Katar: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Katarem spočívá v podstatě ve vývozu ČR, jelikož vývoz Kataru do ČR je velmi malý. Tato skutečnost pozitivně ovlivňuje obchodní a platební bilanci ČR.

Obchodní výměna ČR s Katarem (v tis. USD)
 

2008

2009

2010

 2011

 2012

2013

2014

2015

vývoz

62 264

47 468

28 478

 48 265

 63 842

75 907

96 317

90 724

dovoz

196

104

715

 791

 2 307

3 166

10 893

8 399

Zdroj: statistiky MPO

Vzájemná obchodní výměna má stoupající tendenci od roku 2010. Určité ochlazení nastalo v roce 2015 v důsledku poklesu hospodářské aktivity Kataru v souvislosti s propadem světových cen ropy a plynu. V korunovém vyjádření by vývoj vzájemného obchodu mezi lety 2011 - 2015 byl ještě mnohem dynamičtější vzhledem k posílení dolaru v tomto období. Zatímco v roce 2011 1 USD odpovídal 17 CZK, v roce 2015 byl kurz 1 USD = 24,5 CZK. Vzájemnou obchodní statistiku též do určité míry zkreslují reexporty, které dle odhadu katarské Hospodářské komory číní kolem 10 % vzájemného obchodu.

V Kataru nejsou registrovány žádné české pohledávky. Platební styk s Katarem probíhá ve volné měně, a to v USD vzhledem k vazbě katarského riálu (QR) na USD.

S ohledem na dosavadní poměrně malou intenzitu obchodních styků převážně v oblasti spotřebního zboží, nebyly prozatím založeny žádné společné podniky. České firmy dosud nedokáží plně využít možnosti, které katarský trh nabízí. Vedle přímého vývozu tradičních položek spotřebního zboží je reálné do budoucna uvažovat i o reexportech ze Spojených arabských emirátů a Kuvajtu (především přes zóny volného obchodu). Pozornost je nutno věnovat projektům těžby a zpracování ropy a zemního plynu, projektům v infrastruktuře, ale i zemědělským podnikům, které by mohly být vhodnou příležitostí pro české podniky.

K rozvoji vzájemných styků došlo v oblasti zdravotnictví. V Kataru jsou známy české lázně, jejichž služeb každoročně využívá až 500 hostů z Kataru. V souvislosti s léčebnými pobyty katarských občanů je ve stádiu úvah zřízení přímého leteckého spojení Dohá - Praha.

Přístup mnoha českých subjektů nekoresponduje s enormně hustým konkurenčním prostředím (nabídky českých subjektů jsou často výrazně nevýhodnější než nabídky renomovaných výrobců z jiných zemí) a nezájem o teritorium s relativně malým trhem jsou principiálním problémem rozvoje hospodářských vztahů. U investičních celků dosavadní největší překážkou byla navíc ve srovnání s konkurencí menší podpora státu.

Nejúčinnějším nástrojem v rozvoji vzájemných obchodních styků jsou opakované návštěvy teritoria obchodníky z ČR, ale hlavně zřízení stálé obchodní kanceláře, která by napomohla prosadit české podniky do velkých investičních záměrů - státních projektů, zejména v oblasti rozvoje zpracování plynu, ropy, ale také stavebnictví atd. Trvalá osobní přítomnost a osobní styk jsou zásadní.

Výrazné zlepšení výsledků vývozu ČR do Kataru nastalo po zahájení exportu automobilů Škoda do Kataru v roce 2002, kdy export do Kataru se výrazně zvýšil v řádech stovek procent. Tato skutečnost pouze potvrzuje fakt, že na těchto trzích je o automobily Škoda zájem a jsou konkurenceschopné (taxislužba KARWA).

V r. 1999 byla realizována obchodní mise do Kataru a Kuvajtu (Beril, Bristol, Cotex, Eprona, Timex, PSJ Holding, Sara Group, Sitel Praha, Sukno, Svitap, TOS Čelákovice, S Brno a 2H Plast).

V průběhu roku 2006 jednali v Kataru i zástupci několika bank, kteří plánovali a projednávali otevření pobočky na podporu exportních snah především malých a středních podnikatelů na katarském trhu.

Návštěva delegace HK ČR v Kataru se uskutečnila v r. 2004 a poté v r. 2012, kdy byla součástí doprovodu ministra zahraničních věcí K. Schwarzenberga. V návaznosti na tuto návštěvu pak v ČR jednali představitelé katarské investiční společnosti Qatar Holding a Katarské investiční agentury o možných investicích v ČR.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

K hlavním vývozním položkám patří osobní automobily, pneumatiky, nábytek, zařízení k automatickému zpracování dat, textilní výrobky, chladicí a mrazicí pulty, vybavení do koupelen, skleněné dlažební kostky, měřiče kapalin, elektrické kabely a nábytek.

Mezi dovozními položkami hrají prim polymery etylénu a dále se dováží elektrické rozvaděče, spínače a vypínače, kabely, žárovky s vláknem, hřebíky, šrouby, svorníky, matice, nýty, stroje a dopravní prostředky a předměty z plastů.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Poskytování služeb je zatím limitováno na lázeňskou péči, za kterou přijíždí zejména v letních měsících reletivně vysoký počet katarských občanů (v roce 2014 to bylo kolem 500 návštěvníků).

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Prozatím nejsou realizovány žádné investice českými společnostmi v Kataru. Nejzajímavější příležitosti jsou v oblasti projektů těžby a zpracování ropy, v projektech zkapalňování a vývozu plynu či stavebnictví.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

  • Dohoda mezi Českou republikou a Státem Katar o leteckých službách byla podepsána  v průběhu návštěvy ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga v Kataru dne 18.1. 2012
  • Dále jsou v jednání následující dohody mezi Českou republikou a Státem Katar:
  • Dohoda o ochraně a podpoře investic
  • Dohoda o zabránění dvojího zdanění

Jednání jsou zdlouhavá díky snaze Kataru prosazovat  ustanovení, kterými je vázán dohodami mezi dalšími státy GCC, zatímco česká strana se nové smlouvy snaží harmonizovat s platnými předpisy Evropské unie.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Stát Katar jako bohatá země není adresátem rozvojové pomoci, ale sám poskytuje pomoc buď přímo nebo účelově (pomoc Palestincům, pomoc Libanonu po válce v roce 2006, pomoc Darfúru, obětem zemětřesení a povodní v různých zemích atd.) anebo prostřednictví různých mezinárodních organizací s celosvětovou nebo regionální působností.

Výše rozvojové pomoci činí 0,7 % HDP ročně.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: