Kdo opraví stárnoucí Bajkonur?

25. 2. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Legendární kosmodrom Bajkonur leží na území Kazachstánu, v pronájmu jej ale má Rusko. To nyní zvažuje, že kosmický program přenese do vlastního nového střediska Vostočnyj. Kazachové chtějí Bajkonur udržet stůj co stůj.

BajkonurKosmická základna Bajkonur uprostřed pouště na jihu Kazachstánu je legendou. Z nejstaršího vesmírného střediska světa kdysi startoval první kosmonaut Jurij Gagarin nebo sovětská vesmírná sonda Sputnik. Po rozpadu Sovětského svazu připadla základna Kazachstánu, ale do dlouhodobého pronájmu si ji až do roku 2050 pronajala Ruská federace. Ročně platí Kazachstánu nájem 115 milionů dolarů. Dalších zhruba 80 milionů dolarů dosud Rusové ročně vkládali do oprav kosmodromu a také do rozpočtu města Bajkonur. To slouží se svými více než 70 tisíci obyvatel jako hospodářské zázemí střediska.

V poslední době se ale objevilo kolem budoucnosti kosmodromu mnoho otazníků. V médiích se spekuluje o tom, že se Rusko z Bajkonuru stáhne a přenese těžiště svého kosmického programu do nového střediska Vostočnyj. To Rusové budují na vlastním území na Dálném východě.

Po havárii rakety začaly protesty ekologů

Provozování Bajkonuru totiž provázejí různé spory mezi Ruskem a Kazachstánem. Jednou z „rozbušek" byla havárie rakety Proton, která se předloni zřítila krátce po startu poté, co jí selhal motor. Podle kazašských odhadů způsobila havárie škody v hodnotě téměř 90 milionů dolarů a vysoce toxické palivo znamenalo i velké ekologické ztráty. Následovaly protesty kazašských ochránců životního prostředí.

Další spor se týká vedení přilehlého města Bajkonur. To bylo v rámci nájemní smlouvy převedeno dočasně pod správu Ruska, víc než třetinu obyvatel navíc tvoří Rusové. Nyní ale Kazachstán usiluje o to, aby město ležící na jeho území bylo vráceno pod plnou kazašskou jurisdikci.

Kompromis hledají obě strany těžko také ohledně nové generace nosných raket. Ty mají nahradit starší typy Proton, jejichž provoz bude po roce 2020 postupně ukončen. Rusové vyvíjejí novou řadu raket Angara. Kazachové ale naopak prosazují využití ukrajinských raket Zenit. Výhoda je v tom, že kosmodrom Bajkonur již startovní zařízení pro rakety Zenit má, takže by se ušetřilo. Pro Angaru by se naopak musela ve středisku stavět technika nová.

Citlivé je samozřejmě i téma, kdo nadále ponese břemeno drahých oprav, jež stárnoucí kosmodrom bezpodmínečně potřebuje. Na údržbě Bajkonuru se zřejmě bude stále víc podílet i samotný Kazachstán. Počínaje letoškem se zavázal vkládat do údržby deset milionů dolarů ročně.

Z kosmodromu je turistický hit

Nezbytná obnova střediska představuje velké dodavatelské příležitosti, protože ve střednědobém horizontu se náklady odhadují celkem až na 220 milionů dolarů. Nejde zdaleka jen o specializovanou raketovou techniku, Bajkonur je totiž jakýmsi samostatným světem s kompletní infrastrukturou.

Areál o rozloze téměř sedm tisíc kilometrů čtverečních má například vlastní elektrárnu, řídicí středisko, na 500 kilometrů železnic, přes tisíc kilometrů silnic, dále hangáry, sklady,nádrže s pohonnými hmotami a celkem 15 raketových ramp.

Další dodavatelskou příležitost představuje přilehlé město Bajkonur, jehož obyvatelé mají samozřejmě vyšší příjmy než průměrný Kazach. Stále více se také Bajkonur začíná stávat prvořadou turistickou atrakcí v zemi, kde je jinak zatím turistický průmysl spíše v plenkách. Návštěva Bajkonuru zahrnuje nejen místní muzeum zachycující historii kosmického výzkumu, ale také prohlídku raket z bezprostřední blízkosti, nebo dokonce pozorování rakety přímo při startu.

Provoz kosmodromu je pro Kazachstán prestižní záležitostí a komerční lety jsou také vítaným zdrojem příjmů. Proto země hodlá udržet Bajkonur v provozu stůj co stůj. „Pokud Rusko bude chtít jednou Bajkonur opustit, my kosmodrom zemřít nenecháme,“ řekl loni ruskému listu Izvestija šéf kazašského kosmického výzkumu Talgat Musabajev. Zároveň ale zdůraznil, že stále preferuje, aby zůstal Bajkonur pod ruskou správou.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15. Autor článku: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek