Kanada – ekonomický monitor (leden – duben 2016)

17. 5. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Kapitoly článku

motiv článku - Kanada – ekonomický monitor (leden – duben 2016) Podle revidovaných údajů hrubý domácí produkt Kanady v loňském roce vzrostl o 0,9 % (původně statistikové uváděli růst ve výši 1,2 %). Ekonomové se shodují na tom, že na kanadské hospodářství bude i nadále mít vliv pokles cen ropy a komodit, stejně tak i slabý kanadský dolar.

Kanada je jedna z nejstabilnějších a nejsilnějších ekonomik zemí G-7, je to 11. největší ekonomika světa s HDP ve výši 1981 mld. CAD (nominální ceny), což představuje 2,4 % světové ekonomiky. Na kanadskou ekonomiku, která je silně závislá na energetickém, ropném a těžařském průmyslu, mělo v loňském roce zásadní vliv drastické snížení cen ropy na světových trzích a dalších surovin.

Kanada má třetí největší zásoby ropy na světě (v Albertě je k dispozici 178 mld. barelů), je to pátý největší producent zemního plynu (155 mld. m3), významný světový producent uranu (7356 t), potaše, významný exportér nerostných surovin a drahých kovů, tj. zlata, stříbra, diamantů, platiny, hliníku, titanu, kadmia, kobaltu, niklu a zinku (21 % celkového vývozu). Je to země otevřená importu, je to vysoce rozvinutý soutěživý trh se silnou kupní silou. Kanada v lednu 2016 přesáhla hranici 36 mil. počtu obyvatel (36 048 521).

Hrubý domácí produkt Kanady za rok 2015 podle revidovaných údajů vzrostl mírně jen o 0,9 %.

Reálný HDP se zvýšil celkem v 7 provinciích (z 10) a v teritoriu Northwest Territories (o 2,5 %). Z důvodu propadu cen ropy a komodit k poklesu HDP došlo v provincii Alberta (o -4 %), Newfoundland & Labrador (-2,2 %), Saskatchewan (-1,4 %), Yukon (-3,8 %, kde se průmyslová výroba snížila o 21 %) a v Nunavut (-0,3 %, v roce 2014 ekonomika zaznamenala růst 3,6 %). HDP provincie Manitoba se loni snížil o -2,3 % (v roce 2014 byl zaznamenán růst 2 %).

Největší propad byl zaznamenán právě v Albertě, kdy ještě v roce 2014 HDP rostl 4,5 % (ceny ropy však měly přímý vliv na ekonomiku celé provincie, došlo k 38% propadu všech dalších doprovodných aktivit ropného a těžebního průmyslu). Podle ekonomických analýz díky snížení cen komodit na světových trzích kanadská ekonomika ročně ztratila téměř 50 mld. CAD a prudký pokles cen ropy snížil růst HDP o 1,3 %.

Kolaps cen ropy měl v Kanadě za následek pozdržení investic ve výši 380 mld. CAD u celkem 68 velkých projektů (v denním vyjádření těžby je to 2,9 mil. barelů denně). V provincii Alberta došlo i k poklesu průmyslové výroby téměř o -7 % a k nárůstu nezaměstnanosti až na úroveň 7,2 % (jen v dubnu t. r. došlo k úbytku v zaměstnanosti o 21 tis. pracovních míst).

Nejvíce rostl HDP Britské Columbie (o 3 %) a provincie Ontario (o 2,5 %), což jsou ekonomicky velmi důležité provincie, kde došlo ke zvýšení sektoru služeb a růstu průmyslové výroby (o 1,5 %). Díky nárůstu exportu do USA se zvýšila produkce náhradních dílů a průmyslových zařízení pro osobní automobily. V obou provinciích rovněž rostl farmaceutický průmysl, sektor medicínských technologií a průmysl plastických hmot. V provincii Québec HDP vzrostl o 1,1 %, těžba zlata v Québecu vzrostla téměř o 21 % (kanadské zásoby zlata představují 2 tis. t) a produkce stříbra se zvýšila téměř o čtvrtinu (o 24 %).

Na ekonomiku bude jistě mít vliv i rozsáhlý požár ve Fort Murray v Albertě, které leží severně od hlavní města Edmonton a kde žije 80 tis. obyvatel. Požár zachvátil plochu na více než 10 tis. ha (shořelo území o rozloze 2300 km2, kompletně bylo zničeno přes 2400 domů). National Energy Board předpokládá, že z důvodu požáru dojde nyní v květnu k poklesu produkce ropy až o 970 tis. barelů denně, což představuje 760 mil. CAD (celková denní těžba v Kanadě činí přes 3,9 mil. barelů, z toho v provincii Alberta 3,01 mil barelů). Předpokládá se, že náklady na obnovu zničeného území mohou vyšplhat až k 9 mld. CAD a mohou mít vliv na pokles HDP Kanady o -0,5 % HDP.

I přesto, že HDP Kanady za měsíc únor 2016 skončil v propadu -0,1 %, centrální banka stále pro rok 2016 předpovídá růst HDP ve výši 1,4 %. Vláda očekává, že opatření fiskálních výdajů by měly stimulovat ekonomický růst. Mnoho nezávislých ekonomů však tento názor nesdílí.

Kanadská ekonomika představuje podle současných nominálních cen 1 981 mld. USD (pro porovnání ekonomika USA činí 17 42o mld. USD a ČR 250 mld. USD). Podíl Kanady na světovém HDP je 1,8 %, podíl USA 19,3 % a podíl EU 18,7 %.

Kanadský dolar(„loonie“) během prvních 4 měsíců roku 2016 oslaboval (v roce 2015 poklesl vůči americkému dolaru o 19 %, od roku 2011 dokonce o 26 %). Nyní se díky mírnému posílení obchoduje na úrovni 77 centů za 1 USD. Pokles CAD může mít vliv i na vývoz z ČR, neboť prodražuje dovozy. Pozitivním jevem tohoto pro-exportního je růst kanadského vývozu i fakt, že slabý CAD nepatrně pomáhá nárůstu cestovního ruchu do Kanady (v roce 2015 zemi navštívilo téměř 21 mil. lidí).

Míra nezaměstnanosti se v dubnu 2016 zvýšila na 7,1 %. V oblasti průmyslové výroby od prosince roku 2015 došlo ke snížení počtu pracovníků ve výši 52 tis. zaměstnanců a v oblasti přírodních zdrojů meziroční zaměstnanost poklesla o 23 tis. pracovníků. Největší nezaměstnanost byla evidována v provinciích New Foundland (12,5 %), Prince Edward Island (9,7 %) a New Brunswick (9,6 %). Nezaměstnanost v Québecu letos v dubnu zůstala na úrovni 7,5 %.

Problémem zůstává zaměstnanost mladých lidí do věku 25 let, která činí 13,1 %. Ke snížení zaměstnanosti došlo i v důležité energetické provincii Alberta (pokles o 21 tis. pracovníků v dubnu t. r.), nezaměstnanost se tam tak dostala na úroveň 7,2 %, což je nejvíce od roku 2010 (v prosinci roku 2014 nezaměstnanost v Albertě byla 4,7 %). Pracovní síla v Kanadě představuje 18,1 mil. obyvatel, tj. 50,3 % z 36 mil. obyvatel země.

Roční míra inflace na konci roku 2015, stejně tak i v dubnu meziročně činila 1,3 % (i přes zvýšení ceny pohonných hmot o 5,7 % v březnu). Z kanadských provincií zaznamenala nejvyšší meziroční růst cen provincie New Brunswick (+1,7 %), Saskatchewan (+2,1 %), Manitoba (+1,8 %), Alberta (+1,5 %) a Britská Kolumbie (+1,7 %). Pokles cen (deflace) naopak vykázala provincie Prince Edward Island (-1 %). Banf of Canada  hodlá v letošním roce inflaci držet na úrovni 1,5 %.

V loňském roce se prohluboval deficit státního rozpočtu (fiskální rok je v Kanadě od dubna do října a v měsíci říjnu roku 2015 činil 900 mil. CAD. Příjmy se zvýšily o 2,2 mld. CAD (11,1 %) a činily 22 mld. CAD, především díky zvýšení daní z příjmů a DPH (Goods and Service Tax – GST). Státní výdaje činily 20,9 mld. CAD. Příjmy státního rozpočtu za fiskální rok 2015–2016 se zvýšily o 13,1 mld. CAD (8,7 %) a činily 163,3 mld. CAD, výdaje narostly o 9,1 mld. CAD (6,6 %) a dosáhly 146,8 mld. CAD.

Nově zvolený premiér J. Trudeau původně kalkuloval s kumulovaným ročním deficitem ve výši 10 mld. CAD (za 3 roky ve výši 25 mld. CAD) s tím, že deficitní hospodaření bude i před příštími parlamentními volbami. Podle prognóz ekonomů by se deficit příští rok mohl dostat až na hranici 30 mld. CAD.

Podle nezávislých analytiků deficit v příštích 5 letech může při zachování stávajícího poměru dluhu k HDP dosáhnout až 141 mld. CAD. J. Trudeau podporuje růst daní pro obyvatele s vyššími příjmy (lidé, jejichž příjmy jsou vyšší než 220 tis. CAD/rok, by měli na daních z příjmu zaplatit 33 %). Jeho vláda hodlá investovat do infrastruktury, náklady se však budou týkat především oblasti sociální infrastruktury (levné bydlení a bydlení pro seniory), zelených technologií a dopravy.

Během nadcházejících 10 let Liberálové přislíbili utratit 60 mld. CAD do rozvoje infrastruktury – podpora veřejné dopravy, zelené infrastruktury a sociální infrastruktury. Lze očekávat, že v nejbližších letech se bude jednat o opravy existující infrastruktury.

Vládní/státní dluh (kombinovaný federální a provinční čistý dluh) by měl v letošním roce dosáhnout vůbec nejvyšší historické úrovně 1300 mld. CAD. V přepočtu na obyvatele jde o částku 35 827 CAD. Ekonomy znepokojuje především vysoký poměr čistého dluhu vůči HDP, který činí 64,8 %. Jen samotná „obsluha“ dluhu bude ročně stát 60 mld. CAD.

Deficit státního rozpočtu za 4. čtvrtletí roku 2015 činil -21,9 mld. CAD a běžný účet platební bilance za stejné období dosáhl -15,4 mld. CAD.

Základní makroekonomické ukazatele (aktualizace k dubnu 2016)
Indikátor 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Růst reálného HDP (%) 3,5 3,3 1,9 2,2 2,5 0,9
Nominální HDP (tržní ceny, mld. CAD) 1 663,0 1 770,0 1 831,0 1 894,0 1 976,0 1 981,0
HDP/obyvatele (USD) N/A 51 850 52 489 52 037 50 577 54 629
Roční inflace (%) 1,8 2,9 1,5 0,9 1,9 1,3 (3/2016)
Nezaměstnanost (%) 8,0 7,5 7,3 7,1 6,9 7,1 (4/2016)
Vývoz zboží (mld. CAD) 404,0 456,6 461,5 480,3 528,8 525,4
Dovoz zboží (mld. CAD) 413,7 456,1 474,8 486,8 524,1 547,7
Obchodní bilance (mld. CAD) -9,7 0,5 -13,3 -6,5 -4,7 -22,3
Bilance BÚPB (mld. CAD) -59,9 -49,1 -65,7 -59,7 -44,9 -65,7
Saldo státního rozpočtu/HDP (%) -3,6 -2,1 -1,5 -1,0 -1,6 -3,4

Zdroj: Statistics Canada

Přímé kanadské investice do zahraničí se v loňském roce zvýšily o 21,8 % a dosáhly hodnoty přes 1 mld. CAD, což je nejvyšší údaj od roku 2008. Směřovaly do oblasti finančnictví a pojišťovnictví a průmyslové výroby (417,3 mld. CAD). Nejvíce směřovaly do USA a při růstu 31 % loni dosáhly hodnoty 448,5 mld. CAD. Naproti tomu přímé zahraniční investice do Kanady činily 768,5 mld. CAD. Z EU nejvíce investic do Kanady bylo z Velké Británie a Nizozemska (89,1 mld. CAD, což představuje nárůst o 18,7 %). Poměr FDI ve vztahu k HDP činí 35 %, což Kanadu řadí na druhé místo na světě (po Velké Británii.

Celkový dovoz zboží do Kanady v roce 2015 představoval 547, 7 mld. CAD, vývoz činil 525,4 mld. CAD, saldo obchodní bilance skončilo na -22,4 mld. CAD. Nejdůležitějším obchodním partnerem Kanady jsou USA, kde se realizuje více než ¾ kanadského obchodu (obrat obchodu loni dosáhl 760,2 mld. CAD).

Kanada v obchodě s USA tradičně vykazuje aktivní saldo obchodní bilance (34 mld. CAD v roce 2015). I v březnu roku 2016 Kanada zaznamenala kladné saldo v obchodě s USA ve výši 1,5 mld. CAD (vývoz do USA v březnu činil 30,4 mld. CAD, zatímco dovoz byl 28,9 mld. CAD).

Obrat vzájemného obchodu s EU dosáhl hodnoty 92,5 mld. CAD (z toho se SRN 19,1 mld. CAD). Nejvíce ze zemí EU Kanada dováží právě ze SRN (14,9 mld. CAD), Velké Británie (8,6 mld. CAD), Itálie (5,4 mld. CAD), Francie (4,6 mld. CAD), Nizozemí (4,4 mld. CAD), Belgie (3,2 mld. CAD) a Španělska (2,2 mld. CAD).

Vývoz do zemí EU se za rok 2015 oproti roku 2014 snížil o 2,2 % a dosáhl 39,4 mld. CAD, dovoz představoval 53,1 mld. CAD (oproti roku 2014 se jedná o nepatrný nárůst kanadského dovozu z EU). Deficit v případě zemí EU činil 13,6 mld. Kanada je pro EU 12. nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Vývoz do Číny činil 21,5 mld. CAD, dovoz z Číny 38,9 mld. CAD, což pro Kanadu představuje záporné saldo obchodní bilance ve výši 17,4 mld. CAD.

Od poloviny roku 2015 se snižovala produkce surové ropy a výrobků z nich. Přes určitou korekci růstu na podzim, kdy produkce dosáhla 20 mil. m3, se propadla na 18,5 m3 letos v únoru. Podstatně se snížily dovozy do kanadských rafinérií téměř o čtvrtinu. Ve stejném období byly po čtyřměsíčním růstu zaznamenány i nízké prodeje osobních automobilů (o 10,5 %). Za první 3 měsíce 2016 poklesl vývoz energetických produktů o téměř 40 %, kovů a minerálů (o 24 %), zvýšil se vývoz letadel a náhradních dílů (9,3 %).

Na straně dovozu do Kanady rostla poptávka především po motorových vozidlech a dílech na ně (6,3 %). Celkově vývoz za měsíc březen dosáhl 40,99 mld. CAD (což je meziroční pokles o 5,1 %), dovoz poklesl o 4 % a činil 44,4, mld. CAD. Obchodní bilance se zbožím tak v měsíci březnu vykázala deficit 3,41 mld. CAD.

Pozitivní zprávou je, že v loňském roce rostl kanadský vývoz 5 hlavních oborů – průmyslové stroje a zařízení, elektronika, motorová vozidla, letadla a spotřební zboží (všechny tyto komodity oproti předcházejícímu roku rostly o více než 10 %).

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (CETA) a další dohody

CETA zcela zásadním způsobem otevírá kanadský trh. Kanadská liberální vláda velmi podporuje dohodu CETA, je si vědoma pozice EU v oblasti mechanismu vypořádání investičních sporů (ISDS), nicméně nehodlá zdržovat formální proces implementace dohody. Ratifikace CETA na federální úrovni by měl mít hladký průběh.

Odstraní 99 % všech celních sazeb nezemědělských produktů a celních překážek., umožní přístup ke státním zakázkám na všech úrovních (veřejné zakázky se pohybují kolem 7 % kanadského HDP), umožní vzájemné uznávání certifikátů a klasifikací, zjednoduší vysílání zaměstnanců a uznávání kvalifikace kanadskými úřady a tím napomůže zvýšení exportu z EU do Kanady téměř o 25 % (17 mld. EUR).

ČR si od dohody CETA mezi Kanadou a EU slibuje i zvýšení přímého obchodu, prioritními obory pro ČR jsou strojírenství včetně specializovaného a dopravní infrastruktury, těžební průmysl, letectví, farmaceutický průmysl a zdravotnická technika. Právě v těchto oblastech se očekává po uvedení CETA v platnost značný nárůst obchodní a investiční spolupráce.

CETA má přinést liberalizaci 92 % celních tarifů v oblasti zemědělské produkce a posílí přístup na kanadský trh zejména v sektoru zpracovaných zemědělských výrobků, sektoru vína a lihovin. V oblasti zemědělství jsou z režimu úplného odstranění cel vyňaty některé citlivé produkty.

Kanada zároveň souhlasila s ochranou 179 zeměpisných označení původu výrobku, včetně „Žatecký chmel“ a „České pivo“. Smlouva přináší také vyšší mobilitu pracovníků a služeb. Zjednodušuje pro poskytovatele služeb přístup k uznávání kvalifikace a upravuje i otázku dočasného vysílání zaměstnanců.

Kanada je velmi otevřená liberální ekonomika, která podporuje volný obchod. Je aktivní v NAFTA i v Transpacifickém partnerství (TPP). Kromě těchto uskupení má uzavřeny smlouvy s více než 15 zeměmi, tj. její strategie globálního obchodu je velice dobrá a rozvinutá. V oblasti obchodní politiky bylo klíčovým úspěchem kanadské obchodní politiky rovněž uzavření jednání o dohodě Trans-Pacific Partnership (TPP), ke kterému došlo dva týdny před parlamentními volbami loni v říjnu. Jedná se o největší světovou zónu volného obchodu, která otevře trh ve 12 zemích, kde žije 800 mil. obyvatel, představuje 40 % globální ekonomiky s úhrnným HDP ve výši 28,5 bil. USD.

Přístup na trh

Vývoz vína, piva a lihovin z EU do Kanady v roce 2014 překročil hranici 1,23 mld. EUR, což je 40 % vývozu zemědělských produktů ze zemí EU. V případě vývozu lihovin se evropští exportéři setkávají v provinciích s mnoha bariérami (Britská Kolumbie, Ontario). Z toho důvodu v březnu roku 2015 vznikl tým přístupu na trh (MAT), který projednával otevření dalších prodejních kanálů, které mají k dispozici lokální vinaři.

Od roku 1995 Kanada uvaluje na dovoz cukru do Kanady clo ve výši 24,39 EUR za 100 kg, stejně tak antidumpingová cla na rafinovaný cukr z Dánska, SRN, Nizozemska a Velké Británie ve výši 180 % ceny. Kanadský tribunál mezinárodního obchodu však rozhodl o prodloužení těchto opatření na dalších 5 let.

Kanada hrála velmi pozitivní a proaktivní roli během pařížských jednání COP21 a významně přispěla k dosažení dohody o změně klimatu. V létě se premiéři kanadských provincií a teritorií dohodli na Energetické strategii Kanady, která podporuje projekty rozvoje ve vztahu ke změnám klimatu. Strategie rovněž podporuje rozvoj energetické infrastruktury (plynovody, ropovody), snížení regulací, rozvoj výzkumu a inovačních technologií, snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti a energetické bezpečnosti, podporuje obnovitelné zdroje a export energií.

Vzájemné obchodní vztahy jsou charakterizovány nízkou obchodní výměnou, Kanada pro ČR představuje 46. exportní trh. Klademe důraz na konkurenceschopnost a produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Co se týče vzájemného obchodu ČR – Kanada, ČR v roce 2015 vyvezla do Kanady zboží v hodnotě 261 mil. USD.

Od roku 2011 ČR vykazuje v obchodní výměně s Kanadou aktivní saldo, které za rok 2015 činilo 97 mil. USD, což je vůbec nejvyšší historická hodnota. Oproti roku 2014 poklesl dovoz z Kanady do ČR (164 mil. CAD).

Podle kanadských statistik dovoz z ČR dosáhl 583,9 mil. CAD a vývoz do ČR 189,9 mil. CAD. Na vzájemný obchod měl vliv pokles cen ropy a komodit. Otázkou zůstává, jak se tento stav projeví v našem obchodě s Kanadou v letošním roce. Za první tři měsíce roku 2016 ČR vykazuje pozitivní saldo ve výši 14 mil. CAD při obratu vzájemného obchodu ve výši 103,9 mil. CAD.

Statistika vzájemného obchodu mezi ČR a Kanadou (2010–2015, v tis. USD)
  2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 (1–3/2016)
Vývoz 149 303 260 411 253 816 280 325 257 618 260 684 59 019
Dovoz 176 396 193 960 165 014 196 864 177 202 163 803 44 975
Obrat 325 699 454 371 418 830 477 262 434 820 424 488 103 994
Bilance -27 093 66 451 88 803 83 533 80 415 96 880 14 044

Zdroj: ČSÚ

Mezi hlavní vývozní komodity ve zmíněném obchodí loňského roku patřily materiál pro stavbu železničních a tramvajových tratí, výrobky ze železa a oceli (kolejnice), mechanické stroje a přístroje, turbíny na vodní páru, telefonní přístroje, kaučuk, sklo, pivo, zbraně a střelivo, pneumatiky, trubky, spínací obvody, motory a generátory. Z Kanady byly dovezeny výrobky leteckého průmyslu, navigační přístroje, farmaceutické výrobky, optické přístroje, hliník a výrobky z něho, motorová vozidla, plasty, reaktory a přístroje elektronického záznamu zvuku.

Co se týče ČR, nebyly zaznamenány žádné významné investiční projekty. Česká společnost GZ Media, a. s. Loděnice by v létě t. r. měla ve městě Burlington v provincii Ontario otevřít výrobní závod na výrobu gramofonových desek (Precision Record Pressing, Inc.). Na projektu vinylových nosičů pracuje se svým kanadským partnerem z Burlington Isotope Music, Inc.

Obchodní a investiční příležitosti vycházejí z mapy oborových příležitostí. Příležitosti pro české firmy existují v Kanadě v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu, železniční dopravě, obranném a strojírenském průmyslu, důlním, těžebním a ropném průmyslu.

V provincii Québec společnost Caisse de dépôt et placement du Québec rozpracovává projekt MHD Réseau Électrique Métropolitain (REM). Jedná se ambiciózní plán výstavby sítě „Light Rail Vehicle“ o délce 67 km v regionu Montréalu ve výši 5,5 mld. CAD (propojení oblastí Sainte-Anne-de-Bellevue, Laval s centrem města a Longueuil).

Na trase má být celkem 24 stanic, probíhají jednání o finanční participaci federální i provinční québecké vlády. Tento železniční projekt bude nejvýznamnějším projektem MHD v regionu Montréalu za posledních 50 let, bude třetím největším automatickým systémem na světě vůbec (po Dubaji a Vancouveru). C

aisse de dépôt et placement du Québec, jejichž aktiva představují 248 mld. CAD, pro účely tohoto projektu založila dceřinou společnost CDPQ Infra, která by měla naplánovat, financovat a spravovat i všechny další nové infrastrukturní projekty. Pokud bude plán včas schválen, výstavba by měla začít v roce 2017 a měla by trvat do roku 2020North Technology Park

Le Plan Nord, Québec (Societé du Plan Nord)

Rozvoj severní části provincie – nová verze, rozvoj severní části pusté provincie do roku 2035, náklady v celkové výši 50 mld. CAD.

Nové projekty a příležitosti zahrnují:

  • těžba nerostů a drahých kovů (zlato, diamanty, nikl, zinek, grafit, lithium, stříbro, hliník)
  • energetika – technologie pro těžební průmysl a hydroelektrárny (výstavba elektráren o výkonu 30 tis. MW)
  • distribuce zemního plynu
  • obnovitelné zdroje
  • likvidace energetického odpadu
  • telekomunikace (instalace 2500 km optických vláken)
  • rozvoj cestovního ruchu (investice 50 mil. CAD)
  • těžba dřeva (12 mil. m3), v provincii je 40 % kanadských kapacit (200 tis. km2)

Investiční příležitosti v provincii Saskatchewan

Zemědělství a potravinářství – výroba proteinu z rostlinných olejů, zpracovávání hořčice, čočky, hrášku, ovsa, sladu, fazolového škrobu, bio nafty, potravy pro dobytek. Podíl SK na světovém exportu čočky je 65 %, hrášku 55 %, (tvrdé) pšenice 39 %, hořčice 25 %, rostlinného oleje 24 % a semen lnu 36 %.

Významná je produkce organických potravin a organické farmářství, řepkový olej (canola) – nabízí se příležitosti v oblasti R&D, v SK se pravidelně koná významný mezinárodní veletrh mechanických zařízení Canada’s Farm Progress Show, v letošním roce ve dnech 15. 6.–17. 6. 2016, příští rok se zde bude konat již 40. ročník výstavy.

Energetika – nízké ceny komodit, existují příležitosti při výstavbě rafinérií ropy, obohacování surové ropy, zájem je o technologie na dobývání ropy a surovin, na infrastrukturu ropných polí, ropovody, petrochemický průmysl & obnovitelné zdroje.

Průmyslová výroba – export z provincie představuje téměř 80 % toho, co se v SK vyprodukuje – v roce 2014 16,5 mld. CAD. Zájem o elektroniku, ICT, strukturální ocel, výrobu kovů, zemědělské stroje a nářadí, komunikační výrobky, letecký a obranný průmysl, dopravní zařízení – železniční doprava, průmyslová zařízení.

Nerostné suroviny – těžba zlata, diamantů, meta-kaolínu, aktivního uhlí, průmyslových hnojiv, křemíku a kovů – inovativní technologie v těchto oblastech. I díky poklesu cen na světových trzích, produkce nadále zůstává poměrně silná. Mezi hlavní nerostné suroviny SK patří uran a potaš (uhličitan draselný – salajka).

Stavební projekty – Regina ByPass (investice ve výši 1,88 mld. CAD, nová čtyřproudová dálnice), ve výstavbě je nyní 18 nových škol (635 mil. CAD) a nemocnice North Battleford (108,5 mil. CAD, dodávky postelí).

Technologická a akademická spolupráce

Ve dnech 8. 5. – 12. 5. v regionu Waterloo/Kitchener pobývala technologická mise vedená hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou. Uskutečnily se prezentace regionu pro kanadské partnery a jednání v technologických parcích a startupových inkubátorech Communitech a Accelerator. Region Waterloo, Kitchener & Cambridge v Ontario je nzýván jako Silicon Valley of Canada.

Vyspělé technologie rovněž rozpracovává Kanata North Business & Technology Innovation Center v Ottawě – robotika, vyspělé strojírenství a inženýrství, životní prostředí, energetika, letecký průmysl, nanotechnologie a biotechnologie, oblast ICT.

Firemní report

V rámci individuálních služeb EK ZÚ Ottawa provádí asistenci české společnosti Redam, s. r. o. Smržice u Prostějova. Firma se zabývá distribucí a prodejem sportovní výživy. Z Kanady do ČR dovezla sportovní látku, která obsahovala v EU zakázané syntetické látky/preparáty. Kanadský výrobce (Iovate Health Services International, Inc. z Oakville, Ontario) jakoukoliv závadnost výrobku naprosto popíral, na základě analýzy Potravinářské inspekce a americké FDA byla škodlivost a nebezpečnost výrobku potvrzena (přítomnost látky Hydroxystim a Neurocore/Muscletech).

Ve firmě došlo k výměně na většině manažerských pozic. V USA se problematická věc řeší soudní žalobou (Schmidt & Clark LLP., Washington, DC). Redam se domáhá náhrady škody/nákladů, které jí vznikly od roku 2012, je připraven se dohodnout mimosoudně, jedná se o částku zhruba 70 tis. USD. Látka Muscletech byla firmě Redam refundována ve výši pořizovací netto ceny FOB USA. Situace je o to komplikovanější, že distributorem a vývozcem látky do EU/ČR je americká společnost Sportika Export, Inc. se sídlem v Berlin, stát Connecticut.

ZÚ Ottawa rovněž v rámci individuálních služeb rozpracovával projekt české firmy Inekon Group, a. s. Praha, která měla zájem o dodávky tramvají pro město Toronto. Kanadská společnost Bombardier, Inc. z Thunder Bay, Ontario, stávající dodavatel tramvají (a dalších komodit jako jsou lokomotivy, vagóny a kolejová technika pro MHD) nebyla schopna plnit dřívější kontrakt s městem Toronto, dostala se do značného skluzu s dodávkami vagónů pro podzemní dráhu (až 480 nových vozidel pro metro, 201 tramvají a 180 lehkých železničních vozidel.).

Bombardier však sdělila, že nemá zájem o spolupráci s žádnou zahraniční firmou (Inekon, Škoda Transportation, Siemens). ZÚ Ottawa se dopisem obrátil na nového generálního ředitele Bombardier Transportation, Inc. (Laurent Troger), nabídku na možné dodávky tramvají a spolupráci zašle i Inekon, a. s.

Control System CA, Inc.

Společnost Control System CA, Inc. je pobočka české mateřské společnosti Control System International, a. s. se sídlem v Praze 6. Je to kompletní dodavatel služeb v oblasti geodetických prací, provádí odborná měření pomocí jedinečné měřící technologie 3D laserového skenování terénu (umožňuje velmi přesně změřit, špičkově analyzovat dopravní stavby i rozlehlé celky a zaměřit digitální modely terénu).

V rámci individuálních služeb ZÚ Ottawa bude vést jednání firmy s kanadskou vládou (B2G) v Ottawě a Torontu (uvedení a představení firmy kanadským vládním organizacím - Ministerstvu dopravy provincie Ontario, federálnímu ministerstvu Transportation Canada, a následně v případě potřeby i dalším vládním ministerstvům a adekvátním organizacím na úrovní federální, provinční, případně regionální a municipální.

Aby tato technologie mohla být požívána v Kanadě, je třeba získat schválení ze strany kanadské vlády (Transportation Canada). Toto (federální) ministerstvo by mělo být i investorem zmíněné analýzy (cena analýzy je závislá na celkové délce dálnic/komunikací, měla by být v rozmezí od 200 tis. CAD do 1 mil. CAD, měla by být analyzována alespoň na 4 různých projektech).

Česká technologie díky této efektivní technologii dokáže ušetřit až 20 % z celkových rozpočtů a nákladů staveb dálnic a komunikací (doloženo analýzou výhod nasazení české technologie „Exact Street“, byly provedeny 4 měření a geometrické analýzy, ekonomické výpočty a revize byly provedeny na ČVUT v Praze. Studie byly rovněž provedeny i v SRN a ve Švédsku). Technologie navíc umožní zkrátit výstavbu/rekonstrukce dálnic o 30 %.

Control System CA, Inc. již spolupracuje s významnou kanadskou firmou Roto-Mill, Inc. z Orangeville, provincie Ontario (je to největší společnost na východě Kanady, která působí v oblasti rekonstrukce dálnic a vozovek).

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek