Kanada: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ottawě (Kanada)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Většina výrobků na cestě ke konečnému spotřebiteli prochází následujícím řetězcem: kanadský importér - distributor (velkoobchod) - maloobchodní prodejce. Vzhledem k druhu zboží může být některý článek z tohoto řetězce vynechán.

U výrobků náročných na prodej a servis (např. strojírenské zboží) je nutné mít kvalifikovaného importéra s dobrým zázemím. Importér zodpovídá za správné provedení výrobku a instalaci podle kanadských norem. Pro většinu konečných uživatelů je při výběru zboží na prvním místě cena, která v Kanadě a v USA ovlivňuje prodej více než v Evropě.

Prodej významně ovlivňuje vhodný obchodní zástupce. Zástupce se může osvědčit zejména v případě dovozu zboží náročného na servis a distribuci. Zástupce často zprostředkovává zejména dovoz pro konečného zákazníka. Za poskytované služby mu náleží provize, a to nejčastěji v procentech ze zprostředkovaných prodejů. Tento způsob se často používá u prodeje bižuterie, textilu, apod. U některých komodit je přímo předepsaná forma dovozu prostřednictvím zástupce (alkohol - kanadský agent zastupuje exportéra u monopolního dovozce v jednotlivých kanadských provinciích).

Při hledání vhodného zástupce (dovozce) doporučujeme se obrátit přímo na kanadské instituce, které mají ve svém programu pomoc potencionálním exportérům – zejména na Canadian Association of Importers and Exporters. Zahraniční kancelář CzechTrade Calgary je připravena pomoci českým podnikatelským subjektům při vyhledání obchodního partnera v Kanadě. Při hledání cest na kanadský trh lze potencionálním exportérům doporučit také využití zkušeností kanadských firem s českou majetkovou účastí. Uvedené firmy mají vybudované distribuční a servisní kanály a obchodní prostředí v Kanadě dobře znají. Jedná se např. o firmu  Havlik International Machinery, Inc. se sídlem v Cambridge (Ontario).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Kanada má relativně liberální obchodní politiku. Na některé zboží je však uvalen zákaz dovozu:

  • Obscénní materiál
  • Nenávistná propaganda
  • Materiály vlastizrádného nebo buřičského charakteru
  • Základní a padělané mince
  • Zboží vyrobené vězni
  • Určitá díla chráněná autorskými právy
  • Určitá motorová vozidla a letadla
  • Určité použité matrace (i pro svoji potřebu)
  • Bílé fosforové zápalky
  • Určité ohrožené druhy zvířat

Vývozní a dovozní režim upravuje Zákon o vývozních a dovozních povoleních (Export and Import Permits Act). Vývozní a dovozní licence uděluje Trade Controls & Technical Barriers Bureau, které je součástí Ministerstva zahraničních věcí, obchodu a rozvoje (the Department of Foreign Affairs, Trade and Development - DFATD). Součástí zákona je Import Control List (ICL), což je seznam zboží podléhající dovozní kontrole

Hlavní dovozní omezení a licenční požadavky:

Poplatek za dovozní licenci závisí na původu zboží a roste s hodnotou zboží. Dovozní licence spadající pod zákon "Export and Import Permits Act" Global Affairs Canada (Ministerstvo zahraničních věcí). Licence pro dovoz výbušnin vydává Ministerstvo přírodních zdrojů (Natural Resources Canada - Explosives Regulatory Division). Poplatek za jednorázovou licenci nebo roční licenci činí 160 CAD.

V rámci licenčního řízení se v některých případech aplikují dovozní celní kvóty, které jsou stanoveny buď globálně (sýry, mléčné výrobky, vejce, drůbeží maso) nebo teritoriálně (textilní výrobky). U textilu jsou dovozní celní kvóty smluvně zakotveny v autolimitačních dohodách. Případně mohou být podle kanadské legislativy autonomně stanoveny v případech, kdy dovozy ohrožují domácí výrobu.

Dovozní dokumenty

Standardy a další technické požadavky upravují postupy pro schvalování cizích výrobků k prodeji na kanadském trhu, značení a balení zboží, apod. Kanadský standardizační systém tvoří více než 350 organizací a 15.000 členů, kteří se zabývají vývojem standardů, certifikací výrobků a služeb, testováním a registrací systémů řízení. Kanadská vládní organizace Standards Council of Canada (SCC) je hlavní orgán pro podporu účinné a efektivní standardizace. SCC připravuje postupy pro rozvoj národních standardů a akredituje různé organizace systému. Rozvoj standardů provádějí Standards Development Organizations (SDOs), které jsou akreditovány SDD. V současné době existuje 8 SDOs:

Ačkoliv tyto instituce mohou vyvíjet standardy v jakékoliv oblasti, obecně působí v dohodnutých specifických oblastech, které odrážejí jejich technickou expertízu. Národní standardy musí být přezkoumány a aktualizovány každých 5 let. SCC vyjednává Dohody o vzájemném uznávání standardů. SCC má dohody s řadou zahraničních standardizačních orgánů (např. the American National Standards Institute - ANSI, the Korean Agency for Standards and Technology - KATS, The European Committee for Standardization - CEN, the European Committee for Electro-Technical Standardization - CENELEC). Proces přípravy technických regulací je v Kanadě decentralizován. Různé federální a provinční úřady vyvíjejí regulaci, včetně technických regulací. Standardy se vztahují na stroje a zařízení, dopravní prostředky, léčiva, potraviny, textil a řadu dalších položek. Jedná se zejména o: 

Při označování zboží se vývozcům do Kanady doporučuje předložit své návrhy etiket a obalů k posouzení Ministerstvu průmyslu Kanady (Industry Canada) před jejich vytištěním, protože zásilka může být při vstupu do Kanady odmítnuta z důvodu nepatrné chyby. Veškeré údaje, které jsou povinné na balených výrobcích, musí být anglicky a francouzsky s výjimkou názvů výrobce a jejich adresy. V zájmu vývozce se však doporučuje uvádět dvojjazyčně i další doplňkové údaje.

Specifická pravidla týkající se značení výrobků má provincie Québec. Zboží prodávané v této provincii musí být označeno francouzsky. Tato povinnost platí i v případě záručních listů, návodů k použití a tištěné reklamy, objednávek, faktur, katalogů atd.

Celní systém

Upravují jej následujícími zákony:

Celní sazebník je sestaven na základě harmonizovaného systému klasifikace s členěním položek do desetimístného kódu. Dovozní clo se obvykle stanovuje jako procento z ceny zboží FOB. Kanadské celní sazby jsou celkově mírně vyšší než např. celní sazby USA nebo zemí EU a jejich průměrná výše činí 6%. Vyšší celní sazby existují zejména u zemědělských a potravinářských výrobků, textilu, obuvi, apod. Celní sazebník obsahuje tarify pro:

  • Země s režimem doložky nejvyšších výhod (MFN)
  • Země s režimem Všeobecných celních preferencí (GPT)
  • Nejméně rozvinuté země (LDCT
  • Země s preferenčními vztahy (USA, Mexiko, Chile, Peru, Kolumbie, Kostarika, Austrálie, Nový Zéland, Izrael, Jordánsko, ESVO, karibské země).

Antidumpingová a vyrovnávací opatření vycházejí z mezinárodně-právní úpravy v rámci WTO s doplněním národními normami:

Tyto předpisy obsahují detailní věcnou i procesní úpravu antidumpingového (A/D) řízení, které je velmi důsledně uplatňováno. Běžná zákonná lhůta pro trvání A/D opatření (5 let) bývá v některých případech po obnoveném řízení opakovaně prodloužena, čímž A/D opatření de facto ztrácí dočasný charakter a představuje trvalé omezení, resp. zákaz dovozu.

Ostatní důležité právní normy a předpisy

V každé kanadské provincii a teritoriu existuje státní monopol na dovoz alkoholu, který zajišťují vládní firmy (LCBO - Liquor Canada Board of Ontario, SAQ - Société des alcools du Québec). 

V Kanadě existuje tzv. „supply-management system”. Jedná se o systém státem kontrolované produkce určitých zemědělských komodit (mléko, vejce, kuřecí a krůtí maso). Cílem je dosáhnout rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na domácím trhu. Kanadští farmáři si od profesních asociací či výše uvedených státních marketingových organizací musí zakoupit výrobní kvóty, aby mohli dodávat na domácí trh. Pro dovoz uvedených komodit jsou stanoveny velmi nízké celní kvóty s relativně nízkým dovozním clem.  Po vyčerpání množstevních kvót je další dovoz zatížen vysokým dovozní clem (150-300%), které efektivně brání dalšímu dovozu.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Před registrací firmy v Kanadě je třeba rozhodnout, zda bude firma působit na celém území Kanady (tj. kanadská firma) nebo pouze v rámci jedné provincie (ontarijská, quebecká firma).

Pokud firma bude působit ve více než 1 kanadské provincii, doporučuje se založit firmu podle federálního zákona. Registraci firmy pro celou Kanadu upravuje zákon Canada Business Corporations Act. Základní podmínky a informace jsou k dispozici na internetové stránce Industry Canada. Poplatek za registraci firmy je 200 CAD (on-line registrace) nebo 250 CAD (registrace poštou nebo faxem) a trvá 3-4 týdny. Rejstřík firem vede Industry Canada.

Registrace firmy se provádí vyplněním formuláře Articles of Incorporation. Ten obsahuje tyto informace:

  • Jméno firmy
  • Sídlo firmy (provincie nebo teritorium)
  • Druhy a maximální počet akcií, které firma vydá
  • Omezení na převod akcií
  • Minimální a maximální počet ředitelů
  • Případná omezení v činnosti firmy  

Pokud se česká firma rozhodne registrovat firmu s působností pouze v jedné nebo několika kanadských provinciích, je třeba si uvědomit, že každá provincie má vlastní zákon pro registraci firem.

Kontakty na obchodní rejstříky firem v jednotlivých provinciích a teritoriích

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Kanadský trh má mnoho společných rysů s trhy ostatních vyspělých zemí. To usnadňuje práci těm, kteří se již pohybují na trzích v západní Evropě nebo USA. Na druhou stranu, pokud má vývozce potíže s dosažením úspěchů v západní Evropě nebo USA, setká se pravděpodobně s potížemi i v Kanadě.

Každý vývozce by měl před rozhodnutím vstoupit na trh Kanady vzít do úvahy tyto aspekty:

  • Je použití nebo poptávka po nabízeném zboží ovlivněna zeměpisnou polohou, klimatem nebo sezónními nákupními zvyklostmi? Kanada má drsné klima a obyvatelstvo je nerovnoměrně rozptýlené, takže mnoho výrobků se nakupuje v určitou roční dobu. Velkoobchod a v některých případech i maloobchod často nakupují určité produkty až 9 měsíců před začátkem sezóny.
  • Multikulturní charakter společnosti představuje řadu spotřebitelských preferencí (např. v módě).
  • Zhruba 8 milionů Kanaďanů mluví a komunikuje francouzsky (žijí především v provincii Québec a částečně New Brunswick, Nova Scotia). Export do provincie Quebec musí být bezpodmínečně doprovázen podpůrnými materiály, reklamou a popisy výrobků vč. návodů k použití primárně ve francouzštině. Je také nutné konzultovat s místním dovozcem vkus frankofonních Kanaďanů a jejich životní styl, které se mohou od zbytku Kanady odlišovat.
  • Kanadští nákupčí kladou velký důraz na včasné dodávky a následný servis včetně zpětného převzetí vráceného zboží. Kanadští importéři/distributoři totiž ručí ze zákona za poškozené výrobky a to posiluje jejich požadavky na kvalitu. Prosazuje se zde trend k rozšířeným zárukám na mnoho druhů zboží dlouhodobé potřeby.
  • Jak velkou část kanadského trhu chce vývozce zasáhnout, jakých prodejních objemů docílit a jak by měl obchod růst. V důsledku technologického pokroku a sociálních změn se trh pro nové výrobky a služby neustále mění.
  • V případě nejistého odbytu je vhodné si zjistit, jak velká část kanadského trhu pro příslušný produkt je kryta dovozem a odkud tyto dovozy pocházejí. Trhy pokrývané z velké části kanadskými nebo americkými (a dnes již také mexickými) výrobky se budou patrně bránit pronikání nových dodavatelů. Trade Facilitation Office Canada (TFOC) může poskytnout exportérům přímo na základě bezplatné registrace tržní informace pro vybrané zbožové skupiny.
  • Kanaďané jsou značně ovlivněni reklamou a často zůstávají věrni vybrané značce, zejména u balených produktů. Kromě toho jsou klasické reklamní cesty (TV, rozhlas, tisk) velice drahé a pro většinu českých exportérů tak finančně prakticky nedostupné. TFOC zveřejňuje exportní nabídky v tzv. ImportInfo - publikace rozesílaná zhruba na tisícovku kanadských importérů. To je jedna z možných, nákladově únosných cest k oslovení zákazníka.

Významné mezinárodní veletrhy a výstavy v Kanadě

Rok 2016

International Design Show
21. - 24. ledna 2016, Toronto (Ontario)
Vnitřní design
http://www.interiordesignshow.com/show-info/about/

GLOBE 2016
2. - 4. března 2016, Vancouver (British Columbia)
Ochrana životního prostředí
http://2016.globeseries.com/

PDAC International Convention - Trade Show & Investors Exchange
6. - 9. března 2016, Toronto (Ontario)
Těžební průmysl, geologický průzkum
http://www.pdac.ca/convention

SIAL Canada 2016
13. - 15. dubna 2016, Montréal (Québec)
Potravinářství
http://10times.com/sial-canada

CANSEC Canada 2016
25. -26. května 2016
Obranný a bezpečnostní průmysl
www.defenceandsecurity.ca

Global Petroleum Show 2016
7. - 9. června 2016, Calgary (Alberta)
Ropný průmysl
http://globalpetroleumshow.com/

Canada´s Progress Show My Farm Show 2016
15. - 17. června 2016, Regina (Saskatchewan)
Zemědělství & potravinářsrví, veletrh mechanizačního zařízení
www.myfarmshow.com

Oil Sands Trade Show & Conference 2016
13. - 14. září 2016, Fort McMurray (Alberta)
Ropný průmysl
http://oilsandstradeshow.com/

Canada's Outdoor Farm Show 2016
13. - 15. září 2016, Woodstock (Ontario)
Zemědělské stroje
http://www.outdoorfarmshow.com/

Construct Canada 2016
30. listopadu - 2. prosince 2016, Toronto (Ontario)
Stavebnictví
http://www.constructcanada.com/

Rok 2017

The Toronto Golf & Travel Show 2017
24. - 26. února 2017, Toronto (Ontario)
Golfový průmysl a turistika
www.torontogolfshow.com


Ottawa G- Gatineau Golf EXPO 2017
Únor 2017, Ottawa, EY Centre (Ontario)
Golfový průmysl a turistika
www.eycentre.ca

PDAC International Convention - Trade Show & Investors Exchange
5. - 8. března 2017, Toronto (Ontario)
Těžební průmysl, geologický průzkum
http://www.pdac.ca/convention

SIAL Canada 2017
2. - 4. května 2016, Toronto (Ontario)
Potravinářství
http://10times.com/sial-canada

CANSEC Canada 2017
24. -25. května 2017
Obranný a bezpečnostní průmysl
www.defenceandsecurity.ca

Global Petroleum Show 2017 (GPS)
5. - 8. června 2017, Calgary (Alberta)
Ropný průmysl
http://globalpetroleumshow.com

Canada´s Progress Show My Farm Show 2017
14. - 16. června 2017, Regina (Saskatchewan)
Zemědělství & potravinářsrví, veletrh mechanizačního zařízení
www.myfarmshow.com

Design & Manufacturing Canada 2017
15. - 18. června 2017, Toronto (Ontario)
Stroje, výrobní zařízení, komponenty, software, design http://www.canontradeshows.com/expo/dmcn13/exhib_interest.html

PACKEX Canada 2017
16. - 18. června 2017, Toronto (Ontario)
Balicí stroje, technologie a materiály
http://www.canontradeshows.com/expo/packex13/

Automation Technology Expo Canada (ATX 2017)
16. - 18. června 2017, Toronto (Ontario)
Automatizované technologie
http://www.canontradeshows.com/expo/atx_ca13/

Woodworking Machinery & Supply Expo (WMS 2017)
2. - 4. listopadu 2017, Mississauga - Toronto (Ontario)
Dřevozpracující stroje
http://www.woodworkingnetwork.com/wms-event

Hypertextový odkaz na veletrhy v Kanadě 

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kanada je členem prakticky všech mezinárodních organizací, dohod nebo úmluv na ochranu duševního vlastnictví:

  • World Intellectual Property Organization (WIPO)
  • Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights (TRIPS)
  • Paris Convention for the Protection of Industrial Property
  • Berne Convention for the Protection of Literary and Artistic Works
  • The Patent Cooperation Treaty (PCT)

Ochranu duševního vlastnictví (intellectual protection rights - IPR) zajišťují tyto zákony:

Dlouhodobým problémem je porušování práv na ochranu duševního vlastnictví. Kanada byla v letech 2009-2012 zařazena US administrativou na tzv. Priority Watch List v rámci každoroční zprávy The Office of the United States Trade Representative (USTR) - "Special 301 Report". Jedná se o seznam zemí, které nejvíce porušují práva duševního vlastnictví.

Od roku 2013 je Kanada zařazena na tzv. Watch List, což je seznam zemí, které dostatečně nezajišťují a nevymáhají práva duševního vlastnictví. Kanada se tak objevuje ve skupině 30 zemí, mezi nimiž jsou například Bělorusko, Brazílie, Bulharsko, Egypt, Finsko, Izrael, Itálie, Mexiko, Rumunsko či Vietnam. Na seznamu Watch List zůstává i za rok 2015.

Kanadě byla přeřazena na seznam menších hříšníků v oblasti dodržování práv duševního vlastnictví kvůli určité aktivitě v legislativní oblasti v roce 2012, kdy byla implementována novela zákona o ochraně autorských práv (Copyright Modernization Act). Ustanovení zákona ohledně pirátství autorských práv na internetu vešla v platnost od 1. 1. 2015. Kanada dokončila ratifikaci WIPO Internet Treaties v srpnu 2014. USA však nadále tlačí na Kanadu, aby plně implementovala své závazky plynoucí z WIPO Internet Treaties. USA také nadále naléhají na Kanadu, aby řešila pirátství autorských práv v digitálním věku. Podle zástupců privátního sektoru je zákon nadále mírný vůči nelegálním činnostem. Pokud například poskytovatel internetového připojení zjistí nelegální digitální materiál na internetu, tak podle zákona je jeho povinností pouze upozornit padělatele a není povinen tento materiál z internetu odstranit.    

V oblasti přeshraničního boje proti padělkům vstoupil v prosinci 2014 v platnost zákon o boji proti padělkům (Combating Counterfeit Products Act), jehož cílem je posílit práva duševního vlastnictví. Zákon dává kanadským celníkům pravomoci zabavit na hranici padělané a pirátské zboží, které je do Kanady dováženo či z Kanady vyváženo. USA jsou zklamané, protože zákon se nevztahuje na pirátské a padělané zboží v celním tranzitním prostoru nebo celním překladišti v Kanadě.

U farmaceutických výrobků mají USA a EU nadále vážné obavy z dostupnosti práv na odvolání k přezkoumání regulatorního schválení těchto výrobků. USA mají rovněž obavy z nedostatku transparentnosti a z dopadu zvýšených požadavků na užitné patenty. Kanadské soudy v poslední době zneplatnily několik cenných patentů amerických farmaceutických firem na základě užitkovosti.

Dalším prohřeškem v oblasti ochrany duševního vlastnictví v Kanadě s negativním dopadem na firmy z EU je zneužívání geografických názvů potravin a alkoholických nápojů místními výrobci (např. používání názvů jako Feta cheese, Parmasan cheese, Parma ham, Prosciuto, atd.).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Vládní zakázky v Kanadě na federální úrovni představují zhruba 15 mld. CAD ročně (14,6 mld. CAD v roce 2015) a přibližně 350 - 400 tis. různých transakcí. Na provinční a teritoriální úrovni se vládní zakázky odhadují na 20 mld. CAD ročně. Vládní zakázky zahrnují nákup zboží, služeb a stavebnictví.

Politika veřejných zakázek na federální úrovni se provádí na základě zákona the Financial Administration Act (FAA). Vlastní zakázky jsou realizovány prostřednictvím vládních institucí a dvěma společnými servisními organizacemi (Public Works and Government Services Canada a Shared Services Canada).

  Na režim veřejných zakázek se vztahují závazky Kanady z mezinárodních obchodních dohod:

  • World Trade Organization-Agreement on Government Procurement (WTO-AGP)
  • North American Free Trade Agreement (NAFTA)
  • bilaterání obchodní dohody s: Honduras, Panama, Peru, Kolumbie, Kostarika, Chile a Izrael
  • the Canada-United States Agreement on Government Procurement 

Na federální a provinční úrovni v Kanadě uzavřely vlády dohodu the Agreement on Internal Trade (AIT), která podporuje meziprovinční obchod. AIT zahrnuje kapitolu o veřejných zakázkách, která pokrývá nejen federální a provinční vlády, ale také tzv. MASH sektor (tj. municipality, akademické instituce, školy, poskytovatelé zdravotních služeb).   

U veřejných zakázek na provinční a municipální úrovni je praxí upřednostňování domácích dodavatelů na úkor zahraničních firem. Jedná se například o nižší hranici (threshold) pro vypsání veřejné zakázky pro kanadské a zahraniční firmy.

Podle dohody AIT musí provinční vlády vypsat veřejnou zakázku pro kanadské firmy, pokud hodnota zakázky je následující:

  • Nákup zboží a služeb (vyšší než 25 tis. CAD)
  • Stavební zakázky (vyšší než 100 tis. CAD)

Podle dohody AIT musí municipality, akademické instituce, školy a poskytovatelé zdravotních služeb (tzv. MASH sektor) vypsat veřejnou zakázku pro kanadské firmy, pokud jejich hodnota je následující:

  • Nákup zboží a služeb (vyšší než 100 tis. CAD)
  • Stavební zakázky (vyšší než 250 tis. CAD)

Poté, co Komplexní ekonomická a obchodní dohoda mezi Kanadou a EU (CETA) vstoupí v platnost (rok 2017), firmy z EU se mohou účastnit zakázek provinčních vlád a municipalit v Kanadě od těchto hodnot:

  • Nákup zboží a služeb (vyšší než 315 tis. CAD)
  • Nákup zboží a služeb od tzv. Utilities (vyšší než 631 tis. CAD)
  • Stavební zakázky (vyšší než 7,8 mil. CAD)

Po vstupu CETA v platnost budou platit omezení pro firmy z EU u některých veřejných zakázek na provinční úrovni (např. požadavek na "local content"):

  • Nákup vozidel městské hromadné dopravy (Ontario) - minimálně 25 % hodnoty zakázky musí pocházet od provinčních firem)
  • Nákup vozidel městské hromadné dopravy (Québec) - minimálně 25 % hodnoty zakázky musí pocházet od provinčních firem a finální montáž vozidel musí proběhnout v provincii. 

Z některých veřejných zakázek v Kanadě budou firmy z EU vyloučeny i po vstupu CETA v platnost - jedná se například o zakázky na některé zdravotnické služby, výzkum a vývoj, public private partnership pro služby a utilities.  

Pravidla pro nákup zboží a služeb v Kanadě:

Přehled veřejných zakázek v KanaděMERX. Další informace o vládních zakázkách je možné nalézt na stránkách Canadian Commercial Procuremet (www.ccc.ca).

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů

Kanadský mezinárodní obchod je ve stále větší míře vázán mezinárodními obchodními dohodami v rámci WTO, OECD nebo NAFTA.

Nejčastějším místem pro řešení sporů v Kanadě jsou soudy. Soudní řízení je ovšem velmi nákladné, vždy se doporučuje kontaktovat zkušeného místního komerčního právníka a pokusit se vyřešit vzniklé problémy dohodou před zahájením soudního řízení. Jednou z možností je využití internetové služby specializované agentury Lawyerlocate, která se zabývá vyhledáváním nejvhodnější právní kanceláře v Kanadě podle aktuální potřeby klienta.

Další možností je odborná rozhodčí komise, která je jednodušší a levnější alternativou. Jejím posláním je dovést sporné strany k oboustranně přijatelné dohodě. Pro nalezení odpovídajícího arbitra je možno kontaktovat Alternative Dispute Resolution (ADR) Institute of Canada.

Specializovaným rozhodčím orgánem je pak Canadian International Trade Tribunal, který se zaměřuje na rozhodování antidumpingových sporů, sporů v ohledně oprávněnosti uplatňování tarifních a netarifních překážek obchodu nebo sporů ohledně nedodržování předpisů WTO, NAFTA a AIT u kanadských veřejných zakázek.

Rizika místního trhu a investování v teritoriu

V Kanadě existuje hodně vnitřních překážek, které brání volnému pohybu zboží, služeb a osob mezi provinciemi. Jejich postupné odstraňování a zamezení vzniku nových překážek má zajistit Dohoda o vnitřním obchodu (The Agreement on Internal Trade - AIT), která byla podepsána v roce 1995 a je považována za výrazný pokrok v postupné harmonizaci obchodních vztahů.

Hlavní překážky mezi provinciemi jsou:

  • Licenční a akreditační pravidla (řada profesí musí dostat licenci, certifikát nebo registraci k činnosti v provinciích kam se přistěhují z jiné provincie)
  • Průmyslové regulace (provincie mají různá pravidla pro hmotnosti a rozměry nákladních aut, což činí potíže dopravním firmám působit ve více provinciích, existuje také řada regulací pro průmyslová zařízení)
  • Veřejné zakázky (provinční a municipální vlády poskytují preferenční zacházení regionálním dodavatelům)
  • Obchod s cennými papíry (v Kanadě je 13 regulátorů, každá provincie a teritorium má vlastního regulátora)
  • Monopol provinčních vlád na dovoz alkoholu (provinční alkoholové výbory tzv. liquor boards omezují prodej alkoholických výrobků z ostatních provincií, federální zákon o možnosti dopravy vína mezi provinciemi nebyl ještě implementován) 
  • Omezený prodej potravin (tzv. supply management system a marketingové výbory - dairy and chicken marketing boards - omezují meziprovinční obchod s mléčnými produkty, drůbeží a vejci; provincie mají různá pravidla pro balení a značení potravin)   

Seznam problematických sektorů.

Neuznávání úvěrové historie kanadskými bankami

Kanadské banky požadují po svých klientech doklad o kreditní historii v Severní Americe. Bohužel nepomůže sebelepší doklad získaný v ČR nebo jinde ve světě (s výjimkou Kanady a někdy i USA). Pokud firma dosud nevyvíjela obchodní činnost v Severní Americe, může se v Kanadě zpočátku dostat do finančních obtíží.

Obvyklé platební podmínky a platební morálka

Při exportu do Kanady by se měly české firmy zabezpečit proti platební neschopnosti odběratele. Jejich důvěryhodnost prověří úvěrové agentury, např. Dun & Bradstreet nebo Equifax Canada. Zavedenou praxí je také vyžádání bankovních referencí.

Oblíbeným a často využívaným platebním nástrojem je potvrzený akreditiv, který chrání prodávajícího i kupujícího. Akreditiv musí být přijat a potvrzen bankou exportéra a kanadského importéra. Je vhodné se informovat předem o poplatcích za tuto bankovní službu. Akreditivy jsou běžně doprovázeny dalšími dokumenty - např. nákladní list, potvrzení o pojištění, faktura, balicí list, osvědčení o původu zboží, zdravotní a sanitární osvědčení.

Směnka je dalším nástrojem používaným kanadskými firmami v mezinárodním styku. Směnka, vystavená a podepsaná dovozcem ho zavazuje zaplatit určitou sumu ve stanovené době. Obvykle se jedná o směnku "na viděnou" nebo splatnou v průběhu 30, 60 či 90 dnů. Běžný postup je takový, že vývozce odešle zboží a předloží doklady o odeslání své bance s instrukcí uvolnit je po provedení platby. Banka vývozce zašle dokumenty a instrukce bance dovozce.

Platba proti vystavené a obdržené faktuře je nejjednodušší formou, ale pro exportéra skrývá nemalé riziko. Exportér odešle zboží a dokumenty a je závislý na ochotě dovozce zaplatit sjednanou částku v dohodnuté době (obvykle po obdržení zboží).

Doporučuje se při sjednání kupní smlouvy nelitovat peněz za služby kvalitního místního právníka. Zejména v případech prodeje přes distributora na maloobchod je nutné pohlídat si podmínky mezi vývozcem a distributorem, ale také mezi distributorem a konečným odběratelem.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Kanaďané jsou hrdý národ. Pokud mohou, koupí si výrobek „Made in Canada“. Nejsou ale přehnaně zásadoví, bude-li v dosahu srovnatelný výrobek importovaný a levnější, nebude jim činit potíže zakoupit ten dovozový. Má-li zámořský dodavatel v Kanadě obchodního zástupce a tato okolnost je na zboží zdůrazněna, zákazník na zboží pohlíží jako kanadské a nemá už vůbec žádné dilema.

Kanada pokrývá celkem 5 časových pásem. Vancouver na západě země je o 1 hodinu pozadu za Calgary, o 2 hodiny za Winnipegem, 3 hodiny za Torontem a Montrealem, o 4 hodiny za Halifaxem a o neobvyklé 4,5 hodiny pozadu za atypickým časem v provincii Newfoundland. Časový posun mezi ČR a dvěma hlavními provinciemi (Ontario, Québec) je naprostou většinu roku 6 hodin. Je tedy velmi vhodné mít tuto okolnost na paměti při snaze kontaktovat partnerské subjekty v různých částech Kanady telefonicky.

Všechny formy úvodního kontaktu jsou akceptovány (telefon, fax, e-mail) i seznámení se při společenských příležitostech. V případě, že v Kanadě nemá firma obchodního zástupce, první nabídka by měla obsahovat důkladný popis výrobního programu. Firemní brožury by měly být v angličtině i francouzštině s údaji o firmě (roční obrat, historie firmy, počet zaměstnanců, reference, případně orientační ceník). V této souvislosti lze velmi doporučit, aby čeští výrobci s vývozními ambicemi do Severní Ameriky investovali do kvalitně zpracované internetové prezentace firmy a výrobního programu v bezchybné angličtině, dovozce v provincii Québec je výhodnější oslovit francouzštinou.

Kanadští obchodníci jsou neformální, zdvořilí a věcní. Pokud je nabídka zaujme, ozvou se zpět. Budou-li cítit, že existuje potenciál pro vzájemný obchod, obrátí se na vývozce s řadou dotazů, na které budou očekávat promptní reakce. V tomto stadiu má český exportér první možnost vybudovat si základy důvěry pro další spolupráci. Nereaguje-li dostatečně pružně, ztrácí Kanaďan zájem. Pružně znamená okamžitě - telefonicky, faxem či e-mailem maximálně do 24 hodin, nikoli až za týden. Chová-li se zámořský partner laxně při počátečních „námluvách“, těžko bude mít kanadský importér záruku, že budou plněny smluvní podmínky až dojde na vlastní dodávky.

Velká většina kontaktů u zámořských obchodních partnerů probíhá písemně prostřednictvím elektronické komunikace. Dojde-li na osobní jednání s kanadskými partnery, je vhodné přizpůsobit se v několika drobnostech místním zvyklostem. Obchodní jednání začíná v Kanadě přesně. Je proto velmi důležité být na obchodní schůzce včas. Předem písemně i ústně smluvené schůzky se často ještě potvrzují telefonicky den před jednáním. Pracovní snídaně či oběd je běžnou záležitostí, nepřesahuje 1,5 hodiny a je většinou bez alkoholu. Pracovní večeře nejsou příliš obvyklé, neboť večer je vyhrazen pro privátní život. Pokud však Kanaďané cestují, velmi rádi na večeři zajdou a ze své rezervovanosti poleví. 

V oblasti Toronta je vhodný čas na obchodní schůzku ráno nebo brzké odpoledne; je dobré se vyhnout večeru. Vhodné načasování je pro obyvatele Toronta velmi důležité, neboť obyvatelé tohoto velkoměsta berou stále ohled na dopravní situaci. Zpravidla se budou snažit ovlivnit konání schůzky mimo dopravní špičku. Většina výrobců a distributorů sídlí mimo centrum Toronta. Tito lidé udělají vše pro to, aby se nemuseli se svými partnery (vzhledem k permanentním dopravním zácpám) sejít v centru města.

Vhodným místem pro setkání jsou prostory obchodní komory, hotel. Pro obchodního partnera bude ovšem nejvýhodnější setkání přímo u něj ve firmě. Většina firem má zasedací síň s promítacím zařízením, prezentace v PowerPointu je velmi vhodná. Samotné jednání začíná stručným osobním a společenským úvodem. Je důležité si zapamatovat jména kanadských obchodníků a jejich místo v hierarchii firmy. V Kanadě je velmi běžné používání křestních jmen. Někdy dochází k prolomení bariery formálnosti již při prvním jednání. Imperativem jsou vizitky v angličtině (případně francouzštině), kde je uvedena pouze funkce v souladu se severoamerickou terminologií. Titul může být uveden za jménem (PhD, MSc. P.Eng). Při oslovování se akademické tituly nepoužívají. Není zvykem při této příležitosti předávat dary, pokud se nejedná o vzorek zboží či nezavazující malou pozornost (např. reklamní pero). Po navázání fungujících obchodních styků lze nabídnout české upomínkové maličkosti.

Je velice důležité být na schůzku dobře připraven, ukázat sebevědomí, kompetentnost a kvalifikaci. Na jednání  musí být z české firmy vyslán člověk vybavený dostatečným mandátem, aby mohl podat kvalifikované odpovědi na otázky o firmě, výrobním programu, dodacích podmínkách, cenách, clu, předpisech a normách, referencích a případně operativně na místě rozhodovat o detailech dalšího postupu. Kanaďan nepochopí, bude-li jeho obchodní partner chtít během jednání konzultovat postup s ústředím firmy, případně odkládat rozhodování na „později“.  Jedná-li se o zásadní záležitost, ke které je objektivně nutné zjistit nové skutečnosti ve firmě, musí být stanoveno rozumné datum, do kterého bude informace dodána a tento slib dodržen.

Jako primárního způsobu následné komunikace (včetně distribuce marketingových materiálů) se doporučuje použití e-mailu. Smlouvy a jiné důležité dokumenty jsou psány ve formě dopisu a posílány poštou nebo kurýrem. Profesionální grafická úprava a prezentace dokumentu je velmi důležitá. Průvodní dopis musí vždy doprovázet jakýkoli zaslaný dokument anebo informaci.

Kanadský anglický pravopis je unikátní kombinací americké a britské angličtiny. Pokud si tuto zvláštnost česká firma uvědomí a správně ji aplikuje v tištěných propagačních materiálech a firemních katalozích, demonstruje tím, že chápe výlučnost, na kterou je anglicky mluvící Kanada hrdá. Tohoto detailu lze snadno docílit při kontrole pravopisu v textovém editoru (např. Microsoft Word) volbou jazyka „English Canada“. Netřeba zdůrazňovat, že quebecká francouzština se od evropské liší ještě výrazněji. V mluveném projevu jsou Kanaďané s ohledem na pestrost imigrační palety velmi tolerantní k cizímu přízvuku a nedokonalé výslovnosti.

Vzdor skutečnosti, že kanadské podnikatelské prostředí je kultivováno delší dobu než české, doporučuje se nespoléhat na „gentleman agreement“ a veškerá ujednání zakotvit v písemné podobě. Kanaďané tíhnou k předpisům a neváhají používat právních konzultací. Není důvod, proč by se česká firma nechránila stejně a vyhnula se tak nepříjemným obchodním či právním důsledkům plynoucím ze špatně napsané smlouvy.  

Typický pro kanadské podnikatelské prostředí je poměrně malý respekt před hodností, titulem a autoritou. Hodnota jedince je stanovena tím, co dělá, nikoliv co je. Cennou hospodářskou jednotkou jedince je čas. Kanaďan tedy ocení věcnost a pružnost. Překvapivě ne vždy je však možné očekávat pružnost i ze strany kanadských partnerů.

Úřední a používané jazky

Kanada má 2 úřední jazyky - angličtina a francouzština. Jako mateřský jazyk angličtinu uvádí 58 % obyvatel a francouzštinu 22 %. Vzhledem k významným imigranstkým komunitám patří mezi další používané jazyky čínština, hinduiština, arabština. 

Státní svátky na federální úrovni v roce 2016

  • 1. leden - New Year's Day (Nový rok)
  • 14. duben - Good Friday (Velký pátek velikonoční) 
  • 22. květen - Victoria Day (Svátek královny Viktorie, kromě Québec, Nunavut, Nova Scotia)
  • 1. červenec - Canada Day (Den vzniku Kanady)
  • 4. září - Labour Day (Svátek práce)  
  • 9. říjen - Thanksgiving (Den díkůvzdání)
  • 11. listopad - Remembrance Day (Den příměří, kromě Québec, Nunavut, Nova Scotia)
  • 25. prosinec - Christmas Day (Svátek vánoční)

Mnoho dalších svátků existuje na úrovni jednotlivých provincií.

Pracovní a prodejní doba

Obvyklá pracovní doba na státních úřadech a v bankách 9:00 - 17:00 hod. (pondělí-pátek). O sobotách a nedělích jsou státní úřady zavřeny. Některé banky mají v sobotu otevřeno v dopoledních hodinách.

Prodejní doba většiny obchodů v Kanadě je od pondělí do pátku 9:00 - 18:00 hod. Supermarkety s potravinami a velké obchodní domy jsou otevřeny až do 21:00 hod. Většina obchodů má však otevřeno po celý týden, v neděli s kratší prodejní dobou.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Občané ČR nepotřebují pro krátkodobý pobyt v Kanadě (do 6 měsíců) a průjezd kanadským územím víza.

Bezvízový režim se vztahuje na krátkodobý pobyt za účelem turistiky, návštěvy rodiny/přátel a za účelem obchodním a studijním (jednosemestrální studium, jazykové kurzy). Během tohoto pobytu není možno v Kanadě pracovat (pro tuto možnost je zapotřebí získat u kanadského zastupitelského úřadu “pracovní povolení”, eventuelně podat žádost o “dočasný pobyt mládeže” - viz níže).

S platností od 1. srpna 2015 Kanada zavedla systém elektronického povolování cest „electronic travel authorization – eTA“ obdobný systému ESTA používanému v USA. Úkolem systému je prověření těch cestujících v letecké dopravě, kteří přijíždějí do Kanady (včetně tranzitu) v rámci bezvízového styku. Žádost o povolení cesty je podávána prostřednictvím webových stránek Citizen and Immigration Canada http://www.canada.ca/eTA. V termínu do 15. března 2016 je prověření systémem eTA nepovinné, po tomto datu již bude eTA vyžadována.

O vstupu do Kanady rozhoduje kanadský imigrační úředník, který může délku pobytu na základě vlastního uvážení a bez nutnosti svůj krok zdůvodňovat zkrátit na méně než 6 měsíců. V takovém případě vyznačí délku povoleného pobytu do cestovního pasu buď formou záznamu u vstupního razítka či vlepením samostatného štítku. Cestující je povinen do stanoveného data území Kanady opustit. Při vstupu na území Kanady může být cestující podroben krátkému pohovoru a může být vyzván ke kontrole zavazadel. Přihlašovací povinnost v Kanadě neexistuje.

V případě zájmu o prodloužení pobytu je třeba o toto požádat imigrační úřady (sídlí v hlavních městech jednotlivých kanadských provincií), a to nejpozději 30 dnů před vypršením povolené doby pobytu. Žádost o prodloužení pobytu podléhá nevratnému poplatku, který se dle typu pobytu pohybuje v rozmezí od 75 CAD až 150 CAD. V žádném případě se nedoporučuje pokoušet se o prodloužení pobytu vycestováním do USA a okamžitým návratem do Kanady. Porušení kanadských imigračních předpis  může vyústit v deportaci, event. několikaletý zákaz vstupu do Kanady.

Každý návštěvník musí imigračnímu úředníkovi předložit cestovní doklad (čeští občané musí předložit cestovní pas se strojově čitelnou zónou) s platností pokrývající celou dobu plánovaného pobytu na území Kanady a na vyzvání dále prokázat dostatek finančních prostředků, dobrý zdravotní stav a úmysl Kanadu včas opustit. Českým občanům se doporučuje cestovat na biometrický pas obsahující alespoň jednu prázdnou (nepopsanou) stránku. V případě pochybností či netypických parametrů cesty je vhodné kontaktovat příslušné kanadské Velvyslanectví.

V zájmu minimalizace rizika odmítnutí vstupu dále českým cestujícím doporučujeme zajistit si následující podklady:

  • Kompletní harmonogram cesty včetně zpáteční letenky,
  • Doklad o dostupných finančních prostředcích dostatečných pro plánovaný pobyt v Kanadě (výpis z bankovního účtu, platební karty, cestovní šeky apod.); výše těchto prostředků není přesně stanovena, rozhodujícím faktorem je délka a charakter pobytu; pro turistické účely je doporučena částka 100 – 150 CAD na osobu a den; finanční prostředky lze prokázat v hotovosti nebo v cestovních šecích, kreditních kartách apod.,
  • Doklad o zajištěném ubytování,
  • Doklad o zajištěném cestovním zdravotním pojištění,
  • Při služebních cestách pozvání od kanadského partnera, při návštěvě rodiny či přátel pozvání od nich,
  • Doklad prokazující dobrý zdravotní stav; v praxi např. doklad prokazující, že cestující netrpí nakažlivou snadno přenosnou nemocí (tuberkulóza, ale např. nikoliv AIDS); v případě osob s pracovním povolením mohou imigrační orgány požadovat v závislosti na typu práce zdravotní vysvědčení.

Při vstupu na kanadské území musí mít cestující vyplněnou celní deklaraci (distribuována bývá zpravidla komerčním přepravcem, v případě soukromých letadel či lodí či v případě cesty autem z USA lze formulář získat na hraničním přechodu).

Osoby mladší 18 let, které do Kanady cestují buď samostatně, či v doprovodu pouze jednoho rodiče, by si měly pro imigrační úředníky obstarat notářsky ověřený písemný souhlas rodičů či druhého rodiče (event. jiného zákonného zástupce) s jejich cestou. V případě osob mladších 18 let cestujících samostatně by písemný souhlas měl obsahovat kontaktní údaje na osobu, která bude za nezletilého v Kanadě během jeho pobytu odpovídat. Tyto podklady musí být vyhotoveny v úředním jazyce Kanady, tj. buď v anglickém, či francouzském jazyce, nebo do těchto jazyků přeloženy.

V případě úmyslu v Kanadě pracovat (včetně “au-pair”) musí cestující nejprve na zastupitelském úřadě Kanady požádat o “pracovní povolení”. Čeští občané ve věku mezi 18 a 35 let mohou dále využít možnosti v Kanadě příležitostně pracovat v rámci bilaterální smlouvy mezi ČR a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže (Youth Mobility / Experience Canada). Toto vízum lze získat u zastupitelského úřadu Kanady s vízovým oddělením, a to s platností až na 1 rok. Toto vízum však nelze za pracovním účelem prodloužit.

Užitečné kontakty:

Velvyslanectví Kanady v Praze
Ve Struhách 95/2, 160 00 Praha 6
Tel: 272 101 800
Fax: 272 101 890
E-mail: canada@canada.cz 
www.canada.cz

Velvyslanectví Kanady ve Vídni
Embassy of Canada to Austria in Vienna
Laurenzerberg 2, A-1010 Vienna, Austria
Tel: +43 (1) 531-38-3000
Fax: +43 (1) 531-38-3321
E-mail: vienn-visa@international.gc.ca 
www.kanada.at

Citizenship and Immigration Canada
(Ministerstvo pro státní občanství a imigraci Kanady)
http://www.cic.gc.ca

Canada Border Services Agency
(Kanadská celní správa)
http://www.cbsa-asfc.gc.ca/menu-eng.html

Kanada je relativně bezpečnou zemí bez vyšších rizik pro cizince. Nejedná se však o zemi, které by se bezpečnostní rizika zcela vyhýbala. Během pobytu v Kanadě doporučujeme v každém případě zachovávat maximální obezřetnost. Sjednání zdravotního pojištění pro cesty a pobyt by mělo být samozřejmostí. V případě specifických sportovních aktivit (např. horolezectví, extrémní lyžování, parašutismus, apod.) doporučujeme sjednat si k základnímu zdravotnímu pojištění i připojištění pokrývající tyto aktivity. Rozhodně nelze v Kanadě počítat s lékařským ošetřením zdarma.

Zejména při cestách do odlehlých částí Kanady doporučujeme kontaktovat zastupitelský úřad ČR v místě a nahlásit plánovaný cíl cesty, délku pobytu a kontaktní údaje včetně kontaktu na příbuzné. Stejný postup doporučujeme i směrem k místním orgánům (podle povahy cesty např. správa národního parku, policejní stanice, apod.). Po návratu z cesty či ukončení aktivit je pak nezbytné se stejným způsobem odhlásit. Doporučujeme registraci občanů při cestách do zahraničí na webu MZV - DROZD.

Celková bezpečnostní situace v Kanadě je v zásadě dobrá. Výjimku tvoří odlehlé oblasti velkých měst, případně řídce obydlené oblasti. Ve větších městech je třeba počítat s možností běžné pouliční kriminality (např. kapesní krádeže).

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR mohou v Kanadě pracovat dočasně na základě Temporary Foreign Worker Program (TFWP). Podmínkou je získat pracovní povolení. 

Kanadský zaměstnavatel musí podat žádost o dočasné pracovní povolení pro zahraničního pracovníka na vládní úřad Employment and Social Development Canada (ESDC), který žádosti zpracovává a posuzuje. ESDC vypracovává tzv. Labour Market Impact Assessment (LMIA). Kanadský zaměstnavatel musí ESDC zaplatit 1.000 CAD za předložení žádosti a poskytnout hodně informací jako například:

  • Počet Kanaďanů, kteří se ucházeli o volné místo
  • Počet Kanaďanů, kteří absolvovali interview u žadatele
  • Podat vysvětlení, proč tito Kanaďané nebyli přijati  

ESDC odmítá zpracovat žádosti, kde existují obavy, že dočasní zahraniční pracovníci mohou nebo budou mít negativní vliv na kanadský pracovní trh.

Pracovní a mzdové podmínky zahraničních pracovníků musí být shodné s domácími pracovníky. Dočasné pracovní povolení trvá maximálně 4 roky.

Od 1. 1. 2015 zavedla kanadská vláda systém "Express Entry", který zajišťuje rychlejší výběr ekonomických imigrantů na základě požadavku pracovního trhu. Žadatelé jsou hodnoceni a vybírání podle bodového systému. Mezi rozhodující kritéria patří věk, vzdělání a pracovní schopnosti. Žadatelé s kanadskou pracovní nabídkou nebo žadatelé nominovaní od provinční vlády mají výhodu. Úspěšným žadatelům je kromě pracovního víza nabídnut také trvalý pobyt v Kanadě. (V roce 2016 by Kanada měla přijmout až 50 tis. uprchlíků ze Sýrie).

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Mezi ČR a Kanadou neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče, a proto je důležitou součástí cest do Kanady včas uzavřené zdravotní pojištění na celou dobu pobytu. Pojištění lze uzavřít v zásadě u jakékoliv pojišťovny, která je oprávněna ať už přímo nebo pomocí smluvních partnerů poskytovat pomoc v Kanadě (např. u České pojišťovny nebo u Evropského cestovního pojištění). Příbuzní či známí mohou teoreticky uzavřít cestovní pojištění za naše občany přímo v Kanadě. Trh pojišťovacích firem je dostatečný, ceny jsou nicméně stanovovány přísněji a liší se v závislosti na věku pojištěnce a rozsahu pojištění. Podmínkou je uzavření pojištění do 3 dnů po příjezdu do Kanady. I z toho důvodu lze jednoznačně doporučit pojištění v ČR před odjezdem do Kanady.

Pojištění nepokrývá úhradu nákladů na zdravotnické služby k léčbě chronických onemocnění a zubařské zákroky. Čeští občané cestující do Kanady by proto neměli podceňovat uzavírání cestovních pojistek a detailně by se měli seznámit s podmínkami pojištění, zejména s teritoriální působností pojištění a okruhem pojistných událostí. To souvisí mj. i se skutečností, že náklady na ošetření v Kanadě jsou v porovnání s ČR nesrovnatelně vyšší. Jednodenní pobyt v nemocnici (hospitalizace bez lékařských úkonů) stojí cca 2.500 CAD, jednodenní pobyt na JIP stojí 3.500 - 4.500 CAD. Výše nákladů na ošetření či hospitalizaci v Kanadě zdaleka neodpovídá úrovni péče, která se pacientovi dostane. Ta je v naprosté většině případů minimálně srovnatelná, často však horší než úroveň českého zdravotnictví.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: