Karel Křížek: Jaderná energetika není na odpis

13. 9. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Do svého vínku dostala společnost ÚJV Řež nelehký úkol: rozvíjet, zkoumat, a především uvádět do praxe výsledky jaderného výzkumu v naší zemi, a tomuto zaměření je už šedesát let věrná. „I když na samém počátku v roce 1955, kdy se v nevelké obci Řež u Prahy začaly pokládat základy dnešní nestátní společnosti, to bylo především nadšení a smělé vize,“ říká Karel Křížek, předseda představenstva a generální ředitel ÚJV Řež, a. s.

Karel Křížek, předseda představenstva a generální ředitel ÚJV Řež, a. s.Letos jste si připomněli 60 let od založení Ústavu jaderné fyziky, jehož pokračovatelem je vaše společnost, v čem je jiná než na začátku?
Je málo značek v této zemi, které se mohou pochlubit šedesátiletou, nepřerušovanou historií, naše ÚJV Řež, a. s., k nim patří. Na rozdíl od původní státní rozpočtové organizace jsme soukromou společností, která podniká na volném trhu v konkurenčním prostředí.

Jako nestátní organizace jsme svým zaměřením a rozsahem činností unikátní nejen v České republice, ale i v Evropě. Za ty roky jsme se stali uznávanou autoritou v oboru a můžeme se pochlubit celou řadou úspěchů.

Tedy abych byl přesný, úspěchy jsou výsledkem práce lidí, kteří v ÚJV Řež pracovali, pracují a věřím, že budou pracovat i v budoucnu.

V čem je podle vás hlavní poslání ÚJV Řež v současném období?
Naše společnost prošla významnými změnami, a to není fráze. Na začátku byl pionýrský výzkum jádra. Postupně jsme se stali respektovaným výzkumným pracovištěm a v současné době fungujeme jako poměrně velká firma, která musí pružně reagovat na změny vnějšího prostředí.

Proto byly převedeny některé výzkumné a rozvojové aktivity do dceřiné společnosti Centrum výzkumu Řež. Došlo k významnému omlazení zaměstnanců. Musíme se chovat jako podnikatelský subjekt, který nejen zkoumá, ale především řeší zadané problémy, vyrábí a podniká.

Koncentrujeme v sobě zkušenosti z šedesáti let jaderného výzkumu a praxe, ale současně vytváříme podmínky pro růst odborníků, kteří jednou budou zavádět do života nové generace jaderných zařízení, nové technologie. Nejedná se pouze o teoretické výpočty a modely.

Ve specializovaných laboratořích na fungujících zařízeních výpočty ověřujeme a hledáme odpovědi na otázky bezpečného využívání moderních technologií, a to nejen těch jaderných.

Jak byste charakterizoval priority, na které se především v příštích letech zaměříte?
Nosnou činností ÚJV Řež je a bude přicházet ke klientům s návrhem řešení na další zvyšování bezpečného a efektivního provozování elektráren a nabízet projekty na zlepšení účinnosti energetických zařízení a prodloužení životnosti jednotlivých komponent.

K tomu je potřeba dlouhodobého monitoringu, testů a analýz. To umíme a chceme v tom být ještě lepší. Výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů jsou také součástí našeho zájmu. Dále jsou to aktivity v jaderných oblastech, které přímo nesouvisí s výrobou elektrické energie, například bezpečné zpracování radioaktivních odpadů, likvidace vyřazených jaderných zařízení, vývoj a výroba radiofarmak.

Poslední, ale velmi významnou oblastí jsou inovace a hledání nových možností pro naše podnikání.

Tady se přímo nabízí otázka, kde všude dnes nachází uplatnění radioaktivní záření?
To pole je mnohem širší, než si lidé uvědomují, zdaleka to není jen jaderná elektrárna. V oblastech mírového využití je to vedle zmíněné energetiky významně zdravotnictví, potravinářství, technická diagnostika materiálů, zušlechťování materiálů a výrobků, měřicí přístroje a metody, archeologie a celá řada dalších oborů.

Jste předsedou představenstva společnosti ÚJV Řež a ta je hlavním představitelem Skupiny ÚJV spojující společnosti, které se, obrazně řečeno, navzájem doplňují, v čem jsou pro vás zajímavé?
V současné době jde o optimální sestavu, která sahá od výzkumu, vývoje a inovací v oboru energetiky, především jaderné – Centrum výzkumu Řež, přes projektovou činnost, služby v investiční výstavbě a modernizaci – EGP Invest v Uherském Brodu, aplikaci vědeckých poznatků v oblasti mechaniky těles, materiálů a prostředí – Ústav aplikované mechaniky Brno, po výzkum, vývoj a náročnou diagnostiku energetických zařízení – Výzkumný a zkušební ústav Plzeň.

Spolu s pěti divizemi naší společnosti tak nabízíme skutečně ucelené portfolio služeb od jaderných přes klasické elektrárny, testování materiálů, laboratorní analýzy až po odvoz nebezpečných odpadů a ochranu životního prostředí.

Pod jednou značkou s tradicí a vysokým nasazením odborníků. Mimochodem, celá Skupina ÚJV má víc než 1 300 zaměstnanců s vysokým podílem vysokoškolského vzdělání. To je slušný potenciál.

Není pro takový potenciál Česko malým prostorem?
V tom máte pravdu, ať se snažíme sebevíc, je náš domácí trh pro ÚJV Řež malý a musíme se dívat přes hranice. Podle údajů Světové jaderné asociace bylo k 1. lednu 2015 ve 30 státech světa v provozu 437 jaderných reaktorů, ve výstavbě je jich dalších 70 ve 14 zemích. Plánuje se výstavba 183 reaktorů.

Využití jádra hraje významnou roli i v EU. Vždyť v Evropě se jaderné elektrárny staví nebo jejich výstavba připravuje v Bělorusku, Finsku, Francii, Rusku, na Slovensku, v Bulharsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Ukrajině a ve Spojeném království. To všechno jsou příležitosti, o kterých víme. Mezinárodní spolupráce ÚJV Řež je rozsáhlá.

Které projekty považujete z hlediska jejich významu a přínosu za strategické?
Za těch šest desetiletí, co existujeme, jsme se zapojili snad do všech významnějších projektů v oblasti jaderné energetiky ať už v rámci MAAE, tedy Mezinárodní agentury pro jadernou energii, nebo EU, v USA, dnešní Ruské federaci nebo na asijském kontinentě. V roce 2014 byla čtvrtina obratu společnosti realizována mimo ČR.

Můžete být konkrétní?
Vyberu některé rozsáhlejší projekty. V rámci evropské kooperace v gesci CEA (Atomic and Alternative Energies Commission) jsme zapojeni do projektu Jules Horowitz Reactor, pokrokového jaderného reaktoru pro výzkum materiálu a paliva o výkonu až 100 MW.

Pracovníci naší dceřiné společnosti Centrum výzkumu Řež zajišťují výstavbu tzv. horkých komor přímo ve francouzském Cadarache. V kooperaci s USA je to výzkum tekutých solí pro chlazení reaktorů 4. generace nebo naše zapojení do Iniciativy pro snížení globální hrozby, se zkratkou GTRI, což znamená Global Threat Reduction Initiative.

V jejím rámci se čerstvé i vyhořelé vysokoobohacené jaderné palivo z výzkumných reaktorů ruského původu vozí zpět do Ruské federace k přepracování. Tuto službu také realizujeme prakticky pro všechny země, kam bylo dodáváno vysokoobohacené palivo z bývalého Sovětského svazu.

Je tady významný evropský projekt Centra výzkumu Řež udržitelná energetika – SUSEN, který je s nemalými náklady budován u nás v Řeži a v Plzni. Na Ukrajině realizujeme pro státní energetickou společnost NAEK řadu projektů, například kontrolujeme stav tlakových nádob a dalších komponent, teď se angažujeme v prodlužování životnosti tamních elektráren.

Získali jsme kontrakt na odbornou podporu turecké atomové komise. Zakázky máme v Číně i v dalších zemích, je toho skutečně hodně a vypovídá to o renomé, které ÚJV Řež ve světě má.

V Řeži máte vlastní výzkumné reaktory, k čemu slouží?
Jeden je reaktor takzvaného nulového výkonu, je to univerzální zařízení, na němž například testujeme komponenty jaderného paliva, děláme experimenty pro jadernou energetiku. Druhý má tepelný výkon 10 megawatt. V něm realizujeme různé ozařovací experimenty, výzkum, ozařování křemíku pro silovou elektroniku.

Zajímavostí je ozařování polodrahokamů, které tím získají velmi atraktivní vzhled. Ozařujeme různé materiály pro potřeby průkazu životnosti komponent jaderných elektráren. Velmi žádané je ozařování uranu, který je potřebný pro výrobu technecia využívaného ve zdravotnictví.

Část kapacity reaktoru je využívána k výzkumu, který provádí další instituce, například Akademie věd České republiky. Oba reaktory jsme před několika lety převedli do Centra výzkumu Řež, naší dceřiné společnosti.

Zmínil jste, že ÚJV Řež se neorientuje pouze na energetiku, ale velice aktivní jste i v lékařství. V čem konkrétně?
Máme dlouholeté zkušenosti v oblasti výzkumu, vývoje a výroby radiofarmak. Produkovaná radiofarmaka jsou dodávána celé řadě pracovišť nukleární medicíny v České republice a v zahraničí.

Od roku 1974, kdy se u nás v údolí uskutečnila výroba prvního radiofarmaceutického přípravku, byl sortiment výroby postupně rozšiřován a v současné době zahrnuje šest přípravků ve formě radioaktivních injekcí a šest kitů pro přípravu radioaktivních injekcí S99mTc.

Provozujeme dvě detašovaná pracoviště pozitronové emisní tomografii e – PET Centrum Praha v Nemocnici Na Homolce a PET Centrum Brno v Masarykově onkologickém ústavu. Třetí pracoviště jsme v roce 2012 otevřeli v Řeži. Je to Výzkumné a vývojové PET Centrum Řež, jehož součástí je i školicí centrum pro odbornou přípravu pracovníků pro PET centra nejen u nás, ale i v zahraničí.

Jaký je vzájemný vztah zelené energie a jádra?
V zásadě v tom není rozpor. Oba přístupy by do sebe měly zapadat. Podívejte se na Británii, to je ostrov, není tedy ovlivněný okolními zeměmi. Tam jdou cestou obnovitelných zdrojů, ale rozvíjejí i jadernou energetiku. Zajímavý je pohled na Německo, které plně vsadilo na budoucnost obnovitelných zdrojů a dává do toho tak ohromné peníze, že žádný jiný stát by to asi neunesl.

Jenže Němci mají výhodu – větrný Balt, kde staví ohromné až šestimegawattové větrníky. Kdo jiný to má? Rakousko má vodní zdroje z Alp. Každá země si musí najít to svoje, ale myslím, že spousta zemí bude dál rozvíjet jadernou energetiku. Jen musí být konkurenceschopná.

Jak vidíte budoucnost pro vaši společnost tak důležitého oboru – jaderné energetiky?
Energetika prochází jednou z největších změn za posledních padesát let. Mohutné dotace v Německu a dalších státech EU umožnily velký rozvoj obnovitelných zdrojů. Zatímco cena silové elektřiny je více než dvakrát nižší ve srovnání s cenou před deseti roky, konečný spotřebitel platí stále víc, a to kvůli povinné podpoře obnovitelných zdrojů.

Dotace pokřivily cenu na trhu takovým způsobem, že se v současné době nevyplatí výstavba jakékoliv elektrárny bez dotací. Německo staví svou energetickou politiku na dotovaných obnovitelných zdrojích, větrné pobřeží Baltského moře je výhodou, kterou my nemáme. Česká republika, pokud nechce být v budoucnosti pouhým dovozcem elektrické energie, musí také najít svou cestu.

Co konkrétně máte na mysli?
To znamená, jaké bude portfolio výrobních zdrojů a jak budou uplatňovány dotace. Názor, že to vyřeší trh, by byl správný pouze tehdy, kdyby nebyly nikde v evropské propojené soustavě dotace. Jak už jsem zmínil, z ekonomického hlediska se dnes bez dotací nedá postavit žádný zdroj energie, ani obnovitelný ani jaderný.

Možná se dočkáme toho, že se stát bude dívat na energetiku jako na strategickou oblast, podobně jako na armádu nebo dopravní infrastrukturu. Potom by o stavbě nových zdrojů nerozhodovaly pouze ekonomické ukazatele výstavby samotného zdroje, ale uplatnily by se také jiné ukazatele jako třeba globálně ekonomické a bezpečnostní.

A když se vrátíme k tématu jaderné energetiky?
Jaderná energetika zdaleka neřekla své konečné slovo, je součástí Státní energetické koncepce ČR. Také proto se věnujeme reaktorům 4. generace, tedy projektům, které zaměstnají fyziky, matematiky, chemiky, jaderné inženýry, ale i ekonomy ještě několik desetiletí.

Jsme svědky na jedné straně politických rozhodnutí, která dávají jaderné energetice stop, na straně druhé se, a teď mě neberte doslovně, každý rok někde ve světě poklepává na základní kámen nové jaderné elektrárny.

Nedávná studie EU o energetické budoucnosti lidstva zcela jasně potvrdila, že to prostě bez jaderné energie nepůjde. I když budou mít jednou všechna elektrická zařízení třídu A+++, tak pořád budou potřebovat elektřinu.

V současné době je na naší planetě ještě několik stovek milionů lidí, kteří nemají elektrickou energii, ale chtějí žít lépe, mít třeba počítač nebo chytrý telefon, internet a další vymoženosti, a pouze obnovitelné zdroje jako solární energie nebo vítr jejich potřeby nepokryjí. O tom jsem přesvědčen, přitom ochranu přírody považuji za prvořadou, ale copak není jádro také obnovitelná energie?

ING. Karel Křížek, MBA

  • Narodil se v roce 1953 v Sokolově, v současné době žije v Českých Budějovicích.
  • Manželka Vlasta a děti Zuzana (*1979) a Tomáš (*1982).
  • Vystudoval VŠSE Plzeň – fakultu elektrotechnickou, obor Technická kybernetika, promoval jako Ing. Titul MBA se zaměřením na Management získal na Sheffield Hallam University, Spojené království.
  • V letech 1980–1984 pracoval v Chemických závodech Sokolov jako projektant. Odtud přešel v roce 1984 do energetiky – Elektrárna Tisová, kde působil až do roku 1990 jako vedoucí útvaru systému a kontroly řízení (SKŘ). V následujících letech (1990–2000) v rámci koncernu ČEZ přešel na jadernou elektrárnu Temelín do funkce vedoucího útvaru SKŘ a později zástupce ředitele pro techniku.
  • Od roku 2000 do 2013 působil ve společnosti ČEZ, divize výroba, jako ředitel útvaru Technika a ředitel útvaru Centrální inženýring. V období 2008–2009 pracoval jako výkonný ředitel Ústavu jaderného výzkumu Řež, a. s. Od června 2013 je ve funkci předsedy představenstva a generálního ředitele ÚJV Řež, a. s.


Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Vladimír Věrčák,
Foto: www.ujv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek