Karla Šlechtová: Zákon byl psán pro poctivé zadavatele

11. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Co čekat od nového zákona o zadávání veřejných zakázek? Představuje přínos pro zadavatele i zhotovitele? Normu v rozhovoru pro Komoru.cz představuje Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj (MMR).

Jak hodnotíte finální podobu zákona ozadávání veřejných zakázek? Kde vidíte jeho hlavní přínosy akde naopak slabá místa?
Přínosů bych mohla jmenovat řadu, zmíním jen ty hlavní. Jde zejména o zjednodušení úřadování. I kvůli malé zakázce musí nyní starosta obce podstupovat administrativní martyrium. Velké zakázky se táhnou i roky a jsou doprovázeny nekonečnými soudními spory, kterými se neúspěšní soutěžící „mstí" instituci za svůj neúspěch. Toto by měl nový zákon změnit.

Dosud platící zákon už také nevyhovuje Evropské unii, což by do budoucna ohrozilo čerpání evropských dotací. Zákony také mají především poskytovat návod, jak správně postupovat, a ne pouze eliminovat možnost korupce. Přílišné restrikce v minulém zákoně a jeho komplikovanost způsobily, že výrazně znesnadňuje práci státním institucím, obcím. Nový zákon jim dává větší volnost, což je však paradoxně zejména některými politiky označováno za slabinu.

Kritici vyčítají zákonu, že je o 110 paragrafů rozsáhlejší než minulý. Vnímáte to jako problém?
Tuto kritiku vnímám jako účelovou. Zákon není delší, to platí pouze o počtu paragrafů. Reálná délka zákona (tedy na počet slov) je o 25 % kratší. Je důsledněji rozčleněn, aby byl přehlednější. Pokud ho prostudujete, zjistíte, že ve skutečnosti došlo k výraznému zjednodušení v mnoha oblastech.

Prioritní snahou MMR bylo vytvořit právní úpravu pochopitelnou pro všechny účastníky zadávacích řízení, snížit administrativní zátěž, učinit celý zadávací proces maximálně efektivním a zachovat přitom transparentnost a rovný přístup v jeho průběhu. Ne vše se povedlo prosadit dle mých představ, ale tyto základní zásady byly dodrženy.

K zákonu se sešlo několik tisíc pozměňovacích návrhů a připomínek. Proč tolik?
Zákon upravuje zájmy více protichůdných skupin. Byl proto debatován na úrovni Kolegia ministryně, expertní skupiny MMR, pracovní skupiny poslanců a senátorů a v konzultacích s rezorty a profesními a neziskovými organiza cemi. K zákonu se sešlo na 3 500 připomínek. Zajímala nás především jejich věcnost a oprávněnost. Přestože jsme neměli na tvorbu tolik času, kolik bych si přála, udělali jsme co nejširší připomínkové řízení. Smyslem bylo vyslechnout maximum kvalifikovaných názorů jak z teorie, tak z praxe, abychom neměli normu, která se bude muset každou chvíli novelizovat.

K zákonu se sešlo na 3500 připomínek. Zajímala nás především jejich věcnost a oprávněnost.

To byl případ předchozího zákona, který již byl prostě nevyhovující. Jeho zachování by dále výrazně komplikovalo zadávání veřejných zakázek nejen státním institucím, z nichž většina má k dispozici i své právní aparáty, ale zejména menším a středním obcím, které si něco takového často dovolit nemohou.

Vzákonu se často objevuje formulace, že „zadavatel může", zároveň mu ale vzniká – ať této možnosti využije, či ne – povinnost vysvětlit, proč tak činil. Nechybí větší jednoznačnost?
To bychom si museli detailně rozebrat. Chci však zdůraznit: nový zákon nebyl psán jako náhražka metodiky, což byla chyba zákona minulého. K této nové normě připravujeme prováděcí vyhlášky. Ty lze měnit v případě nutnosti snáze než vlastní znění zákona.

Jako hlavní plus zákona se uvádí, že už se nebude soutěžit na cenu. Jaká kritéria tedy převáží?
Jako jeden z hlavních plusů v této oblasti vidím fakt, že samosprávy budou mít nyní více kritérií pro výběr. Vymezují se nová kritéria kvality. Jsou uvedena jako neuzavřený výčet příkladů a zadavateli nic nebrání, aby použil i další hodnoticí kritéria, která budou souviset s předmětem veřejné zakázky – například kvalita návrhu technického řešení, estetické vlastnosti, funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, environmentální či inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění, úroveň servisních služeb včetně technické pomoci nebo podmínky a doba dodání nebo dokončení plnění.

Přestože je návrh zákona v možnostech využití různých hodnoticích kritérií velmi otevřený, je stanovena i určitá restrikce při použití pouze nejnižší nabídkové ceny. Z praktického hlediska to znamená zákaz hodnotit pouze nabídkovou cenu v některých konkrétních situacích. Nicméně je na zadavateli, aby vybral finální kritéria, nabídli jsme tak podstatně větší flexibilitu.

V zákonu nakonec chybí vzorec pro určení mimořádně nízké ceny. Jak ji lze identifikovat?
Návrh přináší nově několik možností pro její identifikaci. Současný zákon pouze stanovuje povinnost porovnat nabídkovou cenu a plnění, nedává však další návody, jak danou povinnost splnit. Návrh nového zákona umožňuje zadavatelům, aby předem v zadávací dokumentaci stanovili vzorec pro výpočet nebo přímo stanovili, jaké nabídkové ceny budou považovat za mimořádně nízké. MMR počítá dále s metodikou k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny.

Další problémy shledávají stavební fi rmy vmožnosti vyloučení pro nezpůsobilost. Jak podle vás bude toto vpraxi fungovat?
V novém zákonu je zadavatelům umožněno při zadávání podlimitní veřejné zakázky vyloučit konkrétního dodavatele, který se u zadavatele neosvědčil. Což znamená, že u plnění veřejné zakázky v minulosti došlo k uplatnění sankcí, nebo k náhradě škody. V kontextu celé Evropy jde o naprosto nový postup, který byl doposud nepřípustný. Nové evropské právo formuluje toto oprávnění obecně, MMR ovšem v obecné formulaci spatřuje rizika různých sporů o oprávněnosti takového vyloučení.

Vzákoně je také nutnost dokládat majetkovou strukturu fi rem. Jak budete postupovat uzahraničních korporací?
U vybraného dodavatele (akciové společnosti) bude povinností zadavatele zkoumat, zda má jiné než zaknihované akcie. V případě anonymních vlastníků bude povinností zadavatele takového vítěze ze zadávacího řízení vyloučit, půjde-li o českého dodavatele.

U zahraničních dodavatelů musí zadavatel vznést dotaz na vlastníky akcií nad 10 %. Zadavatel je povinen požadovat předložení dokladů o majetkové struktuře dodavatele až po skutečné majitele – a to podle „Zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu".

Hodně diskutované bylo téma víceprací, přesněji dodatkových prací. Jsou správně nastaveny?
Ve výborech poslanecké sněmovny se vedla ke změnám smluv a k vícepracím velká diskuze. V centru pozornosti byla otázka, zda nezpřísnit pravidla stanovená směrnicemi na národní úrovni. MMR vyjadřovalo k těmto návrhům neutrální stanovisko.

V diskuzi jsme podpořili řešení, kdy bude přípustná jednotlivá změna ve výši 50 % a zároveň součet všech změn nepřesáhne 30 % z celé hodnoty zakázky. Tím je vyřešen i problém započítávání jednotlivých změn. Tento pozměňovací návrh byl nakonec Poslaneckou sněmovnou přijat a já to považuji za dobré kompromisní řešení.

Odvoláváte se na vyhlášky. Kdy budou a jak budou závazné? Vpřípadě soudních sporů se přece bude postupovat podle zákona.
Souběžně s přípravou zákona připravovalo MMR i metodiky, které byly vyjednávány s profesními svazy – obecná metodika pro zadávání (kompletní popis kroků zadavatele k zadání zakázky), zvláštní metodiky pro konkrétní postupy a metodika s příklady dobré praxe. Zároveň připravujeme školení, webové stránky k nové legislativě a telefonní linku pro dotazy. Na metodikách spolupracujeme také s Hospodářskou komorou.

Hlavní metodiky musí být připraveny k účinnosti zákona s tím, že mohou být upraveny dle poznatků z praxe. Metodiky k jednotlivým konkrétním oborům budou vznikat průběžně. V případě soudních sporů se samozřejmě vždy postupuje dle dikce zákona. Vyhláška není zákon, ale jejím nedodržením může být znění i smysl zákona porušen. Vyhlášky nepřipravujeme jako soubor příkazů a zákazů, ale jako metodiku pro zjednodušení práce samospráv.

Jak vnímáte skutečnost, že podnět kÚOHS bude zpoplatněný. Je to dobře?
Při projednávání v Poslanecké sněmovně byly předloženy dva pozměňovací návrhy zavádějící poplatek za podání podnětu k ÚOHS. Navrhované částky byly 1 000 Kč a 10 000 Kč. Za přiměřenou výši jsme považovali 1 000 Kč. Návrh na výši 10 000 Kč už se nám zdál velmi vysoký a mohl by být označen i za neústavní, protože by v praxi bránil možnosti podat podnět. Poplatek je navíc nevratný. I přes náš zásadní nesouhlas však byl schválen pozměňovací návrh zavádějící poplatek 10 000 Kč.

Kritici zřad opozice uvádějí, že zákon nabízí prostor pro klientelismus, doslova zaznělo, že nás vrací do 90.let. Jaký nato máte názor?
Zákon stanovuje zadavateli generální povinnost aktivně bránit vzniku střetu zájmů v celém průběhu zadávacího řízení. Konkrétní pasáž o střetu zájmů a jeho důsledném potírání je oproti současnému stavu upravena mnohem přísněji. Obsahuje i vyloučení dodavatele, který je v neřešitelném střetu zájmů.

A není například ani pravda, jak někde zaznělo, že „zákon legalizuje zavrženíhodnou praxi, kdy se soutěže účastní firma, která se podílela na projektové dokumentaci k zakázce". Ráda bych ještě dodala: nový zákon je především nástrojem pro zadavatele – je psán pro ty poctivé, kteří chtějí kvalitně zadávat veřejné soutěže. Není psán pro ty, kdo ho chtějí tak jako tak porušovat. Tomu nezabránila ani dosavadní „přeregulovaná" složitá pravidla, která paradoxně ve své složitosti často chránila i ty, kteří to mysleli nepoctivě, a komplikovala naopak jejich soudní postih.

Brzy má být přijata i novela stavebního zákona. Jaké jsou její hlavní pilíře?
Budu jmenovat jen ty nejzásadnější. Na úseku územního plánování jde o následující body: Zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací. Na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, sloučí se společné jednání a veřejné projednání návrhu změny, nebo aktualizace.

Ve vztahu k soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření. Na úseku územního rozhodování a stavebního řádu jde zejména o zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho koordinovaného řízení s vydáváním jednoho koordinovaného povolení.

Jaké jsou plusy a minusy koordinovaného stavebního řízení?
Novela umožní vést místo dvou řízení jen jedno. To je možné i podle současně platného znění stavebního zákona, ale pouze v případě, že k územnímu řízení i stavebnímu řízení je příslušný jeden úřad. Smyslem novely je umožnit vést jedno řízení také u vybraných druhů staveb v působnosti rozdílných stavebních úřadů, vést jedno řízení nejen o jedné stavbě, ale také o souboru staveb. A navíc v rámci jednoho řízení souběžně provést hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA). Vést jedno řízení a vydat jedno rozhodnutí následně znamená možnost podat odvolání nebo žalobu proti jednomu rozhodnutí. Stavebník v případě sporu nebude muset chodit k více soudům.

Neohrozí toto koordinované řízení významně proces schvalování větších staveb?
Naopak, povolování i velkých staveb se urychlí. A také platí, že stavebník si sám rozhodne, zda půjde cestou koordinovaného řízení. Novelu stavebního zákona jsme připravovali v úzké součinnosti s dalšími rezorty. U dopravních staveb konkrétně s Ministerstvem dopravy a u energetických liniových staveb s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Novela se úzce dotýká 34 dalších právních norem, které musely být pozměněny. Například speciální úprava potřebná k zajištění projednání projektů společného zájmu energetické infrastruktury byla doplněna do zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Jste spokojena s tím, jak se povedlo vyčerpat prostředky z minulého období vroce 2015 a celkem za minulé dotační období?
Podle posledních odhadů Česko za programové období 2007-2013 nevyčerpá z fondů EU zhruba 30 miliard korun z původně přidělených 700 miliard. To není špatný výsledek, čerpání dotací se zlepšilo a určitě na tom má zásluhu i tlak, který MMR jako koordinátor vyvíjelo zejména poslední rok na rezorty, které jsou za čerpání odpovědné. Ještě před rokem hrozilo nedočerpání více než 89 miliard.

Jak se rozbíhá příprava na aktuální období?
Z fáze příprav jsme se posunuli do realizace. Programové období 2014-2020 je již v plném proudu, a je tedy možné žádat o dotaci. Do konce února 2016 bylo vyhlášeno celkem 217 výzev s alokací více než 271 miliard korun napříč všemi programy, což představuje zhruba 42 % celkové alokace 648 miliard korun na celé programové období. Tyto prostředky byly zpřístupněny žadatelům.

Vnímáte nějaká rizika v souvislosti s novou legislativou?
Jistě, nějaká zde jsou. Musíme zejména dotáhnout do úspěšného konce nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Neúspěch by nám mohl čerpání na další období výrazně zkomplikovat. Jsou zde i jiné věci – například fakt, že některé významné stavby mají starou, a tedy nevyhovující EIA (proces hodnocení vlivu stavby na životní prostředí). To by mohlo ohrozit zejména čerpání dotací na velké infrastrukturní projekty. Probíhají intenzivní jednání s Evropskou komisí o urychleném řešení.

Jak předejít tomu, aby se po roce 2020 neopakoval rok 2015, který byl sice zhlediska zakázek výjimečný, ale firmám se hůře plánují kapacity?
Za rezort MMR mohu říci, že uděláme vše, abychom firmám čerpání ulehčili. Od včasného vyhlašování termínů pro přijímání žádostí o dotace až po poradenství a účinnou informační politiku. Firmy i obce pak prosím, aby si dávaly záležet na kvalitním zpracování projektů. My jim v tom budeme nápomocni.

Převzato z časopisu Komora, autor: Jaroslav Martínek

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek