Kam exportovat, je především na rozhodnutí samotných firem

30. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Málo se připomíná, že tam, kde vznikají obchodní vazby, snižuje se riziko válečných konfliktů. S trochou nadsázky můžeme tedy parafrázovat staré rčení na „Kdo obchoduje, nezlobí!“

V minulém roce se českým vývozcům opět dařilo. I když v předcházejících letech vývoz výrazně rostl, čeští exportéři dokázali vyvézt více než v roce předcházejícím; celkový objem vývozu se přiblížil hranici čtyř bilionů korun. Vývozu se tak daří úspěšně zdolávat úroveň předchozích dvou let, a to díky stabilnímu kurzu koruny a dále i díky trvalému růstu zahraničních zakázek.

Na vysokém přebytku se nejvíce podílí obchod se stroji a dopravními prostředky, především vývoz silničních vozidel, který těží z dlouhodobě příznivé situace na evropských automobilových trzích. I když v rámci proexportní politiky jsou přijímána opatření k větší teritoriální diverzifikaci exportu, příznivá ekonomická situace v zemích EU zpětně silně ovlivňuje směřování českých vývozců na tyto trhy – v roce 2016 činil podíl zemí EU na celkovém vývozu 83,6 procenta.

Pro Českou republiku je logicky dlouhodobě významný obchod především se sousedními státy, které jsou členskými zeměmi Evropské unie (Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko), kam export, s výjimkou Slovenska, trvale stoupá.

Podíl těchto čtyř zemí na celkovém českém vývozu činí 50,7 procenta. Tyto sousední země jsou přirozeným nejbližším odbytištěm pro české podnikatele, kteří si na nich budují vývozní sebevědomí.

Vysoká teritoriální závislost na vývozu do zemí EU a sektorová závislost na vývozu automobilového průmyslu však zároveň ohrožují další vývoj. Stát vytváří podmínky pro usnadnění přístupu českých podnikatelů na mimoevropské trhy (úvěry a pojišťování, posílení zastupitelských úřadů ČR mimo Evropu, otevření zahraničních kanceláří CzechTradu v mimoevropských zemích atd.). Příznivá ekonomická situace v EU a poptávka po českém zboží znamenají, že podíl zemí EU na českých vývozech se nesnižuje.

Je nutno si uvědomit, že exportní spolupráce s mimoevropskými a rozvojovými trhy závisí na několika faktorech – stabilitě tamního ekonomického růstu, spolehlivosti podnikatelského prostředí a jazykové, kulturní a hodnotové flexibilitě vývozců.

Navíc v rámci EU se stále zlepšují podmínky vnitřního trhu, desítky let jsou odstraňovány bariéry mezi členskými zeměmi, takže i to znamená, že pro exportéry je stále lákavější a přirozenější vyvážet spíše do zemí EU než do vzdálenějších zemí, kde jsou omezováni různými tarifními i netarifními překážkami. Výraznější snižování podílu zemí EU na českých vývozech a zvyšování exportu do zemí mimo EU jsou tedy z řady důvodů omezené.

To neznamená, že opatření na podporu diverzifikace jsou zbytečná, naopak, je nezbytné v nich i nadále pokračovat s cílem napomáhat firmám k expanzi na mimoevropské trhy, i když konečné rozhodnutí o vývozní destinaci je jen na exportérovi.

Odstraňování překážek na vnitřním trhu EU

Nejde ale jen o tyto mimoevropské trhy a vytváření podmínek pro vývozy českého zboží, je nutno zdůraznit, že rovněž bezbariérový a moderní vnitřní trh EU je pro ČR významnou prioritou.

Z poslední doby patří mezi konkrétní cíle ČR v této oblasti takzvaná Jednotná digitální brána, k níž jsme připravili doporučení pro komisi, ke kterému se přidalo šest dalších států včetně Německa, Nizozemska či Polska. Smyslem tohoto „rozcestníku“ je zpřístupnit všem podnikatelům a občanům elektronizované informační a asistenční služby v případě, že se rozhodnou přeshraničně podnikat nebo se přestěhovat za studiem či prací do jiné členské země EU.

Také pokračujeme v hledání konstruktivních řešení v oblasti sdílené ekonomiky, kde se snažíme o rozvoj tohoto sektoru tak, aby si spotřebitelé sami mohli vybrat preferovanou službu při zachování férových podmínek na trhu v rámci celé EU.

Mezi další zajímavé iniciativy patří návrh komise na evropský elektronický průkaz služeb, jenž má do budoucna usnadnit život podnikatelům v sektoru služeb při jejich přeshraničních aktivitách na vnitřním trhu. Prostřednictvím elektronické procedury jim pomůže vyřídit potřebné formality v jiném členském státě, což přinese zjednodušení při plnění administrativních požadavků souvisejících s přeshraniční aktivitou poskytovatelů služeb v rámci EU. Je nutno podotknout, že půjde o nástroj, jehož využití bude zcela dobrovolné.

K tomuto i dalším návrhům při jednáních se svými protějšky z ostatních členských států a evropských institucí přistupujeme tak, aby jednotlivé iniciativy vedly k takovému vnitřnímu trhu, jenž nám všem umožní co nejsnadnější, a tak i nejpříjemnější pohyb a podnikání v celé EU.

Odstraňování bariér v globalizovaném světě

Proti snahám odstraňovat obchodní bariéry a podporovat volný obchod s partnery po celém světě stojí v poslední době protekcionistické tendence. Dnes není populární podporovat dohody o volném obchodu a řada politiků (nejen v Evropě) se předhání v tom, jak se zalíbit ochrannými opatřeními, která ale dlouhodobě hospodářství škodí.

To zvlášť platí pro Českou republiku, otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku, pro niž je přístup na zahraniční trhy klíčový. Je důležité, abychom odolali pokušení na tuto vlnu protekcionismu naskočit také; jak trefně vyjádřil finský kolega Kai Mykkänen v Radě pro obchod – můžeme být součástí řešení, nebo součástí problému...

Znepokojivá je změna kurzu ve Spojených státech. Pokud se americká politika vydá cestou protekcionismu, nebude to jednoduché pro nikoho a doplatit na to může i Česko. Bezprostřední dopad by mělo zvažované zdanění dovozů a další restriktivní opatření.

Velmi nejistá je ale i budoucnost Transatlantického partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Jednání jsou pozastavena a je velkou otázkou, kdy a zda se k nim ještě vrátíme. To by samozřejmě byla pro české vývozce ztráta. Jsem ovšem optimistou a stále věřím, že se vše ještě může obrátit. Už i sama jednání o TTIP přinesla určité výsledky, když se například podařilo dojednat dohodu o vzájemném uznávání výrobní praxe u léčiv. Navíc dnešní svět není omezený pouze na Spojené státy. Podařilo se dokončit dohodu CETA s Kanadou, na dobré cestě jsou také rozhovory s Japonskem. Evropská unie vyjednává i s dalšími asijskými zeměmi sdruženými v ASEAN.

Pracujeme rovněž na rozšíření celní unie s Tureckem a modernizaci dohody s Mexikem. To jsou všechno obrovské trhy, které českým podnikům otevírají mnohé příležitosti.

Velkou výzvou samozřejmě budou jednání o obchodu s Velkou Británií. Vůbec poprvé nebude dohoda odstraňovat obchodní překážky, ale naopak zajišťovat to, aby jich nevzniklo příliš mnoho. Hrozí také varianta, že pokud se EU27 nedokáže s Brity dohodnout, vyroste mezi námi vysoká zeď a desítky let budované dodavatelské řetězce se rozpadnou.

Proto bude důležité, abychom i tentokrát měli na paměti, jak významný je obchod pro Česko i EU, a zajistili, aby nadále zůstal co nejhladší. Málo se připomíná, že tam, kde vznikají obchodní vazby, snižuje se riziko válečných konfliktů; s trochou nadsázky můžeme tedy parafrázovat staré rčení na „Kdo obchoduje, nezlobí!“

„Dnes není populární podporovat dohody o volném obchodu a řada politiků (nejen v Evropě) se předhání v tom, jak se zalíbit ochrannými opatřeními, která ale dlouhodobě hospodářství škodí.“

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek