Kazachstán – země obrovských polí a pastvin, která dala světu jabloně

4. 6. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Pro český agroexport znamená Kazachstán příležitost. Hlavně co se týče dodávek hovězího dobytka či strojů, zařízení pro pekárny a pro zpracování ovoce, zeleniny nebo technických plodin.

Kazachstán je země se značným potenciálem zemědělské produkce. Z hlediska výměry obdělávatelné půdy je dokonce na 12 místě na světě. Celková rozloha pastvin činí 182 milionů hektarů, z toho 47 milionů hektarů je zavlažováno.

Zemědělská a potravinářská produkce po propadu v 90. letech v současnosti vykazuje významné oživení. Poptávku vytváří nejen rostoucí populace, ale také blízkost dvou významných dovozců potravin – Ruska a výhledově též Číny. To vyvolává zájem o investice a zemědělské či potravinářské technologie obecně.

Místní potravinářský průmysl zatím není schopen zajistit produkci široké škály výrobků. Tento problém je řešen dovozy z okolních zemí, zejména z Ruska. Uvedený trend navíc zesiluje také existence Eurasijské ekonomické unie.

Ve městech existuje silná poptávka po kvalitních výrobcích a specialitách, například ze zemí Evropské unie, ovšem s ohledem na devalvaci místní měny tenge (která od poloviny roku 2015 do konce roku 2016 ztratila 50 % své hodnoty) prodeje těchto vesměs dražších výrobků přechodně klesly. V současné době se ale místní měna i celá ekonomika již stabilizovaly, což vytváří předpoklad pro budoucí import potravinářských výrobků také z České republiky.

Tradice, která i přes přerušení v minulosti trvá

Historicky bylo z pohledu zemědělství možné zemi rozdělit na dvě části. Teplejší jih (který byl navíc součástí usedlejší městské civilizace) proslul rostlinnou výrobou, zejména ovocnářstvím. Ne nadarmo se má za to, že jabloně pocházejí z území jižního Kazachstánu. Ostatně to signalizuje i jméno největšího kazachstánského města Almaty, což znamená „otec jablek“.

Většina země ale spadala do nomádského okruhu, kde byla základem života živočišná výroba. Na struktuře kazachstánského zemědělství (stejně jako v celém Sovětském svazu) se značným způsobem podepsala kolektivizace za doby stalinismu. Snaha přeučit kočovníky na kolchozníky byla spojena s odebíráním stád. Důsledkem tohoto nátlaku byl na začátku 20. let minulého století hladomor. Počet jeho obětí se odhaduje na milion obyvatel, zejména Kazachů.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Rozorávání celin po druhé světové válce sice posílilo význam země jako obilnice střední Asie, ovšem také vedlo ke zničení nejkvalitnějších pastvin. Obecně měla sovětská éra, také v důsledku částečné industrializace, za následek přerušení předchozích zemědělských tradic. Nicméně i v dobách Sovětského svazu tvořilo zemědělství 35 procent hrubého domácího produktu země a celková výměra zemědělské půdy činila 218 milionů hektarů. Rozpad Sovětského svazu pak pro kazachstánské zemědělství v 90. letech znamenal další značný propad.

Přesto má v současné době zemědělství v zemi stále klíčový sociální význam. V zemědělství a potravinářství pracuje skoro čtvrtina populace. S ohledem na rozlehlost země a její nízkou průměrnou obydlenost (Kazachstán je rozlohou 34krát větší než Česká republika, ovšem žije zde pouze asi 18 mil. obyvatel) v odlehlejších částech území ani jiný způsob obživy neexistuje.

Zemědělství se podílí na celkovém HDP Kazachstánu zhruba pěti procenty. Stojí ovšem za zmínku, že od roku 2010 dosahuje růst produkce cca osmi procent ročně. V roce 2016 dosáhla celková výše zemědělské produkce 3615 miliard tenge (zhruba 11 mld. USD), což znamená nárůst o 5,5 procenta. Ceny v rostlinné výrobě se zvýšily v průměru o 7,8 procenta, zatímco ceny v živočišné výrobě o 2,7 procenta.

Limitujícím faktorem pro další růst zemědělství se ovšem stále více stávají omezené zdroje vhodné vody.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Kvalita produkce zatím s otazníkem

V Kazachstánu je rozvinutá rostlinná výroba. Převažuje ovšem extenzivní přístup. Spotřeba hnojiv se pohybuje kolem dvou kilogramů na hektar. Místní ekologické organizace někdy poukazují na značné používání pesticidů, zejména při pěstování ovoce a zeleniny, což se návazně projevuje ve zvýšeném obsahu těchto látek v místní produkci. Biofarmy v Kazachstánu v podstatě neexistují (ve srovnání se sousedním Uzbekistánem, kde jich má být 1250).  Problémem je i nedostatek skladovacích prostor a také ztráty při dopravě. Mechanizace se postupně obnovuje, oblíbené jsou traktory a další zemědělské stroje z Běloruska a Ruska.

Problémem kazachstánské živočišné výroby je zase nízká kvalita a nedostatek krmiv. V zemi se využívá krmivo s podílem proteinů šest a sedm procent, což je výrazně méně než v zemích s vyspělým zemědělstvím.

Do zemědělství přišla z ciziny miliarda dolarů

Od začátku existence Kazachstánu do poloviny roku 2016 přilákala země do sektoru zemědělství a potravinářství přímé zahraniční investice v celkové výši 906 milionů amerických dolarů, z toho do potravinářství 220 milionů dolarů.

Daleko významnější jsou domácí investice, které například jen v období leden až srpen 2016 činily rekordních 450 milionů dolarů. Investice kazachstánských subjektů jsou financovány zejména půjčkami, a to za využití subvencí poskytovaných státem. Hlavní překážkou pro zahraniční investory je nemožnost nákupu zemědělské půdy (bývá to řešeno dlouhodobým nájmem) a nedostatek pracovní síly s požadovanou kvalifikací.

Existuje řada titulů podpory, od hrazení části úroků po projekty malých a středních firem (v potravinářství dosahuje počet malých a středních podniků 1700). Významný je Program rozvoje agroprůmyslového komplexu Republiky Kazachstán na roky 2013–2020. Na podporu byl vyčleněn rozpočet v celkové výši kolem 13 mld. USD. Například v roce 2015 byly poskytnuty půjčky malým a středním podnikům v celkové výši cca 700 milionů dolarů.

V rostlinné výrobě je program realizován přímou finanční podporou na úhradu výdajů na výrobu, např. na částečnou úhradu nákupu semen, zavlažovací systémy a ošetření rostlin. Výše subvence se vypočítává podle výměry a zahrnuje také 50 % z částky pojištění.

„Limitujícím faktorem pro další růst zemědělství v Kazachstánu se stále více stávají omezené zdroje vhodné vody.“

V živočišné výrobě je zejména částečně hrazen nákup plemenného skotu (50 %). V prioritních oblastech (velkovýroba masa a mléka, průmyslový rybolov, intenzivní sadařství a zpracování zemědělské produkce) je státem hrazeno až 50 % investičních nákladů (ovšem u zemědělských strojů je preference pro nákup domácích stojů a strojů vyrobených v zemích Eurasijské ekonomické unie). Investiční pobídky a subvence jsou spravovány holdingem KazAgro a upozorňujeme, že daný investiční projekt musí být odsouhlasen. Nejedná se tedy o automatický nárok, což u řady projektů může vyvolávat komplikace.

Agroobchod hlavně se sousedy

Celkový vývoz zemědělské a potravinářské produkce dosáhl v roce 2016 2,1 miliardy amerických dolarů. Z toho necelá polovina připadá na pšenici, dále jsou to mouka, bavlna, ječmen, len, rybí maso, slunečnicový olej, čokoláda atd. Zemědělský vývoz je realizován zejména do Uzbekistánu, Ruska, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Íránu. Za zmínku stojí, že vývoz do Číny roste, přesto se zatím kazachstánským producentům zdaleka nepodařilo využít importní potřeby tohoto ohromného trhu.

V daném roce dosáhl agrodovoz země výše 3,0 mld. USD. Nejvíce se dováží cukr, čokoláda, drůbeží maso, mléko a smetana, čaj, sýry, ovoce atd. Do Kazachstánu nejvíce vyvážejí producenti z Ruska, Uzbekistánu, Ukrajiny, Číny a USA.

V sektoru zemědělství registrujeme za rok 2016 vývoz z České republiky do Kazachstánu v hodnotě 143,9 milionu korun (což znamená pokles o necelých 27 procent oproti roku 2015, daný zejména poklesem vývozu cukru). Naopak dovoz z Kazachstánu vzrostl o 36,1 procenta na 50,8 milionu korun.

Z jednotlivých komodit vyvážíme nejvíce cukr (v roce 2016 za 87 mil. Kč), olejnatá semena (21,3 mil. Kč), živý dobytek (13,4 mil. Kč), sušenou zeleninu (8,2 mil. Kč) a pivo (3,2 mil. Kč). Ovšem řádově větší množství piva českých značek se dováží z Ruska, kde se vyrábí na základě licence. Dovážíme hlavně bavlnu (v roce 2016 za 37,5 mil. Kč), rybí filé (20,5 mil. Kč) a semena lnu (9,8 mil. Kč).

Možnosti bilaterální spolupráce

V oblasti agrosektoru existuje pro český export, a zejména pro investice, celá řada příležitostí. Konkrétní exportní možnosti jsou hlavně u dodávek zemědělských strojů, dodávek zařízení pro pekárny, export hovězího dobytka, zařízení pro zpracování technických plodin, vybudování závodu na zpracování ovoce a zeleniny apod.

Možnostem spolupráce s Kazachstánem, které se v zemědělství otevírají, přikládá Česká republika značný význam. Proto ve dnech 9. až 13. května 2017 proběhne incomingová mise kazachstánských podnikatelů do České republiky, v jejímž průběhu účastníci navštíví také Národní výstavu hospodářských zvířat. Tato akce je organizována jako společný projekt Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva zemědělství ČR na podporu ekonomické diplomacie.

Případní zájemci o možnosti spolupráce s Kazachstánem se mohou obracet na ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Astaně na e-mail: commerce_astana@mzv.cz, případně na zahraniční kancelář CzechTradu v Almaty na petr.jurcik@czechtrade.cz.

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Luboš Joza, ekonomický diplomat, Velvyslanectví České republiky v Astaně.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek