržitelné úrovně. Egypt se kvůli tomu MMF zavázal během tří let posunout celkový deficit veřejných rozpočtů ze současných meziročních -3 % do kladných čísel na +2 % HDP. Státní dluh by ze současných zhruba 98 % HDP (2015/16) měl do fiskálního roku 2018/19 klesnout na 88 % HDP. Součástí tohoto plánu je jak implementace dlouhodobě připravované daňové reformy, tak racionalizace vládních energetických dotací. Důsledkem těchto kroků má být uvolnění potřebných veřejných prostředků na prioritní investice do infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávání či na sociální ochranu.

Strukturální reformy pak mají vylepšit podnikatelské klima, podpořit ekonomický růst a zaměstnanost v zemi. Jako typické příklady takových opatření jsou uváděny např. zjednodušení systému udělování průmyslových licencí či revize legislativy insolvenčního řízení. MMF zároveň na Egypt tlačí, aby dalším prostředkem bylo také výraznější vládní zasazení se o zvýšenou ekonomickou participaci žen.

Při debriefingu za zavřenými dveřmi upozornil šéf mise MMF největší mezinárodní aktéry v Egyptě, že schválení půjčky Výkonnou radou fondu je podmíněno včasným vyrovnáním rozpočtového schodku pro nejbližší fiskální rok 2016/17. Egypt údajně pro nejbližší rok nadále potřebuje zalátat rozpočtový schodek ve výši 15–16 mld. USD. Z této částky by dle Jarvise měla MMF pokrýt 4 mld. Na Světovou banku připadají další 2 mld. a na African Development Bank 0,5 mld. USD.

Odložením splátek některých významných pohledávek se Egypt dostává na nadále nevyřešený rozpočtový schodek v odhadované výši 5–6 mld. USD pro nejbližší rok. Obdobné schodky lze očekávat taky v následujících dvou fiskálních letech, jichž se má půjčka MMF také týkat. MMF již proto údajně vyzval další multilaterální ekonomické organizace a solventní bilaterální partnery, aby Egyptu v dané situaci pomohli.

Podle Jarvise je konečné rozhodnutí Výkonné rady MMF v dané věci možné očekávat na konci letošního září. Jako hlavní tři rizika pro schválení půjčky vidí šéf mise MMF a) právě urychlené překonání rozpočtového schodku pro první fiskální rok půjčky; b) včasné schválení připravovaného zákona o zavedení DPH egyptským parlamentem; c) vyvarování se v nejbližší době nepředvídatelným událostem typu „bezpečnostních šoků.“

Egyptská ministryně pro mezinárodní spolupráci Sahar Nasr v mezičase od odjezdu zástupců MMF ze země dne 18. 8. oznámila, že na pokrytí schodku rozpočtu pro rok 2016/17 by mohla pomoci již dohodnutá (pozn.: a zatím údajně pouze nezveřejněná) půjčka od KSA ve výši 2 mld. USD. K uzavření dohody o této půjčce mělo prý dojít již během letošní dubnové návštěvy krále Salmana v Káhiře.

Podle mediálních spekulací si zároveň Egypt slibuje potřebné finanční injekce také od dalších zálivových monarchií. Omílána byla údajná půjčka ve výši 1 mld. USD od SAE. Časový rámec pro žádnou z těchto půjček však dosud nebyl upřesněn. Egyptský ministr financí navrch dne 18. 8. oznámil, že Egypt se nově dohodl se čtyřmi velkými světovými bankami (Citibank, JP Morgan, BNP Paribas a Natixis) o vydání egyptských státních dluhopisů v hodnotě 3 mld. USD.

Jedním z okamžitých reformních kroků spojených s tlakem MMF je oznámení egyptské vlády, že Egypt hodlá postupně během následujících tří let kompletně odbourat masivní státní dotace na pohonné hmoty. Ty v současném fiskálním roce stojí státní kasu zhruba 6,2 mld. USD. Již v příštím fiskálním roce se tak mají egyptští občané připravit na skokový nárůst cen pohonných hmot o 65 %, který by státní subvence měl zredukovat na 2,2 mld.

Očekávané je také oznámení o zvýšení cen jízdného v káhirském metru (nyní stojí jízdenka 1 EGP) a další výrazná devalvace egyptské libry. V červenci již přitom bylo realizováno tarifní zvýšení cen energií (s jejich zhruba 40% nárůstem).

Dosud neschválená dvanáctimiliardová půjčka od MMF, stejně jako další závazky u jiných mezinárodních finančních institucí a bilaterálních partnerů dostávají Egypt pod reálný tlak potřeby urychlených ekonomických reforem. Ty jsou nevyhnutelné ať již z důvodu, že jimi jsou mezinárodní půjčky výslovně podmíněny, anebo proto, že bez jejich implementace bude upadající egyptská ekonomika jen stěží schopna učiněným závazkům v dlouhodobém horizontu dostát. 

Další kroky anebo přinejmenším pokusy o ně lze v této šokové terapii proto očekávat. Otázkou zůstává, zda vláda udrží své reformní odhodlání také tváří v tvář případné občanské nespokojenosti. Prezident Sísí však již dvakrát v průběhu posledních dvou týdnů dal ostentativně najevo své pevné odhodlání prosadit nezbytná reformní opatření i přes jejich bolestivost. Podle kuloárových informací přitom Sísího od prosazování razantních reforem nejsilněji odrazují představitelé egyptského bezpečnostního aparátu, kteří se obávají právě možných důsledků na stabilitu země.

Náhodou jistě není skutečnost, že šéf mise MMF explicitně uvedl, že jeho hlavními vyjednávacími protějšky sice byli guvernér ECB a ministr financí, ale inherentně zapojeni prý byli také premiér Ismaíl a prezident Sísí. Zástupce MMF také neopomněl zmínit, že Mezinárodní měnový fond během vyjednávání půjčky Egyptu zdůrazňoval potřebu prioritizace reforem vytvářejících pracovní místa a posilujících export na úkor v současnosti státem a Sísím preferovaných investičních megaprojektů.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Káhiře (Egypt).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek